7 Td 60/2020-4386
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 17. 12. 2020 v neveřejném zasedání ve věci obviněných
M. Ch., nar. XY v XY, trvale bytem XY, a S. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY,
vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 95/2020, o příslušnosti soudu
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Podle § 25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Brně neodnímá.
1. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně podala dne
21. 7. 2020 u Městského soudu v Brně obžalobu (č. l. 4257 tr. spisu) na
obviněné M. Ch. a S. S. pro celkem 147 skutků, kterými se (resp. vždy částí z
nich) měl obviněný M. Ch. dopustit přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst.
1, 4 tr. zákoníku, zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c)
tr. zákoníku, přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, přečinu podvodu
podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3
tr. zákoníku a obviněná S. S. přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr.
zákoníku, přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku a
dvojnásobného přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Městský soud v
Brně zmíněnou obžalobu vede pod sp. zn. 4 T 95/2020.
2. Podáním doručeným Městskému soudu v Brně dne 16. 10. 2020 (datovaným
dnem 20. 10. 2020 – viz č. l. 4371 tr. spisu), označeným jako Žádost o změnu
místní příslušnosti soudu, učinil obviněný M. Ch. námitku místní příslušnosti
Městského soudu v Brně a vyjádřil názor, že místně příslušným soudem je v jeho
věci Obvodní soud pro Prahu 5. Uvedl, že dne 13. 8. 2019 bylo proti jeho osobě
zahájeno trestní stíhání, přičemž v souvislosti s tím byla na příkaz Městského
soudu v Brně provedena domovní prohlídka v jím tehdy pronajatém a užívaném bytě
na adrese XY, Praha 5 (postup orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s
realizací domovní prohlídky dodnes šetří Generální inspekce bezpečnostních
sborů). Je mu kladeno za vinu, že měl 147 útoky uvést prostřednictvím internetu
v omyl 25 společností, které nabízejí sjednání úvěrů po internetu, z toho 23
společností má sídlo na území Prahy, jedna společnost má sídlo v Pardubicích a
jedna v Brně. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl
trestný čin spáchán. Ač páchal trestné činy prostřednictvím internetu, vždy se
jednání dopouštěl v Praze, kde bydlel (Brno nikdy ani nenavštívil), také IP
adresy, ze kterých byly odesílány žádosti o úvěry, byly všechny registrovány na
území Prahy. Pokud by přesto vyvstaly pochybnosti o místu spáchání trestných
činů, přichází v úvahu aplikace § 18 odst. 2 tr. ř., podle kterého koná řízení
soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje, nebo se zdržuje. Uvedl, že bydlel
a v době páchání trestné činnosti se zdržoval v pronajatém bytě v Praze 5, což
doznal nejen policistům při výslechu ve Vazební věznici Brno, ale svědčí o tom
i realizovaná domovní prohlídka v jeho pronajatém bytě v témže místě. Ze
skutečnosti, že páchal trestnou činnost v Praze, plyne rovněž velké množství
svědků, kteří bydlí nebo se zdržují na území hlavního města Prahy (u nich by
pak mělo být blíže zkoumáno, zda se do trestné činnosti nějak nezapojili,
přičemž není možné se spokojit s pouhým prohlášením těchto osob, že nevědí nic
o tom, že na jejich jména byly zřízeny účty). Protože ve věci bude nutné
provést mnoho důkazů, vyslechnout mnoho svědků, kteří se zdržují výhradně na
území Prahy, stejně tak poškozené společnosti sídlí většinou v Praze, byla by s
ohledem na efektivnost a hospodárnost trestního řízení logická změna místní
příslušnosti soudu.
Dále uvedl, že má důvodnou a opodstatněnou obavu z
podjatosti orgánů činných v trestním řízení na území města Brna, neboť z
dosavadního průběhu trestního řízení podle něj vyplynula řada závažných
pochybení (jeden vyšetřující policista působící v Brně byl v souvislosti s
případem obviněného trestně stíhán ze strany Generální inspekce bezpečnostních
sborů, čtyři policisté byli ze strany této inspekce potrestáni finančními
postihy, aktuálně probíhá šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů v
souvislosti se ztrátou finanční hotovosti 130 000 Kč při realizaci domovní
prohlídky v bytě obviněného, byla podána stížnost pro porušení zákona v
souvislosti s úkony ze strany orgánů činných v daném trestním řízení na území
Brna a je podán podnět na zahájení kárného řízení státní zástupkyně Městského
státního zastupitelství v Brně). S ohledem na uvedené a v zájmu zachování práva
na spravedlivý proces by bylo proto vhodné, aby bylo žádosti o změnu místní
příslušnosti vyhověno a případem se zabývaly orgány veřejné moci v Praze, navíc
projednáním věci u Městského soudu v Brně by došlo k porušení jeho práva na
zákonného soudce, neboť tento soud není soudem příslušným k projednání jeho
věci, ale je jím Obvodní soud pro Prahu 5.
3. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 4 T
95/2020, byla podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 24 odst. 1 tr. ř. trestní
věc obviněných předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Soud
uvedl, že si je vědom, že trestná činnost vyšla najevo v obvodu Městského soudu
v Brně (s ohledem na prvotní trestní oznámení poškozené společnosti Home
Credit, a. s.), proto také státní zástupkyně podala obžalobu u Městského soudu
v Brně, ve věci byla i nařízena dvě hlavní líčení, která však neproběhla z
důvodu epidemie nemoci covid 19. Obviněný pak, jak je zřejmé z jeho návrhu,
shledal Městský soud v Brně nepříslušným k projednání věci. V přípravném řízení
obviněný k věci k místům spáchání trestné činnosti nijak nevypovídal, v podání
doručeném dne 16. 10. 2020 uvedl, že k páchání útoků docházelo z jeho strany
výhradně na území města Prahy, což odpovídá i spisovému materiálu. Konkrétně se
tak mělo stát v územním obvodu Praha 5, kde bydlel a byla zde provedena i
domovní prohlídka. Je také zřejmé, že obviněný bude žádat výslech celé řady
svědků, kteří se však zdržují výhradně mimo obvod Městského soudu v Brně,
zejména v Praze a okolí, popř. se nacházejí ve výkonu trestu odnětí svobody.
Většina poškozených společností má sídlo na území Prahy. Rovněž z důvodu
současné epidemiologické situace je nevhodné, aby svědci dojížděli k soudu
vzdálenému více než 200 km od jejich bydliště. Pokud obviněný vyjádřil obavu z
podjatosti orgánů činných v trestním řízení, které sídlí na území města Brna,
tato otázka je s ohledem na § 30 a násl. tr. ř. předčasná, neboť námitka
podjatosti vůči předsedovi senátu dosud vznesena nebyla. Soud proto předložil
věc obviněného k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu.
4. Nejvyšší soud především shledal, že obviněný vznesl ve svém podání,
označeném jako Žádost o změnu místní příslušnosti soudu, námitku místní
nepříslušnosti Městského soudu v Brně k projednání jeho věci, neboť by tak měl
činit Obvodní soud pro Prahu 5, současně vznesl (k čemuž se připojil Městský
soud v Brně) návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Tím je dána
příslušnost Nejvyššího soudu k rozhodnutí. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy
použitelné k rozhodnutí podle § 24 a 25 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
5. Obviněný se stručně řečeno domníval, že v obvodu Městského soudu v
Brně nedošlo k jednání, které by mohlo založit místní příslušnost tohoto soudu,
ale stalo se tak v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5, kde v době páchání
trestné činnosti, která je mu obžalobou kladena za vinu, bydlel, zdržoval se, a
kde byla také provedena domovní prohlídka. Vyjádřil rovněž nedůvěru v
objektivní rozhodování orgánů činných v trestním řízení na území města Brna a s
ohledem na efektivnost a hospodárnost trestního řízení poukázal na skutečnost,
že potencionální svědci i většina poškozených společností má bydliště či sídlo
na území města Prahy. Městský soud v Brně předložil věc obviněných Nejvyššímu
soudu k rozhodnutí o námitce místní příslušnosti vznesenou obviněným, přičemž
svou příslušnost nesporoval, nicméně poukázal na možnost výslechu svědků, kteří
se zdržují mimo město Brno (jedná se o svědky z Prahy a okolí, popř.
nacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody) a považoval za nevhodné, aby
tito svědci s ohledem na současnou epidemiologickou situaci dojížděli ke
vzdálenému soudu. Obavy obviněného z podjatosti orgánů činných v trestním
řízení na území města Brna shledal předčasnými.
6. Podle § 20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž
trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného
trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné
řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné
řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného
činu nebo o nejtěžším trestném činu.
7. V uvedené věci je zřejmé, že trestné jednání obviněných spolu souvisí
a nejtěžším trestným činem (s nejpřísnější trestní sazbou), který je v uvedené
věci některému z nich kladen za vinu, je pokračující zločin úvěrového podvodu
podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku, spáchaný obviněným M. Ch. 95
dílčími útoky popsanými v obžalobě.
8. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl
trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat
místo, kde došlo k naplnění jednotlivých znaků objektivní stránky trestného
činu, tj. zejména místo, kde došlo k jednání pachatele, a místo, kde nastal
nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže k naplnění jednotlivých znaků
došlo na různých místech, například následek nastal nebo měl nastat na jiném
místě, než na kterém pachatel jednal, jde o tzv. distanční delikt.
9. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 tr.
zákoníku je místo, kde pachatel při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání
úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
Jestliže je znakem trestného činu způsobení škody [jako v případě trestného
činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku], je
místem spáchání činu i místo, kde vznikla (značná) škoda. Z ustanovení § 22 tr.
ř. vyplývá, že byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází
kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání
věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl
být i jiný soud (srov. také rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh.
tr., obdobně pro trestný čin úvěrového podvodu srov. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 7 Td 1/2019).
10. Podle výroku rozsudku se obviněný uvedeného zločinu dopustil tím, že
při sjednávání úvěrových smluv uváděl nepravdivé údaje a způsobil takovým činem
značnou škodu. Konkrétně tak měl činit prostřednictvím internetu uváděním
nepravdivých údajů v elektronických žádostech o úvěr, přičemž pokud mu byl úvěr
poskytnut, nesplatil ho. V dané věci je zřejmé, že se jedná o tzv. distanční
delikt. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu bylo především místo
sjednávání úvěrových smluv, tj. jednak místo, kde se obviněný dopustil jednání,
jímž předkládal nepravdivé údaje, tj. bydliště obviněného v Praze, jednak
místo, kde se nacházela druhá jednající strana, tj. osoby jednající za
poškozené obchodní společnosti, a konečně i místo, kde reálně vznikla škoda,
což bylo v daném případě v sídle poškozených společností.
11. V uvedené věci není s ohledem na uvedené skutečnosti pochybnost o
místní příslušnosti Městského soudu v Brně k projednání věci, neboť v jeho
obvodu jednala a měla sídlo poškozená společnost Home Credit, a. s., které měly
být jednáním obviněného v rámci sjednávání úvěrových smluv v několika případech
(útoky č. 15, 22, 28, 32, 46, 76, 87, 89, 101, 114, 115, 116, 131, 133, 137,
145 a 147) předloženy nepravdivé údaje a měla jí být takovým jednáním způsobena
škoda. V obvodu působnosti Městského soudu v Brně tak byl ve smyslu § 18 odst.
1 tr. ř. spáchán trestný čin. Pokud byla podána obžaloba u Městského soudu v
Brně, byla podána u soudu místně příslušného, byť by místní příslušnost
svědčila i soudům jiným. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že k projednání věci je
podle § 24 odst. 1 tr. ř. příslušný Městský soud v Brně.
12. Dále považuje Nejvyšší soud za nutné uvést, že příslušnost soudu v
trestním řízení není stranám, a tedy ani obviněnému, dána na výběr, ale řídí se
výhradně příslušnými ustanoveními trestního řádu. Teprve, je-li najisto
postavena otázka místní příslušnosti soudu, je možné se zabývat návrhem
obviněného a Městského soudu v Brně na delegaci. Obviněný totiž, jak již bylo
výše konstatováno, učinil obsahem svého podání, doručeného dne 16. 10. 2020,
nejen námitku místní příslušnosti soudu, ale také se vyjádřil v tom smyslu, že
by bylo vhodnější projednání jeho věci u Obvodního soudu pro Prahu 5. Poukázal
na to, že v obvodu tohoto soudu bydlel v době páchání trestné činnosti, v Praze
a okolí bydlí také svědci, které bude podle jeho názoru nutné ve věci
vyslechnout, a v neposlední řadě vyjádřil obavu z podjatosti orgánů činných v
trestním řízení na území města Brna. Městský soud v Brně pak v daném ohledu ve
shodě s obviněným dodal, že považuje za nepřípadné, aby z důvodu současné
epidemiologické situace svědci dojížděli k soudu vzdálenému více než 200 km od
jejich bydliště.
13. Obecně k podmínkám delegace věci Nejvyšší soud uvádí, že podle § 25
tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána
jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně
blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou
svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých
případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že
nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a
její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně
odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody
zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též
nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu
přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u
soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být
prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.
14. Nejvyšší soud konstatuje, že v dané trestní věci byla obžaloba
podána proti dvěma obviněným fyzickým osobám, které nemají bydliště v obvodu
příslušného Městského soudu v Brně. Z trestního spisu nejsou zřejmé (a ani soud
ani obviněný v návrhu na delegaci je neuvádí) žádné důležité důvody, proč by se
nemohli obvinění účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Brně. Na
straně obviněného by jimi mohl být zejména značně vysoký věk, nebo závažné
zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu. Ani obviněný ani soud
neuvádí žádná závažná zdravotní omezení na straně obviněných, která by
odůvodňovala průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci,
vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Obviněný M. Ch. se
navíc nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, uloženém v jiné věci a může být
k jednání u příslušného soudu eskortován z kterékoli věznice.
15. Ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u
hlavního líčení je z jiných částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného
soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. k odnětí věci
příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou
skutečnost, zvláště u trestných činů spáchaných prostřednictvím internetu. V
dané věci je obžalobou navrženo toliko čtení úředních záznamů o podaném
vysvětlení u uvedených osob (23 osob), ve vztahu k poškozeným společnostem je
poukazováno jen na listinný materiál. Bude samozřejmě otázkou dokazování, zda a
jaké svědky bude nutné ve věci vyslechnout. Výjimečné okolnosti dovolující
učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu však nelze založit na
srovnání vzdáleností mezi bydlištěm možných svědků a sídlem soudu, ke kterému
se mají na základě předvolání dostavit. V těchto skutečnostech neshledal
Nejvyšší soud v tomto konkrétním případě, ani s přihlédnutím k současné situaci
v České republice, důvody pro postup podle § 25 tr. ř. (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 7 Td 2/2020 nebo ze dne 19. 8.
2020, sp. zn. 7 Td 39/2020).
16. Pokud jde o obviněným vyjádřenou obavu z podjatosti orgánů činných v
trestním řízení na území města Brna, založené na údajných pochybeních policistů
při šetření trestné činnosti obviněného, nutno uvést, že obviněným vyjádřené
obavy se netýkají nestranného a objektivního rozhodnutí jeho věci u příslušného
Městského soudu v Brně, kde se věc po podání obžaloby nachází. Obviněným
uvedené obavy nemohou vést k závěru, že žádný ze soudců Městského soudu v Brně
není schopen ve věci obviněného nestranně a objektivně rozhodnout a nemohou být
důvodem pro odnětí věci Městskému soudu v Brně. Nejvyšší soud navíc zdůrazňuje,
že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako
zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a
rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich
vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z
nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný
soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se
případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. O takový
případ však v uvedené věci nejde, navíc obviněný ani námitku podjatosti
konkrétního soudce ve věci činného nepodal.
17. Nejvyšší soud konstatuje, že odnětím trestní věci příslušnému
Městskému soudu v Brně a jejím přikázáním Obvodnímu soudu pro Prahu 5 by nebylo
výrazně lépe zabezpečeno řádné objasnění věci, ani rychlost a hospodárnost
řízení. Postup podle § 25 tr. ř. je zcela výjimečný a musí tedy být odůvodněn
zcela výjimečnými okolnostmi, které v dané věci nelze shledat, proto věc
Městskému soudu v Brně neodejmul.
18. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud podle § 24 a § 25
tr. ř. tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 17. 12. 2020
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Radek Doležel