8 As 25/2026- 45 - text 8 As 25/2026-46 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Ondřeje Bartoše v právní věci žalobce: A. F. J., zast. Mgr. Veronikou Odrobinovou, advokátkou se sídlem Pujmanové 1753/10a, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025, č. j. 150140/2025/KUSK, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Mgr. J. J., LL.M., o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2026, č. j. 54 A 3/2026-37, takto:
I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá. II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Městský úřad Sedlčany (dále jen „stavební úřad“) zamítl rozhodnutím ze dne 25. 3. 2024, č. j. OVÚP-23702/2023/Hla, žádost žalobce a osoby zúčastněné na řízení (dále jen „OZNŘ“) o vydání dodatečného povolení stavby oplocení na pozemcích parc. č. XA, parc. č. XB a parc. č. XC v k. ú. Ch. v obci D. (dále jen „oplocení“). Žalobce a OZNŘ se proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolali. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání zamítl. Žalobce proti němu podal žalobu, kterou Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) v záhlaví uvedeným usnesením odmítl pro opožděnost.
II. Návrh na přiznání odkladného účinku
[2] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti napadenému usnesení kasační stížnost, jejíž součástí byl i návrh na přiznání odkladného účinku. Domnívá se, že splňuje podmínky pro jeho přiznání. Namítá, že by pro něj výkon rozhodnutí znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám. V důsledku pravomocného odmítnutí žaloby může totiž správní orgán přistoupit k pokračování ve správním řízení. V případě nepřiznání odkladného účinku by oplocení bylo odstraněno a nenávratně by zaniklo, což by pro stěžovatele představovalo značné finanční náklady.
Vyhověl-li by následně Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) kasační stížnosti, musel by stěžovatel celé oplocení znovu postavit, což by bylo finančně náročné a způsobilo by mu to újmu. Samotnou hodnotu materiálu oplocení odhadl na více než 30 000 Kč. Přiznání odkladného účinku naopak neohrožuje veřejný zájem. Z odborného biologického průzkumu plyne, že oplocení nemá negativní vliv na migraci zvěře ani na krajinný ráz.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[4] OZNŘ vyjádřila souhlas s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Kasační stížnost nemá odkladný účinek, jak plyne z § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je tedy pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bodu 24: 1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a
3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti přiznat odkladný účinek, musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Na podporu svých tvrzení stěžovatel musí předložit odpovídající podklady. Povinnost tvrdit a prokázat potenciální vznik újmy tak má výlučně stěžovatel (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32, nebo ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50). Stěžovatel musí v odůvodnění svého návrhu konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností je vyvozuje. Vznik újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní (usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017-20).
[8] Stěžovatel tvrdí, že mu v důsledku napadeného usnesení hrozí zejména majetková újma. Tato újma by spočívala v nákladech vynaložených na odstranění a následné znovupostavení oplocení. Navíc by jeho odstraněním oplocení nenávratně zaniklo. NSS přiznává, že odstraněním oplocení by újma vzniknout mohla, je však třeba zdůraznit, že v projednávané věci není předmětem přezkumu rozhodnutí o odstranění stavby, nýbrž dosud pouze rozhodnutí vydané v řízení o dodatečném povolení stavby. Jedná se o samostatná řízení s odlišným předmětem.
Oplocení, které je předmětem sporu, stojí a jeho odstranění nebylo napadeným rozhodnutím nařízeno. Napadeným rozhodnutím toto oplocení pouze nebylo dodatečně povoleno. Případné odstranění stavby a s tím související finanční náklady tedy nejsou následkem, který by byl bezprostředně spojený s výsledkem řízení o dodatečném povolení stavby (usnesení NSS ze dne 30. 6. 2016, č. j. 6 As 129/2016-19, či ze dne 21. 1. 2019, č. j. 2 As 426/2018-26). S ohledem na novou judikaturu k podmíněným a podmiňujícím správním rozhodnutím (usnesení rozšířeného senátu ze dne 28.
1. 2025, č. j. 6 Afs 292/2018-39, č. 4668/2025 Sb. NSS) již ani nehrozí, že by případné rozhodnutí o odstranění stavby, které teprve vede k neodstranitelným následkům, obstálo při správním či soudním přezkumu navzdory zrušení podmiňujícího rozhodnutí ve věci zamítnutí dodatečného povolení stavby.
[9] Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že stěžovatel v řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku neunesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně újmy plynoucí z výkonu nebo jiných právních následků napadeného usnesení. Nesplnil tak první ze zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval poměřováním tvrzené újmy stěžovatele k možným újmám jiných osob a ani otázkou dotčení důležitého veřejného zájmu přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti a návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
[10] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí rozhodnutí o podané kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[11] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, analogicky usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, body 21 a násl.]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[12] Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně NSS v úředních hodinách;
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: 1080402526. - pomocí přiloženého QR kódu. [OBRÁZEK]
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 30.
dubna 2026 Pavel Molek předseda senátu