Nejvyšší soud Usnesení trestní

8 Tdo 802/2020

ze dne 2020-10-22
ECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.802.2020.1

8 Tdo 802/2020-1163

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2020 o dovolání

obviněného Š. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa označená pro účely

doručování XY, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp.

zn. 50 To 13/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního

soudu v Chebu pod sp. zn. 1 T 126/2014, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Š. K. odmítá.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 8. 11. 2019, sp. zn. 1 T 126/2014,

byl obviněný Š. K. uznán vinným zločinem založení, podpory a propagace hnutí

směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2

písm. a) tr. zákoníku, za což byl podle § 403 odst. 2 tr. zákoníku, § 58 odst.

1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož

výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na

zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku

mu byl uložen trest propadnutí věci, a to věcí specifikovaných ve výroku

rozsudku.

2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněný a

státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chebu. Usnesením

Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 50 To 13/2020, byla obě

odvolání, směřující proti výrokům o vině i trestu (odvolání státní zástupkyně

bylo přitom podáno v neprospěch obviněného), podle § 256 tr. ř. zamítnuta.

3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný zločinu založení,

podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle §

403 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dopustil tím, že v době nejméně od

4. března 2014 do 22. května 2014 v Chebu, XY, provozoval v rámci své

podnikatelské činnosti kamenný obchod a internetový obchod na stránkách www.

XY.cz, dostupných bez omezení, přičemž v internetovém obchodě nabízel k prodeji

mimo jiné toto textilní zboží:

- mikinu Lily s nátiskem stylizovaného hákového kříže a nápisem Germanic Brand,

- černá a bílá trička s nápisy Germania a Gott mit uns a stylizovaným hákovým

křížem,

- trička s nápisy Erich Hartmann, Ansgar Aryan, Asse der luft, eighty eight

industries a podobiznou důstojníka v uniformě,

- černá a červená trička s nápisem Schlageter s orlicí,

- šedá a černá trička s nápisem Schleissen se slezskou orlicí,

- černá a červená trička s nápisy Patriotic Ink, eighty eight Ind a progressive

streetfight,

- 2 druhy triček značky Mighty Warrior s nápisem „Battalion 1939-1945“ s

kulometčíky Wehrmachtu,

- trička s nápisem Black Angel se stylizovaným písmenem „S“ v pozadí na přední

straně,

- trička s nápisem Knife se stylizovaným písmenem „S“ na zadní straně,

dne 22. května 2014 na uvedené adrese v kamenné prodejně nabízel k prodeji mimo

jiné toto volně vystavené textilní zboží:

- 4 trička s nápisem Germania a Gott mit uns se stylizovaným hákovým křížem,

- 6 kusů šedozelených triček s nápisem Ansgar Aryan a vyobrazením orlice s

nápisem für Schleissen,

- 3 kusy triček s nápisem Ansgar Aryan a vyobrazením orlice s nápisem für

Schleissen,

- 12 kusů červených a černých triček s nápisy Patriotic Ink, eighty eight Ind a

progressive streetfight,

- 5 kusů bílých a zelených triček a nápisem Patriotic Ink na přední straně a s

vyobrazením důstojnické čepice s brýlemi a dalšími věcmi užívanými Wehrmachtem

a nápisem „Wenn es sein muss bis El Alamain, ... gegen England“ na zadní straně,

- 2 černá trička s nápisem Ansgar Aryan, Germanic Brand a štítem se

stylizovanými písmeny AA a nápisem Germanic brand,

- tričko s vyobrazením dvou vojáků Wehrmachtu a nápisem Battalion 1939-1945,

- 3 bílá trička s límečkem se stylizovaným písmenem „S“ na prsou,

přičemž znak ve tvaru stylizovaného písmene „S“ na výše popsaných tričkách je

znakem neonacistické hudební skupiny Skrewdriver založené Ianem Stuartem

Donaldsonem, který založil i neonacistické hnutí Blood and Honour, které v

cizině v různých obdobách stále funguje, ostatní symboly a nápisy na zbylých

oděvech vyzdvihují a adorují vojáky Wehrmachtu během druhé světové války nebo

odkazují na jednotky SS nacistického Německa, čímž je odkazováno na nacistické

Německo a myšlenky národního socialismu, které byly vojensky prosazovány, když

tato symbolika je používána i některými současnými neformálními neonacistickými

hnutími, přičemž neonacistická hnutí směřují k potlačení práv a svobod člověka

a hlásají zejména rasovou, etnickou a národnostní zášť vůči jiným skupinám

osob, přičemž s významem těchto symbolů byl srozuměn.

4. Nutno doplnit, že soudy se posuzovanou trestní věcí zabývaly

opakovaně. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. 1 T

126/2014, byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro

skutek, v němž byl spatřován zločin založení, podpora a propagace hnutí

směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2

písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl podle

soudu prvního stupně trestným činem. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne

24. 10. 2018, sp. zn. 50 To 400/2018, byl tento rozsudek podle § 258 odst. 1

písm. b), c) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc soudu prvního

stupně vrácena. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 1

T 126/2014, byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. opětovně zproštěn obžaloby

pro skutek, v němž byl spatřován zločin založení, podpora a propagace hnutí

směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2

písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl podle

soudu prvního stupně trestným činem. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne

26. 8. 2019, sp. zn. 50 To 226/2019, byl tento rozsudek podle § 258 odst. 1

písm. b) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc soudu prvního

stupně vrácena.

II. Dovolání a vyjádření k němu

5. Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 50 To

13/2020, podal obviněný Š. K. prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě

dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1

písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním

posouzení skutku. Podle něj výrok o vině ve spojení s odůvodněním rozhodnutí

neobsahuje konkrétní skutková zjištění, která by přesvědčivě naplňovala všechny

zákonné znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným.

6. Po zevrubné rekapitulaci rozhodnutí soudů nižších stupňů dovolatel

vytkl nedostatek objektivní a subjektivní stránky i tzv. extrémní rozpor mezi

provedeným dokazováním, skutkovými zjištěními soudů a jejich právními závěry. S

odkazem na konstantní judikaturu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2002,

sp. zn. 5 Tdo 337/2002, stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne

13. 12. 2006, sp. zn. Tpjn 302/2005) upozornil, že hnutí jako znak skutkové

podstaty trestného činu, jímž byl uznán vinným, musí existovat, a to v době,

kdy mělo dojít ke spáchání trestného činu (z toho důvodu také zákonodárce při

formulaci užil přítomný čas). Současně se musí jednat o konkrétní hnutí, tj. o

organizovanou a strukturovanou skupinu osob, která má alespoň zřetelné kontury,

společné postoje a orientaci zaměřenou na dosažení některého z cílů

souvisejících s trestným činem. Soud přitom vyjma hnutí Blood and Honour, které

v České republice aktivně nepůsobí, nezmínil žádné konkrétní hnutí, které mělo

být spojeno se závadovou symbolikou. Z hlediska objektivní stránky musí být

rovněž prokázáno, že se jedná o propagaci hnutí, tj. v konkrétním případě o

prodej zboží se závadovou symbolikou mající vlastní potenciál vyvolávat ony

nepříznivé následky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1090/2018). Znalecký posudek, z něhož soudy vycházely, však uváděl

pouze to, zda daný symbol odkazoval či neodkazoval na nějaké hnutí ve smyslu

posuzované skutkové podstaty. Nezabýval se tím, jaký nebezpečný potenciál tento

symbol vyvolává. Pokud jde o subjektivní stránku, dovolatel poznamenal, že pro

její naplnění se vyžaduje, aby pachatel znal alespoň v obecných rysech povahu

jím propagovaného hnutí, věděl, že jde o hnutí, které prokazatelně směřuje k

potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní,

náboženskou či třídní zášť vůči jiné skupině osob, a chtěl tímto svým jednáním

toto hnutí podporovat či propagovat, popř. byl srozuměn s tím, že jeho jednání

takové hnutí propaguje. Vědomostní složka, jež je společná pro obě formy

úmyslného zavinění, je dána vědomím pachatele, že existuje takto vymezené

hnutí, jehož cíle hodlá realizovat či k jejich uskutečnění přispívá (je

srozuměn s tím, že i v důsledku jeho jednání budou tyto cíle realizovány) – viz

citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1090/2018. Z odůvodnění rozhodnutí soudů nižších stupňů vyplývá, že úmysl dovolatele byl

dovozen ze znalosti konkrétního hnutí, a to již shora zmíněného hnutí Blood and

Honour. S tímto hnutím měly souviset závadové znaky na třech druzích triček,

jak bylo uvedeno ve znaleckém posudku vypracovaném Západočeskou univerzitou v

Plzni. Soudy, zejména soud odvolací, uvedly, že dovolatel hnutí Blood and

Honour, resp. jeho zakladatele lana Stuarta Donaldsona, znal, přičemž znalost

teto osoby i hnutí bagatelizoval. Dovolatel se závěry soudů nesouhlasil. Měl za

to, že jeho tvrzení, že mu nebyly ony symboly známy, nebylo vyvráceno.

Písmenu

„S“ přisuzoval jiný význam, než soudy dovozovaly, podle něj spojení „GS“

evokuje zkratku obchodního názvu či společnosti GrobSchlächter, navíc i ze

samotného znaleckého posudku vyplynulo, že jedno z písmen ve tvaru „S“

připomínalo znak Donaldsona – znalecký posudek nekonstatoval, že se jednalo o

znak Donaldsona. Subjektivní stránka byla dovozována i ze skutečnosti, že

dovolatel měl v držení fotografii dortu ve tvaru knihy „Mein Kampf“, což

dovolatel nepovažoval za přiléhavé, neboť podle něj průměrně vzdělaný člověk si

je vědom, co je obsahem této knihy. Jakoukoliv jinou hlubší znalost či

myšlenku, která by spojila vědomí a vůli či srozumění s dalšími závadovými

symboly, jež byly uvedeny ve výroku o vině, v tom nelze automaticky spatřovat.

7. V části dovolání označené jako „extrémní rozpor skutkových zjištění“ s

poukazem na stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2006,

sp. zn. Tpjn 302/2005, podotkl, že soudy rezignovaly na posouzení všech

konkrétních okolností případů. Zejména té skutečnosti, že závadové zboží

představovalo marginální část předmětu prodeje dovolatele. Zopakoval, že

znalecký posudek Západočeské univerzity obsahoval zjištění, zda domnělá

závadová symbolika uvedená na předmětných výrobcích nebo zboží odkazovala či

neodkazovala k neonacismu, dále popis symboliky a popis významu symbolů a

obrazů. V případě trika se znakem Iana Stuarta znalecký posudek konstatoval, že

se jednalo o odkaz na neonacismus, o bílé tzv. polo tričko se znakem lana

Stuarta Donaldsona, resp. dominantního písmene „S“ obsaženého v symbolu

rasistické skupiny Skrewdriver, a že význam písmene „S“ odkazuje k neonacistovi

lanu Stuartu Donaldsonovi, členu rasistické kapely Skrewdriver a zakladateli

neonacistické organizace Blood and Honour. Ani z tohoto znaleckého posudku, ani

z jiných důkazních prostředků nevyplynulo, že by daný symbol měl svůj vlastní

potenciál vyvolávat ony nepříznivé následky či nebezpečný potenciál vyvolávat

negativní důsledky. Soudy se nevypořádaly s tím, že hnuti Blood and Honour není

místním hnutím, lze předpokládat, že v České republice je neznámé a nemá

potenciál se zde vyvíjet a uskutečňovat svou činnost. Pominuly, že podle

znaleckého posudku je obraz natolik malý a nekvalitní, že nelze vyčíst

jakýkoliv text a učinit prokazatelný popis. Při dalším popisu z posudku

vyplynulo, že jedno ze dvou na triku obsažených písmen připomíná znak I. S. Donaldsona, kdy není dáno najisto, zda se skutečně jedná o tento znak či zda ho

jen připomíná. Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že hodnota uvedeného důkazu je

tak značně zrelativizována. V souvislosti s vědomím a znalostí dovolatele soudy

nepřihlédly k jeho výpovědi, z níž vyplynula pouze povrchní znalost hnutí či

osoby Donaldsona, ale nikoliv znalost a vědomí jakékoliv spojitosti symbolu „S“

s osobou Iana Stuarta Donaldsona. Soudy uvedly pouze to, že dovolatel je při

své obchodní činnosti odpovědný za to, co nabízí k prodeji, a tomu, co prodává,

by měl věnovat zvýšenou pozornost. Podle mínění dovolatele to ovšem nesměřuje k

úmyslu jako spíše k nedbalosti. Sám nalézací soud při hodnocení závažnosti

daného trestného činu uvedl, že typová závažnost posuzovaného jednání je

snižována tím, že propagace hnutí prováděná obviněným (hnutí Blood and Honour v

České republice aktivně nepůsobí a v další části neurčitých hnutí osvojujících

si nacistickou symboliku a rétoriku) je nepochybně méně závažným jednáním než

založení hnutí nebo jeho přímá podpora. Soud tak jasně konstatoval, že se

jednalo o propagaci hnutí, které v České republice aktivně nepůsobí, a dále o

propagaci neurčitých hnutí osvojujících si nacistickou symboliku a rétoriku.

Dovolatel uzavřel, že v syntéze jednotlivých skutkových závěrů nemohly soudy

dovodit, že došlo k propagaci hnutí Blood and Honour a k propagaci neurčitých

neonacistických hnutí, že dovolatel věděl a byl minimálně srozuměn s tím, že

prodává závadové zboží, jež odkazuje na neonacistické hnutí Blood and Honour -

když dovolatel neznal a nebyl si vědom spojení znaku „S“ s tímto hnutím, které

nadto v České republice nepůsobí, a že věděl a byl srozuměn s tím, že prodává

závadové zboží, které odkazuje na neonacistická hnutí, když ani soudy nebyly

schopny specifikovat, o jaká hnutí se jednalo.

8. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil

usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 50 To 13/2020, a

rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 8. 11. 2019, sp. zn. 1 T 126/2014,

jakož aby zrušil i všechna na ně navazující rozhodnutí, pokud by zrušením

citovaných rozhodnutí pozbyla podkladu, a dále aby podle 265l odst. 1 tr. ř.

Okresnímu soudu v Chebu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a

rozhodl.

9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní

zástupce“) ve vyjádření k dovolání uvedl, že uplatněný dovolací důvod podle §

265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je určen k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci

samé, pokud tyto vady mají svůj původ v nesprávném právním posouzení skutku

nebo v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a že s poukazem na něj se

nelze domáhat přezkoumávání skutkových zjištění, na nichž je napadené

rozhodnutí založeno, ani vznášet výhrady vůči rozsahu dokazování a způsobu

hodnocení důkazů soudy nižších stupňů. Skutkový stav je v dovolacím řízení

hodnocen pouze v tom rozsahu, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy

byly právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

S ohledem na to měl za to, že ta část dovolacích námitek, jejichž

prostřednictvím obviněný soudům vytýká nesprávnou interpretaci znaleckého

posudku z oboru sociální vědy s rozsahem znaleckého oprávnění pro politologii k

posuzování problematiky extremismu a terorismu, resp. jeho doplňku, který

vypracovala Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, katedra

politologie a mezinárodních vztahů, katedra antropologie a historických věd

(dále jen „znalecký posudek“), dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g)

tr. ř. neodpovídá. Podle jeho mínění soudy obou stupňů přistoupily ke zmíněnému

znaleckému posudku zodpovědně a jeho závěrům přisoudily právě takový význam,

který z nich vyplývá. Poznamenal, že znalecký posudek se po podrobném popisu

jednotlivých předmětů zajištěných u dovolatele z hlediska významu na nich

zobrazených symbolů, obrazů, nápisů a čísel (dále jen „symbolika“) vyjadřoval k

otázce, které z předmětů zobrazují symboliku hnutí směřujícího k potlačení práv

a svobod člověka či hlásajícího rasovou, etnickou, národnostní či třídní zášť

nebo zášť vůči jiné skupině obyvatel (dále také „hnutí“) v době nabízení

produktů existujícího (bod 3.2 znaleckého posudku) a které zachycují symboliku

hnutí v době nabízení produktů zaniklého (bod 3.3 znaleckého posudku).

Významnou z hlediska následného právního posouzení trestní věci dovolatele, a

to zejména pokud jde o jeho objektivní stránku, je přitom podle názoru státního

zástupce právě odpověď na otázku 3.4. V ní zpracovatel znaleckého posudku

uzavřel, že všechny předměty jím podrobně vymezené v bodech 3.2 a 3.3 obsahují

symboliku spojovanou s ideologickými směry nacismu a neonacismu, která je

nadále používána stoupenci nacismu a neonacismu v široce pojatém veřejném

prostoru. Právě tyto předměty přitom nalézací soud zahrnul do popisu skutku,

neboť jejich prostřednictvím mělo dojít ze strany obviněného k propagaci

takového hnutí. Státní zástupce tedy přesvědčení dovolatele o vadné

interpretaci provedených důkazů nesdílí.

10. Za námitky uplatnitelné v rámci dovolacího důvodu podle §

265b odst. 1 písm. g) tr. ř. považoval výtky, v rámci nichž obviněný dovozoval

chybějící objektivní a subjektivní stránku trestného činu založení, podpory a

propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Shledal je však

neopodstatněnými. Připomněl, že za hnutí podle § 403 tr. zákoníku se v obecné

rovině považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně

neregistrovaná, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající

rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné

skupině osob, která má alespoň zřetelné kontury, společné postoje a orientaci

zaměřenou na dosažení některého z cílů uvedených v § 403 odst. 1 tr. zákoníku.

Pro naplnění znaků této skutkové podstaty je tedy nutné, aby hnutí existovalo v

době, kdy je pachatel podporoval či propagoval. Na druhou stranu ale

existujícím hnutím je v tomto smyslu míněno i takové hnutí, které v

modifikované podobě navazuje na již neexistující hnutí (např. neofašistické

nebo neonacistické hnutí), pokud využívá např. ideologie, symboliku, pozdravy a

další atributy hnutí již zaniklého. Pachatel přitom také může svým jednáním

páchaným v České republice podporovat nebo propagovat hnutí existující pouze v

cizině (a naopak), viz stanovisko Nejvyššího soudu publikované pod č. 11/2007

Sb. rozh. tr. Pokud jde o samotný pojem propagace hnutí, kterážto forma jednání

je obviněnému kladena za vinu, tou je míněno veřejné uvádění takového hnutí

nebo jeho ideologie a záměrů ve známost, doporučování jím zastávaných či

prosazovaných myšlenek a názorů, a podobně. Propagace přitom může být

uskutečňována jak otevřeně, tak i skrytě. To se děje např. prostřednictvím

knih, obrazů, uměleckých děl či různých předmětů zobrazujících symboliku hnutí.

11. Podle státního zástupce ze závěrů znaleckého posudku –

konkrétně z jeho bodu 3.4 – je namístě dovodit, že právě předměty vymezené v

popisu skutku odsuzujícího rozsudku obsahují konkrétní symboliku nadále

používanou, byť třeba v modifikovaných verzích, stoupenci ideologických směrů

nacismu a neonacismu. Dovolatel jako osoba s průměrným vzděláním si musel být

přinejmenším vědom toho, že nedemokratická hnutí směřující k potlačování práv a

svobod člověka a hlásající národnostní či rasovou zášť (v aktuálně posuzovaném

případě inspirovaná z valné části německým nacismem) nejsou hnutí tzv. mrtvá a

nadále (byť latentně) existují, mají své podporovatele a příznivce a jsou také

známá. K naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu založení, podpory a

propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka přitom není

nezbytné přesně (míněno individuálním názvem) označit některou ze současných

neonacistických či neofašistických organizací, jíž by pachatel vyjadřoval

podporu či kterou by propagoval. Při mnohosti, vzájemné podobnosti, obdobných

cílech a metodách různých neonacistických hnutí, jakož i s přihlédnutím k

nespornému prvku konspirace v jednání osob spojených s takovými hnutími, to ani

není reálně možné (pokud by tedy hnutí nebylo pachatelem např. explicitně

označeno názvem, případně název či charakteristický symbol hnutí nebyl

vyobrazen přímo na nabízeném předmětu). Stejně tak není z hlediska trestní

odpovědnosti podstatné, zda takové hnutí působí konkrétně právě v České

republice.

12. Jestliže tedy dovolatel provozoval kamenný obchod a

internetový obchod www.hellshop.cz, jejichž prostřednictvím prodával předměty

obsahující symboliku hnutí Blood and Honour, resp. symboliku odkazující na

nacistické Německo a vojensky prosazované myšlenky národního socialismu, která

je nadále používána stoupenci nacismu a neonacismu, je závěr soudů o naplnění

objektivní stránky zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k

potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr.

zákoníku správný. Existence okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby

je přitom odůvodněna skutečností, že právě prodej prostřednictvím webových

stránek zpřístupnil zboží se symbolikou hnutí mnohem širšímu okruhu osob, než

by se stalo v případě nabídky takového zboží v jednom kamenném obchodě

situovaném v jednom městě. Jak současně zdůraznily oba soudy, obviněný sám

připustil jisté povědomí o osobě Iana Stuarta Donaldsona jako zakladatele hnutí

Blood and Honour a hudební skupiny Skrewdriver (byť míru těchto znalostí do

značné míry bagatelizoval). Tato skutečnost společně s fotografiemi nalezenými

v jeho počítači (dort ve tvaru knihy Adolfa Hitlera, nápis oficiálně zakázané

německé neonacistické hudební skupiny Landser) a zejména ve vazbě na charakter

nabízeného zboží obsahujícího zřetelnou symboliku, kterou si obviněný musel

spojit s nacistickým Německem, adorací jeho vojsk či myšlenkami národního

socialismu (šlo kupříkladu o zboží se symbolikou Wehrmachtu, symbolikou

odkazující na jednotky SS, předměty se stylizovanými symboly, kupříkladu

„upraveným“ hákovým křížem, a podobně), ve svém souhrnu odůvodňují závěr soudů

o přinejmenším srozumění dovolatele s následkem předpokládaným skutkovou

podstatou § 403 tr. zákoníku. Je proto opodstatněným rovněž jejich závěr, že

obviněný se stíhaného jednání dopustil v úmyslu eventuálním podle § 15 odst. 1

písm. b) tr. zákoníku. Doplnil, že právě charakter propagovaného hnutí, jehož

primárním mottem je absence jakékoliv tolerance a respektu k rovné důstojnosti

všech lidských bytostí (což jsou jedny ze základních kamenů moderní pluralitní

demokratické společnosti), činí jednání dovolatele natolik společensky

škodlivým, že uplatnění trestní odpovědnosti bylo zcela namístě.

13. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §

265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné.

14. Obviněný v reakci na vyjádření státního zástupce uvedl, že vada skutkových

zjištění spočívající v tzv. extrémním rozporu umožňuje průlom do skutkových

zjištění obecných soudů na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1

písm. g) tr. ř. Poznamenal, že nesouhlasí s názorem státního zástupce, že

znalecký posudek je bezvadný, resp. že interpretace tohoto důkazu ze strany

soudů je řádná, a že podle závěru posudku všechny předměty jím podrobně

vymezené v bodech 3.2. a 3.3. obsahují symboliku spojovanou s ideologickými

směry nacismu a neonacismu používanou stoupenci nacismu a neonacismu v široce

pojatém veřejném prostoru. Setrval na svém přesvědčení, že z žádných důkazů

nevyplývá, že by daný symbol měl svůj vlastní potenciál vyvolávat ony

nepříznivé následky či nebezpečný potenciál vyvolávat negativní důsledky a že

hnutí Blood and Honour není místním hnutím, v České republice je neznámé a nemá

potenciál se zde vyvíjet a uskutečňovat svou činnost. Konstatoval, že

nesouhlasí s názorem státního zástupce, že z hlediska posuzovaného trestného

činu není třeba přesně označit některou ze současných neonacistických či

neofašistických organizací, jíž by pachatel vyjadřoval podporu či kterou by

propagoval. Podle něj, nejsou-li soudy schopny definovat propagované hnutí,

měly by precizně definovat, které hnutí by mělo na které navazovat, a zejména,

zda mají symboly - vadné zboží - potenciál vyvolávat negativní důsledky a zda

jsou obecně známé a nezaměnitelné s jinými. Pokud jde o naplnění subjektivní

stránky, především vytkl, že nelze přisvědčit tomu, že by eventuální úmysl mohl

prokazovat nález v jeho počítači, tj. fotografie dortu ve tvaru knihy Adolfa

Hitlera, apod. Podle jeho mínění není zřejmé, jak by tyto fotografie mohly být

dány do kontextu s jeho znalostí symbolů na zboží, jež bylo předmětem zkoumání

znaleckého posudku Západočeské univerzity.

III. Přípustnost dovolání

15. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání obviněného Š. K. je

podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje

náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že je

zjevně neopodstatněné.

IV. Důvodnost dovolání

16. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že ve vztahu ke všem důvodům dovolání

platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence

určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového

dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné

ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Obviněný odkázal na dovolací

důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g)

tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním

posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Výklad tohoto

ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení § 265b

tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem

mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm.

Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí

vymezených v § 265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí

přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesněprávní úprava řízení před

soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný

prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní

úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o

dovolání.

17. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl

soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o

trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán

vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit

správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí

založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení

důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu

spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Proto je též

dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně

soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem

pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají

právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní

posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní

kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající

význam z hlediska hmotného práva.

18. Nejvyšší soud však připouští, že se zásada, s níž jako dovolací soud

přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v

případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek

porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků

spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování

o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních

práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a

chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy

Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004,

sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna

ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž

zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního

řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení

postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy

důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v

rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů

provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k

tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04,

ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.).

19. Pochybení podřaditelná pod výše uvedené vady dovolací soud v posuzované

věci neshledal. V projednávaném případě není dán žádný, už vůbec ne extrémní

rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Z odůvodnění

rozhodnutí soudu prvního stupně (body 5.–12., str. 5–8 rozsudku), s nímž se

soud druhého stupně ztotožnil, vyplývá přesvědčivý vztah mezi jím učiněnými

skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Je zjevné, že soud

postupoval při hodnocení důkazů důsledně podle § 2 odst. 6 tr. ř. a učinil

skutková zjištění, která řádně zdůvodnil. Důkazy hodnotil podle vnitřního

přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i

v jejich souhrnu a v odůvodnění svého rozhodnutí v souladu s požadavky § 125

odst. 1 tr. ř. vyložil, jak se vypořádal s obhajobou obviněného a proč jí

neuvěřil. Není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé

důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní

skutkové závěry. Podstatné je, že soud nižšího stupně hodnotil provedené důkazy

v souladu s jejich obsahem, že se nedopustil žádné deformace důkazů, že ani

jinak nevybočil z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně

a logicky vysvětlil. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje

s představami dovolatele, není dovolacím důvodem a samo o sobě závěr o porušení

zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu

neopodstatňuje.

20. Z hlediska napadeného rozhodnutí, uplatněného důvodu dovolání a obsahu

dovolání je významná otázka, zda skutek, jímž byl obviněný uznán vinným,

vykazuje všechny znaky zločinu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího

k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr.

zákoníku.

21. Trestného činu podle § 403 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí, kdo založí,

podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a

svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či

třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Spáchá-li tento čin tiskem,

filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným

podobně účinným způsobem, dopustí se zločinu podle § 403 odst. 1, odst. 2

písm. a) tr. zákoníku. Z tzv. právní věty výroku o vině se podává, že obviněný

Š. K. propagoval hnutí, které bezprostředně směřuje k potlačení práv a svobod

člověka a hlásá rasovou, etnickou a národnostní zášť, a čin spáchal veřejně

přístupnou počítačovou sítí.

22. Podle tzv. skutkové věty výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně

spočívala trestná činnost obviněného v tom, že v době nejméně od 4. března 2014

do 22. května 2014 v Chebu, XY, provozoval v rámci své podnikatelské činnosti

kamenný obchod a internetový obchod na stránkách www.XY.cz (dostupných bez

omezení), přičemž v internetovém obchodě nabízel k prodeji mimo jiné již dříve

ve výroku rozsudku specifikované textilní zboží, přičemž znak ve tvaru

stylizovaného písmene „S“ na výše popsaných tričkách je znakem neonacistické

hudební skupiny Skrewdriver založené Ianem Stuartem Donaldsonem, který založil

i neonacistické hnutí Blood and Honour, které v cizině v různých obdobách stále

funguje, ostatní symboly a nápisy na zbylých oděvech vyzdvihují a adorují

vojáky Wehrmachtu během druhé světové války nebo odkazují na jednotky SS

nacistického Německa, čímž je odkazováno na nacistické Německo a myšlenky

národního socialismu, které byly vojensky prosazovány, když tato symbolika je

používána i některými současnými neformálními neonacistickými hnutími, přičemž

neonacistická hnutí směřují k potlačení práv a svobod člověka a hlásají zejména

rasovou, etnickou a národnostní zášť vůči jiným skupinám osob, přičemž s

významem těchto symbolů byl srozuměn.

23. Dovolací soud konstatuje, že soudem prvního stupně popsané jednání znaky

zločinu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a

svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku naplňuje.

Ztotožňuje se se soudy nižších stupňů, že obviněný označeným způsobem

propagoval hnutí, které prokazatelně (nalézací soud v právní větě užil chybnou

formulaci „bezprostředně“) směřuje k potlačení práv a svobod člověka a hlásá

rasovou, etnickou a národnostní zášť. Úvodem je vhodné připomenout (srov. v

tomto rozhodnutí již citované stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze

dne 13. 12. 2006, sp. zn. Tpjn 302/2005, uveřejněné pod č. 11/2007 Sb. rozh.

tr., a komentářová literatura), že za hnutí ve smyslu § 403 odst. 1 tr.

zákoníku se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba

formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo

hlásající rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť

vůči jiné skupině osob. Jde o v určité míře organizovanou a strukturovanou

skupinu osob, která má alespoň zřetelné kontury, společné postoje a orientaci

zaměřenou na dosažení některého v § 403 odst. 1 tr. zákoníku uvedeného cíle.

Pro naplnění znaků posuzované skutkové podstaty je ovšem nutné, aby hnutí

existovalo v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval. Proto je třeba

hitlerovský nacismus považovat za hnutí zaniklé, byť nachází své vyjádření v

celém proudu nejrůznějších neonacistických uskupení vyznačujících se tím, že

glorifikují nejen jeho ideje, ale i jeho představitele z období 2. světové

války. Na druhou stranu existujícím hnutím může být i takové hnutí, které

navazuje v modifikované podobě na již neexistující hnutí, pokud využívá

ideologie, symbolů, pozdravů a dalších atributů již zaniklého hnutí. Je tak

třeba odlišit existující neonacistické hnutí od konkrétního nacistického hnutí

v jeho historické, dnes již neexistující podobě. Nutno doplnit, že pachatel

může svým jednáním spáchaným v České republice podporovat nebo propagovat hnutí

existující v cizině nebo naopak.

24. Propagaci hnutí lze definovat jako jednání, kterým se pachatel (buď sám,

nebo za účasti dalších osob) snaží toto hnutí uvádět ve známost, šířit jeho

ideologii mezi lidmi. Propagace může být uskutečňována jak přímo (veřejné

oslavování a vyzdvihování hnutí, hlásání jeho ideologie, tezí a cílů), tak i

nepřímo (prostřednictvím publikace či jiného uveřejňování názorů, záměrů,

ideologie takového hnutí, ale i prostřednictvím filmů, knih, obrazů či jiných

uměleckých děl). Na rozdíl od pouhého projevu sympatií, postihovaného podle

subsidiárního § 404 tr. zákoníku, zde musí existovat úmysl pachatele takovým

jednáním ovlivnit další osoby. Trestní zákon ve výčtu znaků skutkové podstaty

trestného činu podle § 403 však nepožaduje zjištění konkrétního ovlivnění

některého z existujících extremistických hnutí jako následku trestného jednání

pachatele, nýbrž postihuje již samotný fakt podpory a propagace hnutí, které

prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní,

rasovou, třídní nebo náboženskou zášť.

25. Z hlediska subjektivní stránky je třeba, aby pachatel znal alespoň v

obecných rysech povahu jím propagovaného nebo podporovaného hnutí, věděl, že

jde o hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo

hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči

jiné skupině osob, a chtěl tímto svým jednáním toto hnutí podporovat nebo

propagovat, popř. byl srozuměn s tím, že jeho jednání takové hnutí podporuje

nebo propaguje. Přitom nebude nutné, aby pachatel byl přímo členem takového

hnutí nebo byl se členy hnutí v bezprostředním kontaktu, ale bude postačovat

jeho vědomost o existenci hnutí a srozumění s tím, že svým jednáním ho

podporuje či propaguje, tj. přispívá svým jednáním k jeho činnosti či

jednotlivým aktivitám, ovlivňuje jeho stávající či potenciální členy.

26. Pokud jde o objektivní stránku posuzovaného trestného činu a výtku obviněného

vztahující se k pojmu hnutí, dovolací soud konstatuje, že z provedených důkazů

a následně ze skutkových zjištění soudů jednoznačně vyplývá existence jednak

zcela konkrétního a pojmenovaného hnutí, jež obviněný způsobem ve výroku o vině

popsaným propagoval (viz níže), tj. hnutí Blood and Honour, jednak také dalších

hnutí, byť souhrnně označených jako neonacistická, hlásící se k myšlenkám

národního socialismu a hlásající zejména rasovou, etnickou a národnostní zášť

vůči jiným skupinám osob, jež byla jeho jednáním rovněž propagována (viz níže). Jak v případě hnutí Blood and Honour, tak v případě těchto dalších blíže

nespecifikovaných neonacistických hnutí, netřeba pochybovat o jejich reálném

fungování. Ze znaleckého posudku z oboru sociální vědy s rozsahem znaleckého

oprávnění pro politologii k posuzování problematiky extremismu a terorismu,

zpracovaného znaleckým ústavem Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta

filozofická, katedra politologie a mezinárodních vztahů, katedra antropologie a

historických věd (č. listu 922–980), resp. jeho doplňku (č. listu 996–1030),

jako i z výpovědi znalce PhDr. Mgr. Petra Jurka, Ph.D. (č. listu 1037–1038), se

podává, že neonacistické hnutí Blood and Honour bylo založeno Ianem Stuartem

Donaldsonem, zakladatelem a členem rasistické skupiny Skrewdriver, jenž bývá

považován za „mučedníka“ neonacistické scény z důvodu jeho úmrtí při

autonehodě, která bývá některými aktéry přisuzovaná tajné službě MI5, a působí

zejména v západní Evropě. V této souvislosti nutno zdůraznit, že ačkoliv

tvrzení obviněného, že uvedené hnutí v České republice aktivně nepůsobí,

neodporuje provedeným důkazům, nemůže nic změnit na závěru o vině. Jak bylo

výše naznačeno, projednávaného trestného činu se může dopustit i pachatel,

který svým jednáním spáchaným v České republice propaguje hnutí existující v

cizině. Co se týče dalších neonacistických hnutí, ve výroku o vině blíže

nespecifikovaných, i tato ve společnosti působí, byť třeba latentně a ne zcela

organizovaně, jak správně upozornil nalézací soud v odůvodnění svého rozhodnutí

(str. 8 jeho rozsudku). Znalec PhDr. Mgr. Petr Jurek, Ph.D., k problematice

identifikace konkrétních neonacistických hnutí trefně poznamenal, že je velmi

obtížné určit skupiny osob s přímou vazbou na nacistické hnutí, poněvadž

jestliže by tyto byly identifikovatelné, dlouho by nefungovaly. Reálně však

neformální skupiny užívající závadovou symboliku existují a lze je zahrnout pod

pojem krajně pravicová scéna. Dovolací soud má za to, že nastíněná argumentace

neodporuje závěrům vyplývajícím ze shora citovaného stanoviska trestního

kolegia Nejvyššího soudu (viz č. 11/2007 Sb. rozh. tr.), podle něhož

existujícím hnutím (skupinou osob, byť i formálně neregistrovanou) může být i

takové hnutí, které navazuje v modifikované podobě na již neexistující hnutí,

pokud využívá ideologie, symbolů, pozdravů a dalších atributů již zaniklého

hnutí. Jak bylo přitom relevantně uvedeno v odůvodnění rozsudku nalézacího

soudu (str.

8), soudobá neonacistická uskupení využívají k adoraci myšlenek

národního socialismu, násilně uplatňovaných nacistickým Německem během druhé

světové války, symboliku vyobrazenou na zboží, které obviněný nabízel jak na

svém e-shopu, tak ve své kamenné prodejně. Znalecký posudek znaleckého ústavu

(jeho doplněk) v případě symboliky na zboží (symbolů a nápisů) posléze soudem

zahrnutého do výroku o vině jako toho vyzdvihujícího vojáky Wehrmachtu během

druhé světové války nebo odkazujícího na jednotky SS nacistického Německa

shledal odkaz na nacistické Německo, nacionální ikony němectví, ideu

nacionálního socialismu, šovinistický nacionalismus a extremismus, tedy odkaz

na ideologie, které jsou podle názoru dovolacího soudu vlastní hnutím

prokazatelně směřujícím k potlačení práv a svobod člověka a hlásajícím rasovou,

etnickou a národnostní zášť. I symbolika v podobě stylizovaného písmene „S“ na

zboží ve znaleckém posudku znaleckého ústavu (jeho doplňku) označeném jako

položky 3.1.22, 3.1.23 s 3.1.45 je podle mínění dovolacího soudu přímým odkazem

na hnutí prokazatelně směřující k potlačení práv a svobod člověka a hlásající

rasovou, etnickou a národnostní zášť. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu

(jeho doplňku) a z výpovědi znalce PhDr. Mgr. Petra Jurka, Ph.D., vyplývá

jednoznačný závěr o tom, že uvedené písmeno je znakem rasistické hudební

skupiny Skrewdriver založené Ianem Stuartem Donaldsonem, který založil i

neonacistické hnutí Blood and Honour, přičemž propagace tohoto stylizovaného

písmene implikuje souhlas s neonacistickým proudem. Uvedený symbol v podobě

stylizovaného písmene „S“ je typickým a silným symbolem, odkazuje na Iana

Stuarta Donaldsona a má přímou vazbu na neonacismus. Znalec vyloučil, že by

uvedené písmeno v podobě, v jaké je zobrazeno na zboží obviněným nabízeném,

bylo pouhou součástí zkratky společnosti Grobschlächter, která toto zboží

vyrábí.

27. Není pochyb o tom, že obviněný zboží, které lze s ohledem na to, že

odkazovalo na hnutí prokazatelně směřující k potlačení práv a svobod člověka a

hlásající rasovou, etnickou a národnostní zášť, označit za zboží závadové,

propagoval. Tím, že je volně vystavoval ve své kamenné prodejně a na

internetových stránkách svého e-shopu a nabízel je k prodeji, uváděl hnutí, na

něž závadové zboží odkazovalo, ve známost a šířil ideologii těchto hnutí mezi

lidmi, přičemž tak vzhledem ke způsobu propagace činil nepřímo. Protože zboží

prodával i prostřednictvím webových stránek, a zpřístupnil je tak širšímu

okruhu osob než toliko v případě pouhého prodeje v jedné kamenné provozovně,

naplnil znak kvalifikované skutkové podstaty podle § 403 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, když čin spáchal veřejně přístupnou počítačovou sítí. Dovolací soud

sdílí názor soudů nižších stupňů, že v jednání obviněného je dán úmysl, a to

úmysl nepřímý [§ 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku]. Srozumění obviněného s tím,

že veřejným vystavováním závadového zboží a jeho nabízením k prodeji propaguje

hnutí, která prokazatelně směřují k potlačení práv a svobod člověka nebo

hlásají národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť, lze v posuzované

věci dovodit. Soudy správně akcentovaly, že pokud jde o hnutí Blood and Honour,

obviněný připustil povědomí o osobě Iana Stuarta Donaldsona jako zakladatele

hnutí a rovněž povědomí o hudební skupině Skrewdriver, ve které tento muž

působil. I dovolací soud stejně jako státní zástupce považuje uvedenou

skutečnost v kontextu s faktem, že v počítači obviněného byly nalezeny soubory

obsahující fotografii dortu ve tvaru knihy „Mein Kampf“, díla Adolfa Hitlera, a

nápis německé neonacistické hudební skupiny Landser, která byla oficiálně

zakázána, a taktéž s tím, že nabízené zboží obsahovalo zjevnou symboliku

vyzdvihující vojáky Wehrmachtu během druhé světové války nebo odkazující na

jednotky SS nacistického Německa, za faktory svědčící o přinejmenším základní

znalosti povahy propagovaných hnutí, o alespoň hrubém povědomí o jejich

existenci a ideologii, kterou hlásají. Jestliže obviněný s vědomím, že hnutí,

která prokazatelně směřují k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásají

rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné

skupině osob, mají přímou spojitost s jím nabízeným a vystavovaným zbožím,

resp. symbolika vyobrazená na tomto zboží na tato hnutí odkazuje, uvedené zboží

přesto volně vystavoval jak ve své kamenné prodejně, tak na svých internetových

stránkách, a nabízel je tam k prodeji, je zjevné, že byl srozuměn s tím, že

svým jednáním může ovlivnit další osoby, že věděl, že může porušit zájem na

ochraně práva spočívajícího v rovnosti lidí bez rozdílu, a pro případ, že

takové porušení způsobí, byl s tím srozuměn. K obhajobě obviněného podpořené

poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 6 Tdo

1090/2018, je vhodné doplnit, že podle dovolacího soudu mělo zboží opatřené

závadovou symbolikou potenciál vyvolávat nepříznivé následky.

Jak bylo výše

naznačeno, pokud jde o stylizované písmeno „S“ odkazující na hnutí Blood and

Honour, uvedené je podle znalce PhDr. Mgr. Petra Jurka, Ph.D., typickým a

silným symbolem uvedeného hnutí, má přímou vazbu na neonacismus, a jako takové

je tedy podle mínění dovolacího soudu způsobilé vyvolat nepříznivé následky v

podobě šíření nenávistné ideologie směřujících potlačení práv a svobod člověka

nebo hlásající rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo

zášť vůči jiné skupině osob. Způsobilé k vyvolání těchto následků je pak

nesporně i zboží obsahující hesla či symboly vyzdvihující vojáky Wehrmachtu

během druhé světové války nebo odkazující na jednotky SS nacistického Německa.

28. Dovolací soud proto z výše uvedených důvodů dovolacím námitkám

nepřisvědčil. Rozhodnutí soudů nižších stupňů považuje za zákonná a

přezkoumatelná a právní posouzení skutku jako zločinu založení, podpory a

propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst.

1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku za správné.

29. Dovolání obviněného Š. K. bylo dílem podáno z jiného důvodu, než jaký činí

dovolání přípustným ustanovení § 265b tr. ř., a dílem relevantně uplatněnými

námitkami dovolací důvod podle 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. naplněn nebyl.

Podané dovolání jako celek je zjevně neopodstatněné, a Nejvyšší soud je proto

podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání

za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 10. 2020

JUDr. Věra Kůrková

předsedkyně senátu