8 Tdo 802/2020-1163
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2020 o dovolání
obviněného Š. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa označená pro účely
doručování XY, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp.
zn. 50 To 13/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního
soudu v Chebu pod sp. zn. 1 T 126/2014, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Š. K. odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 8. 11. 2019, sp. zn. 1 T 126/2014,
byl obviněný Š. K. uznán vinným zločinem založení, podpory a propagace hnutí
směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2
písm. a) tr. zákoníku, za což byl podle § 403 odst. 2 tr. zákoníku, § 58 odst.
1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož
výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na
zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku
mu byl uložen trest propadnutí věci, a to věcí specifikovaných ve výroku
rozsudku.
2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněný a
státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chebu. Usnesením
Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 50 To 13/2020, byla obě
odvolání, směřující proti výrokům o vině i trestu (odvolání státní zástupkyně
bylo přitom podáno v neprospěch obviněného), podle § 256 tr. ř. zamítnuta.
3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný zločinu založení,
podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle §
403 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dopustil tím, že v době nejméně od
4. března 2014 do 22. května 2014 v Chebu, XY, provozoval v rámci své
podnikatelské činnosti kamenný obchod a internetový obchod na stránkách www.
XY.cz, dostupných bez omezení, přičemž v internetovém obchodě nabízel k prodeji
mimo jiné toto textilní zboží:
- mikinu Lily s nátiskem stylizovaného hákového kříže a nápisem Germanic Brand,
- černá a bílá trička s nápisy Germania a Gott mit uns a stylizovaným hákovým
křížem,
- trička s nápisy Erich Hartmann, Ansgar Aryan, Asse der luft, eighty eight
industries a podobiznou důstojníka v uniformě,
- černá a červená trička s nápisem Schlageter s orlicí,
- šedá a černá trička s nápisem Schleissen se slezskou orlicí,
- černá a červená trička s nápisy Patriotic Ink, eighty eight Ind a progressive
streetfight,
- 2 druhy triček značky Mighty Warrior s nápisem „Battalion 1939-1945“ s
kulometčíky Wehrmachtu,
- trička s nápisem Black Angel se stylizovaným písmenem „S“ v pozadí na přední
straně,
- trička s nápisem Knife se stylizovaným písmenem „S“ na zadní straně,
dne 22. května 2014 na uvedené adrese v kamenné prodejně nabízel k prodeji mimo
jiné toto volně vystavené textilní zboží:
- 4 trička s nápisem Germania a Gott mit uns se stylizovaným hákovým křížem,
- 6 kusů šedozelených triček s nápisem Ansgar Aryan a vyobrazením orlice s
nápisem für Schleissen,
- 3 kusy triček s nápisem Ansgar Aryan a vyobrazením orlice s nápisem für
Schleissen,
- 12 kusů červených a černých triček s nápisy Patriotic Ink, eighty eight Ind a
progressive streetfight,
- 5 kusů bílých a zelených triček a nápisem Patriotic Ink na přední straně a s
vyobrazením důstojnické čepice s brýlemi a dalšími věcmi užívanými Wehrmachtem
a nápisem „Wenn es sein muss bis El Alamain, ... gegen England“ na zadní straně,
- 2 černá trička s nápisem Ansgar Aryan, Germanic Brand a štítem se
stylizovanými písmeny AA a nápisem Germanic brand,
- tričko s vyobrazením dvou vojáků Wehrmachtu a nápisem Battalion 1939-1945,
- 3 bílá trička s límečkem se stylizovaným písmenem „S“ na prsou,
přičemž znak ve tvaru stylizovaného písmene „S“ na výše popsaných tričkách je
znakem neonacistické hudební skupiny Skrewdriver založené Ianem Stuartem
Donaldsonem, který založil i neonacistické hnutí Blood and Honour, které v
cizině v různých obdobách stále funguje, ostatní symboly a nápisy na zbylých
oděvech vyzdvihují a adorují vojáky Wehrmachtu během druhé světové války nebo
odkazují na jednotky SS nacistického Německa, čímž je odkazováno na nacistické
Německo a myšlenky národního socialismu, které byly vojensky prosazovány, když
tato symbolika je používána i některými současnými neformálními neonacistickými
hnutími, přičemž neonacistická hnutí směřují k potlačení práv a svobod člověka
a hlásají zejména rasovou, etnickou a národnostní zášť vůči jiným skupinám
osob, přičemž s významem těchto symbolů byl srozuměn.
4. Nutno doplnit, že soudy se posuzovanou trestní věcí zabývaly
opakovaně. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. 1 T
126/2014, byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro
skutek, v němž byl spatřován zločin založení, podpora a propagace hnutí
směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2
písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl podle
soudu prvního stupně trestným činem. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne
24. 10. 2018, sp. zn. 50 To 400/2018, byl tento rozsudek podle § 258 odst. 1
písm. b), c) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc soudu prvního
stupně vrácena. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 1
T 126/2014, byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. opětovně zproštěn obžaloby
pro skutek, v němž byl spatřován zločin založení, podpora a propagace hnutí
směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2
písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl podle
soudu prvního stupně trestným činem. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne
26. 8. 2019, sp. zn. 50 To 226/2019, byl tento rozsudek podle § 258 odst. 1
písm. b) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc soudu prvního
stupně vrácena.
II. Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 50 To
13/2020, podal obviněný Š. K. prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě
dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení skutku. Podle něj výrok o vině ve spojení s odůvodněním rozhodnutí
neobsahuje konkrétní skutková zjištění, která by přesvědčivě naplňovala všechny
zákonné znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným.
6. Po zevrubné rekapitulaci rozhodnutí soudů nižších stupňů dovolatel
vytkl nedostatek objektivní a subjektivní stránky i tzv. extrémní rozpor mezi
provedeným dokazováním, skutkovými zjištěními soudů a jejich právními závěry. S
odkazem na konstantní judikaturu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2002,
sp. zn. 5 Tdo 337/2002, stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne
13. 12. 2006, sp. zn. Tpjn 302/2005) upozornil, že hnutí jako znak skutkové
podstaty trestného činu, jímž byl uznán vinným, musí existovat, a to v době,
kdy mělo dojít ke spáchání trestného činu (z toho důvodu také zákonodárce při
formulaci užil přítomný čas). Současně se musí jednat o konkrétní hnutí, tj. o
organizovanou a strukturovanou skupinu osob, která má alespoň zřetelné kontury,
společné postoje a orientaci zaměřenou na dosažení některého z cílů
souvisejících s trestným činem. Soud přitom vyjma hnutí Blood and Honour, které
v České republice aktivně nepůsobí, nezmínil žádné konkrétní hnutí, které mělo
být spojeno se závadovou symbolikou. Z hlediska objektivní stránky musí být
rovněž prokázáno, že se jedná o propagaci hnutí, tj. v konkrétním případě o
prodej zboží se závadovou symbolikou mající vlastní potenciál vyvolávat ony
nepříznivé následky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1090/2018). Znalecký posudek, z něhož soudy vycházely, však uváděl
pouze to, zda daný symbol odkazoval či neodkazoval na nějaké hnutí ve smyslu
posuzované skutkové podstaty. Nezabýval se tím, jaký nebezpečný potenciál tento
symbol vyvolává. Pokud jde o subjektivní stránku, dovolatel poznamenal, že pro
její naplnění se vyžaduje, aby pachatel znal alespoň v obecných rysech povahu
jím propagovaného hnutí, věděl, že jde o hnutí, které prokazatelně směřuje k
potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní,
náboženskou či třídní zášť vůči jiné skupině osob, a chtěl tímto svým jednáním
toto hnutí podporovat či propagovat, popř. byl srozuměn s tím, že jeho jednání
takové hnutí propaguje. Vědomostní složka, jež je společná pro obě formy
úmyslného zavinění, je dána vědomím pachatele, že existuje takto vymezené
hnutí, jehož cíle hodlá realizovat či k jejich uskutečnění přispívá (je
srozuměn s tím, že i v důsledku jeho jednání budou tyto cíle realizovány) – viz
citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1090/2018. Z odůvodnění rozhodnutí soudů nižších stupňů vyplývá, že úmysl dovolatele byl
dovozen ze znalosti konkrétního hnutí, a to již shora zmíněného hnutí Blood and
Honour. S tímto hnutím měly souviset závadové znaky na třech druzích triček,
jak bylo uvedeno ve znaleckém posudku vypracovaném Západočeskou univerzitou v
Plzni. Soudy, zejména soud odvolací, uvedly, že dovolatel hnutí Blood and
Honour, resp. jeho zakladatele lana Stuarta Donaldsona, znal, přičemž znalost
teto osoby i hnutí bagatelizoval. Dovolatel se závěry soudů nesouhlasil. Měl za
to, že jeho tvrzení, že mu nebyly ony symboly známy, nebylo vyvráceno.
Písmenu
„S“ přisuzoval jiný význam, než soudy dovozovaly, podle něj spojení „GS“
evokuje zkratku obchodního názvu či společnosti GrobSchlächter, navíc i ze
samotného znaleckého posudku vyplynulo, že jedno z písmen ve tvaru „S“
připomínalo znak Donaldsona – znalecký posudek nekonstatoval, že se jednalo o
znak Donaldsona. Subjektivní stránka byla dovozována i ze skutečnosti, že
dovolatel měl v držení fotografii dortu ve tvaru knihy „Mein Kampf“, což
dovolatel nepovažoval za přiléhavé, neboť podle něj průměrně vzdělaný člověk si
je vědom, co je obsahem této knihy. Jakoukoliv jinou hlubší znalost či
myšlenku, která by spojila vědomí a vůli či srozumění s dalšími závadovými
symboly, jež byly uvedeny ve výroku o vině, v tom nelze automaticky spatřovat.
7. V části dovolání označené jako „extrémní rozpor skutkových zjištění“ s
poukazem na stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2006,
sp. zn. Tpjn 302/2005, podotkl, že soudy rezignovaly na posouzení všech
konkrétních okolností případů. Zejména té skutečnosti, že závadové zboží
představovalo marginální část předmětu prodeje dovolatele. Zopakoval, že
znalecký posudek Západočeské univerzity obsahoval zjištění, zda domnělá
závadová symbolika uvedená na předmětných výrobcích nebo zboží odkazovala či
neodkazovala k neonacismu, dále popis symboliky a popis významu symbolů a
obrazů. V případě trika se znakem Iana Stuarta znalecký posudek konstatoval, že
se jednalo o odkaz na neonacismus, o bílé tzv. polo tričko se znakem lana
Stuarta Donaldsona, resp. dominantního písmene „S“ obsaženého v symbolu
rasistické skupiny Skrewdriver, a že význam písmene „S“ odkazuje k neonacistovi
lanu Stuartu Donaldsonovi, členu rasistické kapely Skrewdriver a zakladateli
neonacistické organizace Blood and Honour. Ani z tohoto znaleckého posudku, ani
z jiných důkazních prostředků nevyplynulo, že by daný symbol měl svůj vlastní
potenciál vyvolávat ony nepříznivé následky či nebezpečný potenciál vyvolávat
negativní důsledky. Soudy se nevypořádaly s tím, že hnuti Blood and Honour není
místním hnutím, lze předpokládat, že v České republice je neznámé a nemá
potenciál se zde vyvíjet a uskutečňovat svou činnost. Pominuly, že podle
znaleckého posudku je obraz natolik malý a nekvalitní, že nelze vyčíst
jakýkoliv text a učinit prokazatelný popis. Při dalším popisu z posudku
vyplynulo, že jedno ze dvou na triku obsažených písmen připomíná znak I. S. Donaldsona, kdy není dáno najisto, zda se skutečně jedná o tento znak či zda ho
jen připomíná. Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že hodnota uvedeného důkazu je
tak značně zrelativizována. V souvislosti s vědomím a znalostí dovolatele soudy
nepřihlédly k jeho výpovědi, z níž vyplynula pouze povrchní znalost hnutí či
osoby Donaldsona, ale nikoliv znalost a vědomí jakékoliv spojitosti symbolu „S“
s osobou Iana Stuarta Donaldsona. Soudy uvedly pouze to, že dovolatel je při
své obchodní činnosti odpovědný za to, co nabízí k prodeji, a tomu, co prodává,
by měl věnovat zvýšenou pozornost. Podle mínění dovolatele to ovšem nesměřuje k
úmyslu jako spíše k nedbalosti. Sám nalézací soud při hodnocení závažnosti
daného trestného činu uvedl, že typová závažnost posuzovaného jednání je
snižována tím, že propagace hnutí prováděná obviněným (hnutí Blood and Honour v
České republice aktivně nepůsobí a v další části neurčitých hnutí osvojujících
si nacistickou symboliku a rétoriku) je nepochybně méně závažným jednáním než
založení hnutí nebo jeho přímá podpora. Soud tak jasně konstatoval, že se
jednalo o propagaci hnutí, které v České republice aktivně nepůsobí, a dále o
propagaci neurčitých hnutí osvojujících si nacistickou symboliku a rétoriku.
Dovolatel uzavřel, že v syntéze jednotlivých skutkových závěrů nemohly soudy
dovodit, že došlo k propagaci hnutí Blood and Honour a k propagaci neurčitých
neonacistických hnutí, že dovolatel věděl a byl minimálně srozuměn s tím, že
prodává závadové zboží, jež odkazuje na neonacistické hnutí Blood and Honour -
když dovolatel neznal a nebyl si vědom spojení znaku „S“ s tímto hnutím, které
nadto v České republice nepůsobí, a že věděl a byl srozuměn s tím, že prodává
závadové zboží, které odkazuje na neonacistická hnutí, když ani soudy nebyly
schopny specifikovat, o jaká hnutí se jednalo.
8. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil
usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 50 To 13/2020, a
rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 8. 11. 2019, sp. zn. 1 T 126/2014,
jakož aby zrušil i všechna na ně navazující rozhodnutí, pokud by zrušením
citovaných rozhodnutí pozbyla podkladu, a dále aby podle 265l odst. 1 tr. ř.
Okresnímu soudu v Chebu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a
rozhodl.
9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní
zástupce“) ve vyjádření k dovolání uvedl, že uplatněný dovolací důvod podle §
265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je určen k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci
samé, pokud tyto vady mají svůj původ v nesprávném právním posouzení skutku
nebo v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a že s poukazem na něj se
nelze domáhat přezkoumávání skutkových zjištění, na nichž je napadené
rozhodnutí založeno, ani vznášet výhrady vůči rozsahu dokazování a způsobu
hodnocení důkazů soudy nižších stupňů. Skutkový stav je v dovolacím řízení
hodnocen pouze v tom rozsahu, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy
byly právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
S ohledem na to měl za to, že ta část dovolacích námitek, jejichž
prostřednictvím obviněný soudům vytýká nesprávnou interpretaci znaleckého
posudku z oboru sociální vědy s rozsahem znaleckého oprávnění pro politologii k
posuzování problematiky extremismu a terorismu, resp. jeho doplňku, který
vypracovala Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, katedra
politologie a mezinárodních vztahů, katedra antropologie a historických věd
(dále jen „znalecký posudek“), dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. neodpovídá. Podle jeho mínění soudy obou stupňů přistoupily ke zmíněnému
znaleckému posudku zodpovědně a jeho závěrům přisoudily právě takový význam,
který z nich vyplývá. Poznamenal, že znalecký posudek se po podrobném popisu
jednotlivých předmětů zajištěných u dovolatele z hlediska významu na nich
zobrazených symbolů, obrazů, nápisů a čísel (dále jen „symbolika“) vyjadřoval k
otázce, které z předmětů zobrazují symboliku hnutí směřujícího k potlačení práv
a svobod člověka či hlásajícího rasovou, etnickou, národnostní či třídní zášť
nebo zášť vůči jiné skupině obyvatel (dále také „hnutí“) v době nabízení
produktů existujícího (bod 3.2 znaleckého posudku) a které zachycují symboliku
hnutí v době nabízení produktů zaniklého (bod 3.3 znaleckého posudku).
Významnou z hlediska následného právního posouzení trestní věci dovolatele, a
to zejména pokud jde o jeho objektivní stránku, je přitom podle názoru státního
zástupce právě odpověď na otázku 3.4. V ní zpracovatel znaleckého posudku
uzavřel, že všechny předměty jím podrobně vymezené v bodech 3.2 a 3.3 obsahují
symboliku spojovanou s ideologickými směry nacismu a neonacismu, která je
nadále používána stoupenci nacismu a neonacismu v široce pojatém veřejném
prostoru. Právě tyto předměty přitom nalézací soud zahrnul do popisu skutku,
neboť jejich prostřednictvím mělo dojít ze strany obviněného k propagaci
takového hnutí. Státní zástupce tedy přesvědčení dovolatele o vadné
interpretaci provedených důkazů nesdílí.
10. Za námitky uplatnitelné v rámci dovolacího důvodu podle §
265b odst. 1 písm. g) tr. ř. považoval výtky, v rámci nichž obviněný dovozoval
chybějící objektivní a subjektivní stránku trestného činu založení, podpory a
propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Shledal je však
neopodstatněnými. Připomněl, že za hnutí podle § 403 tr. zákoníku se v obecné
rovině považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně
neregistrovaná, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající
rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné
skupině osob, která má alespoň zřetelné kontury, společné postoje a orientaci
zaměřenou na dosažení některého z cílů uvedených v § 403 odst. 1 tr. zákoníku.
Pro naplnění znaků této skutkové podstaty je tedy nutné, aby hnutí existovalo v
době, kdy je pachatel podporoval či propagoval. Na druhou stranu ale
existujícím hnutím je v tomto smyslu míněno i takové hnutí, které v
modifikované podobě navazuje na již neexistující hnutí (např. neofašistické
nebo neonacistické hnutí), pokud využívá např. ideologie, symboliku, pozdravy a
další atributy hnutí již zaniklého. Pachatel přitom také může svým jednáním
páchaným v České republice podporovat nebo propagovat hnutí existující pouze v
cizině (a naopak), viz stanovisko Nejvyššího soudu publikované pod č. 11/2007
Sb. rozh. tr. Pokud jde o samotný pojem propagace hnutí, kterážto forma jednání
je obviněnému kladena za vinu, tou je míněno veřejné uvádění takového hnutí
nebo jeho ideologie a záměrů ve známost, doporučování jím zastávaných či
prosazovaných myšlenek a názorů, a podobně. Propagace přitom může být
uskutečňována jak otevřeně, tak i skrytě. To se děje např. prostřednictvím
knih, obrazů, uměleckých děl či různých předmětů zobrazujících symboliku hnutí.
11. Podle státního zástupce ze závěrů znaleckého posudku –
konkrétně z jeho bodu 3.4 – je namístě dovodit, že právě předměty vymezené v
popisu skutku odsuzujícího rozsudku obsahují konkrétní symboliku nadále
používanou, byť třeba v modifikovaných verzích, stoupenci ideologických směrů
nacismu a neonacismu. Dovolatel jako osoba s průměrným vzděláním si musel být
přinejmenším vědom toho, že nedemokratická hnutí směřující k potlačování práv a
svobod člověka a hlásající národnostní či rasovou zášť (v aktuálně posuzovaném
případě inspirovaná z valné části německým nacismem) nejsou hnutí tzv. mrtvá a
nadále (byť latentně) existují, mají své podporovatele a příznivce a jsou také
známá. K naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu založení, podpory a
propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka přitom není
nezbytné přesně (míněno individuálním názvem) označit některou ze současných
neonacistických či neofašistických organizací, jíž by pachatel vyjadřoval
podporu či kterou by propagoval. Při mnohosti, vzájemné podobnosti, obdobných
cílech a metodách různých neonacistických hnutí, jakož i s přihlédnutím k
nespornému prvku konspirace v jednání osob spojených s takovými hnutími, to ani
není reálně možné (pokud by tedy hnutí nebylo pachatelem např. explicitně
označeno názvem, případně název či charakteristický symbol hnutí nebyl
vyobrazen přímo na nabízeném předmětu). Stejně tak není z hlediska trestní
odpovědnosti podstatné, zda takové hnutí působí konkrétně právě v České
republice.
12. Jestliže tedy dovolatel provozoval kamenný obchod a
internetový obchod www.hellshop.cz, jejichž prostřednictvím prodával předměty
obsahující symboliku hnutí Blood and Honour, resp. symboliku odkazující na
nacistické Německo a vojensky prosazované myšlenky národního socialismu, která
je nadále používána stoupenci nacismu a neonacismu, je závěr soudů o naplnění
objektivní stránky zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k
potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr.
zákoníku správný. Existence okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby
je přitom odůvodněna skutečností, že právě prodej prostřednictvím webových
stránek zpřístupnil zboží se symbolikou hnutí mnohem širšímu okruhu osob, než
by se stalo v případě nabídky takového zboží v jednom kamenném obchodě
situovaném v jednom městě. Jak současně zdůraznily oba soudy, obviněný sám
připustil jisté povědomí o osobě Iana Stuarta Donaldsona jako zakladatele hnutí
Blood and Honour a hudební skupiny Skrewdriver (byť míru těchto znalostí do
značné míry bagatelizoval). Tato skutečnost společně s fotografiemi nalezenými
v jeho počítači (dort ve tvaru knihy Adolfa Hitlera, nápis oficiálně zakázané
německé neonacistické hudební skupiny Landser) a zejména ve vazbě na charakter
nabízeného zboží obsahujícího zřetelnou symboliku, kterou si obviněný musel
spojit s nacistickým Německem, adorací jeho vojsk či myšlenkami národního
socialismu (šlo kupříkladu o zboží se symbolikou Wehrmachtu, symbolikou
odkazující na jednotky SS, předměty se stylizovanými symboly, kupříkladu
„upraveným“ hákovým křížem, a podobně), ve svém souhrnu odůvodňují závěr soudů
o přinejmenším srozumění dovolatele s následkem předpokládaným skutkovou
podstatou § 403 tr. zákoníku. Je proto opodstatněným rovněž jejich závěr, že
obviněný se stíhaného jednání dopustil v úmyslu eventuálním podle § 15 odst. 1
písm. b) tr. zákoníku. Doplnil, že právě charakter propagovaného hnutí, jehož
primárním mottem je absence jakékoliv tolerance a respektu k rovné důstojnosti
všech lidských bytostí (což jsou jedny ze základních kamenů moderní pluralitní
demokratické společnosti), činí jednání dovolatele natolik společensky
škodlivým, že uplatnění trestní odpovědnosti bylo zcela namístě.
13. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §
265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné.
14. Obviněný v reakci na vyjádření státního zástupce uvedl, že vada skutkových
zjištění spočívající v tzv. extrémním rozporu umožňuje průlom do skutkových
zjištění obecných soudů na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř. Poznamenal, že nesouhlasí s názorem státního zástupce, že
znalecký posudek je bezvadný, resp. že interpretace tohoto důkazu ze strany
soudů je řádná, a že podle závěru posudku všechny předměty jím podrobně
vymezené v bodech 3.2. a 3.3. obsahují symboliku spojovanou s ideologickými
směry nacismu a neonacismu používanou stoupenci nacismu a neonacismu v široce
pojatém veřejném prostoru. Setrval na svém přesvědčení, že z žádných důkazů
nevyplývá, že by daný symbol měl svůj vlastní potenciál vyvolávat ony
nepříznivé následky či nebezpečný potenciál vyvolávat negativní důsledky a že
hnutí Blood and Honour není místním hnutím, v České republice je neznámé a nemá
potenciál se zde vyvíjet a uskutečňovat svou činnost. Konstatoval, že
nesouhlasí s názorem státního zástupce, že z hlediska posuzovaného trestného
činu není třeba přesně označit některou ze současných neonacistických či
neofašistických organizací, jíž by pachatel vyjadřoval podporu či kterou by
propagoval. Podle něj, nejsou-li soudy schopny definovat propagované hnutí,
měly by precizně definovat, které hnutí by mělo na které navazovat, a zejména,
zda mají symboly - vadné zboží - potenciál vyvolávat negativní důsledky a zda
jsou obecně známé a nezaměnitelné s jinými. Pokud jde o naplnění subjektivní
stránky, především vytkl, že nelze přisvědčit tomu, že by eventuální úmysl mohl
prokazovat nález v jeho počítači, tj. fotografie dortu ve tvaru knihy Adolfa
Hitlera, apod. Podle jeho mínění není zřejmé, jak by tyto fotografie mohly být
dány do kontextu s jeho znalostí symbolů na zboží, jež bylo předmětem zkoumání
znaleckého posudku Západočeské univerzity.
III. Přípustnost dovolání
15. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání obviněného Š. K. je
podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje
náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že je
zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
16. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že ve vztahu ke všem důvodům dovolání
platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence
určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového
dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné
ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Obviněný odkázal na dovolací
důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Výklad tohoto
ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení § 265b
tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem
mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm.
Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí
vymezených v § 265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí
přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesněprávní úprava řízení před
soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný
prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní
úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o
dovolání.
17. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl
soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o
trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán
vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit
správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí
založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení
důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu
spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Proto je též
dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně
soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem
pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají
právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní
posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní
kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající
význam z hlediska hmotného práva.
18. Nejvyšší soud však připouští, že se zásada, s níž jako dovolací soud
přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v
případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek
porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků
spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování
o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních
práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a
chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy
Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004,
sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna
ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž
zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního
řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení
postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy
důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v
rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů
provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k
tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04,
ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.).
19. Pochybení podřaditelná pod výše uvedené vady dovolací soud v posuzované
věci neshledal. V projednávaném případě není dán žádný, už vůbec ne extrémní
rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Z odůvodnění
rozhodnutí soudu prvního stupně (body 5.–12., str. 5–8 rozsudku), s nímž se
soud druhého stupně ztotožnil, vyplývá přesvědčivý vztah mezi jím učiněnými
skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Je zjevné, že soud
postupoval při hodnocení důkazů důsledně podle § 2 odst. 6 tr. ř. a učinil
skutková zjištění, která řádně zdůvodnil. Důkazy hodnotil podle vnitřního
přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i
v jejich souhrnu a v odůvodnění svého rozhodnutí v souladu s požadavky § 125
odst. 1 tr. ř. vyložil, jak se vypořádal s obhajobou obviněného a proč jí
neuvěřil. Není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé
důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní
skutkové závěry. Podstatné je, že soud nižšího stupně hodnotil provedené důkazy
v souladu s jejich obsahem, že se nedopustil žádné deformace důkazů, že ani
jinak nevybočil z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně
a logicky vysvětlil. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje
s představami dovolatele, není dovolacím důvodem a samo o sobě závěr o porušení
zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu
neopodstatňuje.
20. Z hlediska napadeného rozhodnutí, uplatněného důvodu dovolání a obsahu
dovolání je významná otázka, zda skutek, jímž byl obviněný uznán vinným,
vykazuje všechny znaky zločinu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího
k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr.
zákoníku.
21. Trestného činu podle § 403 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí, kdo založí,
podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a
svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či
třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Spáchá-li tento čin tiskem,
filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným
podobně účinným způsobem, dopustí se zločinu podle § 403 odst. 1, odst. 2
písm. a) tr. zákoníku. Z tzv. právní věty výroku o vině se podává, že obviněný
Š. K. propagoval hnutí, které bezprostředně směřuje k potlačení práv a svobod
člověka a hlásá rasovou, etnickou a národnostní zášť, a čin spáchal veřejně
přístupnou počítačovou sítí.
22. Podle tzv. skutkové věty výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně
spočívala trestná činnost obviněného v tom, že v době nejméně od 4. března 2014
do 22. května 2014 v Chebu, XY, provozoval v rámci své podnikatelské činnosti
kamenný obchod a internetový obchod na stránkách www.XY.cz (dostupných bez
omezení), přičemž v internetovém obchodě nabízel k prodeji mimo jiné již dříve
ve výroku rozsudku specifikované textilní zboží, přičemž znak ve tvaru
stylizovaného písmene „S“ na výše popsaných tričkách je znakem neonacistické
hudební skupiny Skrewdriver založené Ianem Stuartem Donaldsonem, který založil
i neonacistické hnutí Blood and Honour, které v cizině v různých obdobách stále
funguje, ostatní symboly a nápisy na zbylých oděvech vyzdvihují a adorují
vojáky Wehrmachtu během druhé světové války nebo odkazují na jednotky SS
nacistického Německa, čímž je odkazováno na nacistické Německo a myšlenky
národního socialismu, které byly vojensky prosazovány, když tato symbolika je
používána i některými současnými neformálními neonacistickými hnutími, přičemž
neonacistická hnutí směřují k potlačení práv a svobod člověka a hlásají zejména
rasovou, etnickou a národnostní zášť vůči jiným skupinám osob, přičemž s
významem těchto symbolů byl srozuměn.
23. Dovolací soud konstatuje, že soudem prvního stupně popsané jednání znaky
zločinu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a
svobod člověka podle § 403 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku naplňuje.
Ztotožňuje se se soudy nižších stupňů, že obviněný označeným způsobem
propagoval hnutí, které prokazatelně (nalézací soud v právní větě užil chybnou
formulaci „bezprostředně“) směřuje k potlačení práv a svobod člověka a hlásá
rasovou, etnickou a národnostní zášť. Úvodem je vhodné připomenout (srov. v
tomto rozhodnutí již citované stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze
dne 13. 12. 2006, sp. zn. Tpjn 302/2005, uveřejněné pod č. 11/2007 Sb. rozh.
tr., a komentářová literatura), že za hnutí ve smyslu § 403 odst. 1 tr.
zákoníku se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba
formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo
hlásající rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť
vůči jiné skupině osob. Jde o v určité míře organizovanou a strukturovanou
skupinu osob, která má alespoň zřetelné kontury, společné postoje a orientaci
zaměřenou na dosažení některého v § 403 odst. 1 tr. zákoníku uvedeného cíle.
Pro naplnění znaků posuzované skutkové podstaty je ovšem nutné, aby hnutí
existovalo v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval. Proto je třeba
hitlerovský nacismus považovat za hnutí zaniklé, byť nachází své vyjádření v
celém proudu nejrůznějších neonacistických uskupení vyznačujících se tím, že
glorifikují nejen jeho ideje, ale i jeho představitele z období 2. světové
války. Na druhou stranu existujícím hnutím může být i takové hnutí, které
navazuje v modifikované podobě na již neexistující hnutí, pokud využívá
ideologie, symbolů, pozdravů a dalších atributů již zaniklého hnutí. Je tak
třeba odlišit existující neonacistické hnutí od konkrétního nacistického hnutí
v jeho historické, dnes již neexistující podobě. Nutno doplnit, že pachatel
může svým jednáním spáchaným v České republice podporovat nebo propagovat hnutí
existující v cizině nebo naopak.
24. Propagaci hnutí lze definovat jako jednání, kterým se pachatel (buď sám,
nebo za účasti dalších osob) snaží toto hnutí uvádět ve známost, šířit jeho
ideologii mezi lidmi. Propagace může být uskutečňována jak přímo (veřejné
oslavování a vyzdvihování hnutí, hlásání jeho ideologie, tezí a cílů), tak i
nepřímo (prostřednictvím publikace či jiného uveřejňování názorů, záměrů,
ideologie takového hnutí, ale i prostřednictvím filmů, knih, obrazů či jiných
uměleckých děl). Na rozdíl od pouhého projevu sympatií, postihovaného podle
subsidiárního § 404 tr. zákoníku, zde musí existovat úmysl pachatele takovým
jednáním ovlivnit další osoby. Trestní zákon ve výčtu znaků skutkové podstaty
trestného činu podle § 403 však nepožaduje zjištění konkrétního ovlivnění
některého z existujících extremistických hnutí jako následku trestného jednání
pachatele, nýbrž postihuje již samotný fakt podpory a propagace hnutí, které
prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní,
rasovou, třídní nebo náboženskou zášť.
25. Z hlediska subjektivní stránky je třeba, aby pachatel znal alespoň v
obecných rysech povahu jím propagovaného nebo podporovaného hnutí, věděl, že
jde o hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo
hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči
jiné skupině osob, a chtěl tímto svým jednáním toto hnutí podporovat nebo
propagovat, popř. byl srozuměn s tím, že jeho jednání takové hnutí podporuje
nebo propaguje. Přitom nebude nutné, aby pachatel byl přímo členem takového
hnutí nebo byl se členy hnutí v bezprostředním kontaktu, ale bude postačovat
jeho vědomost o existenci hnutí a srozumění s tím, že svým jednáním ho
podporuje či propaguje, tj. přispívá svým jednáním k jeho činnosti či
jednotlivým aktivitám, ovlivňuje jeho stávající či potenciální členy.
26. Pokud jde o objektivní stránku posuzovaného trestného činu a výtku obviněného
vztahující se k pojmu hnutí, dovolací soud konstatuje, že z provedených důkazů
a následně ze skutkových zjištění soudů jednoznačně vyplývá existence jednak
zcela konkrétního a pojmenovaného hnutí, jež obviněný způsobem ve výroku o vině
popsaným propagoval (viz níže), tj. hnutí Blood and Honour, jednak také dalších
hnutí, byť souhrnně označených jako neonacistická, hlásící se k myšlenkám
národního socialismu a hlásající zejména rasovou, etnickou a národnostní zášť
vůči jiným skupinám osob, jež byla jeho jednáním rovněž propagována (viz níže). Jak v případě hnutí Blood and Honour, tak v případě těchto dalších blíže
nespecifikovaných neonacistických hnutí, netřeba pochybovat o jejich reálném
fungování. Ze znaleckého posudku z oboru sociální vědy s rozsahem znaleckého
oprávnění pro politologii k posuzování problematiky extremismu a terorismu,
zpracovaného znaleckým ústavem Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta
filozofická, katedra politologie a mezinárodních vztahů, katedra antropologie a
historických věd (č. listu 922–980), resp. jeho doplňku (č. listu 996–1030),
jako i z výpovědi znalce PhDr. Mgr. Petra Jurka, Ph.D. (č. listu 1037–1038), se
podává, že neonacistické hnutí Blood and Honour bylo založeno Ianem Stuartem
Donaldsonem, zakladatelem a členem rasistické skupiny Skrewdriver, jenž bývá
považován za „mučedníka“ neonacistické scény z důvodu jeho úmrtí při
autonehodě, která bývá některými aktéry přisuzovaná tajné službě MI5, a působí
zejména v západní Evropě. V této souvislosti nutno zdůraznit, že ačkoliv
tvrzení obviněného, že uvedené hnutí v České republice aktivně nepůsobí,
neodporuje provedeným důkazům, nemůže nic změnit na závěru o vině. Jak bylo
výše naznačeno, projednávaného trestného činu se může dopustit i pachatel,
který svým jednáním spáchaným v České republice propaguje hnutí existující v
cizině. Co se týče dalších neonacistických hnutí, ve výroku o vině blíže
nespecifikovaných, i tato ve společnosti působí, byť třeba latentně a ne zcela
organizovaně, jak správně upozornil nalézací soud v odůvodnění svého rozhodnutí
(str. 8 jeho rozsudku). Znalec PhDr. Mgr. Petr Jurek, Ph.D., k problematice
identifikace konkrétních neonacistických hnutí trefně poznamenal, že je velmi
obtížné určit skupiny osob s přímou vazbou na nacistické hnutí, poněvadž
jestliže by tyto byly identifikovatelné, dlouho by nefungovaly. Reálně však
neformální skupiny užívající závadovou symboliku existují a lze je zahrnout pod
pojem krajně pravicová scéna. Dovolací soud má za to, že nastíněná argumentace
neodporuje závěrům vyplývajícím ze shora citovaného stanoviska trestního
kolegia Nejvyššího soudu (viz č. 11/2007 Sb. rozh. tr.), podle něhož
existujícím hnutím (skupinou osob, byť i formálně neregistrovanou) může být i
takové hnutí, které navazuje v modifikované podobě na již neexistující hnutí,
pokud využívá ideologie, symbolů, pozdravů a dalších atributů již zaniklého
hnutí. Jak bylo přitom relevantně uvedeno v odůvodnění rozsudku nalézacího
soudu (str.
8), soudobá neonacistická uskupení využívají k adoraci myšlenek
národního socialismu, násilně uplatňovaných nacistickým Německem během druhé
světové války, symboliku vyobrazenou na zboží, které obviněný nabízel jak na
svém e-shopu, tak ve své kamenné prodejně. Znalecký posudek znaleckého ústavu
(jeho doplněk) v případě symboliky na zboží (symbolů a nápisů) posléze soudem
zahrnutého do výroku o vině jako toho vyzdvihujícího vojáky Wehrmachtu během
druhé světové války nebo odkazujícího na jednotky SS nacistického Německa
shledal odkaz na nacistické Německo, nacionální ikony němectví, ideu
nacionálního socialismu, šovinistický nacionalismus a extremismus, tedy odkaz
na ideologie, které jsou podle názoru dovolacího soudu vlastní hnutím
prokazatelně směřujícím k potlačení práv a svobod člověka a hlásajícím rasovou,
etnickou a národnostní zášť. I symbolika v podobě stylizovaného písmene „S“ na
zboží ve znaleckém posudku znaleckého ústavu (jeho doplňku) označeném jako
položky 3.1.22, 3.1.23 s 3.1.45 je podle mínění dovolacího soudu přímým odkazem
na hnutí prokazatelně směřující k potlačení práv a svobod člověka a hlásající
rasovou, etnickou a národnostní zášť. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu
(jeho doplňku) a z výpovědi znalce PhDr. Mgr. Petra Jurka, Ph.D., vyplývá
jednoznačný závěr o tom, že uvedené písmeno je znakem rasistické hudební
skupiny Skrewdriver založené Ianem Stuartem Donaldsonem, který založil i
neonacistické hnutí Blood and Honour, přičemž propagace tohoto stylizovaného
písmene implikuje souhlas s neonacistickým proudem. Uvedený symbol v podobě
stylizovaného písmene „S“ je typickým a silným symbolem, odkazuje na Iana
Stuarta Donaldsona a má přímou vazbu na neonacismus. Znalec vyloučil, že by
uvedené písmeno v podobě, v jaké je zobrazeno na zboží obviněným nabízeném,
bylo pouhou součástí zkratky společnosti Grobschlächter, která toto zboží
vyrábí.
27. Není pochyb o tom, že obviněný zboží, které lze s ohledem na to, že
odkazovalo na hnutí prokazatelně směřující k potlačení práv a svobod člověka a
hlásající rasovou, etnickou a národnostní zášť, označit za zboží závadové,
propagoval. Tím, že je volně vystavoval ve své kamenné prodejně a na
internetových stránkách svého e-shopu a nabízel je k prodeji, uváděl hnutí, na
něž závadové zboží odkazovalo, ve známost a šířil ideologii těchto hnutí mezi
lidmi, přičemž tak vzhledem ke způsobu propagace činil nepřímo. Protože zboží
prodával i prostřednictvím webových stránek, a zpřístupnil je tak širšímu
okruhu osob než toliko v případě pouhého prodeje v jedné kamenné provozovně,
naplnil znak kvalifikované skutkové podstaty podle § 403 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, když čin spáchal veřejně přístupnou počítačovou sítí. Dovolací soud
sdílí názor soudů nižších stupňů, že v jednání obviněného je dán úmysl, a to
úmysl nepřímý [§ 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku]. Srozumění obviněného s tím,
že veřejným vystavováním závadového zboží a jeho nabízením k prodeji propaguje
hnutí, která prokazatelně směřují k potlačení práv a svobod člověka nebo
hlásají národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť, lze v posuzované
věci dovodit. Soudy správně akcentovaly, že pokud jde o hnutí Blood and Honour,
obviněný připustil povědomí o osobě Iana Stuarta Donaldsona jako zakladatele
hnutí a rovněž povědomí o hudební skupině Skrewdriver, ve které tento muž
působil. I dovolací soud stejně jako státní zástupce považuje uvedenou
skutečnost v kontextu s faktem, že v počítači obviněného byly nalezeny soubory
obsahující fotografii dortu ve tvaru knihy „Mein Kampf“, díla Adolfa Hitlera, a
nápis německé neonacistické hudební skupiny Landser, která byla oficiálně
zakázána, a taktéž s tím, že nabízené zboží obsahovalo zjevnou symboliku
vyzdvihující vojáky Wehrmachtu během druhé světové války nebo odkazující na
jednotky SS nacistického Německa, za faktory svědčící o přinejmenším základní
znalosti povahy propagovaných hnutí, o alespoň hrubém povědomí o jejich
existenci a ideologii, kterou hlásají. Jestliže obviněný s vědomím, že hnutí,
která prokazatelně směřují k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásají
rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné
skupině osob, mají přímou spojitost s jím nabízeným a vystavovaným zbožím,
resp. symbolika vyobrazená na tomto zboží na tato hnutí odkazuje, uvedené zboží
přesto volně vystavoval jak ve své kamenné prodejně, tak na svých internetových
stránkách, a nabízel je tam k prodeji, je zjevné, že byl srozuměn s tím, že
svým jednáním může ovlivnit další osoby, že věděl, že může porušit zájem na
ochraně práva spočívajícího v rovnosti lidí bez rozdílu, a pro případ, že
takové porušení způsobí, byl s tím srozuměn. K obhajobě obviněného podpořené
poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 6 Tdo
1090/2018, je vhodné doplnit, že podle dovolacího soudu mělo zboží opatřené
závadovou symbolikou potenciál vyvolávat nepříznivé následky.
Jak bylo výše
naznačeno, pokud jde o stylizované písmeno „S“ odkazující na hnutí Blood and
Honour, uvedené je podle znalce PhDr. Mgr. Petra Jurka, Ph.D., typickým a
silným symbolem uvedeného hnutí, má přímou vazbu na neonacismus, a jako takové
je tedy podle mínění dovolacího soudu způsobilé vyvolat nepříznivé následky v
podobě šíření nenávistné ideologie směřujících potlačení práv a svobod člověka
nebo hlásající rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo
zášť vůči jiné skupině osob. Způsobilé k vyvolání těchto následků je pak
nesporně i zboží obsahující hesla či symboly vyzdvihující vojáky Wehrmachtu
během druhé světové války nebo odkazující na jednotky SS nacistického Německa.
28. Dovolací soud proto z výše uvedených důvodů dovolacím námitkám
nepřisvědčil. Rozhodnutí soudů nižších stupňů považuje za zákonná a
přezkoumatelná a právní posouzení skutku jako zločinu založení, podpory a
propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst.
1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku za správné.
29. Dovolání obviněného Š. K. bylo dílem podáno z jiného důvodu, než jaký činí
dovolání přípustným ustanovení § 265b tr. ř., a dílem relevantně uplatněnými
námitkami dovolací důvod podle 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. naplněn nebyl.
Podané dovolání jako celek je zjevně neopodstatněné, a Nejvyšší soud je proto
podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání
za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 10. 2020
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu