9 As 82/2024- 56 - text
9 As 82/2024 - 58 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: R. N., zast. Mgr. Michalem Janíkem, advokátem se sídlem Pivovarská 15, Příbram, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2022, č. j. SPU 135125/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2024, č. j. 43 A 74/2022 80,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyšší správní soud v projednávané věci posuzoval zákonnost komplexních pozemkových úprav, jejichž předmětem byly též pozemky žalobce.
[2] Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, pobočka Příbram, schválil rozhodnutím ze dne 1. 3. 2022, č. j. SPU 056043/2022, návrh komplexních pozemkových úprav v k. ú. X podle § 11 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“). Žalobce se proti tomuto rozhodnutí bránil odvoláním, které zamítl žalovaný výše nadepsaným rozhodnutím a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
[3] Žalobu podanou žalobcem proti rozhodnutí žalovaného zamítl krajský soud nyní napadeným rozsudkem. Připomněl, že žalobní námitky musí být dostatečně konkrétní a míra jejich precizace do značné míry určuje jejich vypořádání soudem. Následně shledal, že pozemkovými úpravami byl naplněn jejich cíl scelování pozemků, pozemky žalobce nebyly nepřiměřeně zmenšeny (žalobce vycházel z nesprávných údajů), výměra nově navržených zemědělských pozemků je dokonce vyšší a vyšší je i bonita půdy. Jakkoliv jeden pozemek může být hodnocen jako méně kvalitní, je důležité posuzovat přidělené pozemky jako celek, a žalobce pomíjí kvalitu některých navržených pozemků. Krajský soud nepřisvědčil ani žalobním námitkám týkajícím se možné budoucí změny využití původních žalobcových pozemků a tvrzené zamýšlené „silnice“ na těchto pozemcích. Některé námitky žalobce krajský soud označil za opožděné (uplatněné nově až v doplnění žaloby), avšak přesto se k nim vyjádřil, a část označil za pouhé jednověté nesouhlasné poznámky nesplňující požadavky na samostatné žalobní body. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl výše označený rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), na základě kterých požaduje napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.
[5] Stěžovatel obecně setrval na veškerých dosavadních námitkách a napadený rozsudek pokládal za nesprávný a rozporný „s některými ustanoveními“ zákona o pozemkových úpravách. Citoval § 2 zákona o pozemkových úpravách a uvedl, že „v principu nesouhlasí s rozhodnutím soudu s výměnou pozemků“, s odebráním části lesa o výměře 953 m2 za 940 m2 a použitím tohoto rozdílu na veřejnou cestu. Dále namítl, že mu do současné doby nikdo nesdělil, k jakým účelům je pozemková úprava prováděna, v čím zájmu a jaký je skutečný „zámysl“ s jeho pozemkem. Jeho pozemky jsou hodnotné, proto nesouhlasí se záměnou za celou řadu nevhodných pozemků. Nesouhlasí též s využitím svých pozemků, které jsou pronajaté. Zopakoval, že nesouhlasí se slučováním svých pozemků, zaměňováním za jiné, méně atraktivní, s tím, že přes jeho pozemky vedou cesty, ani se změnami těchto cest nikoliv ve veřejném zájmu.
[6] Žalovaný ve svém vyjádření navrhl kasační stížnost zamítnout jako nedůvodnou. Zdůraznil, že stěžovatel návrhem pozemkových úprav nebyl poškozen a že komplexní pozemkové úpravy se provádí ve veřejném zájmu ve smyslu § 2 zákona o pozemkových úpravách. Citoval ze svého rozhodnutí, že evidentně byla naplněna jedna z hlavních podmínek zákona o pozemkových úpravách, kterou je scelování pozemků, jsou navržena opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, opatření protierozní a k ochraně a tvorbě životního prostředí. Žalovaný též připomněl, že návrh musí odsouhlasit vlastníci 60 % výměry řešených pozemků, a zdůraznil, že nynější návrh odsouhlasili vlastníci 88,16 % výměry řešených pozemků. Závěrem citoval z rozsudku NSS ze dne 2. 9. 2021, č. j. 9 As 106/2021 48, k respektování požadavku přiměřenosti nových pozemků. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 102 a násl. s. ř. s.). Poté přistoupil k přezkumu rozsudku krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[8] Kasační stížnost není důvodná.
[9] Nejvyšší správní soud nejprve podotýká, že stěžovatel v kasační stížnosti téměř nereaguje na argumentaci krajského soudu a z větší části pouze opakuje stejnou argumentaci, jakou uvedl v žalobě. Nicméně je zřejmé, že kasační argumentace směřuje proti napadenému rozsudku a stěžovatel trvá na své argumentaci, s jejímž vypořádáním ze strany krajského soudu nesouhlasí. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost nevyhodnotil jako nepřípustnou (k nepřípustnosti kasační stížnosti, která nesměřuje proti závěrům krajského soudu, srov. usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, č. j. 7 Afs 106/2009 77, č. 2103/2010 Sb. NSS, nebo nověji ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 As 366/2020 41, odst.
[6]).
[10] Obecnost kasačních námitek ovšem ovlivňuje podrobnost jejich vypořádání, neboť kasační soud není povinen ani oprávněn za stěžovatele domýšlet další argumenty a vyhledávat možné vady napadeného rozsudku, není li k jejich přezkumu vázán z úřední povinnosti (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 78, č. 2162/2011 Sb., bod 32., nověji rozsudky ze dne 14. 10. 2021, č. j. 9 As 119/2020 50, odst. [9], a ze dne 11. 11. 2021, č. j. 9 As 28/2020 26, odst. [10]).
[11] Vzhledem k tomu, že stěžovatel (byť obecně) uplatnil v kasační stížnosti také důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., zabýval se zdejší soud nejprve tímto důvodem. Pro stručnost odkazuje na judikaturu ohledně posouzení toho, jaké vady naplňují tento kasační důvod (viz např. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 75, č. 133/2004 Sb. NSS, nebo ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004
73, č. 787/2006 Sb. NSS). Stěžovatel neuvedl, v čem konkrétně spatřuje nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Nejvyšší správní soud shledal, že krajský soud řádně a srozumitelně vyložil důvody svého rozhodnutí a z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, jakými úvahami se při rozhodování řídil a jak se vypořádal se žalobní argumentací. Napadený rozsudek je proto přezkoumatelný.
[12] Naplněn není ani obecně namítaný kasační důvod ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Nejvyšší správní soud neshledal, že by byl skutkový stav v projednávané věci správními orgány zjištěn nesprávně nebo nedostatečně, ani že by napadená správní rozhodnutí byla nesrozumitelná.
[13] Co se týče věcného posouzení, již krajský soud stěžovateli v bodech 36. až 45., 74. a 76. napadeného rozsudku s odkazy na četnou jednotnou judikaturu Nejvyššího správního soudu dostatečně podrobně vysvětlil obecné principy komplexních úprav a soudního přezkumu rozhodnutí o nich. Především připomněl, že zákonná úprava počítá s nesouhlasem některých vlastníků, avšak i jim by měly provedené změny přinést užitek, a zákon o pozemkových úpravách jim poskytuje záruky, že výsledek vůči nim nebude zjevně nepřiměřený (srov. krajským soudem citované rozsudky NSS ze dne 21. 3. 2007, č. j. 5 A 27/2002 86, ze dne 8. 12. 2011, č. j. 2 As 80/2011 151, a ze dne 23. 1. 2020, č. j. 2 As 203/2018 37, odst.
[15], obdobně např. ze dne 20. 11. 2019, č. j. 1 As 209/2019 60, odst.
[19], nebo žalovaným ve vyjádření citovaný č. j. 9 As 106/2021 48, odst.
[24]).
[14] Předmětem soudního přezkumu rozhodnutí o pozemkových úpravách je pak pouze to, zda byl výsledek uspořádání pozemků dosažen zákonem stanoveným postupem a zda byla dodržena zákonná kritéria přiměřenosti ve vztahu k jednotlivým vlastníkům a jejich pozemkům. Pouhý nesouhlas vlastníka nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí o pozemkových úpravách a nemůže vést k jeho zrušení (srov. krajským soudem citované rozsudky NSS ze dne 13. 2. 2009, č. j. 7 As 26/2007 278, ze dne 28. 8. 2009, č. j. 4 As 28/2007 137, ze dne 16. 6. 2010, č. j. 9 As 31/2010 117, ze dne 12. 1. 2011, č. j. 1 As 99/2010 79, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 28/2016 54, odst.
[52], a ze dne 6. 11. 2017, č. j. 7 As 200/2017 55, odst.
[31] a [37], obdobně např. již citovaný č. j. 9 As 106/2021 48, odst.
[24] a [25]).
[15] S ohledem na uvedené tedy není relevantní opakovaný obecný nesouhlas stěžovatele se slučováním a výměnou pozemků. Pro účely posouzení zákonnosti provedených pozemkových úprav není relevantní ani budoucí využití původních stěžovatelových pozemků novým vlastníkem, popř. nájemcem, proti kterému stěžovatel též obecně brojí. Nejvyšší správní soud se poté ztotožnil s krajským soudem, že výsledek pozemkových úprav není vůči stěžovateli nepřiměřený. V souladu s § 10 zákona o pozemkových úpravách musí nové pozemky odpovídat původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku.
Již krajský soud stěžovateli detailně vysvětlil, že návrhem komplexních pozemkových úprav nedošlo ke snížení výměry jeho pozemků, naopak, nebyl krácen ani na výměře orné půdy, nově navržené pozemky byly oceněny vyšší částkou než pozemky původní a lepší je i bonita nových zemědělských pozemků (viz zejména body 47., 56. až 61. napadeného rozsudku). Stěžovatel uvedené nijak nezpochybňuje, pouze se obecně soustředí na několik málo méně kvalitních pozemků.
[16] Důvodnou Nejvyšší správní soud neshledal ani kasační námitku, že stěžovatel dosud neví, k jakým účelům byly pozemkové úpravy provedeny. Sám stěžovatel poukazuje na § 2 zákona o pozemkových úpravách, dle jehož věty první [p]ozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Z citovaného ustanovení plyne, že smyslem a účelem pozemkových úprav je ve veřejném zájmu nově uspořádat zejména zemědělské a lesnické pozemky tak, aby bylo zajištěno jejich lepší a efektivnější využití a jejich lepší dostupnost (k tomu srov. rozsudek NSS ze dne 2. 2. 2023, č. j. 6 As 168/2021-49, odst.
[21]). Nejvyšší správní soud souhlasí s krajským soudem a žalovaným, že tento smysl a účel pozemkových úprav byl v projednávané věci naplněn. Již žalovaný v napadeném rozhodnutí poukázal na to, že došlo ke scelení pozemků (do pozemkových úprav vstupovalo celkem 539 parcel a vystoupilo z nich 292; stěžovatel vstupoval s 55 pozemky a vystupoval s 36), byla navržena opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků (20 polních cest), protierozní opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, ke zvýšení ekologické stability (viz str. 5 a 7 rozhodnutí žalovaného, jakož i bod 33. napadeného rozsudku). Stěžovatel uvedené nijak nezpochybňuje, jeho argumentace zůstala opět pouze v obecné rovině.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle § 110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.
[18] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. června 2025
JUDr. Radan Malík předseda senátu