Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti M. H., bez advokátního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. července 2024, č. j. 35 Co 174/2024-199, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel podal bez zastoupení advokátem blanketní ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí městského soudu.
2. Ústavní soud se může zabývat ústavní stížností věcně pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle zákona o Ústavním soudu (viz § 42 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), což se v projednávané věci nestalo.
3. Stěžovatel není zastoupen advokátem (jak vyžaduje § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu) a ani sám není advokátem (díky čemuž by zastoupený být nemusel - viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS 42/15
-st). Jeho ústavní stížnost nesplňuje ani obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení a zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (stanovené v § 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
4. Z ústavní stížnosti vyplývá, že si je stěžovatel vědom povinnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem. Proto ještě před jejím podáním požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta pro toto řízení. Ta však jeho žádost zamítla (viz její rozhodnutí č. j. 10.04-000081/24-0003). Stěžovatel tedy ani po rozhodnutí o jeho žádosti o určení advokáta není v řízení zastoupen advokátem.
5. Pokud má návrh na zahájení řízení vady, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [viz § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
6. Pokud však Ústavní soud stěžovatele o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučil, není třeba, aby jej o nich v každém dalším obdobném řízení poučoval znovu. Jeho opětovně vadnou ústavní stížnost lze proto odmítnout i bez dalších výzev. K tomuto postupu Ústavní soud přistoupil i v této věci.
7. Stěžovatel podal již přes 40 ústavních stížností a Ústavní soud jej mnohokrát poučil o tom, jaké náležitosti má ústavní stížnost obsahovat a že musí být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem. O těchto povinnostech jej Ústavní soud informoval nejen v průběhu některých řízení (např. v řízeních vedených pod sp. zn. III. ÚS 2177/20
,
IV. ÚS 4330/18
či
III. ÚS 62/18
), ale i v usneseních, jimiž byly jeho stížnosti odmítnuty z důvodu neodstranění vad (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2588/24
,
IV. ÚS 2274/24
,
IV. ÚS 1243/23
,
III. ÚS 3359/22
či
III. ÚS 2177/20
).
8. Ačkoli Ústavní soud stěžovatele o povinnosti advokátního zastoupení a zákonných náležitostech ústavní stížnosti opakovaně poučil a stěžovatel si jich musel být vědom, ani nyní posuzovaná ústavní stížnost tyto náležitosti nesplňuje.
9. Ústavní soud proto z uvedených důvodů znovu nevyzýval stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti a jeho podání odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (stejně jako tak vztahu k němu učinil již dříve - viz rozhodnutí v bodě 7 tohoto usnesení).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. listopadu 2024
Daniela Zemanová v. r.
soudkyně zpravodajka