Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelky Hany Vávrové, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. července 2025 č. j. 105 Co 12/2025-671 a usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. května 2025 č. j. 8 C 363/2019-634, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mladé Boleslavi, jako účastníků řízení, a Filipa Komorouse a Anny Čmugrové, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel dne 10. 11. 2025 blanketní podání stěžovatelky (emailem bez zaručeného podpisu) označené jako ústavní stížnost proti výše uvedeným usnesením obecných soudů. Dne 13. 11. 2025 obdržel Ústavní soud originál blanketního podání z datové schránky stěžovatelky. Požádala o odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí a oznámila, že požádá Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta za účelem následného doplnění ústavní stížnosti.
2. Napadenými rozhodnutími obecné soudy nevyhověly žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řád advokátů, včetně návrhu na ustanovení konkrétních advokátů, a to s odůvodněním, že jde o bezúspěšné uplatňování (bránění) práva. Obecné soudy dospěly k závěru, že v její žalobě pro zmatečnost absentují jakákoliv tvrzení, která by odůvodňovala možný úspěch takové žaloby. Napadená rozhodnutí obsahují také přehled všech žalob na obnovu řízení a pro zmatečnost, která v souvislosti s původním řízením stěžovatelka již podala.
3. Dříve než se Ústavní soud může ústavní stížností věcně zabývat, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel vyzván k odstranění vad ve stanovené lhůtě.
4. Ústavní stížnost trpí řadou obsahových i formálních vad, mj. nebyla sepsána advokátem a nebyla k ní přiložena speciální plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem (§ 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu). Z návrhu není patrno, čeho se stěžovatelka domáhá a neobsahuje vylíčení skutečností, označení důkazů, jichž se dovolává (§ 34 zákona o Ústavním soudu).
5. Obecně platí, že Ústavní soud učiní opatření k odstranění vad návrhu, tedy poučí účastníka řízení o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve nepodaří-li se vytčený nedostatek návrhu odstranit, mají být vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí návrhu. Ústavní soud již mnohokrát rozhodl, že není nezbytné, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak v minulosti již stalo. Lze spolehlivě předpokládat, že dříve poskytnutá poučení stěžovatelce zprostředkovala informaci o povinných náležitostech ústavní stížnosti.
6. Z ústavní stížnosti plyne, že si je stěžovatelka vad stížnosti a povinnosti být zastoupena advokátem vědoma; oznamuje Ústavnímu soudu, že požádá Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta a že bez advokáta podává ústavní stížnost, aby jí neuplynula lhůta k podání ústavní stížnosti. V minulosti se na Ústavní soud již vícekrát obrátila a byla opakovaně vyzvána k odstranění vad ústavní stížnosti (např. v řízeních sp. zn. II. ÚS 1633/25 , IV. ÚS 1634/25 , II. ÚS 1786/25 , II. ÚS 1854/25 ,
,
,
II. ÚS 2723/25 či
II. ÚS 2752/25 ). Kromě její vědomosti se jí tak i ze strany Ústavního soudu dostalo náležitého poučení, včetně informace o nezbytnosti zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad návrhu. Vždy nové a stejné poučení by bylo postupem neefektivním a formalistickým (obdobně viz např. usnesení ze dne 29. 10. 2025 sp. zn. I. ÚS 3034/25 , ze dne 19. 11. 2025 sp. zn. III. ÚS 3319/25 , které se týkají přímo stěžovatelky).
7. Úřední činností Ústavního osudu bylo navíc dne 20. 11. 2025 zjištěno, že stěžovatelka Českou advokátní komoru o určení advokáta do toho dne ani nepožádala.
8. Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí ve věci Horyna proti České Republice, č. 6732/20, rozhodl, že Ústavní soud nemusí vyhovět žádosti o dodatečné poskytnutí lhůty a může ústavní stížnost odmítnout bez dalšího, jestliže stěžovatel byl nepochybně obeznámen s tím, že v řízení o ústavní stížnosti existuje povinnost být zastoupen advokátem.
9. Ústavní soud proto návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, aniž by stěžovatelku vyzýval k odstranění vad podání. S ohledem na to, že rozhodl bezodkladně, nerozhodoval zvlášť o odkladu vykonatelnosti.
10. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že ve věci sp. zn. III. ÚS 3318/25 dne 10. 11. 2025 obdržel i blanketní podání (emailem bez zaručeného podpisu, totožné s návrhem stěžovatelky) z adresy: X, toto podání nebylo doplněno předložením originálu, ani písemným podáním shodného znění, proto k němu Ústavní soud nepřihlížel (§ 42 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 26. listopadu 2025
Milan Hulmák v. r. soudce zpravodaj