Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatelky nadace FÜRST VON LIECHTENSTEIN STIFTUNG a stěžovatele Fürst Hans Adam II von und zu Liechtenstein, zastoupených Dr. Erwinem Hanslikem, MRICS, advokátem, sídlem U Prašné brány 1078/1, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2025 č. j. 22 Cdo 585/2025-5128, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19.
října 2023 č. j. 14 Co 282/2022-4291 a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 11. února 2022 č. j. 8 C 349/2018-2824, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Břeclavi, jako účastníků řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, České republiky - Ministerstva obrany, České republiky - Státního pozemkového úřadu, České republiky - Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, České republiky - Generálního ředitelství cel, České republiky - Vězeňské služby České republiky, podniků Ředitelství silnic a dálnic s.p., Lesy České republiky, s.p., Povodí Moravy, s.p., Česká pošta, s.p., Státní statek Valtice s.p., v likvidaci, a organizací Správa železnic, státní organizace, Národní památkový ústav a Národní zemědělské muzeum, s.p.o., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelé požadují zrušit výše označená rozhodnutí. Tvrdí, že civilní soudy porušily mnoho jejich práv zakotvených v Listině základních práv a svobod, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace.
2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne, že stěžovatelka je dědicem Františka Josefa II., stěžovatel je hlavou Lichtenštejnského knížectví a má požívací práva odvozená od vlastnictví stěžovatelky. Po druhé světové válce československý stát zkonfiskoval majetek zůstavitele na základě dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Zůstavitel tak přišel o rozsáhlý majetek, jehož součástí jsou taktéž sporné pozemky na Břeclavsku. Stěžovatelé se domáhali vyklizení a předání těchto pozemků. Protože soudy v obdobných věcech rozhodovaly opakovaně, odkázaly v nyní napadených rozhodnutích na celou řadu předchozích rozhodnutí včetně judikatury Ústavního soudu (zamítavé nálezy ze dne 3. 4. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 10/24
a ze dne 6. 4. 2023
sp. zn. II. ÚS 657/22
).
3. Stěžovatelé podali velmi obsáhlou ústavní stížnost, která čítá 78 stran. Procesní předpoklady jsou splněny. Stěžovatele zastupuje advokát, jsou oprávněni podat ústavní stížnost, podali ji včas a vyčerpali všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. Ústavní soud je příslušný k jejímu projednání. Ústavní stížnost je přípustná.
4. Stěžovatelé se obrací na Ústavní soud opakovaně se stejnými argumenty. Nynější ústavní stížnost se strukturou, rozsahem a argumenty v zásadě neliší od předešlých neúspěšných ústavních stížností (srov. celou řadu usnesení např. ze dne 22. 7. 2024 sp. zn. II. ÚS 2067/24
, ze dne 7. 8. 2024
sp. zn. IV. ÚS 1602/24
či ze dne 14. 10. 2024
sp. zn. II. ÚS 2827/24
, nejnověji ze dne 17. 3. 2025
sp. zn. IV. ÚS 825/25
). Je zbytečné, aby Ústavní soud podrobně vypořádal totéž a opakoval již jednou řečené. Ostatně sami stěžovatelé uvádí, že ví, jak Ústavní soud rozhoduje o obdobných návrzích. Ústavní soud proto odkazuje na svá předchozí rozhodnutí.
5. Protože Ústavní soud nezjistil žádné porušení základních práv stěžovatelů, je ústavní stížnost návrhem zjevně neopodstatněným, a proto ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. července 2025
Zdeněk Kühn v. r.
předseda senátu