Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Přemysla Chmelaře, bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. července 2024 č. j. 30 Cdo 1717/2024-363, rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 10. ledna 2024 č. j. 36 Co 410/2023-318 a rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 9. 2023 č. j. 33 Nc 11227/2023-263, a o návrhu s ní spojeném na zrušení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel se stížností ze dne 8. 10. 2024 domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí pro porušení celé řady článků Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a Všeobecné deklarace lidských práv. Zároveň navrhl stěžovatel zrušení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, pro rozpor s právním řádem, podstatou i zásadami, jakož i základními právy. Vše bez bližšího odůvodnění. Součástí dalších podání spojených s těmito návrhy je i návrh předběžných opatření, jimiž má dojít k uložení konkrétních povinností soudcům Ústavního soudu v blíže specifikovaných věcech projednávaných Ústavním soudem.
2. Stěžovatel rovněž žádá o ustanovení zástupce - advokáta pro zastupování v řízení před Ústavním soudem a o poskytnutí lhůty k zajištění právního zastoupení do 31. 12. 2025.
3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené v § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a násl. zákona o Ústavním soudu. Dospěl přitom k závěru, že návrh stěžovatele tyto požadavky nesplňuje. Stěžovatel byl Ústavním soudem v minulosti mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů, byl poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně způsobu, jak a kde žádat o určení advokáta. Byl poučen i o možnosti návrh bez věcného projednání odmítnout, nebudou-li vady podání odstraněny (např. ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 395/21 ; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Ústavní stížnost nesplňuje základní obsahové náležitosti, nebyla rovněž formálně ani materiálně naplněna podmínka obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1 a § 31 zákona o Ústavním soudu).
4. Ve věci stěžovatele lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé mu zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Požadavek dalšího poučení pro konkrétní řízení je poté již neefektivní a formalistický. Nadto o vědomosti stěžovatele o nutnosti zastoupení advokátem svědčí i obsah odůvodnění jeho ústavní stížnosti včetně žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu.
5. Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozhodnutí ve věci Horyna proti České Republice, č. 6732/20, rozhodl, že Ústavní soud nemusí vyhovět žádosti o dodatečné poskytnutí lhůty a může ústavní stížnost odmítnout bez dalšího, jestliže stěžovatel byl nepochybně obeznámen s tím, že v řízení o ústavní stížnosti existuje povinnost být zastoupen advokátem.
6. Akcesorický návrh stěžovatele na zrušení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů sdílí osud ústavní stížnosti, což znamená, že je odmítnut, aniž by o něm bylo, resp. mohlo být samostatně rozhodováno (podobně usnesení ze dne 21. 8. 2024 sp. zn. I. ÚS 2236/24 , ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. IV. ÚS 3521/22 ).
7. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (shodně srov. např. usnesení ze dne 28. 6. 2023 sp. zn. III. ÚS 1640/23 nebo ze dne 5. 9. 2023 sp. zn. I. ÚS 2320/23 ).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. října 2024
Milan Hulmák v. r. soudce zpravodaj