Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. srpna 2024 č. j. 8 As 208/2023-51, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel dne 10. 10. 2024 blanketní ústavní stížnost stěžovatelky proti výše uvedenému rozsudku Nejvyššího správního soudu. Navrhuje též zrušení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném od 1. 1. 2024.
2. Dříve než se Ústavní soud může ústavní stížností věcně zabývat, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel vyzván k odstranění vad ve stanovené lhůtě.
3. Ústavní stížnost trpí řadou obsahových i formálních vad, mj. nebyla sepsána advokátem a nebyla k ní přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem (viz § 30, § 31, § 34 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta, a proto žádá Ústavní soud o stanovení lhůty k odstranění vady povinného právního zastoupení do doby než o její žádosti bude Českou advokátní komorou rozhodnuto.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že rozhodnutím České advokátní komory dne 4. 11. 2024 č. j. 10.04-000077/24-0002 nebyl stěžovatelce advokát k poskytnutí právní služby za úplatu určen.
5. Stěžovatelka podala již přes 160 ústavních stížností a zejména v posledním roce byla naprostá většina z nich odmítnuta kvůli neodstranění stejných vad. Ústavní soud ji opakovaně poučil nejen o nutnosti být zastoupena advokátem a dalších náležitostech ústavní stížnosti, ale i o následcích neodstranění jejích vad (jen z poslední doby viz např. usnesení
sp. zn. II. ÚS 1161/24
, bod 1; I. ÚS 1344/24, bod 2; IV. ÚS 299/24, bod 1). Ačkoliv si stěžovatelka povinnosti být zastoupena advokátem a dalších zákonem požadovaných náležitostí ústavní stížnosti je vědoma, podala další ústavní stížnost, která tyto náležitosti nesplňuje.
6. Jednání stěžovatelky má obstrukční charakter a bez stanovení další lhůty k odstranění vad podání je ústavní stížnost odmítnuta. Soudce zpravodaj zde plně odkazuje na nedávná usnesení
sp. zn. I. ÚS 2538/24
,
,
a
, kde jsou důvody odmítnutí obdobných ústavních stížností téže stěžovatelky podrobně vysvětleny.
7. Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozhodnutí ve věci Horyna proti České Republice, č. 6732/20, rozhodl, že Ústavní soud nemusí vyhovět žádosti o dodatečné poskytnutí lhůty a může ústavní stížnost odmítnout bez dalšího, jestliže stěžovatel byl nepochybně obeznámen s tím, že v řízení o ústavní stížnosti existuje povinnost být zastoupen advokátem.
8. Ústavní soud z výše uvedených důvodů podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. prosince 2024
Milan Hulmák v. r.
soudce zpravodaj