Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Baxou o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, nezastoupena, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. dubna 2024 č. j. 7 As 194/2023-41, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní soud obdržel dne 12. 6. 2024 ústavní stížnost stěžovatelky proti výše označenému rozsudku Nejvyššího správního soudu.
2. Dříve než se Ústavní soud mohl ústavní stížností věcně zabývat, zkoumal, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad ve stanovené lhůtě.
3. Ústavní stížnost trpí řadou obsahových i formálních vad, mj. nebyla sepsána advokátem a nebyla k ní přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem (viz § 30 odst. 1, § 34 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že požádala Českou advokátní komoru (dále jen "ČAK") o určení advokáta za úplatu, neboť si je vědoma, že podmínkou řízení o ústavní stížnosti je povinné zastoupení advokátem. Dle sdělení ČAK bylo o žádosti rozhodnuto dne 16. 7. 2024, a to tak, že se stěžovatelce advokát neurčuje, neboť řádně nedoložila, že se neúspěšně pokusila zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou advokátů (§ 18c odst. 3 ve spojení s odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). Ke splnění této podmínky přitom nepostačuje pouhé tvrzení (prohlášení) stěžovatelky, ale tíží ji též povinnost svá tvrzení relevantně prokázat.
4. Stěžovatelka v návaznosti na rozhodnutí ČAK do dnešního dne nedoložila právní zastoupení advokátem a jím sepsanou ústavní stížnost. Ústavní soud nepovažoval za nutné stěžovatelku k odstranění vad vyzývat [§ 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu], neboť není pochyb o tom, že náležitého poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti se jí opakovaně dostalo již v řadě řízení (viz např. usnesení ze dne 31. 7. 2024 sp. zn. I. ÚS 1376/24 ; usnesení ze dne 30. 1. 2024 sp. zn. II. ÚS 3220/23 či usnesení ze dne 22.
2. 2024 sp. zn. II. ÚS 3054/23 ). Rovněž byla upozorněna na to, že její procesní postup má obstrukční charakter, který nepožívá právní ochrany (např. usnesení ze dne 31. 5. 2024 sp. zn. II. ÚS 1272/24 ; usnesení ze dne 14. 12. 2022 sp. zn. III. ÚS 3266/22 ; nebo ze dne 14. 11. 2022 sp. zn. II. ÚS 3033/22 ). Neurčení advokáta proto není ani důvodem pro stanovení další lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti, neboť by se jednalo o neúčelný postup (usnesení ze dne 5. 4. 2024 sp. zn. IV. ÚS 794/24 ; ze dne 23.
4. 2024 sp. zn. II. ÚS 919/24 a ze dne 7. 5. 2024 sp. zn. III. ÚS 1160/24 ).
5. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění procesních podmínek řízení o ústavní stížnosti ji soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. srpna 2024
Josef Baxa v. r. soudce zpravodaj