10 Afs 216/2024

10 Afs 216/2024- 38 - text

 10 Afs 216/2024 - 40

pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: Sound & Lights MM Praha, s. r. o., Sportovní 122, Řitka, zastoupené advokátkou Mgr. Janou Gavlasovou, Západní 449, Chýně, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 1039/32, Praha 1, zastoupenému advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem, Kořenského 1107/15, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2023, čj. MPO 90665/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2024, čj. 6 A 124/2023 48,

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Popis věci a průběh předchozího řízení

[1] Žalobkyně podala žádost o poskytnutí dotace v rámci Výzvy č. 3.3. Programu podpory subjektů podnikajících v oblasti kultury postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID

19 způsobeného virem SARS – CoV – 19 „COVID – KULTURA“ (program podpory), vyhlášené žalovaným dne 8. 4. 2021. Konkrétně se jednalo o poskytnutí dotace ve výši 120 806,40 Kč za účelem splacení poskytnutých peněz z úvěrové smlouvy na technické zboží (zvuková a světelná technika). Žalovaný žádost zamítl s odůvodněním, že nesplňuje podmínky dle čl. 10 Výzvy č. 3.3., který stanovil výčet uznatelných výdajů. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu k městskému soudu, který jí vyhověl a rozhodnutí žalovaného zrušil pro nepřezkoumatelnost. Nyní napadeným rozhodnutím žalovaný žádost opět zamítl. Žalobkyně se proto znovu obrátila se žalobou na městský soud.

[2] Městský soud žalobu nyní napadeným rozsudkem zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila podmínky Výzvy č. 3.3. Dle čl. 10.2. se totiž o uznatelné náklady jedná pouze v případě, když byly žadatelem proplaceny a byly vynaloženy na provozní náklady, tj. nelze je využít pro jinou či odloženou akci nebo další činnost. Dále v čl. 10. 4. Výzvy č. 3.3. bylo uvedeno, že o provozní náklad se nejedná, jde

li o investiční náklad či bude danou věc/službu možné využít v budoucnu. Náklady žalobkyně se přitom vztahují k úvěru na technické zboží a bude je proto možné využít v budoucnu, takže je nelze podpořit v rámci tohoto projektu.

2. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

46. Pouhý fakt, že stěžovatelka získala dotaci na základě předchozí výzvy, která ovšem stanovila jiná pravidla pro poskytnutí dotace, nemohl založit legitimní očekávání stěžovatelky, že obdrží dotaci i podle nové Výzvy č. 3.3.

3. Posouzení Nejvyšším správním soudem [11] Stěžovatelka uplatnila námitku nepřezkoumatelnosti, NSS proto nejprve posoudil, zda napadený rozsudek netrpí namítanými nedostatky. Z četných rozsudků NSS (viz rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 75, č. 133/2004 Sb. NSS; ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005 44, č. 689/2005 Sb. NSS; ze dne 29. 7. 2004, čj. 4 As 5/2003 52; ze dne 16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008 136, č. 1795/2009 Sb. NSS) je patrné, že aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné, musí být zřejmé, z jakých podkladů soud vycházel, které skutečnosti vzal za prokázané a jaké úvahy jej vedly ke konečnému rozhodnutí. Napadené rozhodnutí městského soudu pak splňuje všechny zmíněné předpoklady přezkoumatelnosti. [12] Tvrdí li stěžovatelka, že se městský soud nevypořádal se všemi argumenty, které uvedla v žalobě, NSS souhlasí se žalovaným, že městským soudem „opomenuté“ námitky nebyly v žalobě uvedeny. Pokud je proto stěžovatelka uplatnila až při jednání, nelze je považovat za přípustné (ve smyslu § 71 odst. 2 s. ř. s.), neboť jednání proběhlo až o rok později. Nejednalo se přitom o pouhé rozvedení v žalobě již uplatněných námitek. Lze proto učinit dílčí závěr, že městský soud všechny námitky uvedené v žalobě vypořádal. Tato námitka proto není důvodná. [13] Namítá li stěžovatelka, že se městský soud nevypořádal s tvrzením týkajícím se porušení rozpočtových pravidel, nelze jí dát za pravdu. Tuto (velmi obecně formulovanou) námitku totiž stěžovatelka v žalobě spojila „se svévolnou, a především nikdy nezveřejněnou změnou pravidel posuzování žádostí o poskytnutí dotace dle Výzvy č. 3.3.“ Tímto tvrzením se však městský soud dostatečně zabýval a námitce stěžovatelky, že došlo k neoprávněné změně podmínek Výzvy č. 3.3., nelze přisvědčit. Žalovaný totiž v rámci programu podpory vydal několik výzev, a splnila li proto stěžovatelka podmínky jiné předchozí výzvy (Výzvy č. 2) a domnívala se, že obdrží finanční pomoc také na základě Výzvy č. 3. 3., souhlasí NSS se žalovaným, že takový postup jde k tíži stěžovatelky. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že stěžovatelka žádost o poskytnutí dotace podávala na formuláři k Výzvě 3.3.A. a musela si proto být vědoma, že jde o odlišnou výzvu. Jiná situace by samozřejmě nastala tehdy, zveřejnil li by žalovaný výzvu k podávání žádostí o podporu a v rámci této jedné výzvy by náhle změnil podmínky. To však stěžovatelka ani netvrdí. [14] Podle stěžovatelky městský soud uvažoval chybně, nepřisvědčil li námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného a z tohoto důvodu je nezrušil. Ani této námitce nelze přisvědčit. Městský soud se totiž námitkou stěžovatelky zabýval a uvedl, že „odůvodnění rozhodnutí je sice poměrně stručné, je však z něj seznatelné, co bylo posuzováno, jak byl zjištěn skutkový stav i jak byl právně posouzen. V odůvodnění jsou konkrétně vymezené uplatněné výdaje, které žalobkyně učinila součástí své žádosti, tyto výdaje jsou charakterizovány, a v tomto ohledu pak dále posouzeny. Takto zjištěné skutečnosti pak korespondují s podklady, které jsou obsaženy ve správním spise. Soud tak dospěl k závěru, že bylo dostatečně s ohledem na povahu věci odůvodněno, proč žalobkyně nesplňuje podmínky výzvy a tím tedy nemá právo na vyplacení dotace.“ NSS s tímto posouzením městského soudu plně souhlasí. [15] Stěžovatelka zpochybňuje povahu poskytnutí finanční pomoci – prý se nejednalo o klasickou dotaci. Z Výzvy č. 3.3. je však patrné, že se jednalo o finanční pomoc ve formě nenárokové dotace. Cílem programu podpory bylo poskytnout podporu podnikajícím subjektům za účelem zmírnění negativních dopadů omezení spojených s opatřeními v boji proti pandemii onemocnění Covid 19 v oblasti kultury, avšak po splnění stanovených podmínek. Jak plyne z rozsudku NSS ze dne 5. 10. 2023, čj. 4 Afs 266/2022 36: „poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace. Z tohoto jeho postavení, na rozdíl od postavení účastníka soukromoprávních vztahů, tedy plyne, že může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi ním a příjemcem dotace pouze v té míře, jak stanoví zákon, či v limitech, jež stanoví sám poskytovatel dotace. Záleží pak na příjemci dotace, zda tyto podmínky akceptuje. Samotným smyslem aktu přijetí dotace totiž je, že příjemce přijímá určité dobrodiní ze strany státu a jakousi protiváhou tohoto dobrodiní není (na rozdíl od soukromoprávních vztahů) jeho protiplnění ve prospěch poskytovatele dotace, ale právě akceptace podmínek, za nichž je dotace přijímána.“ [16] Podmínky pro poskytnutí dotace v nyní posuzované věci jsou podle názoru NSS vymezeny srozumitelně a nelze proto přisvědčit stěžovatelce, že je možné je vykládat více způsoby. V čl. 10.3. je uvedeno, že uznatelné náklady musí být využity na provoz, tedy že je nelze využít pro jinou či odloženou akci/další činnost. Dále v čl. 10.4.i. stojí, že o provozní náklad se nejedná v případě, že jde o investiční náklad či danou věc/službu bude možné využít v budoucnu. V čl. 10.5.vi. je pak uvedeno, že mezi uznatelné náklady patří také finanční služby a leasingy. Právě s ohledem na poslední článek je dle stěžovatelky sporný výklad celé Výzvy č. 3.3. [17] S tímto názorem však NSS nesouhlasí. Stěžovatelka totiž uplatnila jako uznatelný výdaj jednotlivé splátky plynoucí ze smlouvy o úvěru na pořízení světelné a zvukové techniky. Z podmínek je přitom patrné, že jednotlivé potenciálně uznatelné výdaje (vymezené v čl. 10.5. Výzvy č. 3.3.) je nutné poměřovat optikou generálního pravidla – tedy že pořízené služby/věci nelze využít pro jinou či odloženou akci/další činnost a že se nejedná o investiční náklad (věc či službu), kterou bude možné využít v budoucnu. Je tedy zřejmé, že mezi stranami není sporné, zda je možné finanční prostředky čerpané na základě úvěrové smlouvy uplatnit jako uznatelný náklad, ale jak, resp. k čemu byly tyto finanční prostředky využity. Sloužil li by úvěr k pokrytí provozních nákladů a zároveň by nebylo možné pořízené služby či věci použít v budoucnu, splnila by stěžovatelka podmínky předepsané poskytovatelem dotace. V tomto případě však nelze stěžovatelce přisvědčit, že podmínky jsou nejednoznačné ani že předepsaná kritéria splnila. Dotace poskytované v souvislosti s pandemií onemocnění Covid 19 byly určeny na pokrytí nezbytných provozních nákladů v daném období, a nikoliv pro nákup nové techniky a vlastní obohacení. Lze proto uzavřít, že podmínky ve Výzvě č. 3.3. byly stanoveny jednoznačně, přičemž stěžovatelka je nesplnila.

3. Posouzení Nejvyšším správním soudem [11] Stěžovatelka uplatnila námitku nepřezkoumatelnosti, NSS proto nejprve posoudil, zda napadený rozsudek netrpí namítanými nedostatky. Z četných rozsudků NSS (viz rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 75, č. 133/2004 Sb. NSS; ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005 44, č. 689/2005 Sb. NSS; ze dne 29. 7. 2004, čj. 4 As 5/2003 52; ze dne 16. 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008 136, č. 1795/2009 Sb. NSS) je patrné, že aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné, musí být zřejmé, z jakých podkladů soud vycházel, které skutečnosti vzal za prokázané a jaké úvahy jej vedly ke konečnému rozhodnutí. Napadené rozhodnutí městského soudu pak splňuje všechny zmíněné předpoklady přezkoumatelnosti. [12] Tvrdí li stěžovatelka, že se městský soud nevypořádal se všemi argumenty, které uvedla v žalobě, NSS souhlasí se žalovaným, že městským soudem „opomenuté“ námitky nebyly v žalobě uvedeny. Pokud je proto stěžovatelka uplatnila až při jednání, nelze je považovat za přípustné (ve smyslu § 71 odst. 2 s. ř. s.), neboť jednání proběhlo až o rok později. Nejednalo se přitom o pouhé rozvedení v žalobě již uplatněných námitek. Lze proto učinit dílčí závěr, že městský soud všechny námitky uvedené v žalobě vypořádal. Tato námitka proto není důvodná. [13] Namítá li stěžovatelka, že se městský soud nevypořádal s tvrzením týkajícím se porušení rozpočtových pravidel, nelze jí dát za pravdu. Tuto (velmi obecně formulovanou) námitku totiž stěžovatelka v žalobě spojila „se svévolnou, a především nikdy nezveřejněnou změnou pravidel posuzování žádostí o poskytnutí dotace dle Výzvy č. 3.3.“ Tímto tvrzením se však městský soud dostatečně zabýval a námitce stěžovatelky, že došlo k neoprávněné změně podmínek Výzvy č. 3.3., nelze přisvědčit. Žalovaný totiž v rámci programu podpory vydal několik výzev, a splnila li proto stěžovatelka podmínky jiné předchozí výzvy (Výzvy č. 2) a domnívala se, že obdrží finanční pomoc také na základě Výzvy č. 3. 3., souhlasí NSS se žalovaným, že takový postup jde k tíži stěžovatelky. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že stěžovatelka žádost o poskytnutí dotace podávala na formuláři k Výzvě 3.3.A. a musela si proto být vědoma, že jde o odlišnou výzvu. Jiná situace by samozřejmě nastala tehdy, zveřejnil li by žalovaný výzvu k podávání žádostí o podporu a v rámci této jedné výzvy by náhle změnil podmínky. To však stěžovatelka ani netvrdí. [14] Podle stěžovatelky městský soud uvažoval chybně, nepřisvědčil li námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného a z tohoto důvodu je nezrušil. Ani této námitce nelze přisvědčit. Městský soud se totiž námitkou stěžovatelky zabýval a uvedl, že „odůvodnění rozhodnutí je sice poměrně stručné, je však z něj seznatelné, co bylo posuzováno, jak byl zjištěn skutkový stav i jak byl právně posouzen. V odůvodnění jsou konkrétně vymezené uplatněné výdaje, které žalobkyně učinila součástí své žádosti, tyto výdaje jsou charakterizovány, a v tomto ohledu pak dále posouzeny. Takto zjištěné skutečnosti pak korespondují s podklady, které jsou obsaženy ve správním spise. Soud tak dospěl k závěru, že bylo dostatečně s ohledem na povahu věci odůvodněno, proč žalobkyně nesplňuje podmínky výzvy a tím tedy nemá právo na vyplacení dotace.“ NSS s tímto posouzením městského soudu plně souhlasí. [15] Stěžovatelka zpochybňuje povahu poskytnutí finanční pomoci – prý se nejednalo o klasickou dotaci. Z Výzvy č. 3.3. je však patrné, že se jednalo o finanční pomoc ve formě nenárokové dotace. Cílem programu podpory bylo poskytnout podporu podnikajícím subjektům za účelem zmírnění negativních dopadů omezení spojených s opatřeními v boji proti pandemii onemocnění Covid 19 v oblasti kultury, avšak po splnění stanovených podmínek. Jak plyne z rozsudku NSS ze dne 5. 10. 2023, čj. 4 Afs 266/2022 36: „poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace. Z tohoto jeho postavení, na rozdíl od postavení účastníka soukromoprávních vztahů, tedy plyne, že může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi ním a příjemcem dotace pouze v té míře, jak stanoví zákon, či v limitech, jež stanoví sám poskytovatel dotace. Záleží pak na příjemci dotace, zda tyto podmínky akceptuje. Samotným smyslem aktu přijetí dotace totiž je, že příjemce přijímá určité dobrodiní ze strany státu a jakousi protiváhou tohoto dobrodiní není (na rozdíl od soukromoprávních vztahů) jeho protiplnění ve prospěch poskytovatele dotace, ale právě akceptace podmínek, za nichž je dotace přijímána.“ [16] Podmínky pro poskytnutí dotace v nyní posuzované věci jsou podle názoru NSS vymezeny srozumitelně a nelze proto přisvědčit stěžovatelce, že je možné je vykládat více způsoby. V čl. 10.3. je uvedeno, že uznatelné náklady musí být využity na provoz, tedy že je nelze využít pro jinou či odloženou akci/další činnost. Dále v čl. 10.4.i. stojí, že o provozní náklad se nejedná v případě, že jde o investiční náklad či danou věc/službu bude možné využít v budoucnu. V čl. 10.5.vi. je pak uvedeno, že mezi uznatelné náklady patří také finanční služby a leasingy. Právě s ohledem na poslední článek je dle stěžovatelky sporný výklad celé Výzvy č. 3.3. [17] S tímto názorem však NSS nesouhlasí. Stěžovatelka totiž uplatnila jako uznatelný výdaj jednotlivé splátky plynoucí ze smlouvy o úvěru na pořízení světelné a zvukové techniky. Z podmínek je přitom patrné, že jednotlivé potenciálně uznatelné výdaje (vymezené v čl. 10.5. Výzvy č. 3.3.) je nutné poměřovat optikou generálního pravidla – tedy že pořízené služby/věci nelze využít pro jinou či odloženou akci/další činnost a že se nejedná o investiční náklad (věc či službu), kterou bude možné využít v budoucnu. Je tedy zřejmé, že mezi stranami není sporné, zda je možné finanční prostředky čerpané na základě úvěrové smlouvy uplatnit jako uznatelný náklad, ale jak, resp. k čemu byly tyto finanční prostředky využity. Sloužil li by úvěr k pokrytí provozních nákladů a zároveň by nebylo možné pořízené služby či věci použít v budoucnu, splnila by stěžovatelka podmínky předepsané poskytovatelem dotace. V tomto případě však nelze stěžovatelce přisvědčit, že podmínky jsou nejednoznačné ani že předepsaná kritéria splnila. Dotace poskytované v souvislosti s pandemií onemocnění Covid 19 byly určeny na pokrytí nezbytných provozních nákladů v daném období, a nikoliv pro nákup nové techniky a vlastní obohacení. Lze proto uzavřít, že podmínky ve Výzvě č. 3.3. byly stanoveny jednoznačně, přičemž stěžovatelka je nesplnila.

4. Závěr a náklady řízení [18] NSS na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná a proto ji podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. [19] O náhradě nákladů řízení NSS rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla v posuzované věci úspěch, proto jí právo na náhradu nákladů nenáleží. Žalovanému, který byl ve věci úspěšný, žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. prosince 2024

Vojtěch Šimíček

předseda senátu