2 As 214/2025- 56 - text 2 As 214/2025 - 57 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Tomáše Kocourka a Karla Šimky v právní věci žalobce: V. F., zast. JUDr. Ing. Ondřejem Horázným, advokátem se sídlem Ondříčkova 1304/9, Praha 3, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2024, č. j. 128447/2024/KUSK, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2025, č. j. 44 A 22/2024-65, takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění:
[1] Městský úřad Mnichovo Hradiště shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku, protože řídil motorové vozidlo, na kterém nebyla umístěna tabulka registrační značky [§ 125c odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu)]. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč, tříměsíční zákaz řízení všech motorových vozidel a povinnost nahradit paušální náklady přestupkového řízení. Žalobce se proti rozhodnutí městského úřadu odvolal. Žalovaný vzal v potaz, že žalobce jednal na příkaz svého zaměstnavatele, nemá doposud žádný záznam o přestupkovém jednání a jel po pozemní komunikaci krátkou dobu, a proto mimořádně snížil výši pokuty na 800 Kč. Ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdil.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil u Krajského soudu v Praze, který žalobu zamítl.
[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) v kasační stížnosti namítá, že nebyl naplněn materiální znak přestupku. Poukázal na to, že krajský soud rozsudkem ze dne 4. 9. 2025, č. j. 56 A 18/2024-64, v totožné věci týkající se totožného skutku (šlo o jeho kolegu) zrušil napadené rozhodnutí z důvodu, že nebyl naplněn materiální znak přestupku. V nynější věci však krajský soud pouze hypoteticky konstatoval, že nebezpečí potenciálně existovalo. Krajský soud se opomněl zabývat rozsudkem Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, č. 2011/2010 Sb. NSS.
[4] Stěžovatel dále poukázal na nejednoznačnost právní úpravy postihující jízdu bez registrační značky. Krajský soud se podrobně věnoval naplnění skutkové podstaty přestupku, opomněl se však zabývat změnou § 5 odst. 2 písm. k) zákona o silničním provozu, k níž došlo v průběhu řízení před soudem. Na tento argument uplatněný u ústního jednání krajský soud nereagoval. Není přitom pochyb o tom, že vozidlo nemělo v danou chvíli přidělenou registrační značku ani mu neměla být přidělena. Soud tedy odmítl posoudit, zda aktuální právní úprava není pro stěžovatele příznivější a zda se na věc vztahuje.
[5] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s posouzením ze strany krajského soudu. Je přesvědčen, že materiální znak přestupku byl naplněn. Nová právní úprava § 5 odst. 2 písm. k) zákona o silničním provozu pouze vyjasňuje, že se vztahuje na vozidla, jimž registrační značka byla nebo měla být přidělena, ale není pro pachatele přestupku příznivější.
Vozidlo v provozu na pozemní komunikaci musí být registrační značkou označeno vždy.
[6] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná. Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce [§ 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], se NSS zabývá též otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021-28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11 a 12).
[7] Stěžovatel namítá, že je napadený rozsudek nepřezkoumatelný. Konkrétně tvrdí, že se městský soud opomněl zabývat jeho námitkou týkající se novelizace § 5 odst. 2 písm. k) zákona o silničním provozu, k níž došlo s účinností od 1. 7. 2025, tedy v průběhu řízení před krajským soudem. Případné změně právní úpravy ve prospěch pachatele přestupku byl krajský soud povinen zabývat se z úřední povinnosti (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/2013-46, č. 3528/2017 Sb. NSS).
[8] Naplněním znaků skutkové podstaty přestupku se krajský soud velmi podrobně zabýval v bodech 48-66 napadeného rozsudku. Zde stěžovateli zjednodušeně řečeno vysvětlil, že za registrační značku je třeba považovat i tzv. zvláštní registrační značku. Podstatou žalobní argumentace byl totiž velmi úzký výklad pojmu registrační značka ze strany stěžovatele. Stěžovatel tvrdil, že jelikož vozidlo, které řídil, nebylo registrované, nemělo povinnost být opatřeno registrační značkou. Krajský soud k tomu předestřel komplexní výklad, s nímž stěžovatel v kasační stížnosti nepolemizuje.
V bodě 51 napadeného rozsudku navíc krajský soud vycházel i ze znění § 5 odst. 2 písm. k) zákona o silničním provozu ve znění účinném od 1. 7. 2025, na které poukazuje stěžovatel. Byť se krajský soud explicitně nevěnoval porovnání nové a staré právní úpravy, vzhledem k tomu, že jeho úkolem bylo poskytnout výklad k pojmu registrační značka, a z nové právní úpravy vycházel, vyhovuje odůvodnění jeho rozsudku požadavkům kladeným na přezkoumatelnost soudních rozhodnutí (rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j.
2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004-73, č. 787/2006 Sb. NSS, či ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, č. 689/2005 Sb. NSS). NSS zdůrazňuje, že tato kasační námitka směřovala pouze proti nedostatečnému posouzení uvedené právní otázky ze strany krajského soudu, a nikoli proti jeho právnímu názoru (stěžovatel zde tedy neuplatnil námitku nezákonnosti).
[9] Naplnění materiální stránky přestupku v totožné věci týkající se jiného řidiče (stěžovatelova kolegy) se NSS zabýval v rozsudku ze dne 31. 3. 2025, č. j. 10 As 201/2025-51 (jde o kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu, na který stěžovatel poukazoval v kasační stížnosti). Desátý senát dospěl k závěru, že přestupkovým jednáním byl ohrožen zájem na snadném ztotožnění vozidla, které vjelo na pozemní komunikaci, a tím byla naplněna materiální stránka přestupku podle § 125c odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o silničním provozu.
Jelikož tedy NSS zaujal k totožné otázce na stejném skutkovém základě právní názor souladný s posouzením krajského soudu ve stěžovatelově věci, je tato kasační námitka nepřijatelná. Kasační soud dodává, že v odkazovaném rozsudku shledal desátý senát jako nepřiléhavou aplikaci rozsudku č. j. 5 As 104/2008-45, na nějž stěžovatel poukázal v kasační stížnosti.
[10] NSS neshledal, že by se krajský soud dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do stěžovatelova hmotněprávního postavení. Proto odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou (§ 104a odst. 1 s. ř. s.).
[11] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Neúspěšný stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. dubna 2026 Sylva Šiškeová předsedkyně senátu