20 Cdo 2325/2018 USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné nezletilé, T., zastoupené zákonnou zástupkyní J. V., T., proti povinnému F. D., P., zastoupenému Mgr. et Mgr. Renátou Benetkovou, advokátkou se sídlem v Hořovicích, Pražská 988/35, za účasti vydražitele I. Š., Z., zastoupeného Mgr. Drahomírou Tyslovou, advokátkou se sídlem v Hořovicích, Slavíkova 75/10, pro dlužné a běžné výživné, vedené soudním exekutorem JUDr. Milanem Makariem, Exekutorský úřad Praha-západ, pod sp. zn. 156 EX 2387/15, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 12. 2017, č. j. 18 Co 273/2017-106, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Ve vztahu mezi vydražitelem na straně jedné a oprávněnou a povinným na straně druhé žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 3. 10. 2017, č. j. 156 EX 2387/15-92, kterým soudní exekutor JUDr. Milan Makarius, Exekutorský úřad Praha-západ, udělil vydražiteli příklep na nemovitých věcech v usnesení popsaných za nejvyšší podání 700 000 Kč. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle § 30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé z. ř. s. se s účinností tohoto zákona (tj. od 1. 1. 2014) přesunula z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do citovaného § 30 z.
ř. s. (k tomu srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení o výkon rozhodnutí (exekuci) ve věci výživného, upravené v části druhé hlavě páté z. ř. s. (§ 511 a násl. z. ř. s.) a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v § 30 z. ř. s., dovolání není přípustné (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.
11. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4947/2017).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
Dovolatel navrhl rovněž odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud však ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, uzavřel, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem dovolatele nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněnou a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu