20 Cdo 2522/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla
Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Mgr. P. S., D., adresa pro
doručování: D. K. n. L., zastoupeného Mgr. Petrem Burečkem, advokátem se sídlem
v Ostravě, Jurečkova 643/20, proti povinnému V. T., N., za účasti manželky
povinného L. T., N., zastoupené JUDr. Janou Bodlákovou, advokátkou se sídlem v
Karlových Varech, Cihelní 71/14, a vydražitele M. A., P., pro 10 186 380,60 Kč
s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D.,
Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 067 EX 174/02, o dovolání manželky
povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 2. 2017, č. j. 12
Co 448/2016-432, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Ve vztahu mezi manželkou povinného na straně jedné a oprávněným, povinným a
vydražitelem na straně druhé žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
dovolacího řízení.
Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne
25. 8. 2016, č. j. 067 EX 174/02-395, kterým exekutorský kandidát Mgr. J. K.,
zmocněný zástupce soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D.,
Exekutorský úřad Praha 5, udělil vydražiteli příklep na vydražené nemovité
věci, v usnesení blíže specifikované, za nejvyšší podání 400 000 Kč. Uzavřel,
že soudní exekutor postupoval v souladu s § 336i odst. 4 a násl. o. s. ř. Námitky manželky povinného, že cena dražených nemovitých věcí byla určena před
pěti lety, a je proto neadekvátní, a že znalec neprovedl žádné jejich ohledání,
neshledal v tomto stádiu exekuce relevantní a uvedl, že s těmito námitkami se
odvolací soud vypořádal již v rozhodnutí o odvolání manželky povinného proti
usnesení o ceně. Manželka povinného napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, v němž namítá,
že nemovitá věc byla nesprávně oceněna v důsledku nepřiměřeně dlouhé doby mezi
právní mocí usnesení o ceně a udělením příklepu. Dražební jednání, na kterém
byl příklep udělen, proběhlo po pěti letech od právní moci usnesení o ceně,
přičemž do doby ocenění byl šestkrát novelizován zákon o oceňování majetku,
prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 3/2008 Sb. byla nahrazena v roce 2013
vyhláškou č. 441/2013 Sb., a ta byla do doby konání dražby třikrát
novelizována. Uplynutím tak dlouhé doby se současně výrazně změnila situace na
realitním trhu, změnily se okolnosti rozhodné pro ocenění nemovitých věcí, a
došlo tak k podstatné změně poměrů, ze kterých vycházel znalecký posudek. Ve
věci měl proto být zpracován nový znalecký posudek. Odvolací soud dostatečně
nereagoval na námitky dovolatelky v odvolání, ale pouze konstatoval, že se s
nimi vypořádal v rozhodnutí o odvolání proti usnesení o ceně. Tím ovšem došlo k
porušení práva na spravedlivý proces, zejména porušení povinnosti soudu řádně
své rozhodnutí odůvodnit. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu
zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část
první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné. Nejvyšší soud opakovaně v rámci své rozhodovací činnosti uvedl, že soudní
exekutor je při rozhodování o příklepu vázán pravomocným usnesením určujícím
výslednou cenu nemovitých věcí, stejně jako usnesením o dražební vyhlášce
(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo
2006/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 20 Cdo
4790/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo
511/2014). V této fázi exekučního řízení proto soudnímu exekutorovi nepřísluší
přezkoumávat stanovenou výslednou cenu nemovité věci. Pravomocné rozhodnutí o ceně lze výjimečně změnit, pokud by došlo k natolik
podstatné změně poměrů, z nichž vycházel znalecký posudek při ocenění
nemovitých věcí, že by určená odhadní cena nemohla nadále obstát, např.
z
důvodu podstatného znehodnocení stavby živelní pohromou (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005, usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 20 Cdo 275/2013, usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1535/2013, usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 511/2014). Žádnou námitku,
z níž by bylo možné na takovou změnu poměrů usuzovat, však dovolatelka
nevznesla, v odvolání pouze zcela nekonkrétně poukazovala na změnu „stavebně
technického stavu“ nemovitých věcí a změnu cen nemovitostí (odvolání je
založeno na č. l. 415 exekučního spisu), v dovolání na novelizace zákona o
oceňování nemovitostí a přijetí nové vyhlášky k tomuto zákonu a na odlišnou
situaci na realitním trhu. Z dovolatelkou namítaných skutečností nelze dovodit,
že by měly za následek stanovení takové odhadní ceny, vedle níž by již
stanovená cena nemohla obstát. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že
smyslem relativně samostatné fáze řízení o určení výsledné ceny nemovité věci
je stanovení podkladu pro nejnižší podání, nikoli určení ceny, za kterou bude
skutečně prodána; případná vyšší tržní cena nemovité věci se projeví při
samotné dražbě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. 20
Cdo 1083/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo
511/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo
4631/2014). Protože rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí
dovolacího soudu a není důvodu se od ní odchýlit, Nejvyšší soud dovolání podle
§ 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi oprávněným a povinným se rozhoduje ve
zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a
exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů]
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 6. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu