Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 2530/2015

ze dne 2015-08-06
ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.2530.2015.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka

Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v

právní věci žalobkyně B. S., zastoupené Mgr. Bc. Tomášem Kasalem, LL.M.,

advokátem se sídlem v Kolíně, Kutnohorská č. 43, proti žalované Kaufland Česká

republika v.o.s., se sídlem v Praze 6, Bělohorská č. 2428/203, IČO 251 10 161,

zastoupené JUDr. Oto Kunzem, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská č.

89/90, o náhradu škody, za účasti Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna

Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 471 16 617, jako

vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod

sp. zn. 7 C 84/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v

Praze ze dne 28. ledna 2014 č.j. 23 Co 547/2013-275, 23 Co 548/2013, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28.1.2014 č.j.

23 Co 547/2013-275, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť

rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí

dovolacího soudu (k otázce přiměřenosti míry zvýšení odškodnění v případech

hodných mimořádného zřetele srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku

Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2010 sp. zn. 21 Cdo 2581/2009, v rozsudku

Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2327/2010, k existenci

vztahu přiměřenosti mezi přiznanou výší náhrady škody a způsobenou škodou na

zdraví srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.

7. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1622/2010, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 2.

2011 sp. zn. 21 Cdo 3885/2009 a v nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne

29.9.2005, sp. zn. III. ÚS 350/03) a není důvod, aby rozhodná právní otázka

byla posouzena jinak.

V části dovolání žalobkyně uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v

ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (zpochybňuje-li skutkové zjištění, které bylo

pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující - tj. že výše odškodnění

bolestného a ztížení společenského uplatnění, o níž rozhodl odvolací soud

neodpovídá „skutkovým okolnostem případu“), a proto dovolání trpí vadami, pro

které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c

odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věty

druhé o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 6. srpna 2015

JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu

ref.: dr. Novotný