22 Nd 62/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala
Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve
věci oprávněného Okresního stavebního bytového družstva Teplice, se sídlem v
Teplicích, Střední 1057/11, IČO: 00227692, proti povinnému J. H., narozenému
XY, bytem v XY, o provedení exekuce pro pohledávku 10 712 Kč s příslušenstvím,
vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 19 Co 209/2020, o žalobě
pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 10. 8. 2020, č. j. 19 Co 209/2020-44, o dovolání povinného proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. října 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128,
o návrhu na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Malý, JUDr. Marek Cigánek a JUDr. Jiří
Doležílek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 3739/2022.
Povinný podal ve v záhlaví uvedené věci dovolání proti usnesení Vrchního soudu
v Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128. Věc je vedena u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 3739/2022. Podáním ze dne 12. 1. 2023 povinný vznesl námitku podjatosti soudců soudního
oddělení 21, JUDr. Pavla Malého, JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka,
a navrhl jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, neboť se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Soudci JUDr. Pavel Malý, JUDr. Marek Cigánek a JUDr. Jiří Doležílek ve svých
vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedli, že k projednávané věci,
účastníkům řízení ani jejich zástupcům nemají žádný vztah, a není jim známa
žádná okolnost, která by je z projednávání a rozhodnutí v této věci vylučovala. Podle § 16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále
jen „o. s. ř.“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož
soudu. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní
zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a
rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat
a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srovnej např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod
č. 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může
vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je
tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na
straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být
rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být
vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal
o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek
vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho
pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho
dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům
nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu
obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský
či naopak zjevně nepřátelský. O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné
dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců soudního oddělení 21
JUDr. Pavla Malého, JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka při
projednávání a rozhodnutí o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v
Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128.
Uvedení soudci totiž nemají
k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření –
žádný z hlediska § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl
představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí dané věci. Žádný konkrétní vztah ani jiný závažný důvod pro vyloučení uvedených soudců
soudního oddělení 21 z projednávání a rozhodnutí věci ostatně netvrdí ani sám
povinný. Nejvyšší soud přihlédl rovněž k tomu, že je mu z jeho rozhodovací činnosti
známo, že povinný v minulosti mnohokrát uplatňoval (obvykle ničím konkrétně
nepodložené) námitky podjatosti v řadě dalších řízení, přičemž v žádném z
případů rozhodovaných Nejvyšším soudem nebyly shledány důvody pro vyloučení
soudců z projednávání a rozhodnutí v dané věci (namátkou např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, č. j. 29 Nd 142/2022-645, ze dne 21. 9. 2021, 20 Nd 427/2021-31, ze dne 27. 4. 2017, č. j. 29 Nd 357/2016-105, nebo ze
dne 19. 2. 2015, č. j. 29 Nd 226/2014-754). Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel
Malý, JUDr. Marek Cigánek a JUDr. Jiří Doležílek nejsou vyloučeni z
projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo
3739/2022.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 2. 2023
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu