USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Malým v
exekuční věci oprávněného Okresního stavebního bytového družstva Teplice se
sídlem v Teplicích, Střední č. 1057/11, IČO 00227692, proti povinnému J. H.,
narozenému dne XY, bytem v XY, pro 10 712 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro
zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 8. 2020,
č. j. 19 Co 209/2020-44, podané povinným, vedené u Krajského soudu v Hradci
Králové pod sp. zn. 19 Co 209/2020, o dovolání povinného proti usnesení
Vrchního soudu v Praze ze dne 18. října 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 5. 2022, č. j. 19 Co
209/2020-119, odmítl žalobu pro zmatečnost podanou povinným proti usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 8. 2020, č. j. 19 Co 209/2020-44,
podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř., neboť žaloba pro zmatečnost „krom
odkazu na ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. neobsahuje žádná skutková tvrzení“
a povinný žalobu pro zmatečnost nedoplnil ani v dodatečně prodloužené lhůtě k
odstranění vad podání podle § 43 odst. 1 o. s. ř. K odvolání povinného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 10. 2022, č. j. 4
Co 139/2022-128, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Podáním dovolání
mu vznikla poplatková povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4
odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů]. Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. 1. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022, které
bylo povinnému doručeno dne 25. 1. 2023, vyzval povinného, aby do 15 dnů ode
dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. října 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128,
který činí podle položky 23 bodu 8 a 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč, a
zároveň jej poučil, že nebude-li uvedený soudní poplatek za dovolání ve
stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Povinný vznesl námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Malého,
JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka, o níž bylo rozhodnuto usnesením
Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2023, sp. zn. 22 Nd 62/2023, tak, že tito soudci
Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 3739/2022. Na uvedenou výzvu k zaplacení
soudního poplatku za dovolání povinný reagoval podáním ze dne 9. 2. 2023, v
němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce „z řad
advokátů“. Z obsahu spisu se podává (a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti
známo), že povinný po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs
neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně
mimořádných opravných prostředků, opakovaně podává neodůvodněné námitky
podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
zástupce (aniž by dokládal své majetkové poměry), přičemž tyto žádosti jsou
soudy zamítány, nebo jsou řízení o těchto žádostech ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. zastavována. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinného tak lze
označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne
12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016,
sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022,
sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, anebo – konkrétně ve vztahu k osobě povinného – např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo
3181/2022, Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 2022, sp. zn.
29 Cdo 3516/2022, nebo
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 28 Cdo 112/2022). Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinný procesními
obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem
soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním
řízení. Jeho postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu
nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li
stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k
nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016,
sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020). Nejvyšší soud proto k žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků pro
dovolací řízení, kterou povinný blíže nezdůvodnil a ničím nedoložil (přestože
si při podání této žádosti s ohledem na mnohá předchozí poučení a rozhodnutí
soudů o jeho opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků musel být
vědom, že žadatel je povinen žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodnit
a věrohodným způsobem soudu doložit své majetkové poměry nebo jejich případné
změny, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti), nepřihlížel
a touto žádostí povinného se nezabýval. Protože dovolatel dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k
tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo
3739/2022, Nejvyšší soud řízení o dovolání povinného proti usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. 4 Co 139/2022-128, podle ustanovení §
9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, zastavil. Nejvyšší soud nepřehlédl, že povinný podáním ze dne 9. 2. 2023 opětovně vznesl
(obsahově shodnou) námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla
Malého, JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka s tím, že „se zřetelem na
jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o
jejich nepodjatosti“, aniž by tuto námitku blíže zdůvodnil a uvedl jiné (nové)
skutečnosti, než které uvedl již ve své předchozí námitce podjatosti proti
uvedeným soudcům. Takto (opětovně) vznesenou námitku podjatosti již Nejvyšší
soud vyhodnotil jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s
přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008,
uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne
30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017). Uvedené platí i s přihlédnutím k § 6
o. s. ř. a ke způsobu, jakým povinný přistupuje k využití svých procesních práv
(viz odůvodnění shora).
Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti
jinému senátu Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tak dán není. O náhradě nákladů dovolací řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu, neboť
žaloba pro zmatečnost byla podána proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení
[srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů]. Dovolatel (povinný) v dovolání navrhl odklad vykonatelnosti usnesení odvolacího
soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16,
dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro
zastavení dovolacího řízení, není „projednatelný“ ani návrh na odklad
vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o
návrh akcesorický. Návrhem povinného na odklad vykonatelnosti se proto Nejvyšší
soud nezabýval. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.