Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 1105/2022

ze dne 2022-04-21
ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1105.2022.1

30 Cdo 1105/2022-33

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Poláškovou

Wincorovou v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem v XY, proti

žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2,

Vyšehradská 427/16, a 2) České republice – Krajskému soudu v Ostravě, se sídlem

v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží 1835/34, o zaplacení částky 12 655 000 Kč, vedené

u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 26 C 296/2021, o dovolání žalobce proti

usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 1. 2022, č. j. 71 Co 18/2022-19,

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Okresní soud v Opavě jako soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 11. 2021, č.

j. 26 C 296/2021-7, zastavil řízení (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků

nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Usnesením ze dne 25. 1. 2022, č. j. 71 Co 18/2022-19, Krajský soud v Ostravě

jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl,

že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 25. 2. 2022 včasné dovolání,

při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Usnesením ze dne 14. 3. 2022, č. j. 26 C 296/2021-26, vyzval Okresní soud v

Opavě žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta

a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s tím, že nebude-li ve lhůtě 10

dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudu předložena plná moc zvoleného

advokáta a jím sepsané dovolání, dovolací soud dovolací řízení zastaví. Toto

usnesení bylo žalobci doručeno dne 16. 3. 2022. Podáním doručeným soudu prvního

stupně dne 1. 4. 2022 požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona

č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele

při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž

nedostatek lze odstranit, bez jejího splnění však nelze meritorně rozhodnout o

dovolání. Výjimku stanoví § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není

třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit,

je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §

241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání

podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti

rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze

odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat

v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky

řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky

uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3

věta třetí o. s. ř.). Dovolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá

svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě

nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs

neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na

osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných

prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a

cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne

27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, dostupná z https://nalus.usoud.cz, nebo

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne

27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo

6075/2017, dostupná z www.nsoud.cz). Dovolací soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem žalobce

při podání žádosti o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení je nikoliv

sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s.

ř.), nýbrž

vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní postup

žalobce pak dle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. K tomuto

zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle § 41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží

(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016,

dostupné z www.nsoud.cz). Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal

ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z

uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku

povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o

důsledcích své nečinnosti, když k jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad

advokátů dovolací soud nepřihlížel, jak je uvedeno výše. Nejsou tak splněny

podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto

postupoval podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením

dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost

zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího

soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012

Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, dostupné z www.nsoud.cz

), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z

postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze

opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a jeho

počínání v řízeních lze pokládat za obstrukční a sudičské, jak je uvedeno výše

(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo

1341/2020, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 30 Cdo

1184/2021, dostupná z www.nsoud.cz). Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 4. 2022

JUDr. Hana Polášková Wincorová

pověřená členka senátu