23 Nd 278/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce J. R., proti žalované L. Š., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 378/2008, o námitce podjatosti soudkyně ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 525/2017, t a k t o:
Námitka podjatosti soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. Petry Kubáčové ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 525/2017 se odmítá.
1. Nejvyšší soud jako soud dovolací usnesením ze dne 26. 7. 2017, č. j. 22 Cdo 525/2017-1508, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 10. 2017, č. j. 22 Cdo 525/2017-1519, odmítl dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016, č. j. 27 Co 286/2015-1376. Usnesením ze dne 26. 3. 2025, č. j. 22 Cdo 525/2017-1742, dovolací soud rozhodl o námitkách žalobce proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, č. j. 22 Cdo 525/2017-1508, tak, že řízení zastavil (toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 4. 2025).
2. Podáním ze dne 10. 5. 2025, doručeným Nejvyššímu soudu dne 16. 5. 2025, žalobce uplatnil námitku podjatosti soudkyně Mgr. Petry Kubáčové v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 525/2017.
3. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
4. Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců.
5. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
6. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
7. V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
8. Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení). Srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83; srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017, či ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018.
9. Uplatnil-li proto žalobce námitku podjatosti soudkyně Mgr. Petry Kubáčové až poté, co dovolací řízení vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 525/2017 bylo skončeno, učinil tak opožděně.
10. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti podle § 16 odst. 2 o. s. ř. jako opožděnou odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalobce tuto námitku zdůvodňoval.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 7. 2025
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu