Nejvyšší soud Usnesení procesní

23 Nd 571/2023

ze dne 2023-11-28
ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.571.2023.1

23 Nd 571/2023-558

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka,

Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v právní

věci žalobců a) F. V. L. S., a b) F. H. A. II. obou zastoupených Dr. iur.

Erwinem Hanslikem, advokátem se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1, proti

žalovanému Vojenské lesy a statky ČR, s. p., se sídlem v Praze 6, Pod Juliskou

1621/5, identifikační číslo osoby 00000205, o vyklizení nemovitostí a určení

vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp.

zn. 17 C 160/2021, o námitce podjatosti soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. Petry

Kubáčové, uplatněné žalobci a) a b) v řízení o dovolání žalobců a) a b) proti

rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2023, č. j. 11 Co

207/2022-453, takto:

Soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. Petra Kubáčová není vyloučena z projednávání a

rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 2407/2023.

Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 7. 4. 2022, č. j. 17 C 160/2021-382,

zamítl žalobu o vyklizení výrokem specifikovaných nemovitostí a určení toho, že

žalobce a) je vlastníkem výrokem specifikovaných nemovitostí (výrok I), a

rozhodl o povinnosti žalobců a) a b) nahradit náklady řízení žalované (výrok

II) a státu (výrok III).

K odvolání žalobců Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací napadeným

rozhodnutím potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II (výrok I

napadeného rozhodnutí) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalobci dovolání, jež bylo v souladu

s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2023 přiděleno k vyřízení příslušným

senátem 22 Cdo složeným z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové. Podáním ze dne 5. 9. 2023 dovolatelé vznesli námitku podjatosti soudkyně Mgr. Petry Kubáčové, kterou odůvodnili tím, že Mgr. Petra Kubáčová rozhodovala jako

předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze v takřka identických věcech žalobců

vedených u tamního soudu pod sp. zn. 28 Co 49/2020, sp. zn. 28 Co 50/2022, sp. zn. 28 Co 70/2022 a sp. zn. 30 Co 83/2020, v nichž byly hodnoceny obdobné

skutkové a právní otázky jako ty, které jsou rozhodné pro zdejší řízení. Mgr. Petra Kubáčová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že účastníky

řízení vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 C 160/2021 nezná a k

věci nemá žádný vztah. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném

od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“,

jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem

na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod

pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou

okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o

projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen,

rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne

jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2023 byla věc o vyloučení

soudkyně Mgr. Petry Kubáčové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u

Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 2407/2023 předložena senátu 23 Cdo. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž

nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních

práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci

jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se

zákonem nezaujatě a spravedlivě. Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat

především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu

bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně

žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím

soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším

účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci

poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal

skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled

na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími

poznatky nabytými mimoprocesním způsobem.

Soudcův poměr k účastníkům nebo k

jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným

vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či

naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li

zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující

tvrzení), která – poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich

zástupců“ – vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014). Dovolatelé považují soudkyni Mgr. Petru Kubáčovou za podjatou, neboť jako

soudkyně Krajského soudu v Praze rozhodovala v obdobných věcech žalobců

vedených pod sp. zn. 28 Co 49/2020, sp. zn. 28 Co 50/2022, sp. zn. 28 Co

70/2022 a sp. zn. 30 Co 83/2020. Předmět uvedených řízení se však lišil od předmětu posuzovaného řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 463/99,

uveřejněný pod číslem 85/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2931/99,

uveřejněné pod číslem 60/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), neboť

uplatněné nároky žalobců v těchto sporech vyplývaly z odlišných skutkových

tvrzení, byly vymezeny odlišnými žalobními petity a týkaly se jiných

nemovitostí, než jak je tomu v projednávané věci. Rozhodování Mgr. Petry

Kubáčové v těchto jiných věcech vedených u Krajského soudu v Praze tak podle

ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. nemůže být samo o sobě důvodem pro vyloučení

soudkyně z projednávání a rozhodnutí v projednávané věci (dále srov. usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 32 Nd 65/2021, či ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 32 Nd 95/2021). Z obsahu spisu i podání žalobců je pak zřejmé, že

soudkyně Mgr. Petra Kubáčová se na posuzovaném řízení před Okresním soudem v

Bruntále, resp. Krajským soudem v Ostravě v minulosti žádným způsobem

nepodílela, ve vztahu k předmětu tohoto řízení žádné poznatky potřebné pro

projednávání a rozhodování věci z jiných věcí nemůže čerpat, a nelze ji tak

považovat za vyloučenou z důvodu její podjatosti ve smyslu žalobci citovaného

rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. 26 Cdo 74/99, či rozsudku

Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 3. 2021 ve věci Stoimenovikj a

Miloshevijk proti Severní Makedonii, č. 59842/14. Jelikož žalobci žádný další důvod pro vyloučení Mgr. Petry Kubáčové neuvádějí a

také z jejího vyjádření vyplývá, že nemá žádný vztah k účastníkům či k

projednávané věci, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nebyly naplněny podmínky

pro vyloučení soudkyně podle § 14 odst. 1 o. s. ř., a proto rozhodl, že

soudkyně Mgr. Petra Kubáčová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci

vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 2407/2023. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.