25 Cdo 1252/2025-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. PhDr. Filipem Havrdou v exekuční věci oprávněné: Apston Capital Ltd., registrační číslo 00408579, se sídlem 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Dublin 2, Irsko, zastoupená Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem Koliště 259/55, 602 00 Brno, proti povinným: 1) J. H., a 2) J. H., o provedení exekuce, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 64/2024, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, č. j. 5 Co 112/2024-18, takto:
Řízení o dovolání povinných se zastavuje.
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 11. 11. 2024, č. j. 16 C 64/2024-9, odmítl žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, kterou povinní podali proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2024, č. j. 3 Co 58/2024-20.
2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 1. 2025, č. j. 5 Co 112/2024-18, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní včasné dovolání. Současně požádali o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí.
4. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4).
5. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by povinní byli jako dovolatelé právně zastoupeni, neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
6. Nejvyšší soud si je vědom, že dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak v jiných sporech byli opakovaně ke splnění této podmínky vyzýváni, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatelé si musí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatelů nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.
7. Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť na tuto povinnost byli v jiných řízeních opakovaně upozorněni, z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.
8. Nelze ani přehlédnout, že současný procesní postup dovolatelů postrádá jakýkoli praktický smysl, když v řízení soustavně podávají proti všem rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další mimořádné opravné prostředky. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. v usneseních ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, nebo ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023.
9. Dovolatelé rovněž namítají podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 76/2019, (ústavní stížnost proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18) dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř., tedy postoupit návrh na vyloučení soudců k rozhodnutí nadřízenému soudu, respektive jinému senátu Nejvyššího soudu.
10. O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je patrné a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatelé opakovaným podáváním nedůvodných kverulatorních návrhů, žalob a námitek podjatosti soudců působících na soudech všech stupňů, zjevně zneužívají svá procesní práva, jak již bylo výše popsáno.
11. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Tím je vypořádán i návrh dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 5. 2025
JUDr. PhDr. Filip Havrda pověřený člen senátu