USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci oprávněné: Slavia pojišťovna a. s., se sídlem Táborská 940/31, Praha 4, IČO 60197501, proti povinnému: J. H., o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 21 Co 337/2015, o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 11. 2024, č. j. 3 Co 78/2024-308, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Vrchní soud v Praze k odvolání povinného usnesením ze dne 18. 11. 2024, č. j. 3 Co 78/2024-308, potvrdil usnesení ze dne 28. 6. 2024, č. j. 21 Co 337/2015-299, jímž Krajský soud v Hradci Králové zastavil řízení o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2021, č. j. 3 Co 127/2021-221, pro nezaplacení soudního poplatku. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný včasné dovolání současně označené též jako žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost a vznesl v něm námitku podjatosti proti členům senátu 3 Co Vrchního soudu v Praze (JUDr.
Gabriela Kučerová, Mgr. Michal Výtisk a JUDr. PhDr. Filip Havrda). Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4). Z této úpravy vyplývá, že povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení.
Z dovolání se nepodává, že by byl povinný jako dovolatel právně zastoupen, neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že má sám právnické vzdělání. Nesplnil tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Dovolatel sice nebyl soudem prvního stupně vyzván ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolil advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak byl k tomu již opakovaně vyzýván v celé řadě jiných sporů, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatel si musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož mu tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.
6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatele nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se mu (dříve) opakovaně dostalo. Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.
3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť na tuto povinnost byl v jiných řízeních opakovaně upozorněn, z jeho postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
Nelze přehlédnout, že současný procesní postup dovolatele postrádá jakýkoli praktický smysl, když v řízení soustavně podává proti všem rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další mimořádné opravné prostředky. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27.
9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolateli např. v usneseních ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, nebo ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinného pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.