Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 1437/2024

ze dne 2024-06-26
ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.1437.2024.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v exekuční věci

oprávněné: Apston Capital Ltd., IČO 00408579, se sídlem 4th Floor, Hanover

Building, Windmill Lane, Dublin 2, Irsko, zastoupená Mgr. Soňou Bernardovou,

advokátkou se sídlem Koliště 259/55, Brno, proti povinným: 1) J. H., a 2) J.

H., o provedení exekuce, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, vedené u

Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 82/2023, o dovolání povinných

proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2024, č. j. 4 Cmo

18/2024-18, takto:

Řízení o dovolání povinných se zastavuje.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 27. 12. 2023, č. j. 16

C 82/2023-9, odmítl žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení ze dne 22. 11.

2023, kterou povinní podali proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 8.

2023, č. j. 3 Co 26/2023-24.

2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. 2. 2024,

č. j. 4 Cmo 18/2024-18, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o

náhradě nákladů odvolacího řízení.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní včasné dovolání.

Současně požádali o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí.

4. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo

notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to neplatí, je-li dovolatelem

fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.].

Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v

odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4).

5. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z

dovolání nevyplývá, že by povinní byli jako dovolatelé právně zastoupeni,

neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami

právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného

zastoupení.

6. Nejvyšší soud si je vědom, že dovolatelé nebyli soudem prvního stupně

vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro

podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak v jiných sporech byli

opakovaně ke splnění této podmínky vyzýváni, a proto dovolací soud konstatuje,

že dovolatelé si musí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení

kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z

předchozích řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020,

sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022).

Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti

Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II.

ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má

proto za to, že práva dovolatelů nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém

zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.

7. Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je

dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího

řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení

pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3.

2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních

rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku

dovolatele již nevyzýval, neboť na tuto povinnost byli v jiných řízeních

opakovaně upozorněni, z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je

zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však

nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních

poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva

na soudní ochranu.

8. Nelze ani přehlédnout, že současný procesní postup dovolatelů

postrádá jakýkoli praktický smysl, když v řízení soustavně podávají proti všem

rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další mimořádné opravné prostředky.

Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a

sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS

480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům

dospěl také Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30

Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. v usneseních ze dne

24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo

3181/2022, nebo ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023.

9. Dovolatelé rovněž namítají podjatost soudců Vrchního soudu v Praze

JUDr. Michala Krenka, JUDr. Moniky Vackové a JUDr. Františka Švantnera.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017,

uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 76/2019, (ústavní stížnost

proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23.

10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18) dovodil, že je-li námitka podjatosti

zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá

právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o.

s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř., tedy postoupit návrh na

vyloučení soudců k rozhodnutí nadřízenému soudu, respektive jinému senátu

Nejvyššího soudu.

10. O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je

patrné a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatelé opakovaným

podáváním nedůvodných kverulatorních návrhů, žalob a námitek podjatosti, zjevně

zneužívají svá procesní práva, jak již bylo výše popsáno. Uvedené se vztahuje i

k námitce podjatosti, kterou dovolatelé vznesli vůči soudcům soudního oddělení

25 Nejvyššího soudu (JUDr. Robert Waltr, JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Martina

Vršanská) poté, co soud prvního stupně předložil spis Nejvyššímu soudu k

rozhodnutí o dovolání a dovolatelé byli vyrozuměni o tom, v jakém složení bude

Nejvyšší soud o jejich dovolání rozhodovat.

11. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných pro nesplnění

podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle § 243c odst. 3 věty třetí ve

spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Tím

je vypořádán i návrh dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu

[§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční

činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2024

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu