25 Cdo 2422/2024-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou v exekuční věci oprávněné: CASPER CONSULTING a.s., IČO 63980401, se sídlem náměstí Borise Němcova 510/3, 160 00 Praha 6, zastoupená Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem Koliště 259/55, 602 00 Brno, proti povinné: A. H., o nařízení exekuce pro pohledávku 10 685 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2021, č. j. 4 Co 34/2021-80, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 38/2022, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2024, č. j. 3 Co 17/2024-22, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 5. 2024, č. j. 3 Co 17/2024-22, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 12. 2023, č. j. 16 C 38/2022-12, kterým byla odmítnuta žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2021, č. j. 4 Co 34/2021-80.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, aniž byla zastoupena advokátem, navrhla zrušení napadeného rozhodnutí, odklad jeho vykonatelnosti, vznesla námitku podjatosti senátu 3 Co Vrchního soudu v Praze složeného z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Michala Výtiska a JUDr. Moniky Vackové a rovněž námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu, členů senátu 25 Cdo.
3. Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“.
4. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4).
5. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by dovolatelka byla právně zastoupena, neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Nesplnila tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, což je důvodem k zastavení dovolacího řízení. Nejvyšší soud nepřehlédl, že soud prvního stupně předložil spis dovolacímu soudu, aniž dovolatelku vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta či notáře a aby podala řádné dovolání jeho prostřednictvím. Tento postup však odpovídá závěrům Nejvyššího soudu, jemuž je z vlastní činnosti známo a plyne to i z obsahu spisu, že dovolatelka dlouhodobě zneužívá práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení činí velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). Dovolatelka byla v celé řadě obdobných sporů opakovaně ke splnění podmínky povinného zastoupení vyzývána, musí si být proto vědoma povinnosti, aby byla v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena [konkrétně ve vztahu k dovolatelce srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 2735/20) nebo ze dne 11. 9. 2024, č. j. 26 Cdo 2546/2024 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. IV. ÚS 3208/24)].
6. Nejvyšší soud uzavírá, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s § 241 odst. 4 o. s. ř. nebyl odstraněn, a proto řízení o dovolání podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Tím je vypořádán i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí obsažený bez bližšího odůvodnění v dovolání. Tento procesní postup dovolacího soudu je aprobován i rozhodovací činností Ústavního soudu, např. usneseními ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22.
7. Dovolatelka nezaplatila soudní poplatek z dovolání. Ačkoli podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“), dovolací soud v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku již nevyzýval, neboť z jejího postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
8. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelka podáním ze dne 16. 9. 2024 vznesla námitku podjatosti soudců soudního oddělení 25 Nejvyššího soudu. Námitka podjatosti však neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti soudců soudního oddělení 25 (tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům). Dovolatelka námitku opírá o tvrzení, že „bylo/je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Námitka podjatosti odůvodněná pouze okolnostmi, které nejsou způsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod č. 46/2012 Sb. rozh. obč., či ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 29 Cdo 2397/2021). Uvedené platí i s přihlédnutím k § 6 o. s. ř. a ke způsobu, jakým dovolatelka přistupuje k využití svých procesních práv (viz odst. 4. shora). Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tak dán není.
9. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť napadené rozhodnutí bylo vydáno v exekučním řízení, v němž o náhradě nákladů nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2025
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu