29 Cdo 2397/2021-107
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a
soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v konkursní věci úpadce J. K.,
narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K
92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v
Praze ze dne 15. října 2013, č. j. 1 Ko 46/2013-9418, vedené u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 21 Cm 1/2016, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 26. června 2020, č. j. 11 Cmo 36/2019-56, takto:
Dovolání se odmítá.
1. V řízení o odvolání úpadce (J. K.) proti usnesení Městského soudu v
Praze (dále jen „konkursní soud“) ze dne 14. srpna 2012, č. j. 52 K 92/97-8386,
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. října 2013, č. j. 1 Ko 46/2013-9418,
zamítl návrh úpadce ze dne 11. října 2012, aby mu pro předmětné odvolací řízení
byl ustanoven zástupce k ochraně jeho zájmů.
2. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. října 2013 podal
úpadce žalobu pro zmatečnost. Konkursní soud usnesením ze dne 12. června 2019,
č. j. 21 Cm 1/2016-50:
[1] Zastavil řízení o žádosti úpadce ze dne 20. března 2017 o
osvobození od soudních poplatků (bod I. výroku).
[2] Zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost (bod II. výroku).
3. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. června
2020, č. j. 11 Cmo 36/2019-56:
[1] Potvrdil usnesení konkursního soudu ze dne 12. června 2019 v bodě I. výroku
(první výrok).
[2] Změnil usnesení konkursního soudu ze dne 12. června 2019 v bodě II. výroku
tak, že se řízení o žalobě pro zmatečnost nezastavuje (druhý výrok).
4. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 26. června 2020 podal úpadce
blanketní dovolání, jež spojil s žádostí o ustanovení zástupce pro doplnění
dovolání (podání ze dne 8. října 2020, č. l. 74).
5. Konkursní soud usnesením ze dne 30. října 2020, č. j. 21 Cm
1/2016-77, zastavil řízení o žádosti úpadce ze dne 26. června 2020 o ustanovení
zástupce pro doplnění dovolání (bod I. výroku) a uložil úpadci, aby si do 15
dnů od právní moci usnesení zvolil zástupce z řad advokátů a v jeho zastoupení
podal dovolání (bod II. výroku).
6. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. května
2021, č. j. 17 Cmo 13/2021-97, potvrdil usnesení konkursního soudu ze dne 30.
října 2020. Konkursní soud následně usnesením ze dne 9. července 2021, č. j. 21
Cm 1/2016-101, úpadci opětovně uložil, aby si do 5 dnů ode dne doručení
usnesení zvolil zástupce pro dovolací řízení.
7. Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení odvolacího soudu
vydanému v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce podle zákona č.
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Jde o mimořádný opravný prostředek proti
rozhodnutí vydanému v konkursním řízení [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 24. května 2006, sp. zn. 29 Odo 783/2005, uveřejněné v časopise Soudní
judikatura číslo 10, ročník 2006, pod číslem 147, nebo usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005; usnesení jsou (stejně jako
další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupná i na webových
stránkách Nejvyššího soudu], takže i pro řízení o takové žalobě pro zmatečnost
platí ustanovení § 432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenčního zákona). Podle tohoto ustanovení pro konkursní a
vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (před 1. lednem 2008) se
použijí dosavadní právní předpisy. V intencích závěrů obsažených již v usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněném
pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh.
obč.“), se oněmi „dosavadními právními předpisy“ rozumí i občanský soudní řád
ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“). Občanský
soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 je rozhodný i pro dovolací
řízení v této věci.
8. Důvod odstraňovat nedostatek povinného zastoupení úpadce konkursní
soud s ohledem na § 241b odst. 2 o. s. ř. neměl.
9. Dovolání úpadce proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu ze dne
26. června 2020 Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o.
s. ř., jelikož objektivně není přípustné podle žádného z ustanovení občanského
soudního řádu; nejde o usnesení, jímž by odvolací soud usnesení konkursního
soudu „ve věci samé“. Srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září
2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sb. rozh. obč.,
nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002,
uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2002, pod číslem 102.
10. Dovolání úpadce proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu ze
dne 26. června 2020 pak Nejvyšší soud odmítl jako dovolání subjektivně
nepřípustné, když posouzení tzv. subjektivní přípustnosti dovolání – ve smyslu
ustanovení § 243b odst. 5, § 240 odst. 1 a § 218 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. – je
třeba učinit před zkoumáním, zda je dovolání objektivně přípustné. K podání
dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím
odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací
soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.
července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura
číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, nebo usnesení ze dne 21. srpna 2003, sp.
zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sb. rozh. obč). V daném
případě by odklizení měnícího výroku usnesení odvolacího soudu, podle něhož se
nezastavuje řízení o dovolatelem podané žalobě pro zmatečnost, nemohlo přivodit
pro něj příznivější následek.
11. Okolnost, že napadené usnesení obsahuje nesprávné poučení o tom, že
při splnění dalších podmínek dovolání přípustné být může (zjevně vycházeje z
nesprávného znění občanského soudního řádu), možnost podat dovolání tam, kde to
zákon nepřipouští, nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sb. rozh.
obč., a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07,
uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
12. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel podáním ze dne 20. září 2021
vznesl námitku podjatosti všech soudců rozhodujícího senátu a znovu požádal o
ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Námitku podjatosti
odůvodnil tím, že uvedení soudci (JUDr. Jiří Zavázal, JUDr. Zdeněk Krčmář a
Mgr. Hynek Zoubek) již rozhodovali „v podkladové konkursní věci“, přičemž s
přidělením věci „manipulují“ a danou věc si „vybírají“ s úmyslem odepřít
dovolateli právo na spravedlivý proces a zákonného soudce.
13. Námitka podjatosti spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně
obsazen (že o dovolání účastníka má podle rozvrhu práce dovolacího soudu údajně
rozhodovat jiný dovolací senát než ten, jemuž byla věc přidělena k vyřízení),
není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců dovolacího
senátu, jemuž byla věc přidělena k vyřízení (srov. obdobně usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 18. dubna 2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sb. rozh. obč.).
14. Rovněž námitka, že členové senátu rozhodovali v „podkladové
konkursní věci“ (mířící zřejmě na § 14 odst. 3 o. s. ř.), nemůže být důvodem
pro vyloučení soudců rozhodujícího senátu, neboť tito zjevně nevydali žalobou
pro zmatečnost napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. října 2013,
nerozhodovali (před podáním žaloby pro zmatečnost) o opravných prostředcích
proti tomuto usnesení, ani věc (ve smyslu žádosti úpadce ze dne 11. října 2012
o ustanovení zástupce) jinak neprojednávali.
15. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou
nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce, není řádnou námitkou podjatosti, a
je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup
(jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní
ochrany (srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009
Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn.
29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sb. rozh. obč.). Uvedené platí
i s přihlédnutím k § 6 o. s. ř. a ke způsobu, jakým dovolatel přistupuje k
využití svých procesních práv (opakované podávání již jednou zamítnutých
procesních návrhů, nepřípustných opravných prostředků aj.).
16. Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti označených
soudců Nejvyššího soudu jinému senátu Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá
o. s. ř.) tedy tříčlenný senát Nejvyššího soudu rozhodující v této věci neměl.
Stejně tak Nejvyšší soud neshledal důvod reagovat (po pravomocném zamítnutí
žádosti o ustanovení zástupce) v intencích závěrů obsažených v usnesení velkého
senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna
2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sb. rozh. obč.)
na opakovanou žádost dovolatele o ustanovení zástupce.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2021
JUDr. Jiří Zavázal v. r.
Za správnost vyhotovení: Pavlína Tkaná předseda senátu