25 Cdo 272/2012
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a
soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce MUDr. J.
F., zastoupeného Mgr. Jiřím Linhartem, advokátem se sídlem České Budějovice,
Lannova tř. 14/9, proti žalovaným 1) L. F., 2) A. F., 3) J. F., a 4) E. F.,
všem zastoupeným JUDr. Milošem Vondráčkem, advokátem se sídlem České
Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, o 139.996,- Kč s příslušenstvím,
vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 299/2009, o
dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze
dne 12. 8. 2011, č. j. 8 Co 1524/2011-493, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 8. 2011, č. j. 8 Co
1524/2011-493, a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 3.
2011, č. j. 17 C 299/2009-433, ve spojení s usnesením ze dne 25. 3. 2011, č. j.
17 C 299/2009-449, a usnesením ze dne 17. 5. 2011, č. j. 17 C 299/2009-474,
pokud jimi bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci společně a
nerozdílně částku 66.220,- Kč s příslušenstvím, a ve výrocích o náhradě nákladů
řízení, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Českých
Budějovicích k dalšímu řízení.
Žalobce se domáhal náhrady nákladů na své právní zastoupení ve sporu proti M.
M., vynaložených v důsledku porušení jeho zákonného předkupního práva ze strany
žalovaných.
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 22. 3. 2011, č. j. 17 C
299/2009-433, ve spojení s usnesením ze dne 25. 3. 2011, č. j. 17 C
299/2009-449, a usnesením ze dne 17. 5. 2011, č. j. 17 C 299/2009-474, uložil
všem čtyřem žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku
139.996,- Kč s příslušenstvím, řízení co do částky 7.556,- Kč s příslušenstvím
zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak poté, co jeho
předchozí rozsudek ze dne 21. 9. 2009, č. j. 17 C 299/2009-206, byl usnesením
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2010, č. j. 8 Co
3242/2009-245, zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Soud vyšel ze
zjištění, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí v Č. K.,
žalovaní učinili žalobci nabídku na využití předkupního práva, jež byla
shledána absolutně neplatnou v době, kdy už své podíly na nemovitostech prodali
M. M. kupní smlouvou ze dne 9. 9. 2004. Ve sporu žalobce s M. M. vedeném před
Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. 6 C 264/2004 o nahrazení projevu
vůle k uzavření kupní smlouvy ke spoluvlastnickému podílu, byl žalobce úspěšný,
neboť podle závěru soudu bylo zákonné předkupní právo žalobce porušeno
žalovanými, kteří mu učinili absolutně neplatnou nabídku. Za poskytnutou právní
pomoc ve sporném řízení proti M. M. zaplatil žalobce svému advokátovi smluvenou
odměnu ve výši 1.500,- Kč bez DPH za každou započatou hodinu právní pomoci,
celkem 147.552,- Kč včetně notářských poplatků. Soud, jsa vázán závazným
právním názorem odvolacího soudu, dovodil podle § 420 obč. zák. odpovědnost
žalovaných za škodu, spočívající ve vynaložených nákladech žalobce na
zastoupení advokátem v soudním řízení proti M. M. (sp. zn. 6 C 264/2004), jež
bylo vedeno v důsledku porušení předkupního práva žalobce. Výši dohodnuté
odměny mezi žalobcem a jeho právním zástupcem i rozsah poskytnutých služeb soud
shledal přiměřenými a po odpočtu náhrady nákladů řízení, jež byla žalobci
přiznána v řízení proti M. M., mu soud přiznal i náhradu za zaplacené notářské
poplatky.
Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 12.
8. 2011, č. j. 8 Co 1524/2011-493, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím
výroku co do částky 66.220,- Kč s příslušenstvím potvrdil a co do částky
73.776,- Kč s příslušenstvím jej změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o
náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ztotožnil se se skutkovými
zjištěními soudu prvního stupně včetně jeho závěrů o odpovědnosti žalovaných
podle § 420 obč. zák. s tím, že rozhodnutím soudů v předcházejících řízeních
bylo rozhodnuto o neplatnosti nabídky z 18. 11. 2002 též z důvodu její
neurčitosti. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně o výši náhrady škody,
když zdůraznil, že výše účtovaných nákladů právního zastoupení byla akceptována
žalobcem jak v ceně práce, tak v rozsahu poskytnutých služeb. S ohledem na
okolnosti případu dospěl k závěru, že je na místě aplikace § 450 obč. zák.,
když zavinění žalovaných na vzniklé škodě je nedbalostní a platnost nabídky
nebyla až do uzavření kupní smlouvy o prodeji podílů zpochybňována ani samotným
žalobcem. Moderační právo proto soud použil v rozsahu jedné poloviny.
Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu
prvního stupně ve vyhovujícím výroku ohledně částky 66.220,- Kč s
příslušenstvím, a proti výroku o nákladech řízení podali všichni žalovaní
dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s.
ř. a podávají je z důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b), odst.
3 o. s. ř. Za zásadní právní otázku považují odpovědnost za škodu, spočívající
v nákladech vynaložených na právní zastoupení v soudním sporu, a možnost
uplatnit nárok na jejich náhradu vůči tomu, kdo nebyl účastníkem řízení, a dále
otázku požadavků na označení nemovitostí v nabídce předkupního práva.
Nesouhlasí se závěrem o neplatnosti jimi učiněné nabídky předkupního práva,
neboť zákon nestanoví požadavky na označení nemovitostí podle katastrálních
předpisů, označení nemovitostí v nabídce považují za dostatečné, rekapitulují
dosavadní průběh řízení a nesouhlasí ani s výší náhrady za 72 hodin práce
advokáta při zastoupení žalobce. Namítají, že jejich odpovědnost podle § 420
obč. zák. je vyloučena, neboť náhradu nákladů účastníka řízení řeší soud
společně s rozhodnutím ve věci samé a úspěšný účastník soudního řízení se
nemůže jako náhrady škody domáhat části nákladů, které mu nebyly soudem
přiznány, ani proti druhému účastníkovi ani proti třetí osobě. V každém případě
výše nároku na náhradu škody nemohla překročit výši náhrady nákladů řízení, na
níž by žalobci vůči nim mohl vzniknout nárok. Poukazují na důvody, pro něž
nebyla žalobci ve sporu s M. M. přiznána náhrada nákladů řízení před soudem
prvního stupně. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v
napadené části a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně i rozsudek soudu
prvního stupně.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo
podáno včas, osobami oprávněnými – účastníky řízení, zastoupenými advokátem (§
241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), shledal, že dovolání je přípustné podle § 237 odst.
1 písm. b) o. s. ř. vzhledem k tomu, že dovoláním napadeným výrokem rozsudku
odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek, jímž soud prvního stupně rozhodl ve
věci samé jinak než ve svém předchozím rozsudku, jenž byl odvolacím soudem
zrušen se závazným právním názorem (usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 1.
2010, č. j. 8 Co 3242/2009-245). Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu
byl vydán dne 12. 8. 2011, postupoval Nejvyšší soud podle zákona č. 99/1963
Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II
bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.).
V občanskoprávním soudním řízení zásadně platí, že každý účastník platí náklady
řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce (§ 140 odst. 1
věty první o. s. ř.), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud
bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
V řadě svých rozhodnutí vyjádřil Nejvyšší soud názor, že nárok na náhradu
nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě
pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (k
tomu srov. též Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až
200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, str. 1009). Podmínky pro
přiznání náhrady nákladů řízení upravuje § 142 a násl. o. s. ř. a povinnost je
hradit vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho domáhat
náhrady z titulu odpovědnosti za škodu. Rozhodnutí účastníka o tom, že si zvolí
právního zástupce, závisí zcela na jeho vůli a způsob určení odměny je obsahem
jejich vzájemného ujednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9.
2011, sp. zn. 25 Cdo 3178/2009, popř. ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo
4857/2007, či ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3598/2009, a ze dne 30. 3.
2009, sp. zn. 20 Cdo 1932/2007). Naproti tomu rozsah náhrady nákladů řízení je
v obecné rovině určen zákonem (§ 151 odst. 2 o. s. ř.) a v konkrétním případě
pak soudním rozhodnutím.
O náhradě nákladů řízení, jejichž součástí v občanském soudním řízení je odměna
za zastupování advokátem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.), rozhoduje soud v řízení, v
němž tyto náklady vznikly, a úspěšnému účastníku je nelze přiznat ve větším
rozsahu, než vyplývá z procesněprávní úpravy. Bez ohledu na to, zda v řízení
vedeném před Okresním soudem v Českém Krumlově pod sp. zn. 6 C 264/2004, byla
či nebyla úspěšnému žalobci přiznána plná náhrada jeho nákladů řízení včetně
odměny advokáta v tzv. mimosmluvní výši, nelze jejich náhradu požadovat v jiném
řízení, a to nejen vůči druhé straně sporu, ale ani na třetí osobě, a už vůbec
nepřichází v úvahu náhrada ve výši sjednané smluvně mezi účastníkem a jeho
advokátem. Vzhledem k tomu další dovolací námitky žalovaných jsou pro
rozhodnutí v této věci bezpředmětné.
Právní názor odvolacího soudu, že žalobce má z titulu náhrady škody nárok na
náhradu majetkové újmy, jež mu vznikla zaplacením smluvené odměny za zastoupení
advokátem v soudním řízení, je nesprávný.
Protože dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. byl naplněn,
Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v dovoláním napadeném výroku ohledně
částky 66.220,- Kč s příslušenstvím jakož i v závislých výrocích o náhradě
nákladů řízení zrušil; vzhledem k tomu, že důvody zrušení rozsudku dopadají i
na rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo v odpovídajícím rozsahu zrušeno i toto
rozhodnutí a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu
řízení (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. O náhradě nákladů řízení
včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst.
1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. září 2013
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu