25 Cdo 5784/2016-1325
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci
žalobce: ČEZ Distribuce, a. s., IČO: 27232425, se sídlem Děčín, Teplická 874/8,
proti žalované: J. V., zastoupená JUDr. Jitkou Dolečkovou, advokátkou se sídlem
Šumperk, Hlavní třída 904/8, za účasti vedlejší účastnice na straně žalobce:
ČEZ, a. s., IČO: 45274649, se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, o 178.957 Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 404/2009,
o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v
Olomouci ze dne 30. 6. 2016, č. j. 12 Co 20/2016-1263, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 6. 2016, č.
j. 12 Co 20/2016-1263, a rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 9.
2015, č. j. 11 C 404/2009-1177, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v
Olomouci k dalšímu řízení.
zamítl žalobu na náhradu za neoprávněný odběr el. energie a rozhodl o náhradě
nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že pracovníci žalobce při kontrole v
odběrném místě žalované v jejím domě dne 8. 9. 2008 zjistili, že na krytu
svorkovnice elektroměru byly osazeny falešné provozní plomby, byly porušené a
vypíchané úřední značky AMS a byl proveden zásah do obou kotoučů číselníku
elektroměru, který jevil typické stopy po neoprávněné manipulaci spojené s
otáčením číselníku. Soud konstatoval, že samotný neoprávněný zásah do měřícího
zařízení nebo jeho částí bez dalšího neznamená, že se jedná o neoprávněný
odběr, neboť podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. je třeba, aby měřící zařízení v
důsledku takového zásahu nezaznamenávalo odběr, případně ho zaznamenávalo
nesprávně ke škodě výrobce či dodavatele, nebo vykazovalo chybu ve prospěch
odběratele. V dané věci bylo prokázáno porušení ochranných prvků a zásahy do
číselníků, avšak tento zásah nezanechal trvalé poškození měřícího ústrojí a
elektroměr dále měřil spotřebovanou elektřinu ve stanovených tolerancích,
přičemž provedeným dokazováním nebylo možno zjistit, kdy k takovému zásahu
došlo, a i spotřeba elektřiny žalované v předchozích obdobích svědčí o tom, že
nedošlo ke vzniku škody. Videozáznam pořízený při kontrole nezachycoval průběh
celé kontroly, po odchodu žalované do příjezdu Policie ČR byli pracovníci ČEZ
na místě sami.
K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze
dne 30. 6. 2016, č. j. 12 Co 20/2016-1263, rozsudek soudu prvního stupně
potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shledal, že závěry
soudu prvního stupně zohledňují souhrn rozporů, které se v posuzované věci
vyskytly, zejména že měřící zařízení sice objektivně vykazovalo neoprávněný
zásah, který však nezanechal trvalé poškození měřícího zařízení, a nepodařilo
se zjistit, kdy k takovému zásahu došlo, to i přes opakované kontroly na
odběrném místě žalované pracovníky žalobkyně ve dnech před zjištěním
neoprávněného zásahu. Kromě toho ve třech různých okamžicích (zjištění
neoprávněného odběru na odběrném místě, následná kontrola v AMS a znalecké
dokazování) vykazoval elektroměr odlišné číselné údaje, aniž bylo spolehlivě
postaveno najisto, jak konkrétně k těmto změnám naměřených hodnot mohlo dojít.
Tyto skutečnosti soud považoval za důvod pro blíže nespecifikovanou liberaci
žalované z jinak objektivní odpovědnosti za vzniklou škodu.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení otázky hmotného práva,
konkrétně na nesprávném výkladu právního předpisu, případně na jeho nesprávné
aplikaci na zjištěný skutkový stav. Namítá, že v rozhodnutí popsané skutečnosti
(neexistence trvalého poškození měřícího zařízení, nezjištění doby zásahu spolu
s tím, že stavy elektroměru po jeho odebrání vykazovaly odlišné hodnoty)
nemohou vést k liberaci odběratele z jeho objektivní odpovědnosti za
neoprávněný odběr elektřiny ani nesvědčí o tom, že by neoprávněný odběr nastal
mimo sféru odpovědnosti žalované. Odvolací soud po právní stránce nesprávně
posoudil otázku liberace a jeho výklad neodpovídá ani ustálené rozhodovací
praxi dovolacího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2005,
sp. zn. 32 Odo 229/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn.
25 Cdo 916/2005), respektive tato otázka nebyla dosud v rozhodování dovolacího
soudu vyřešena. Namítá, že zásah do měřícího zařízení, byť nezpůsobil jeho
trvalé poškození, nezpochybňuje existenci neoprávněného zásahu a nezjištění
přesné doby provedení zásahu za situace, že zásah byl zjištěn při kontrole před
odebráním elektroměru, není liberačním důvodem stejně jako skutečnosti, které
nastaly poté, co bylo měřící zařízení vykazující charakteristické znaky
neoprávněného zásahu z odběrného místa sejmuto. Žalobkyně je přesvědčena, že
bylo dostatečně prokázáno splnění zákonných předpokladů odpovědnosti žalované
za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny. Nesprávné právní posouzení
odvolacího soudu, který převzal nedostatečně odůvodněné závěry soudu prvního
stupně, spočívá v tom, že zjištěný skutkový stav vyhodnotil jako stav
naplňující znaky liberace žalované. Navrhla, aby dovolací soud napadený
rozsudek i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k
dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání vyvracela důvody dovolání a uvedla, že
dovolání není důvodné. Poukázala na pochybnosti, které konstatovaly soudy obou
stupňů, a na to, že objektivní odpovědnost za situace, kdy odběratel nemá
přehled o tom, co se s elektroměrem průběžně děje, je jednostrannou výhodou pro
dodavatele. Navrhla, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo
podáno včas, účastníkem řízení, za nějž jedná pověřený pracovník s právnickým
vzděláním, dospěl k závěru, že dovolání je přípustné pro otázku odpovědnosti za
škodu způsobenou neoprávněným odběrem.
Podle § 51 odst. 1 písm. f) bod 1. a 3. zákona č. 458/2000 Sb., energetický
zákon, ve znění účinném k 1. 9. 2008 (tj. před novelou provedenou zákonem č.
158/2009 Sb.), neoprávněným odběrem elektřiny je odběr měřený měřicím
zařízením, které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě
výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční soustavy v důsledku
neoprávněného zásahu do tohoto měřícího zařízení nebo do jeho součástí či
příslušenství, nebo na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné
manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele.
Soudy obou stupňů posuzovaly danou věc po právní stránce podle ustanovení § 51
odst. 1 písm. f) bod 3. zák. č. 458/2000 Sb.; vycházely ze zjištění, že při
kontrole dne 8. 9. 2008 pracovníci žalobce zjistili falešné provozní plomby na
krytu svorkovnice elektroměru, porušené úřední značky AMS a stopy po
neoprávněné manipulaci s číselníkem elektroměru. Odvolací soud shodně se soudem
prvního stupně dovodil, že žalovaná se na základě uvedených důvodů z objektivní
odpovědnosti liberovala; k tomu je ovšem třeba uvést, že takovou možnost
liberace energetický zákon, který je lex specialis ve vztahu k občanskému
zákoníku, nezná. Právní názor odvolacího soudu v tomto směru spíše představuje
záměnu jím zvažovaných liberačních důvodů za absenci některých znaků skutkové
podstaty odpovědnosti za neoprávněný odběr elektrické energie.
Otázkou naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru podle energetického
zákona a předpoklady odpovědnosti za neoprávněný odběr se dovolací soud
opakovaně zabýval ve svých rozhodnutích se závěrem, že falešné úřední značky,
mechanické stopy přetáčení číselníků, porušení plomb či manipulace s číselníky
jsou neoprávněným zásahem do měřícího zařízení (např. rozhodnutí NS ze dne 26.
11. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3167/2014, ze dne 28. 6. 2012, sp.zn. 25 Cdo
2617/2010, ze dne 25. 3. 2015 sp. zn. 25 Cdo 1589/2013, ze dne 21. 6. 2016, sp.
zn. 25 Cdo 1007/2015) a obdobně i Ústavní soud (např. usnesení ze dne 15.
9.2015, sp. z I. ÚS 1676/15, ze dne 23. 5. 2013, sp zn. III. ÚS 3597/12).
Skutečnosti, že neoprávněným zásahem nebyl elektroměr trvale poškozen, že
nelze zjistit, kdy byl neoprávněný zásah proveden, a že po odebrání elektroměru
z odběrného místa byly v průběhu manipulace s ním naměřeny rozdílné hodnoty,
nejsou samy o sobě a ani všechny tyto skutečnosti dohromady liberačním důvodem
a žádná z nich nepředstavuje chybějící znak skutkové podstaty neoprávněného
odběru. Tyto okolnosti mohou mít význam toliko při zjišťování výše škody.
Jestliže došlo k zásahu do elektroměru, jehož výsledkem je změna údajů o
skutečné spotřebě elektřiny v určitém období, je v důsledku tohoto zásahu i
další následný odběr pak zaznamenáván s touto chybou, a nesprávně je tak
vykazována i celková naměřená spotřeba. Pokud provedený zásah vedl ke snížení
naměřeného množství spotřeby elektrické energie oproti množství energie
skutečně spotřebovanému, je tato chyba spotřeby vykazována ve prospěch
odběratele.
Trvalé poškození měřícího zařízení v případě zjištěného zásahu není podmínkou
či předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu stejně jako okolnost, že nebylo
možno zjistit kdy, popř. kolikrát v minulosti došlo k nedovolené manipulaci s
elektroměrem. Podstatné je, že zásah do elektroměru byl zjištěn ještě předtím,
než elektroměr demontovali a odnesli pracovníci žalobce. Ani minimální rozdíl v
zaznamenaných hodnotách v průběhu následné manipulace s měřícím zařízením po
odebrání elektroměru (v případě vysokého i nízkého tarifu se jednalo o necelou
1 KWh) není skutečností, která by žalovanou zprostila odpovědnosti za škodu.
Právní názor odvolacího soudu na splnění podmínek odpovědnosti za škodu podle
energetického zákona zejména s ohledem na neexistenci trvalého poškození
měřícího zařízení a nezjištění doby provedeného zásahu je nesprávný a v rozporu
s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu.
Protože uplatněný dovolací důvod nesprávného právního posouzení uvedené právní
otázky byl naplněn, dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu podle §
243e odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu
k dalšímu řízení. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího
soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i
toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e
odst. 2 o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný (§ 243d odst. 1 o. s. ř.); v
novém rozhodnutí o věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a
dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243g odst. 1 o.
s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. prosince 2017
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu