27 Cdo 2515/2020-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci
navrhovatele P. Ch., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Josefem
Vejmelkou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Italská 753/27, PSČ 120 00, za
účasti 1) U. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr.
Zuzanou Strakovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Konviktská 291/24, PSČ 110
00, a 2) PRAGUE ACCOUNTING SERVICES s. r. o., se sídlem v Praze 8, Sokolovská
5/49, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 25094921, o jmenování znalce pro
přezkum zprávy o vztazích, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm
157/2019, o dovolání U. T. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 4.
2020, č. j. 14 Cmo 7/2020-29, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 4. 2020, č. j. 14 Cmo 7/2020-29, se
ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[1] Navrhovatel se svým návrhem (doručeným soudu prvního stupně 12. 8. 2019) domáhá, aby soud U. T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY (dále
jen „společnost“), jmenoval znalce pro přezkum zprávy o vztazích za účetní
období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 (dále jen „zpráva o vztazích“). [2] Návrh odůvodňuje tím, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně,
a to přinejmenším ve vztahu ke kupní smlouvě (datované 28. 2. 2017) [dále jen
„kupní smlouva“], kterou společnost uzavřela s P. Ch., jako s jediným členem
jejího představenstva a většinovým akcionářem (dále jen „většinový akcionář“). [3] Navrhovatel tvrdí, že společnost kupní smlouvou převedla na
většinového akcionáře nemovitosti za cenu, která byla nepřiměřeně nízká. Z
tohoto důvodu má za nesprávný závěr zprávy o vztazích, podle kterého
společnosti uzavřením kupní smlouvy nevznikla žádná újma. [4] Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 8. 2019, č. j. 75 Cm
157/2019-7:
1) jmenoval jako znalce pro přezkum zprávy o vztazích PRAGUE ACCOUNTING
SERVICES s. r. o., se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, PSČ 186 00,
identifikační číslo osoby 25094921 (dále jen „znalec“) [výrok I.],
2) uložil navrhovateli, aby zaplatil soudní poplatek (výrok II.), a
3) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
(výrok III.). [5] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Základní kapitál společnosti činí 6.000.000 Kč. 2) Navrhovatel má 9 kusů akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100.000
Kč. 3) Většinový akcionář má 51 kusů akcií společnosti o jmenovité hodnotě
100.000 Kč a je jediným členem představenstva společnosti. [6] Při posuzování důvodnosti návrhu soud nejprve konstatoval, že
společnost je ovládanou osobou a že navrhovatel je kvalifikovaným akcionářem
společnosti. Zrekapituloval, že navrhovatel označuje za nesprávný závěr zprávy
o vztazích, podle kterého společnosti nevznikla žádná újma (a to ani uzavřením
kupní smlouvy). Poté bez dalšího uvedl, že návrhu vyhověl, a poznamenal, že
jako znalce jmenoval „náhodně vybranou osobu ze seznamu znalců a znaleckých
ústavů, když navrhovatel žádnou konkrétní nenavrhl.“
[7] K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 4. 2020, č. j. 14 Cmo 7/2020-29, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první
výrok) a uložil společnosti zaplatit navrhovateli náhradu nákladů odvolacího
řízení (druhý výrok). [8] Odvolací soud (aniž ve věci nařizoval jednání) konstatoval, že:
1) Zpráva o vztazích byla uložena do sbírky listin společnosti dne 29. 3. 2018. 2) Zpráva o vztazích byla dodatečně upravena a její nové znění bylo do
sbírky uloženo dne 23. 11. 2018 (dále jen „upravená zpráva o vztazích“). 3) Upravená zpráva o vztazích byla projednána na valné hromadě
společnosti dne 29. 11. 2018 (dále jen „valná hromada“). [9] Odvolací soud předeslal, že návrh na jmenování znalce pro přezkum
zprávy o vztazích může kvalifikovaný akcionář podat v zákonem stanovené roční
prekluzivní lhůtě vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována
řádně. Musí však uvést skutečnosti, pro které nepovažuje zprávu za řádnou,
úplnou nebo pravdivou.
Tvrzení navrhovatele musejí být vystavěna na
objektivních nedostatcích zprávy o vztazích, které zakládají důvodné
pochybnosti o jejím řádném zpracování (k tomu odvolací soud odkázal na usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018). Poté odvolací
soud dodal, že „roční prekluzivní lhůta má subjektivní povahu; váže se nejen na
okamžik, kdy se akcionář (…) o zprávě o vztazích dozvěděl, ale kdy se o ní
dozvědět mohl postupem podle § 84 odst. 1“ zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“]. [10] Jelikož je právo akcionáře na vysvětlení omezeno na záležitosti
potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo
výkon akcionářských práv na ní, dovodil odvolací soud, že navrhovatel se s
upravenou zprávou o vztazích seznámil až na valné hromadě, která ji projednala. Podle soudu přitom není významné, že zpráva o vztazích byla (ve svém původním
znění) uložena do sbírky listin společnosti již dne 29. 3. 2018. Roli nehraje
ani to, že do sbírky listiny společnosti byla dne 23. 11. 2018 uložena upravená
zpráva o vztazích. Lhůta k podání návrhu na přezkum zprávy o vztazích totiž
podle odvolacího soudu začala běžet teprve v den konání valné hromady, na které
byla zpráva o vztazích projednána (tedy 29. 11. 2018). [11] K důvodnosti návrhu odvolací soud uvedl, že v řízení o jmenování
znalce pro přezkum zprávy o vztazích soud posuzuje pouze, zda jsou naplněny
základní předpoklady pro jmenování znalce, aniž by zkoumal „samotné důvody, jež
navrhovatele vedly k podání návrhu.“ Vytýkané nedostatky zprávy o vztazích však
musejí být dostatečně závažné, což podle soudu v daném případě (s odkazem na
tvrzení navrhovatele a jím předložené listiny) „lze dovodit“. K tomu odvolací
soud – pro úplnost – dodal, že účelem řízení o jmenování znalce pro přezkum
zprávy o vztazích není přezkum této zprávy, nýbrž jen „zjištění důvodů pro
jmenování nezávislé a nestranné osoby k jejímu posouzení“ (k tomu odkázal na
usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 149/10, a usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008).
[12] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož
přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále
jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek
procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a
sice:
1) kdy počíná běžet roční prekluzivní lhůta stanovená pro uplatnění
práva domáhat se přezkumu zprávy o vztazích a
2) zda je možné znalce pro přezkum zprávy o vztazích jmenovat, aniž by
se soud zabýval otázkou, jestli zpráva o vztazích byla vypracována řádně. [13] Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.)
a navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu,
jakož i usnesení soudu prvního stupně, a aby věc vrátil soudu prvního stupně k
dalšímu řízení. [14] K první z dovolacích otázek dovolatelka uvádí, že v posuzované věci
došlo k marnému uplynutí roční prekluzivní lhůty stanovené pro uplatnění práva
domáhat se přezkumu zprávy o vztazích. Proto soud neměl k návrhu navrhovatele
vůbec přihlédnout. Zpráva o vztazích byla ve svém původním znění uložena do
sbírky listin společnosti dne 29. 3. 2018. Navrhovatel se s ní tedy mohl
seznámit již od tohoto dne (případně po šestnácti dnech od uložení zprávy o
vztazích do sbírky listin). S odkazem na princip materiální publicity
dovolatelka dodává, že povinnost uložit zprávu o vztazích do sbírky listin
vyplývá ze zákona. Proto bylo na navrhovateli, aby se se zprávou o vztazích
seznámil. Podal-li tedy návrh na zahájení řízení v projednávané věci teprve dne
12. 8. 2019, jde o návrh opožděný. [15] K dodatečné úpravě zprávy o vztazích dovolatelka uvádí, že upravená
zpráva o vztazích obsahovala (oproti jejímu původnímu znění) „pouze formální
úpravy (…) spočívající v doplnění bodu 6.1 a 6.6 a s tím související úpravě čl. 5.“ Doplněné skutečnosti byly navrhovateli známy ještě před uložením upravené
zprávy o vztazích do sbírky listin, což je patrné z toho, že na nedostatky
zprávy o vztazích (v jejím původním znění) upozornil sám navrhovatel, a to na
jednání konaném před Městským soudem v Praze dne 18. 10. 2018 (v řízení, které
je u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. 73 Cm 41/2017). Vzhledem k
obecnosti informací uvedených ve zprávě o vztazích je podle dovolatelky zřejmé,
že navrhovatel disponoval více informacemi, než které se mohl dozvědět z
upravené zprávy o vztazích. Skutečnost, že upravená zpráva o vztazích byla
uložena do sbírky listin dne 23. 11. 2018, tak nemohla mít vliv na běh roční
prekluzivní lhůty pro uplatnění práva domáhat se přezkumu zprávy o vztazích. [16] Dovolatelka dále tvrdí, že návrh na jmenování znalce je šikanózní. Z návrhu je podle ní patrna snaha očernit většinového akcionáře, o což se
navrhovatel pokouší i v celé řadě jiných soudních řízení. Skutečným důvodem
tohoto postupu navrhovatele je pravděpodobně snaha vynutit si odkup jeho akcií.
[17] Prostřednictvím druhé z dovolacích otázek dovolatelka odvolacímu
soudu vytýká, že nedostatečně posoudil existenci zákonných předpokladů, které
musí být naplněny, aby mohl být znalec pro přezkum zprávy o vztazích jmenován. Odůvodnění, které se omezuje na konstatování, že zpráva o vztazích nebyla
vypracována řádně, podle dovolatelky není dostatečné, neboť „zcela postrádá
bližší popis procesu a myšlenkových úvah, které k dílčímu závěru vedly.“
Konkrétně „absentuje uvedení důkazů, o které soud opřel svá jištění, úvahy,
kterými se při hodnocení důkazů řídil a závěr, jaký učinil o skutkovém stavu a
jak věc posoudil po právní stránce.“
[18] Závěrem dovolatelka podotýká, že znalce nepovažuje za osobu „zcela
vhodnou pro přezkum zprávy o vztazích“. Přestože je totiž znalec sám ovládanou
osobou, uložil do sbírky listiny naposledy zprávy o vztazích za rok 2006. Dovolatelka je přesvědčena, že znalec, který „si sám řádně neplní své zákonné
povinnosti ohledně vypracovávání a zveřejňování povinných dokladů ve sbírce
listin, není schopen řádně (…) splnit znalecký úkol.“
[19] Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost
napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodňuje tím, že pokud by navrhovatel
přistoupil k výkonu rozhodnutí, „postrádalo by dovolání smysl a dovolatelka by
musela vynaložit značné náklady na předčasné zpřístupnění a poskytnutí podkladů
znalci.“
[20] Navrhovatel ve vyjádření k dovolání (datovaném 14. 7. 2020) uvádí,
že dovolání je „nepřípustné“ a navrhuje, aby je dovolací soud odmítl. Skutkové
okolnosti případu podle něj svědčí o protiprávním jednání společnosti a
většinového akcionáře, a proto je námitka opožděného podání návrhu v
projednávané věci v rozporu s dobrými mravy, resp. se zásadou, podle které
nesmí nikdo těžit z vlastního protiprávního jednání. Postup, kdy společnost
založila do sbírky listin zprávu o vztazích před konáním valné hromady, na
které měla být zpráva projednána, má navrhovatel za protiprávní. [21] Námitku dovolatelky, která zpochybňuje správnost odůvodnění
napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, má navrhovatel za nedůvodnou. Dovolatelka totiž podle navrhovatele přehlíží, že soud v řízení o jmenování
znalce pro přezkum zprávy o vztazích nemůže rozhodovat o tom, zda společnosti
jako ovládané osobě vznikla újma. [22] Znalec se k dovolání nevyjádřil. III. Přípustnost dovolání
[23] Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná
rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
[24] Podle § 237 o. s. ř. je (není-li stanoveno jinak) dovolání
přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení
končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo
procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené
rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu
dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li
být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[25] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení první z
dovolatelkou formulovaných otázek, která v rozhodování dovolacího soudu dosud
nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
a) Použité právní předpisy
[26] Nejvyšší soud předesílá, že věc posoudil podle zákona o obchodních
korporacích, resp. podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen
„zákon o účetnictví“), ve zněních účinných do 31. 12. 2020. [27] Je tomu tak proto, že podle čl. II bodu 8 a 9 zákona č. 33/2020
Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a
družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a
další související zákony, se:
1) zpráva o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zpracovává podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
2) pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování
znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí
pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. [28] Podle § 84 z. o. k. se společníci ovládané osoby mají právo
seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve
stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry těchto
zpráv společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího
orgánu (první odstavec). Zpráva o vztazích se připojí k výroční zprávě podle
právních předpisů upravujících účetnictví (druhý odstavec). [29] Podle § 85 z. o. k. každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo
365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována
řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce
(první odstavec). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se
kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět
způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (třetí
odstavec). [30] Podle § 21a zákona o účetnictví účetní jednotky, které mají
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i
výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným
orgánem podle zvláštních právních předpisů, do 30 dnů od splnění obou uvedených
podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12
měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda
byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny (druhý odstavec). Účetní
jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a
výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v
odstavci 2 přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční
zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky
listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost
zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka
splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty
druhé předáním České národní bance (čtvrtý odstavec). [31] Podle § 3 odst. 1 zákona č.
304/2013 Sb., o veřejných rejstřících
právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), rejstříkový soud uveřejní údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve
sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně
ověřený elektronický opis. [32] Podle § 16 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje
výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje
odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby
jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných
rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence
údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“), jsou
údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin
zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 3 z. v. r.
b) Právní posouzení věci
[33] Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků
ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je
ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším
osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace
neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby
tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit,
zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon
umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce
pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které
jim jako společníkům obchodní korporace přísluší (srov. při výkladu právní
úpravy účinné do 31. 12. 2013 obdobně usnesení Nejvyššího soudu dne 15. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012, či
ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012). Lze tedy říci, že právo
navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových)
společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu. [34] Ani právo společníků navrhnout jmenování znalce pro přezkum zprávy
o vztazích ovšem není bezbřehé. Konkrétní podmínky jeho uplatňování jsou
stanoveny zákonem a jednou z nich je i to, že návrh na jmenování znalce pro
přezkum zprávy o vztazích lze úspěšně uplatnit jen v roční prekluzivní lhůtě (§
85 odst. 3 z. o. k.). [35] Časové omezení práva navrhnout přezkum zprávy o vztazích vychází z
předpokladu, že přezkum zprávy o vztazích ztrácí s delším časovým odstupem
význam, což je dáno tím, že se již informace získané přezkumem zprávy zpravidla
nemohou stát podkladem pro uplatnění „navazujících“ práv společníků. Jelikož by
návrh na přezkum zprávy o vztazích podaný s delší časovou prodlevou zpravidla
již nemohl sloužit k ochraně práv a zájmů společníků a zprostředkovaně též k
ochraně zájmů dalších osob (a tak by nesledoval smysl a účel, pro který jsou
zprávy o vztazích vypracovávány a pro nějž je umožněn jejich přezkum – viz
odst. [33] tohoto rozhodnutí), zákonodárce stanovil, že návrhům podaným po
marném uplynutí roční prekluzivní lhůty nelze vyhovět („opožděné“ návrhy je na
místě zamítnout pro nedostatek aktivní věcné legitimace navrhovatele). Tím se
sleduje i prvek zachování právní jistoty společnosti, který spočívá v tom, že
po marném uplynutí roční prekluzivní lhůty již návrh na jmenování znalce pro
přezkum zprávy o vztazích nelze úspěšně uplatnit. [36] Roční prekluzivní lhůta stanovená pro přezkum zprávy o vztazích
počíná běžet ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo
mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1 z. o. k. (§ 85 odst. 3 část věty před
středníkem z. o. k.). Počátek běhu lhůty je tedy závislý na dvou skutečnostech,
a sice – alternativně (podle toho, která ze skutečností nastane dříve) – buď na
„skutečné“ vědomosti společníka o obsahu zprávy o vztazích, nebo na tom, že se
společník o obsahu zprávy mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1 z. o. k. [37] Odkaz na § 84 odst.
1 z. o. k. je přitom v poměrech akciové
společnosti zapotřebí vnímat jednak v kontextu povinnosti předložit valné
hromadě účetní závěrku ke schválení [§ 421 odst. 2 písm. g) z. o. k.] a jednak
v kontextu povinnosti zveřejnit účetní závěrku uložením do sbírky listin (§ 21a
odst. 2 a 4 zákona o účetnictví). [38] Stanoví-li totiž § 84 odst. 1 z. o. k., že společníci ovládané
osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem
kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní
závěrkou, je tím řečeno především to, že zprávu o vztazích má projednat valná
hromada za stejných podmínek jako účetní závěrku – s tím rozdílem, že valná
hromada akciové společnosti zprávu o vztazích neschvaluje, nýbrž jen
projednává. Projednání zprávy o vztazích tedy musí být zařazeno na pořad valné
hromady společnosti (konané nejpozději do 6 měsíců od posledního dne
předcházejícího účetního období) [§ 403 odst. 1 z. o. k.], a proto tento
dokument musí být součástí (přílohou) pozvánky na tuto valnou hromadu. Akcionář
se tedy o zprávě o vztazích a jejím obsahu dozví zpravidla především z pozvánky
(anebo její přílohy), která bude uveřejněna na internetových stránkách
společnosti nebo mu bude zaslána na dresu uvedenou v seznamu akcionářů,
popřípadě zpřístupněna jiným způsobem nahrazujícím zasílání pozvánky (§ 406 z. o. k.). [39] Vedle toho musí být zpráva o vztazích (stejně jako účetní závěrka)
zveřejněna uložením do sbírky listin, a to v totožných lhůtách jako účetní
závěrka (§ 21a zákona o účetnictví). Jelikož však zprávu o vztazích valná
hromada (na rozdíl od účetní závěrky) ex lege neschvaluje, nebrání nic ani
tomu, aby byla do sbírky listin uložena i před tím, než ji projedná valná
hromada. Je-li zpráva o vztazích uložena do sbírky listin před tím, než byla
projednána valnou hromadou (resp. před tím, než byla pozvánka na valnou hromadu
– včetně zprávy o vztazích – uveřejněna na internetových stránkách společnosti,
popřípadě před tím, než byla pozvánka – s přílohou tvořenou zprávou o vztazích
– doručena akcionáři), je na místě vyjít z toho, že akcionář se o zprávě o
vztazích (ve smyslu § 85 odst. 3 z. o. k.) mohl dozvědět již dnem, kdy byla
zpráva o vztazích zveřejněna jejím uložením do sbírky listin (§ 16 odst. 1
nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 3 odst. 1 z. v. r.). [40] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyšel-li
odvolací soud bez dalšího z toho, že roční prekluzivní lhůta k uplatnění návrhu
na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích počala běžet dnem 29. 11. 2018 (neboť šlo o den konání valné hromady, na níž byla upravená zpráva o
vztazích projednána), aniž považoval za jakkoli právně významné, že zpráva o
vztazích byla uložena do sbírky listin společnosti již 29. 3. 2018 (resp. 23. 11. 2018), není jeho právní posouzení věci správné.
[41] K tomu je třeba dodat, že provede-li společnost dodatečnou úpravu
obsahu zprávy o vztazích, která již byla uložena do sbírky listin, a uloží-li i
toto nové znění zprávy o vztazích do sbírky listin, může být tato skutečnost
pro posouzení počátku běhu roční prekluzivní lhůty (podle § 85 odst. 3 z. o. k.) právně významná jen tehdy, týká-li se dodatečná úprava zprávy o vztazích
údajů, které jsou rozhodující pro posouzení vážných důvodů (ve smyslu § 85
odst. 1 z. o. k.), které společníka (podle jeho tvrzení) vedou k podání návrhu
na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích.
c) Vady, k jejichž existenci přihlíží dovolací u přípustných dovolání z
úřední povinnosti
[42] Je-li dovolání přípustné, přihlíží Nejvyšší soud i k jiným vadám
řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3
o. s. ř.). Takovou vadou řízení je i situace, kdy k projednání odvolání
předseda senátu odvolacího soudu nenařídil jednání, ačkoli tak učinit měl
(srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo
4190/2008).
[43] K projednání odvolání nařídí předseda senátu odvolacího soudu
jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), nestanoví-li zákon jinak (§ 214 odst. 2 a 3
o. s. ř.). To platí i pro řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o
vztazích (§ 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních;
dále jen „z. ř. s.“).
[44] Jestliže tedy předseda senátu v projednávané věci nenařídil
jednání, aby odvolání projednal, aniž byly splněny podmínky, za nichž jednání
není třeba nařizovat, zatížil tím řízení vadou, která mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci samé. To platí tím spíš, opakoval-li, resp.
doplňoval-li odvolací soud v rámci odvolacího řízení dokazování.
d) Shrnutí
[45] Jelikož právní posouzení věci není správné a dovolací důvod podle §
241a odst. 1 o. s. ř. byl dovolatelkou uplatněn právem, Nejvyšší soud – aniž ve
věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval
zbylými námitkami dovolatelky – zrušil usnesení odvolacího soudu (§ 243e odst.
1 o. s. ř.) a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta
první o. s. ř.).
[46] V další fázi řízení odvolací soud nepřehlédne, že účastníky řízení
o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích není jen navrhovatel a
ovládaná osoba, ale také znalec (§ 86 odst. 1 věta druhá, část věty před
středníkem z. o. k.). Proto se (mimo jiné) přesné označení znalce uvádí v
záhlaví rozhodnutí ve věci samé (§ 157 odst. 1 ve spojení § 1 odst. 3 z. ř.
s.), stejnopis rozhodnutí se doručuje také znalci (§ 158 odst. 3 a 4 o. s. ř.
ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) a v rozhodnutí, kterým se u něho řízení
končí, soud rozhodne také o povinnosti k náhradě nákladů řízení znalce (§ 151
o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).
[47] Aniž by Nejvyšší soud předjímal posouzení důvodnosti uplatněného
návrhu, má za potřebné dodat konečně i to, že shledá-li odvolací soud (v
poměrech projednávané věci) návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o
vztazích důvodným, uloží společnosti (samostatným výrokem) povinnost poskytnout
znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku (§ 86 odst. 3 z.
o. k.); k tomu v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, která se plně
prosadí i pro věc posuzované podle rozhodného znění zákona o obchodních
korporacích, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 29 Odo
371/2005 (uveřejněné pod číslem 34/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek), nebo ze dne 18. 4. 2007, sp. zn. 29 Odo 1600/2005.
[48] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g
odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
[49] V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech
řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
[50] O návrhu společnosti na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí
Nejvyšší soud nerozhodoval. Návrh na odklad vykonatelnosti je totiž závislé
povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS
3425/16), což mimo jiné znamená, že jsou-li negativní dopady napadeného
rozhodnutí do poměrů účastníka řízení (dovolatelky) odstraněny tím, že dovolací
soud (bez zbytečného odkladu) napadené rozhodnutí zruší, stává se návrh na
odklad vykonatelnosti rozhodnutí bezpředmětným (obsoletním).
[51] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30.
9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 3. 2021
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu