27 Cdo 3449/2020-139
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce
P. s., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Lenkou
Příkazskou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, PSČ 110 00,
proti žalovanému V. Ř., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Matějem
Harantou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1246/1, PSČ 110 00, o
zaplacení 27.160.832,04 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 75 Cm 61/2018, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu
v Praze ze dne 9. 6. 2020, č. j. 4 Cmo 72/2020-97, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 2. 2020, č. j. 75 Cm
61/2018-79, zamítl návrh žalovaného ze dne 27. 6. 2019 na prominutí zmeškání
lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 9. 5. 2019, č. j. 75 Cm
61/2018-39.
[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání
žalovaného usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o
nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež
Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož přehlédnutí příloh datové zprávy
advokátem (zástupcem dovolatele) není omluvitelným důvodem pro zmeškání lhůty k
podání odporu proti platebnímu rozkazu podle § 58 odst. 1 o. s. ř., a to ani s
ohledem na další okolnosti uváděné dovolatelem (zejména návrat z dovolené,
výkon advokacie bez administrativního aparátu atd.), je v souladu s ustálenou
judikaturou Nejvyššího soudu.
[5] Z té se podává, že:
1. Účelem (smyslem) institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku
řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal
lhůtu „z omluvitelného důvodu“. Po účastníku řízení nelze spravedlivě
požadovat, aby nesl následky zmeškání lhůty, jestliže nastane překážka nebo
jiná okolnost, která mu zabrání provést procesní úkon včas.
2. Tato překážka nebo jiná okolnost - má-li být důvodem k prominutí zmeškání
lhůty
- musí představovat „omluvitelný důvod“; příčina toho, proč účastník zmeškal
lhůtu k úkonu, tedy musí mít s ohledem na její povahu, nepředvídatelnost,
závažnost, rozsah nebo z jiných důvodů aspekt ospravedlnitelnosti (toho, co lze
v dané situaci omluvit).
3. Omluvitelným důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i
okolnosti účastníkem nebo jeho zástupcem způsobené či jinak zaviněné, jestliže
je lze za dané situace považovat za omluvitelné (za důvod ospravedlňující
zmeškání lhůty). Za omluvitelný důvod, pro který účastník zmeškal lhůtu, je
tedy třeba ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 věty první o.s.ř. považovat jak
takovou překážku (událost), která účastníku řízení nebo jeho zástupci
objektivně (nezávisle na jejich vůli) zabránila učinit včas příslušný procesní
úkon, tak i okolnost účastníkem řízení nebo jeho zástupcem případně způsobenou
nebo jinak zaviněnou, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke
všem okolnostem případu a k poměrům účastníka nebo jeho zástupce - za
omluvitelnou.
4. Vždy je však nutno mít na zřeteli, že jde o opatření výjimečné, protože
zasahuje do právní jistoty ostatních účastníků řízení.
[6] Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 21
Cdo 30/2015 (uveřejněné pod číslem 63/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek), nebo ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3383/2013, ze dne 27. 10.
2015, sp. zn. 29 Cdo 2176/2015, ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 26 Cdo 5379/2015, či
ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 29 Cdo 3686/2018.
[7] Namítá-li dovolatel, že příloha datové zprávy - platební rozkaz -
nebyla k datové zprávě připojena, popř. že se nezobrazila z technických příčin,
brojí proti opačným skutkovým zjištěním odvolacího soudu; uplatňuje tak
nezpůsobilý dovolací důvod, k jehož přezkoumání není dovolání přípustné (srov.
§ 241a odst. 1 o. s. ř. a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014,
sp. zn. 29 Cdo 39/2014).
[8] Dovolatel podáním ze dne 22. 8. 2020 navrhl odklad vykonatelnosti
dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Nejvyšší soud o něm
nerozhodoval, neboť o podaném dovolání bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Nadto
Nejvyšší soud dodává, že u výroku o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání
lhůty podle § 58 o. s. ř. nelze ani vykonatelnost z povahy věci odložit, neboť
podle takového výroku nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně
nařídit) exekuci (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2.
2018, sp. zn. 27 Cdo 5849/2017).
[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2021
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu