Nejvyšší soud Usnesení občanské

27 Cdo 3449/2020

ze dne 2021-01-28
ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.3449.2020.1

27 Cdo 3449/2020-139

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra

Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce

P. s., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Lenkou

Příkazskou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, PSČ 110 00,

proti žalovanému V. Ř., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Matějem

Harantou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1246/1, PSČ 110 00, o

zaplacení 27.160.832,04 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze

pod sp. zn. 75 Cm 61/2018, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu

v Praze ze dne 9. 6. 2020, č. j. 4 Cmo 72/2020-97, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 2. 2020, č. j. 75 Cm

61/2018-79, zamítl návrh žalovaného ze dne 27. 6. 2019 na prominutí zmeškání

lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 9. 5. 2019, č. j. 75 Cm

61/2018-39.

[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání

žalovaného usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o

nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež

Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského

soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.

[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož přehlédnutí příloh datové zprávy

advokátem (zástupcem dovolatele) není omluvitelným důvodem pro zmeškání lhůty k

podání odporu proti platebnímu rozkazu podle § 58 odst. 1 o. s. ř., a to ani s

ohledem na další okolnosti uváděné dovolatelem (zejména návrat z dovolené,

výkon advokacie bez administrativního aparátu atd.), je v souladu s ustálenou

judikaturou Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že:

1. Účelem (smyslem) institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku

řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal

lhůtu „z omluvitelného důvodu“. Po účastníku řízení nelze spravedlivě

požadovat, aby nesl následky zmeškání lhůty, jestliže nastane překážka nebo

jiná okolnost, která mu zabrání provést procesní úkon včas.

2. Tato překážka nebo jiná okolnost - má-li být důvodem k prominutí zmeškání

lhůty

- musí představovat „omluvitelný důvod“; příčina toho, proč účastník zmeškal

lhůtu k úkonu, tedy musí mít s ohledem na její povahu, nepředvídatelnost,

závažnost, rozsah nebo z jiných důvodů aspekt ospravedlnitelnosti (toho, co lze

v dané situaci omluvit).

3. Omluvitelným důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i

okolnosti účastníkem nebo jeho zástupcem způsobené či jinak zaviněné, jestliže

je lze za dané situace považovat za omluvitelné (za důvod ospravedlňující

zmeškání lhůty). Za omluvitelný důvod, pro který účastník zmeškal lhůtu, je

tedy třeba ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 věty první o.s.ř. považovat jak

takovou překážku (událost), která účastníku řízení nebo jeho zástupci

objektivně (nezávisle na jejich vůli) zabránila učinit včas příslušný procesní

úkon, tak i okolnost účastníkem řízení nebo jeho zástupcem případně způsobenou

nebo jinak zaviněnou, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke

všem okolnostem případu a k poměrům účastníka nebo jeho zástupce - za

omluvitelnou.

4. Vždy je však nutno mít na zřeteli, že jde o opatření výjimečné, protože

zasahuje do právní jistoty ostatních účastníků řízení.

[6] Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 21

Cdo 30/2015 (uveřejněné pod číslem 63/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a

stanovisek), nebo ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3383/2013, ze dne 27. 10.

2015, sp. zn. 29 Cdo 2176/2015, ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 26 Cdo 5379/2015, či

ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 29 Cdo 3686/2018.

[7] Namítá-li dovolatel, že příloha datové zprávy - platební rozkaz -

nebyla k datové zprávě připojena, popř. že se nezobrazila z technických příčin,

brojí proti opačným skutkovým zjištěním odvolacího soudu; uplatňuje tak

nezpůsobilý dovolací důvod, k jehož přezkoumání není dovolání přípustné (srov.

§ 241a odst. 1 o. s. ř. a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014,

sp. zn. 29 Cdo 39/2014).

[8] Dovolatel podáním ze dne 22. 8. 2020 navrhl odklad vykonatelnosti

dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Nejvyšší soud o něm

nerozhodoval, neboť o podaném dovolání bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Nadto

Nejvyšší soud dodává, že u výroku o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání

lhůty podle § 58 o. s. ř. nelze ani vykonatelnost z povahy věci odložit, neboť

podle takového výroku nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně

nařídit) exekuci (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2.

2018, sp. zn. 27 Cdo 5849/2017).

[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§

243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2021

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu