27 Cdo 3494/2017-205
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka
Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci
žalobkyně Firstinvest holding, a. s., se sídlem v Krnově, Hlubčická 147/8, PSČ
794 01, identifikační číslo osoby 48533696, zastoupené JUDr. Petrem Pyšným,
advokátem, se sídlem v Ostravě, Občanská 1115/16, PSČ 710 00, proti žalované
Amundi Czech Republic, investiční společnost, a. s., se sídlem v Praze 8,
Rohanské nábřeží 693/10, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 60196769,
zastoupené JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Jungmannova
745/24, PSČ 110 00, o určení existence vlastnického práva k 13.304.099 ks
zaknihovaných podílových listů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55
Cm 59/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne
25. 1. 2017, č. j. 5 Cmo 104/2015-129, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího
řízení 67.663,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám
jejího zástupce.
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 11. 2014, č. j. 55 Cm
59/2011-51, určil, že žalobkyně je vlastníkem 13.304.099 kusů zaknihovaných
podílových listů Pioneer – obligační fond, Pioneer investiční společnost, a.
s., otevřeného podílového fondu, SIN 77020000269 (nyní Amundi CR – obligační
fond, Amundi Czech Republic, investiční společnost, a. s., otevřeného
podílového fondu, ISIN CZ0008475399; dále jen „podílové listy“), zapsaných v
samostatné evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování v
evidenci emise vedené společností Pioneer Asset Management, a. s. (od 1. 11.
2017 s obchodní firmou Amundi Czech Republic Asset Management, a. s., se sídlem
v Praze 8, Rohanské nábřeží 693/10, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby
25684558) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně a žalované Pioneer
investiční společnosti, a. s., identifikační číslo osoby 63078295, v záhlaví
označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil
(první výrok), výrok II. rozhodnutí soudu prvního stupně „vypustil“ (druhý
výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná Pioneer investiční
společnost, a. s., dovolání. V průběhu dovolacího řízení (k 1. 1. 2018)
dovolatelka zanikla v důsledku fúze sloučením s Amundi Czech Republic,
investiční společností, a. s., identifikační číslo osoby 60196769, jako
nástupnickou společností. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 23. 1. 2018, č. j. 27 Cdo 3494/2017-190, rozhodl, že v řízení bude na straně žalované
pokračováno s nástupnickou společností. [4] Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak
proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. [5] Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyně má
na podání určovací žaloby naléhavý právní zájem a podle něhož žalobkyně je
vlastníkem podílových listů, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího
soudu. [6] Z té se podává, že
1. Pouze na základě platné smlouvy o odkupu podílových listů mezi jejich
vlastníkem a osobou vedoucí jejich evidenci může vlastník pozbýt vlastnictví k
podílovým listům, kterých se měl odkup týkat. Dojde-li ke zrušení podílových
listů v registru emitenta a na majetkovém účtu jejich vlastníka v důsledku
smlouvy o odkupu podílových listů, která nebyla platně uzavřena, může vlastník
podílových listů postupovat podle § 64 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných
papírech, ve znění účinném do 30. 4. 2004, resp. podle § 98 zákona č. 256/2004
Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze
dne 14. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 569/2008, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2011, sp. zn. 29 Cdo 105/2011). 2. Středisko cenných papírů je ve smyslu § 64 zákona o cenných papírech povinno
na základě námitky majitele účtu nebo emitenta, kterou uzná jako oprávněnou,
jakož i na základě pravomocného rozhodnutí soudu, provést opravu nebo doplnění
ve své evidenci. Opravu provede ke dni, kdy byl chybný zápis proveden; doplnění
ke dni, kdy neúplnost vznikla. Pravomocné rozhodnutí, kterým soud určí, že
vlastníkem cenného papíru je jiná osoba než majitel účtu, bude podkladem pro
příslušnou změnu zápisu v evidenci Střediska cenných papírů (srov. odůvodnění
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2007, č. j. 29 Odo 564/2006). [7] Tento závěr se přitom prosadí i v případech, kdy evidenci
investičních nástrojů vede osoba odlišná od Střediska cenných papírů a ve
vztahu k obdobné úpravě obsažené v § 98 odst. 1 zákona o podnikání na
kapitálovém trhu. [8] Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí postrádá
řádné odůvodnění, poukazuje na údajnou vadu řízení. Uplatňuje tak jiný dovolací
důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř., aniž by otevírala
jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení by napadené
rozhodnutí záviselo; tato námitka tak dovolání přípustným nečiní. [9] Vytýkanou vadou navíc řízení ani netrpí.
Vychází-li potvrzující
rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů
jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným
na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157
odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na
námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových
závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011). [10] Takový postup nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nezpůsobuje
(nadto lze uzavřít, že napadené rozhodnutí netrpí nepřezkoumatelností ani z
jiných důvodů; srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013,
sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek). [11] Ani námitkou, že jí byl odvolacím soudem (usnesením ze dne 12. 8. 2016, č. j. 5 Cmo 104/2015-103) nesprávně vyměřen soudní poplatek za odvolání,
dovolatelka neotevírá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž
vyřešení by napadené rozhodnutí záviselo. Dovolatelce nic nebrání v tom, aby se
domáhala zrušení či změny nesprávného rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit
poplatek a vrácení příslušného přeplatku, to vše podle § 10 odst. 2 a § 12
odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. [12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). [13] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017
Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se
oprávněná domáhat jeho výkonu.