27 Cdo 3973/2018-129
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka
Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci
navrhovatele L. G., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Lukášem Havlem,
advokátem, se sídlem v Trutnově, Blanická 174, PSČ 541 01, za účasti Družstva
majitelů domu XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného
JUDr. Mojmírem Přívarou, advokátem, se sídlem v Plzni, Kovářská 1253/4, PSČ 301
00, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva, vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 325/2015, o dovolání navrhovatele
proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2018, č. j. 8 Cmo
117/2017-92, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2018, č. j. 8 Cmo 117/2017-92, se
ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Navrhovatel je členem družstva. 2) Dne 8. 12. 2014 se konalo zasedání členské schůze družstva svolané
pozvánkou ze dne 23. 11. 2014. 3) Na programu členské schůze bylo podle pozvánky pouze schválení nových
stanov družstva za přítomnosti notáře, aniž by u tohoto bodu byly uvedeny
„navrhované významnější změny oproti dosavadním stanovám“. 4) Zasedání členské schůze se zúčastnili všichni členové družstva. 5) Usnesení členské schůze bylo přijato 87 % většinou všech hlasů. 6) Oproti dosavadním stanovám neobsahují nově schválené stanovy žádné
ustanovení upravující právo členů družstva na převod vlastnického práva k
družstevním bytům. 7) O průběhu zasedání členské schůze sepsala notářka JUDr. Jana
Svejkovská notářský zápis NZ 242/2014, N 274/2014. [3] Na takto ustaveném základu soud prvního stupně uzavřel, že usnesení
členské schůze je v rozporu se zákonem a dobrými mravy. Ačkoliv obsahem
usnesení členské schůze bylo přijetí nových stanov, kterými se družstvo ve
smyslu § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a
družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“],
podřídilo nové právní úpravě, došlo současně ke změně rozsahu práv a povinností
členů družstva, konkrétně bylo ze stanov vypuštěno ustanovení (čl. 18)
upravující právo člena družstva na převod vlastnického práva k družstevnímu
bytu. [4] Podle soudu současná právní úprava poskytuje členům družstva
ochranu, mimo jiné v tom, že pozvánka na členskou schůzi musí v souladu s § 636
odst. 1 a 2 písm. d) z. o. k. obsahovat program členské schůze. Smyslem tohoto
ustanovení je, aby členové družstva měli dostatečný časový prostor seznámit se
s pořadem jednání svolávaného zasedání, vytvořit si k jednotlivým bodům vlastní
názor a rozmyslet si, jak o nich hlasovat. [5] Soud dospěl k závěru, podle něhož je v rozporu se zákonem a dobrými
mravy, je-li na zasedání členské schůze rozhodováno o schválení stanov, které
zásadním způsobem mění rozsah členských práv a povinností, aniž jsou v pozvánce
u tohoto bodu programu uvedeny navrhované významnější změny oproti dosavadním
stanovám. V takovém případě je totiž „významně ztěžováno jednotlivým členům,
aby se náležitě připravili na zasedání členské schůze, když jsou nuceni
jednotlivé materiály pečlivě studovat a zkoumat, zda v nich není ukryta nějaká
významná změna. V souladu s dobrými mravy by potom bylo, kdyby v pozvánce u
daného bodu pořadu jednání bylo uvedeno, jaké konkrétní změny oproti původním
stanovám jsou v navrhovaných stanovách obsaženy.“
[6] Právo člena bytového družstva na převod vlastnického práva k
družstevnímu bytu je podle soudu „významným právem, a to natolik, že pro z něj
plynoucí očekávání možného nabytí bytu do svého vlastnictví je mnohdy hlavním
kritériem při rozhodování o tom, zda se členem bytového družstva stát, či
nikoliv“. [7] Soud se naopak neztotožnil s tvrzením navrhovatele, podle něhož pro
přijetí usnesení členské schůze byl v souladu s § 731 odst. 2 z. o. k. potřebný
souhlas všech členů družstva.
Podle soudu se požadavek souhlasu všech členů
družstva vztahuje jen na náležitosti stanov vyjmenované v § 731 odst. 1 z. o. k., což plyne z jazykového výkladu, ale i ze smyslu a účelu právní úpravy
bytových družstev. [8] Vrchní soud v Praze k odvolání družstva v záhlaví označeným
usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh na vyslovení
neplatnosti usnesení členské schůze zamítl (první výrok), a rozhodl o náhradě
nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). [9] Odvolací soud ze shodných tvrzení účastníků zjistil, že „od 12. 6. 2014 měli členové družstva, včetně navrhovatele, možnost seznámit se se zněním
nových stanov, přičemž nebylo zjištěno, že by stanovy, které byly předloženy na
schůzi dne 8. 12. 2014 ke schválení, obsahovaly zásadní změny (mimo gramatické
úpravy)“. [10] Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle
něhož pro přijetí usnesení členské schůze nemuseli hlasovat všichni členové
družstva. [11] Podle odvolacího soudu však nelze dospět k závěru, podle něhož
došlo k porušení zákona a dobrých mravů tím, že pozvánka nebyla dostatečně
konkrétní, jde-li o program členské schůze. Pozvánka totiž obsahovala program
schůze, a to schválení nových stanov, a navrhovatel se v dostatečné době před
konáním členské schůze seznámil s návrhem nových stanov a tento návrh též
připomínkoval.
[12] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož
přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále
též jen „o. s. ř.“), namítaje, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek
hmotného práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a
to:
1) Zda „přijetí usnesení členské schůze s odkazem na § 731 odst. 2 z. o. k. vyžaduje souhlas všech členů bytového družstva v případě, pokud členská
schůze vypustila v nově přijatých stanovách oproti dosavadním platným stanovám
nabídkovou povinnost bezúplatného převodu bytové jednotky do osobního
vlastnictví jednotlivým členům“. 2) Zda „přijetí usnesení členské schůze je v rozporu se zákonem a
dobrými mravy, pokud
a. nebylo v pozvánce u schvalování nových stanov blíže popsáno, že se
zásadně mění otázka úpravy převodu bytů do osobního vlastnictví včetně, jak
ukládá § 637 z. o. k.,
b. jsou členové informováni, že je potřebný 100% souhlas všech členů k
přijetí nových stanov, a pokud souhlas není dosažen, jsou informováni o tom, že
se bude muset konat schůze nová,
c. není v pozvánce uvedeno, která úprava stanov se bude schvalovat, zda
z 12. 6. 2014 nebo z 21. 11. 2014 oznámená e-mailovou komunikací,
d. nebylo sděleno, že usnesení bylo přijato, a přesto je vyhotoven zápis
s opačným závěrem“. [13] Dovolatel má za to, že zákon poskytuje ochranu nájemnímu a obecně
užívacímu právu člena družstva k družstevnímu bytu. Užívací právo je součástí
práva vlastnického a tvoří jednu z jeho složek. Ve stanovách družstva byl
upraven bezúplatný převod družstevních bytů do vlastnictví členů družstva po
splnění podmínek v kupní smlouvě týkající se domu č. p. XY. Dovolatel je
přesvědčen, že tato úprava je úpravou práv a povinností člena spojených s
užíváním družstevního bytu, neboť s užíváním bytu souvisí i nárok na převod
bytu do vlastnictví. Na základě uvedené úvahy měla být podle dovolatele změna
stanov odsouhlasena všemi členy družstva podle § 731 odst. 2 z. o. k. [14] Ke skutkovému stavu dovolatel uvádí, že dne 12. 6. 2014 byly na
webu družstva umístěny upravené původní stanovy, z nichž byl vypuštěn čl. 18,
což vyvolalo ostrou reakci některých členů družstva. Na členské schůzi konané
dne 19. 6. 2014 se členové družstva dohodli, že se v září 2014 uskuteční další
členská schůze za účasti právníka, který vysvětlí a zdůvodní navrhované změny
stanov. Tato členská schůze se však nekonala. Dne 21. 11. 2014 byly na webu
družstva umístěny „další nové stanovy družstva“ v jiném znění, než v jakém byly
diskutovány na členské schůzi v červnu 2014. [15] Dovolatel v dovolání obsáhle popisuje další skutečnosti a na
základě toho zejména tvrdí, že členové družstva nevěděli, o jakém návrhu stanov
hlasují (zda o návrhu z 12. 6. 2014, anebo o návrhu z 21. 11. 2014), že
usnesení členské schůze nebylo přijato, neboť hlasování o něm bylo vedeno při
sdělení, že je nezbytné dosáhnout 100% souhlasu všech členů družstva, a že
zápis o průběhu zasedání členské schůze neodpovídá skutečnosti. [16] Dovolatel namítá též nepředvídatelnost a překvapivost rozhodnutí
odvolacího soudu.
Vytýká mu také, že v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího
soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 422/2012, neseznámil účastníky s
odlišným právním posouzením věci a nedal jim příležitost se k němu vyjádřit,
čímž jim odepřel právo na slyšení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních
práv a svobod. [17] Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu
zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [18] Družstvo se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje s důvody rozhodnutí
odvolacího soudu a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání navrhovatele odmítl,
popř. aby je zamítl. [19] Namítá-li dovolatel, že členové družstva nevěděli, o jakém návrhu
stanov hlasují, že usnesení členské schůze nebylo přijato, neboť hlasování o
něm bylo vedeno při sdělení, že je nezbytné dosáhnout 100% souhlasu všech členů
družstva, a že zápis o průběhu zasedání členské schůze neodpovídá skutečnosti,
zpochybňuje tím skutkový závěr, ze kterého odvolací soud vycházel ve svém
rozhodnutí a podle něhož bylo hlasováno o konkrétním návrhu nových stanov
(uvedeném v notářském zápisu) s tím, že usnesení členské schůze bylo přijato 87
% většinou všech hlasů, což bylo předsedajícím členské schůze konstatováno
ihned po ukončení hlasování. [20] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy
nižších stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném
od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v § 241a
odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových
zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací
důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání
(srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo
2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014). [21] V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že při úvaze, zda je
právní posouzení věci odvolacím soudem – v mezích právní otázky vytyčené
dovolatelem – správné, vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího
soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých
právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srovnej např. důvody
rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003,
uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1203/2004, či ze
dne 10. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3829/2011). [22] Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. k posouzení v něm
otevřených otázek výkladu § 637 z. o. k. a § 731 z. o. k., v rozhodování
dovolacího soudu dosud neřešených. [23] Podle § 636 z. o. k. svolavatel nejméně 15 dnů přede dnem konání
členské schůze uveřejní pozvánku na členskou schůzi na internetových stránkách
družstva a současně ji zašle členům na adresu uvedenou v seznamu členů. Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou. Pozvánka musí být na
internetových stránkách uveřejněna až do okamžiku konání členské schůze
(odstavec 1). Pozvánka obsahuje alespoň
a) firmu a sídlo družstva,
b) místo a dobu zahájení členské schůze; místo a doba zahájení členské schůze
se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí zúčastnit,
c) označení, zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská schůze,
d) program členské schůze a
e) místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem
programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce (odstavec 2). [24] Podle § 637 z. o. k. má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí
usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, obsahuje pozvánka v příloze též
návrh těchto změn nebo návrh usnesení. [25] Podle § 731 z. o. k. stanovy bytového družstva kromě náležitostí
podle § 553 obsahují také
a) podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření
smlouvy o nájmu družstevního bytu, a
b) podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s
právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena
bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Tato práva a
povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a povinnostmi člena plynoucími z
členství v bytovém družstvu (odstavec 1). Pro změnu úpravy náležitostí stanov uvedených podle odstavce 1 se vyžaduje
souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu
na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření
smlouvy o nájmu družstevního bytu (odstavec 2). I. K výkladu § 637 z. o. k. [26] Ačkoli zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do
31. 12. 2013, nestanovil povinné náležitosti pozvánky na členskou schůzi
družstva, Nejvyšší soud již ve svých dřívějších rozhodnutích dovodil, že z
obsahu pozvánky musí být zřejmé, o čem bude členská schůze jednat, přičemž v
pozvánce uvedený program musí být natolik určitý, aby se člen družstva mohl
(mimo jiné) kvalifikovaně rozhodnout, zda se jednání členské schůze zúčastní (k
tomu srov.
důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2000, sp. zn. 32 Cdo
2637/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 297/2004,
ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1487/2012, či ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1298/2014). [27] Důvodová zpráva k návrhu zákona o obchodních korporacích (sněmovní
tisk č. 363, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období
2010-2013) k proceduře svolání členské schůze uvádí, že podstatné principy jsou
převzaty z dosavadního obchodního zákoníku; návrh zákona je však výrazně
přísnější, když donucujícím způsobem stanoví základní pravidla. Tuto otázku
podle zákonodárce nelze ponechat na stanovách, neboť přílišný liberalismus by
se mohl obrátit proti členům družstva. [28] S účinností od 1. 1. 2014 tak zákon o obchodních korporacích, na
rozdíl od obchodního zákoníku, v § 636 odst. 2 předepisuje povinné minimální
náležitosti pozvánky na členskou schůzi družstva. Právní úprava svolání členské
schůze družstva přitom spadá do kategorie práva týkajícího se postavení osob ve
smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) [tzv. statusová úprava]. Ujednání porušující tuto úpravu jsou výslovně
zakázána (§ 1 odst. 2 o. z.) [srov. obdobně závěry usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016, uveřejněném pod číslem 10/2019
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]. [29] Rozhodování o změně stanov družstva je jedním z nejvýznamnějších
oprávnění patřících do působnosti členské schůze družstva [srov. § 656 písm. a)
z. o. k.]. Stanovy totiž (vedle zákona) představují základní právní dokument,
který upravuje statusové otázky družstva a práva a povinnosti členů družstva. Zákonodárce proto v § 637 z. o. k. (kromě obecných požadavků na obsahové
náležitosti pozvánky na členskou schůzi družstva uvedených v § 636 odst. 2 z. o. k.) vyžaduje, aby v příloze pozvánky na členskou schůzi družstva, na jejímž
zasedání má dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je
změna stanov, byl obsažen též návrh těchto změn nebo návrh usnesení. Účelem
této zvláštní úpravy je zajistit dostatečnou informovanost členů družstva,
zejména aby se všichni členové družstva mohli v dostatečném časovém předstihu
na zasedání členské schůze rozhodující o tak významné záležitosti řádně
připravit a aby mohli uvážit, zda a jak budou o změně stanov hlasovat. [30] V usnesení ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, přijatém
po vydání napadeného usnesení a uveřejněném pod číslem 9/2020 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud (mimo jiné) vyložil účel právní úpravy
svolání valné hromady akciové společnosti a ve vztahu k náležitostem pozvánky
na valnou hromadu podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. formuloval a odůvodnil
následující závěry:
1) Pozvánka na jednání valné hromady obsahuje (vedle dalších
náležitostí) i návrh usnesení valné hromady. Návrh usnesení musí být uveden
zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno.
2) Má-li valná hromada rozhodovat o změně stanov společnosti, musí
pozvánka obsahovat – jakožto součást návrhu usnesení valné hromady – celé znění
navrhovaných změn stanov. Nestačí tudíž do pozvánky uvést toliko
charakteristiku podstaty navrhovaných změn stanov. Je-li přitom navrhovaná
změna stanov rozsáhlá, lze (zpravidla pro přehlednost) text změny stanov
pojmout do samostatné přílohy, jež bude součástí pozvánky, a v návrhu usnesení
uvést, že valná hromada schvaluje změnu stanov ve znění uvedeném v (konkrétní)
příloze. 3) Obě formy (podoby) pozvánky na valnou hromadu (tj. pozvánka
uveřejněná na internetových stránkách a pozvánka rozesílaná akcionářům, popř. oznamovaná jiným způsobem nahrazujícím písemnou pozvánku) by zásadně měly být
identické. Nicméně je-li pozvánka v konkrétním případě s ohledem na zákonné
náležitosti obsáhlá (zpravidla s ohledem na počet a rozsah příloh), společnost
ji může v plném rozsahu (tj. včetně všech příloh) uveřejnit toliko na svých
internetových stránkách a v písemné pozvánce (rozesílané akcionářům), popř. ve
formě ji nahrazující, ohledně rozsáhlejších částí pozvánky odkázat na pozvánku
uveřejněnou na internetových stránkách. Takto lze např. odkázat na účetní
závěrku, na znění rozsáhlejších návrhů změn stanov či smluv, jež má valná
hromada schvalovat. Takový postup bude zpravidla pro společnost méně nákladný,
aniž by současně odporoval účelu právní úpravy svolání valné hromady (opačný
závěr odůvodněný specifickými okolnostmi však nelze zcela vyloučit). [31] Uvedené závěry přijaté v poměrech akciové společnosti se přiměřeně
prosadí i v poměrech družstva ve vztahu k posuzování náležitostí přílohy
pozvánky na členskou schůzi podle § 637 z. o. k. [32] Má-li členská schůze družstva rozhodovat o změně stanov družstva,
anebo má-li přijmout usnesení, jehož důsledkem je změna stanov družstva, musí
příloha pozvánky na členskou schůzi obsahovat celé znění navrhovaných změn
stanov nebo návrh usnesení zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez
dalšího hlasováno. Nestačí tudíž do pozvánky (její přílohy) uvést toliko
charakteristiku podstaty navrhovaných změn stanov. [33] Absence zákonem (popř. stanovami) vyžadovaných náležitostí pozvánky
na členskou schůzi představuje vadu při svolání členské schůze. Vadné svolání
členské schůze může být důvodem pro (případné) vyslovení neplatnosti usnesení
členské schůze (přijatých na vadně svolaném zasedání) [srov. v judikatuře
Nejvyššího soudu přijaté v poměrech obchodních společností např. usnesení ze
dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008, ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo
590/2009, ze dne 11. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2544/2014, či ze dne 26. 6. 2018,
sp. zn. 27 Cdo 1725/2017]. [34] Uzavřel-li v poměrech projednávané věci odvolací soud, že při
svolání členské schůze nedošlo k porušení zákona, neboť „o návrhu na znění
nových stanov byli od 12. 6. 2014 všichni členové družstva informováni“, aniž
se zabýval tím, zda k pozvánce ze dne 23. 11. 2014 na členskou schůzi družstva
konanou dne 8. 12. 2014, která měla na programu (pouze) schválení nových
stanov, byla v souladu s § 637 z. o. k.
připojena příloha s návrhem nových
stanov (popř. zda tak bylo učiněno alespoň v pozvánce uveřejněné na
internetových stránkách družstva a v písemné pozvánce zaslané členům družstva
na adresy uvedené v seznamu členů bylo na pozvánku uveřejněnou na internetových
stránkách družstva odkázáno), je jeho právní posouzení věci neúplné, a tudíž i
nesprávné. [35] Skutečnost, že s návrhem nových stanov (s jeho přesným zněním, o
kterém bylo posléze na členské schůzi hlasováno), jenž nebyl přílohou
(součástí) pozvánky, byli členové družstva seznámeni ještě před svoláním
členské schůze, nemá sice vliv na závěr o tom, zda byla členská schůze svolána
v souladu se zákonem, může však být důvodem pro zamítnutí návrhu na vyslovení
neplatnosti usnesení členské schůze podle § 260 odst. 1 o. z. (k výkladu § 260
o. z. srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27
Cdo 787/2018). II. K výkladu § 731 z. o. k. [36] Jednou ze základních náležitostí stanov družstva je úprava práv a
povinností člena družstva a družstva [§ 553 písm. h) z. o. k.]. Bytové družstvo
je založeno za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů (§ 727 odst. 1),
což činí zejména tím, že poskytuje družstevní byty nebo družstevní nebytové
prostory (dále též jen „družstevní byt“) do nájmu svým členům (§ 729 odst. 1 z. o. k.). Právy a povinnostmi člena bytového družstva plynoucími z členství v
tomto družstvu (vedle práv a povinností členů všech družstev, jak jsou obecně
vypočteny v § 575 a násl. z. o. k.) jsou proto také právo na uzavření smlouvy o
nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami a práva a povinnosti z
této smlouvy vzniklé (§ 733 odst. 2 z. o. k.). Zákon vyžaduje, aby stanovy
bytového družstva tato práva a povinnosti konkrétně upravily, přičemž rozlišuje
mezi úpravou podmínek, za nichž vznikne členovi bytového družstva právo na
uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu [§ 731 odst. 1 písm. a) z. o. k.], a
podrobnější úpravou práv a povinností člena bytového družstva spojených s
právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena
bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu [§ 731 odst. 1 písm. b) z. o. k.]. [37] Požadavek § 731 odst. 2 z. o. k., aby změna úpravy náležitostí
stanov bytového družstva uvedených v § 731 odst. 1 z. o. k. byla odsouhlasena
všemi členy družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na
družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření
smlouvy o nájmu družstevního bytu, vychází ze skutečnosti, že podmínky, práva a
povinnosti vypočtené v § 731 odst. 1 z. o. k. jsou významné pro každého z
uvedených členů, neboť se týkají zajišťování jejich bytových potřeb (srov. též
závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4460/2018). Změnou úpravy náležitostí stanov bytového družstva uvedených v § 731 odst. 1 z. o. k. se tak zasahuje do právního postavení každého z nich. [38] Ustanovení § 731 odst. 2 z. o. k. upravuje (obdobně jako tak činí v
poměrech společnosti s ručením omezeným ustanovení § 171 odst. 2 z. o. k.
pro
tam uvedená usnesení valné hromady) většinu hlasů, potřebnou pro přijetí
usnesení členské schůze, jímž se mění stanovy v části upravující náležitosti
podle § 731 odst. 1 z. o. k. Uvedené ustanovení představuje výjimku z pravidla,
podle něhož členská schůze rozhoduje většinou hlasů přítomných členů (§ 645 z. o. k.), a jako výjimku jej nelze (za užití rozšiřujícího výkladu) aplikovat na
případy, na něž nedopadá (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo
4460/2018, odst. 27 a 28). [39] Právy a povinnostmi člena bytového družstva spojenými s užíváním
družstevního bytu ve smyslu § 731 odst. 1 písm. b) z. o. k. jsou pak práva a
povinnosti, které se týkají samotného obsahu nájemního vztahu, tj. zejména
užívání družstevního bytu nájemcem (členy jeho domácnosti, popř. dalšími
osobami) a placení nájemného a plateb za plnění spojená s užíváním bytu. [40] Právo člena bytového družstva, který je nájemcem družstevního bytu,
na bezúplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu, přiznané
konkrétním článkem stanov družstva, není součástí práv nájemce spojených s
užíváním družstevního bytu, neboť s užíváním družstevního bytu bezprostředně
nesouvisí. Rozhodnutí členské schůze o změně stanov, kterou se takový článek ze
stanov vypouští, proto nepodléhá úpravě § 731 odst. 2 z. o. k., tj. nevyžaduje
souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu
na družstevní byt. [41] Závěr odvolacího soudu, podle něhož pro přijetí usnesení členské
schůze nemuseli hlasovat všichni členové družstva, je tak správný. [42] Jelikož řešení první dovoláním otevřené právní otázky, na níž
napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1
o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž se pro nadbytečnost zabýval
dalšími námitkami dovolatele a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1
věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.). [43] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g
odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.). [44] V novém rozhodnutí soud rozhodne i o nákladech řízení, včetně
řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.)
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.