USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce P. S., zastoupeného Mgr. Martinem Rybnikářem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1922/3, PSČ 602 00, proti žalovanému DRUŽBA, stavební bytové družstvo, se sídlem v Brně, Kapucínské náměstí 100/6, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 00047708, o zaplacení 4.073.520 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 53 C 6/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2023, č. j. 44 Co 129/2022-228, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
[1] Žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném bytovém družstvu (dále jen „družstvo“) náhrady škody, již mu mělo družstvo způsobit tím, že v rozporu se svojí povinností předcházet škodám „registrovalo“ (podle žalobce neplatnou) dohodu o převodu členských práv a povinností mezi žalobcem (jako převodcem) a T. B. (jako nabyvatelem, dále jen „T. B.“).
[2] Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 2. 2022, č. j. 53 C
6/2020-185, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).
[3] V záhlaví označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[4] Proti prvnímu výroku rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
[5] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož družstvo žádnou povinnost ve vztahu k dovolateli neporušilo, a to již proto, že dotčená dohoda o převodu členských práv a povinností je platná, odpovídá ustanovení § 159a o. s. ř., jakož i ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, z níž se podává, že byla-li určitá právní otázka pro účastníky řízení již závazně („jednou pro vždy“) vyřešena pravomocným rozsudkem (usnesením), je toto rozhodnutí (a v něm přijaté řešení) závazné jak pro tytéž účastníky řízení v dalších případných řízeních, tak i pro soudy, které z něj v řízeních mezi týmiž účastníky musí vycházet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.
6. 2000, sp. zn. 25 Cdo 5/2000, uveřejněný pod číslem 48/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 31 Cdo 2740/2012, uveřejněné pod číslem 82/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4512/2010, nebo ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4004/2011, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1073/2013).
[6] Otázka platnosti dohody o převodu členských práv a povinností byla pravomocně vyřešena usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 8. 2018, č. j. 8 Cmo 95/2018, 8 Cmo 96/2018-1104 (dovolání proti němu podané Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2120/2019). Je-li dohoda o převodu členských práv uzavřená mezi dovolatelem a T. B. platná, pak družstvo tím, že po jejím předložení jednalo s T. B. jako se členem družstva, neporušilo žádnou povinnost.
[7] Tvrzení dovolatele, že družstvo porušilo své povinnosti tím, že nepřihlédlo k dohodě, jíž převedl tatáž členská práva a povinnosti na svého otce ještě předtím, než uzavřel dohodu o převodu členských práv a povinností s T. B., a to v situaci, kdy družstvo o údajné dohodě mezi dovolatelem a jeho otcem nebylo vůbec informováno (a nevědělo o ní), je natolik absurdní, že nemá smysl se jím vůbec zabývat.
[8] Otázky „zda změny v textu písemné smlouvy jsou pro účastníky závazné, pokud s nimi neprojevili souhlas a pokud změněnou smlouvu nepodepsali“, a „zda smlouva o převodu členských práv a povinností týkajících se družstevního bytu, která sice byla mezi účastníky tohoto právního úkonu podepsána, ale nebyla předložena k registraci bytovému družstvu, je ve vztahu k účastníkům této smlouvy a k třetím osobám účinná či nikoliv“, nečiní dovolání přípustným již proto, že na jejich posouzení napadené rozhodnutí nespočívá.
[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.