Judikát 28 Cdo 384/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:14.04.2026
Spisová značka:28 Cdo 384/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:28.CDO.384.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Bezdůvodné obohacení
Dotčené předpisy:§ 451 odst. 2 předpisu č. 40/1964 Sb. Kategorie rozhodnutí:C 28 Cdo 384/2026-789
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce: Společenství vlastníků jednotek Klášterní dvůr 931-934, Rajhrad, IČO 29193818, se sídlem v Rajhradě, Klášterní Dvůr 932, zastoupené Mgr. Evou Kantoříkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jaselská 197/14, proti žalované: Tokad, s.r.o., IČO 28549121, se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 1224/42, zastoupená JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Strži 2102/61a, o zaplacení 202 257,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 9 EC 386/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2025, č. j. 13 Co 105/2025-748, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 27. 8. 2025, č. j. 13 Co 105/2025-748, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. 10. 2024, č. j. 9 EC 386/2011-697, potvrdil ve výrocích I a II, jimiž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 11 602,50 Kč s příslušenstvím a žaloba byla v části o zaplacení 190 655 Kč s příslušenstvím zamítnuta, a v nákladových výrocích III, IV a V jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (náhrada nákladů řízení byla následně přiznána rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 12. 2025, č. j. 9 EC 386/2011-754).
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalobce. Předestřel otázku, zda výše bezdůvodného obohacení vzniklého plněním na základě neplatné smlouvy o dodávce tepla (smlouvy o dodávce tepelné energie sjednané mezi účastníky řízení dne 16. 6. 2009), jež podléhá cenové regulaci, může převyšovat cenu stanovenou cenovým předpisem formou věcného usměrnění ceny. Měl za to, že jde o otázku dovolacím soudem dosud neřešenou.
3. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen – „o. s. ř.“), jímž je třeba poměřovat přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu usnesení vyjmenovaných v § 238a o. s. ř.), „není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolatelem vymezené otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.
4. Na dovolatelem kladené otázce ovšem rozsudek odvolacího soudu nezávisí.
Odvolací soud totiž v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu dovodil, že peněžitá náhrada (bezdůvodné obohacení) za plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, dále jen – „obč. zák.“) – neplatné smlouvy o dodávce tepla – musí být poskytnuta ve výši odpovídající ceně obvyklé vynakládané za plnění poskytnuté v daném místě, čase a za srovnatelných podmínek, stanovené zpravidla formou znaleckého posudku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.
10. 2000, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/2000, nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 845/99, a ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 33 Odo 668/2002). Výši bezdůvodného obohacení vzniklého dodáním tepelné energie v rozhodném období (rok 2010) na základě neplatné smlouvy proto za užití znaleckého posudku (č. 057/2024 /014-249/24/ vypracovaného Ing. Martinem Škopkem, Ph.D.) určil částkou korespondující obvyklé ceně dodaného plnění (§ 458 odst. 1 obč. zák.).
Vyšel-li pak (v souladu se soudem prvního stupně) ze zjištění, že takto určená obvyklá cena poskytnutého plnění, ale ani žalovanou na základě předmětné neplatné smlouvy účtovaná a žalobcem uhrazená cena za dodávku tepla v dotčeném období (převyšující obvyklou cenu o 11 602,50 Kč), nepřesahuje zákonem stanovenou cenovou regulaci (§ 15 odst. 1 písm. c/ zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v rozhodném znění – viz body 17 a 18 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a v něm citované protokoly Státní energetická inspekce ze dne 2.
2. 2011, č. 061300211, a ze dne 30. 6. 2011, č. 061301611), pak rozsudek odvolacího soudu na posouzení dovolatelem kladené otázky, zda bezdůvodné obohacení vzniklé plněním na základě neplatné smlouvy může cenu odpovídající cenové regulaci převyšovat, nikterak nezávisí. Odvolací soud, vycházeje ze závěrů o tom, že odběratelem zaplacená částka (ani na základě znaleckého posudku určená obvyklá cena poskytnutého plnění) cenový regulativ nepřevyšuje, nastolenou otázku neřešil a řešit ji ani nemusel. Znalecké závěry o obvyklé ceně dodané tepelné energie by ostatně zákonem stanovený cenový regulativ z povahy věci převyšovat neměly (stěží by bylo lze dovodit, že „správně“ zjištěná obvyklá cenová hladina v daném místě a čase odporuje cenovému předpisu).
5. Vychází-li pak dovolatel při kladení dovolací otázky z vlastní verze skutkového stavu, jež se se stavem zjištěným soudy nižších stupňů rozchází, sluší se připomenout, že skutkovým zjištěním soudů nižšího stupně je dovolací soud dle účinné procesní úpravy vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3420/2015, a ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2515/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 998/2016, dále viz též usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. II. ÚS 538/16, bod 10, ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 1766/16, bod 6, a ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 2050/17, bod 17), přičemž k výtkám vůči hodnocení provedených důkazů s účinností od 1. 1. 2013 není k dispozici žádný způsobilý dovolací důvod (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a dále v poměrech do 31.
12. 2012 například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněného pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, uveřejněný pod č. 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu není pak zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Prostřednictvím polemiky se skutkovými závěry odvolacího soudu tudíž ve smyslu § 237 o. s. ř. na přípustnost dovolání usuzovat nelze.
6. Z uvedeného je tedy zřejmé, že předpoklady přípustnosti podaného dovolání (§ 237 o. s. ř.) v projednávané věci naplněny nebyly.
7. Napadá-li dovolatel rozsudek odvolacího soudu i v části o zaplacení 11 602,50 Kč s příslušenstvím, v níž v řízení uspěl, nevznikla mu napadeným rozsudkem odvolacího soudu újma reparovatelná v dovolacím řízení, pročež dovolatel v uvedeném rozsahu k podání dovolání není subjektivně legitimován (oprávněn).
8. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.), dovolání odmítl zčásti jako nepřípustné a zčásti jako podané osobou, jež k němu není oprávněna (§ 243c odst. 1 věty první, § 218 písm. b/ o. s. ř).
9. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované, která se k dovolání nevyjádřila, žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
10. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná též na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na internetových stránkách https://nalus.usoud.cz.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 4. 2026 Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu