29 Cdo 619/2018-107
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Milana Poláška v konkursní věci
úpadce J. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.
zn. 52 K 92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 23. ledna 2012, č. j. 2 Ko 38/2011-7574, vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 76 ICm 1316/2012, o dovolání úpadce proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. srpna 2017, č. j. 11 Cmo 63/2016-78,
Dovolání se odmítá.
[1] Usnesením ze dne 10. prosince 2010, č. j. 52 K 92/97-6646, Městský soud v
Praze (dále jen „konkursní soud“) schválil dohodu o vypořádání společného jmění
úpadce (J. K.). Odvolání úpadce proti tomuto usnesení odmítl Vrchní soud v
Praze usnesením ze dne 23. ledna 2012, č. j. 2 Ko 38/2011-7574, jako
nepřípustné. [2] Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 23. ledna 2012 podal úpadce 9. května 2012 žalobu pro zmatečnost, která je vedena u konkursního soudu pod sp. zn. 76 ICm 1316/2012. [3] Usnesením ze dne 12. listopadu 2015, č. j. 76 ICm 1316/2012-45, vydaným
vyšším soudním úředníkem, vyzval konkursní soud úpadce, aby do 3 dnů od
doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za žalobu pro zmatečnost, který činí
podle položky 17 Sazebníku poplatků (přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích) 5.000 Kč, s poučením, že jinak bude řízení zastaveno. [4] Usnesením ze dne 29. ledna 2016, č. j. 76 ICm 1316/2012-53, konkursní soud:
1/ Potvrdil (k námitkám úpadce ze dne 9. prosince 2015, č. l. 47) usnesení
konkursního soudu ze dne 12. listopadu 2015 (bod I. výroku). 2/ Odmítl pro opožděnost (další) námitky žalobce ze dne 28. prosince 2015 (č. l. 51) proti usnesení konkursního soudu ze dne 12. listopadu 2015 (bod II. výroku). 3/ Zamítl žádosti úpadce (obsažené v námitkách z 9. a 28. prosince 2015) o
ustanovení zástupce pro řízení o námitkách proti usnesení konkursního soudu ze
dne 12. listopadu 2015 (bod III. výroku). [5] Usnesením ze dne 9. srpna 2017, č. j. 11 Cmo 63/2016-78, Vrchní soud v
Praze:
1/ Odmítl odvolání úpadce proti bodům I. a II. výroku usnesení konkursního
soudu ze dne 29. ledna 2016 (první výrok). 2/ K odvolání úpadce potvrdil usnesení konkursního soudu ze dne 29. ledna 2016
v bodu III. výroku (druhý výrok). [6] Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 9. srpna 2017 podal úpadce dovolání
(č. l. 91). [7] Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému v
rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce podle zákona č. 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“). Jde o mimořádný opravný
prostředek proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení [srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2006, sp. zn. 29 Odo 783/2005, uveřejněné v
časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2006, pod číslem 147, nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005; usnesení jsou
(stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupná i na
webových stránkách Nejvyššího soudu]; i pro řízení o takové žalobě pro
zmatečnost tedy platí ustanovení § 432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o
úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Podle tohoto ustanovení
pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (před 1. lednem 2008) se použijí dosavadní právní předpisy. V intencích závěrů
obsažených již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo
3409/2008, uveřejněném pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek (dále jen „R 16/2009“), se oněmi „dosavadními právními předpisy“
rozumí i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007.
Občanský
soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 je rozhodný i pro dovolací
řízení v této věci. [8] Dovolání úpadce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 9. srpna 2017 pak
Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř., jelikož
objektivně není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu. [9] K přípustnosti dovolání proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu o
odmítnutí (části) odvolání, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. 29 Odo 381/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura
číslo 12, ročník 2006, pod číslem 174). [10] K přípustnosti dovolání proti druhému (potvrzujícímu) výroku usnesení
odvolacího soudu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek. [11] Okolnost, že napadené usnesení obsahuje nesprávné poučení o tom, že při
splnění dalších podmínek dovolání proti druhému výroku usnesení přípustné být
může (zjevně vycházeje z nesprávného znění občanského soudního řádu), možnost
podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné
pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního
soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem
210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
[12] V zájmu předejití dalších chybných postupů soudů a účastníků při
projednání předmětné žaloby pro zmatečnost Nejvyšší soud pro úplnost (a bez
vlivu na výsledek dovolacího řízení v této věci) upozorňuje, že z toho, že
žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem podaným proti
rozhodnutí vydanému v konkursním řízení vedeném podle zákona o konkursu a
vyrovnání, plyne, že:
1/ V řízení o žalobě pro zmatečnost soud postupuje stejně jako soud rozhodující
o jiných opravných prostředcích (o odvolání nebo o dovolání) proti rozhodnutí
vydanému v konkursním řízení úpadce.
2/ Účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost jsou vedle úpadce i všichni další
účastníci konkursní řízení vedeného na majetek úpadce (srov. § 7 ZKV) a
rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost je soud povinen doručit všem těmto
účastníkům na základě stejných pravidel, jimiž se řídí doručování jiných
rozhodnutí vydaných v konkursní věci úpadce (srov. především § 66c ZKV).
Jedinou změnou, kterou lze s účinností od 1. července 2009 pokládat na základě
zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za uplatnitelnou v
konkursním a vyrovnacím řízení vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání a ve
sporech takovým řízením vyvolaných (a to vzhledem k obsahu článku II. bodu 4.
uvedeného zákona), je úprava doručování písemností a předvolávání k soudu,
včetně důvodu zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. h/ o. s. ř., ve znění
účinném od 1. července 2009. Srov. k tomu shodně např. rozsudek Nejvyššího
soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněný pod číslem
41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
3/ Stejně jako pro spory vyvolané konkursem prohlášeným podle zákona o konkursu
a vyrovnání (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2011,
sp. zn. 29 Cdo 3298/2011, uveřejněného pod číslem 50/2012 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek) je pro konkursní řízení vedené podle zákona o konkursu
a vyrovnání, včetně té jeho části, jež se týká projednávání mimořádných
opravných prostředků (dovolání, žaloby pro zmatečnost) podaných proti
rozhodnutím vydaným v konkursním řízení, nadále použitelný zákon o soudních
poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (srov. opět R 16/2009 a § 432
odst. 1 insolvenčního zákona). Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. j/ zákona o
soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007, je přitom řízení ve
věci konkursu, včetně nuceného vyrovnání, od soudních poplatků osvobozeno. Z
ustanovení § 11 odst. 3 písm. d/ zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném
do 31. prosince 2007, pak plyne, že osvobození podle ustanovení § 11 odst. 1
písm. j/ zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007,
se vztahuje také na řízení o žalobě pro zmatečnost. Postupy konkursního soudu
směřující ke zpoplatnění žaloby pro zmatečnost podané úpadcem v této věci tedy
odporují zákonu o soudních poplatcích ve znění rozhodném pro projednání této
věci (úpadce nemá povinnost k úhradě soudního poplatku ze žaloby pro
zmatečnost).
4/ Pro konkursní řízení vedené podle zákona o konkursu a vyrovnání, včetně té
jeho části, jež se týká projednávání mimořádných opravných prostředků
(dovolání, žaloby pro zmatečnost), je nadále použitelný zákon č. 189/1994 Sb.,
o vyšších soudních úřednících, ve znění účinném do 31. prosince 2007. Srov. k
tomu opět R 16/2009 a § 432 odst. 1 insolvenčního zákona a přímo ve vztahu k
zákonu o vyšších soudních úřednících pak důvody usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 26. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 46/2009, uveřejněného pod číslem 113/2009
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších
soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně
souvisejících zákonů, jenž s účinností od 1. července 2008 zrušil (nahradil)
zákon č. 189/1994 Sb., není použitelný již proto, že s konkursním řízením
vedeným podle zákona o konkursu a vyrovnání nepočítá (působnost vyšších
soudních úředníků v této agendě neupravuje). Námitkové řízení obdobné tomu, jež
upravuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., pak zákon č. 189/1994
Sb. v rozhodném znění neupravuje. Postupy konkursního soudu, jenž takové
námitkové řízení v dané konkursní věci připustil (námitky projednal a rozhodl o
nich podle zákona č. 121/2008 Sb.), tedy odporují zákonu č. 189/1994 Sb. ve
znění rozhodném pro projednání této věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2019
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu