MSPH 96 INS 714/2009
96 ICm 444/2012
29 ICdo 25/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci
žalobců a) Dr. Ing. M. M., CSc., a b) M.V.M., s. r. o., se sídlem v Praze 5 –
Stodůlkách, Blattného 2316, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 64 93 90 57,
obou zastoupených JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Na
hřebenech II 1718/8, PSČ 140 00, proti žalovanému JUDr. T.P., advokátu, jako
insolvenčnímu správci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva,
zastoupenému Mgr. Karlem Volfem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Jindřicha
Plachty 3163/2, PSČ 150 00, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové
podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 96 ICm
444/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Pražského stavebního
bytového družstva, se sídlem v Praze 5, Na Hutmance 7/300, identifikační číslo
osoby 00 03 32 43, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS
714/2009, o námitce žalobců o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková, JUDr.
Jindřich Havlovec, JUDr. Jiří Kareta, Mgr. Tomáš Braun a JUDr. Jiří Goldstein
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v
Praze pod sp. zn. 96 ICm 444/2012, 103 VSPH 159/2012 (MSPH 96 INS 714/2009).
Žalobci ve shora uvedené věci podáními datovanými 20. dubna a 2. července 2012
uplatnili – odkazujíce na ustanovení § 14 odst. 1 a § 15a zákona č. 99/1963
Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a (mimo jiné) na závěry
formulované Ústavním soudem v nálezu ze dne 1. února 2005, sp. zn. II. ÚS
369/04 a Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 18. prosince 2008, sp. zn. 4 Nd
309/2008 – námitku podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily
Balounové a námitku podjatosti shora zmíněných soudců Vrchního soudu v Praze,
kteří s odkazem na ustanovení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a
způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), rozhodli „o návrhu jiných žalobců
na vyloučení téže insolvenční soudkyně ve skutkově obdobné věci“ tak, že
insolvenční soudkyně není vyloučena v projednávání a rozhodnutí označených věcí.
Přitom poukazují na skutečnost, že „dotčení soudci již svůj právní názor na
vyloučení insolvenční soudkyně rozhodující současně v incidenčním sporu
vyjádřili“ v usneseních ze dne 20. února 2012, č. j. Nco 37/2012-96 a ze dne
13. března 2012, č. j. Nco 36/2012-124, a to aniž by se „ústavně-konformním
způsobem vypořádali se všemi hledisky, které do této problematiky vnesli svým
podáním žalobci“.
Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že
námitka vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze není důvodná.
Podle ustanovení § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec
1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech (odstavec 4).
Podle ustanovení § 15a odst. 1 věty první o. s. ř. účastníci mají právo
vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc
projednat a rozhodnout.
Podle ustanovení § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo
přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu
soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce
sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně
žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve
svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je
také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při
jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem
dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být
založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. ustanovení §
116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), jemuž na roveň může v
konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
Jak vyplývá z písemného vyjádření soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Michala
Kubína, Mgr. Ivany Mlejnkové, JUDr. Jindřicha Havlovce, JUDr. Jiřího Karety,
Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Jiřího Goldsteina ze dne 12. července 2012, 17.
července 2012, 30. července 2012 a 1. srpna 2012, žádný z nich nemá poměr k
věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah.
Dovozují-li žalobci podjatost soudců ze způsobu jejich rozhodování v jiných
typově obdobných věcech, potom přehlíží, že podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s.
ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v
postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Tato výslovná zákonná úprava nemůže být dotčena
ani ojedinělým rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2008 sp. zn. 4
Nd 309/2008 (jež svým významem nepřekračuje skutkové okolnosti případu), na
které žalobci poukazují (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
26. ledna 2012, sp. zn. 21 Nd 9/2012, ze dne 20. března 2012, sp. zn. 20 Nd
11/2012 a sp. zn. 20 Nd 14/2012, jakož usnesení ze dne 19. listopadu 2009, 4 Nd
294/2009).
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že shledává očividným, že ani v rovině
vlastní argumentace žalobců (směřující k vyloučení soudců, kteří dříve
přitakali závěru, že důvodem k vyloučení soudce rozhodujícího „incidenční“ spor
není, že rozhoduje v insolvenční věci, z níž incidenční spor vzešel) není
námitka podjatosti soudců Vrchního soudu opodstatněná.
V poměrech insolvenčního zákona (jež v tomto ohledu nelze v žádném směru
poměřovat judikatorními závěry zformulovanými k zákonu č. 328/1991 Sb., o
konkursu a vyrovnání) je totiž závěr, že soudce, který vede insolvenční řízení,
není z tohoto důvodu vyloučen z projednání a rozhodování incidenčního sporu,
závěrem triviálním.
Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že
soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková, JUDr.
Jindřich Havlovec, JUDr. Jiří Kareta, Mgr. Tomáš Braun a JUDr. Jiří Goldstein
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v
Praze pod sp. zn. 96 ICm 444/2012, 103 VSPH 159/2012 (MSPH 96 INS 714/2009).
V Brně dne 26. září 2012
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu