U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Simona, v právní věci žalobců
a) JUDr. J. B., a b) JUDr. J. B., obou bytem v Praze 10, Zápotoční 647/15,
proti žalovaným 1) K. Z., a 2) J. Z., zastoupenými Mgr. Stanislavem Němcem,
advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 32, o určení vlastnictví k
nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 12 C
169/2008, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad
Labem – pobočky v Liberci ze dne 27. března 2013, č. j. 35 Co 159/2012-400,
I. Dovolání žalovaných se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í
(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaných proti shora citovanému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad
Labem – pobočky v Liberci není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť
rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí
dovolacího soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu České republiky
(dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) ze dne 24. října 2000, sp. zn.
29 Cdo 2029/99, jež je - stejně jako další zde označená rozhodnutí -
veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz,
dále rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2010, sp. zn. 30 Cdo
1244/2009, ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. 30 Cdo 4817/2008, ze dne 27. srpna
2003, sp. zn. 22 Cdo 1606/2003, nebo rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26.
listopadu 1993, sp. zn. 4 Cz 124/92, publikovaný v časopise Právní rozhledy pod
č. 3/1994, str. 95, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2003, sp. zn.
22 Cdo 1875/2002, publikovaný v časopise Právní rozhledy pod č. 7/2003, str.
368] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Dovolání
nemůže být přípustné ani z důvodů, jimiž žalovaní zpochybňují skutkový stav,
zjištěný odvolacím soudem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle ustanovení § 243c odst. 1 věty
první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu