Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 5192/2014

ze dne 2015-05-21
ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.5192.2014.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla

Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. P.

H., podnikatele, s místem podnikání v Brně, Zborovská 2391/39, zastoupeného

JUDr. Robertem Kameníkem, advokátem se sídlem v Brně, Česká 168/15, proti

žalovanému Ing. Arch. J. R., podnikateli, s místem podnikání v Moravanech,

Kostelní 9, zastoupenému Mgr. Janem Farkačem, advokátem se sídlem v Brně,

Veveří 365/46, o povolení obnovy řízení, vedené u Městského soudu v Brně pod

sp. zn. 55 C 79/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v

Brně ze dne 27. 3. 2014, č.j. 27 Co 352/2013-55, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 4. 2013, č.j. 55 C 79/2012-23, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 5. 2013,

č.j. 55 C 79/2012-25, jímž Městský soud v Brně zamítl žalobu, kterou se

žalovaný domáhal povolení obnovy řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod

sp. zn. 27 Co 8/2009, a žalovanému uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů

řízení před soudy obou stupňů 21.120,- Kč. Odvolací soud zjistil, že žalovaný v

řízení, jehož obnovu požaduje, namítal nesprávnost znaleckého posudku ze dne

14. 1. 2007, č. 330-86/06, vypracovaného Ing. Milanem Šmahelem, Ph.D., a

revizního znaleckého posudku ze dne 24. 1. 2011, č. 25/2011, vypracovaného

znaleckým ústavem (BESTEX spol. s r.o.), protože stanovily obvyklou cenu

projektové dokumentace statiky stavby jako samostatného díla, přestože ve

skutečnosti byla dokumentace pouze součástí (subdodávkou) komplexní projektové

dokumentace výrobního a expedičního projektu na parcele č. 707 v katastrálním

území P. Předpoklady povolení obnovy řízení podle § 228 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.,

dále jen „o.s.ř.“), nejsou podle odvolacího soudu splněny; žalovaným předložený

„nový“ znalecký posudek ze dne 26. 7. 2012, č. 423-04/12, vypracovaný Ing. Milanem Šmahelem, Ph.D., není důkazem, který nemohl bez své viny použít v

původním řízení, nehledě na to, že žalobu podal opožděně (§ 233 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání, kterým žalovaný zpochybnil závěry týkající se splnění předpokladů

obnovy řízení a včasnosti žaloby na obnovu řízení, není přípustné (§ 237, § 239

o.s.ř.). Posouzením procesní otázky, zda „nový“ znalecký posudek je důkazem,

který bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně

nebo za podmínek uvedených v § 205a a § 211a o.s.ř. před odvolacím soudem,

popř. jde-li o důkaz, který nemohl být proveden v původním řízení před soudem

prvního stupně nebo za podmínek uvedených v § 205a a § 211a o.s.ř. před

odvolacím soudem, se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe

Nejvyššího soudu (viz níže). V usneseních ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2090/2006, ze dne 3. 3. 2009,

sp. zn. 22 Cdo 2363/2007, ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1911/2008 a ze

dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2847/2012, Nejvyšší soud uzavřel, že důvodem

povolení obnovy řízení není skutečnost, že po (pravomocném) skončení řízení byl

předložen znalecký posudek stanovující cenu věci (zde sjednaného díla) jinou

částkou, než jakou byla oceněna v nalézacím řízení, o jehož obnovu jde; není

přitom podstatné, zda příčinou rozdílu v ceně věci (díla) byla chyba v

podkladových údajích, z nichž znalec při zpracování posudku vycházel, nebo

skutkovým okolnostem neodpovídající formulace zadání, které bylo podrobeno

znaleckému zkoumání. V usnesení ze dne 12. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1303/2005, Nejvyšší soud vyslovil

právní názor, podle něhož „nemožností použít skutečnosti, rozhodnutí nebo

důkazů bez své viny v původním řízení (§ 228 odst. 1 písm.

a/ o.s.ř.) je míněna

nemožnost provést dokazování v soudním řízení anebo nemožnost označit či

předložit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy účastníkem řízení vůči

soudu. Nejde tu o případy neprovedení možného dokazování soudem ohledně těch

skutečností, rozhodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak

soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo

přikročeno“. Obstojí-li závěr odvolacího soudu o tom, že předpoklady pro povolení obnovy

řízení podle § 228 odst. 1 o.s.ř. nejsou splněny, není třeba zabývat se

argumentací dovolatele týkající se včasnosti žaloby na obnovu řízení (§ 233

o.s.ř.). Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva,

jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je

odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3,

věta druhá, o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. května 2015

JUDr. Pavel K r b e k

předseda senátu