33 Cdo 918/2024-213
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce V. J., zastoupeného JUDr. Kateřinou Ryslovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Vejražkova 963/11, proti žalovanému J. S., zastoupenému JUDr. Markétou Pakandlovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Hradební 548/3, o zaplacení 4.000.000 Kč s příslušenstvím s alternativním petitem o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 410/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2023, č. j. 47 Co 71/2023-194, t a k t o :
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 29.766 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Markéty Pakandlové, advokátky.
Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, č. j. 13 C 410/2018 -155, uložil žalovanému zaplatit žalobci do jednoho roku od právní moci rozsudku 4.000.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 1. 1. 2016 do zaplacení, anebo dodat žalobci sortiment výrobků z pískovcového kamene „v celkovém objemu 4.000.000 Kč přičemž sortiment bude určován výběrem žalobce a v cenách dle ceníku, který je podepsán žalobcem i žalovaným a je přílohou podepsaného Prohlášení“, do tří let od právní moci rozsudku; žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení 569.759 Kč. Rozsudkem ze dne 14.
11. 2023, č. j. 47 Co 71/2023-194, Krajský soud v Hradci Králové změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a žalobci uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 196.800 Kč, resp. 249.200 Kč. Odvolací soud po doplnění dokazování vyšel z toho, že v nedatované listině, kterou podepsali oba účastníci, se žalovaný zavázal zaplatit žalobci 4.000.000 Kč, dojde-li k převodu vlastnictví nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY na základě smlouvy o budoucí smlouvě kupní z 18.
1. 2012. Po právní stránce uzavřel, že listina je potvrzením o uzavření nepojmenované smlouvy, podle níž žalovaný v případě převodu nemovitých věcí dluh vůči žalobci splní buď dodávkou pískovce v celkovém objemu 4.000.000 Kč podle ceníku z roku 2010, nebo zaplacením uvedené částky, a to do 31. 12. 2015. Strany připustily kombinované plnění s tím, že volba je na dlužníku. Žalovaný jako způsob úhrady dluhu zvolil dodávku kamene, což znamená, že žalobce na zaplacení 4.000.000 Kč právo nemá. Objednávku určitého druhu a množství kamene podle ceníku z roku 2010 žalobce neprokázal, ač byl o této povinnosti soudem prvního stupně při jednání 30.
3. 2022 poučen (§ 118a odst. 2, 3 občanského soudního řádu). Pro splnění závazku žalovaného dodat pískovec chybí žalobcova objednávka, takže žalobcovo prodlení se splněním závazku učinit objednávku vylučuje prodlení žalovaného dodat pískovec (§ 520 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). Není-li žalovaný v prodlení, je – argumentuje odvolací soud - vyloučeno uložit mu povinnost dodat (neobjednaný) materiál. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost shledal v tom, že se odvolací soud při řešení otázky, zda učinil řádnou objednávku kamene podle ceníku z roku 2010, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu prezentované rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31.
8. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1546/99 a ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 23 Cdo 981/2019. Povinností odvolacího soudu bylo zopakovat všechny v řízení před soudem prvního stupně provedené důkazy, popřípadě provést k objasnění rozhodných skutečností další důkazy, jestliže oproti soudu prvního stupně dospěl k odlišnému skutkovému závěru, tj. že dosud nepředložil návrh na uzavření smlouvy s co do kvality a kvantity určitým vymezením zboží (kamene) v intencích nepojmenované smlouvy. Tím podle dovolatele porušil odvolací soud zásadu spravedlivého procesu ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 14.
9. 2007, sp. zn.
I. ÚS
273/2006. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaný se ztotožnil s napadeným rozhodnutím, vyjádřil se k jednotlivým námitkám dovolatele a navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.
s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Námitka porušení práva na spravedlivý proces může reflektovat způsobilý dovolací důvod (srov. stanovisko Pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, a navazující rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. rozsudek ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 23 Cdo 330/2022, či usnesení ze dne 29.
5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 3164/2022). V projednávané věci nelze dovolateli přisvědčit, že odvolací soud porušil jeho právo na spravedlivý proces. Výhrada, podle níž takové porušení představuje okolnost, že odvolací soud po opakování listinného důkazu dospěl ohledně předložení řádného návrhu na uzavření kupní smlouvy k jinému skutkovému závěru, je neoprávněná a nemůže tak založit přípustnost dovolání. Odvolací soud vyšel z toho, že žalobce neprokázal předložení návrhu kupní smlouvy s určitou identifikací zboží (kamene), neboť objednávka z 18.
8. 2015 neobsahovala konkrétní druh a konkrétní množství materiálu. Na základě tohoto skutkového zjištění po právní stránce uzavřel, že není-li řádná objednávka, žalovaný (dlužník) není v prodlení s dodáním zboží. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně se nepodává dovolatelem tvrzený odlišný skutkový závěr, že podal návrh na uzavření smlouvy, v němž určil konkrétní zboží a jeho množství. O této skutečnosti pak svědčí i znění alternativního petitu žaloby – dodání sortimentu „výrobků z pískovcového kamene v celkovém objemu 4.000.000 Kč, přičemž sortiment bude určován výběrem žalobce a v cenách dle ceníku“.
Nejvyšší soud již mnohokrát judikoval, že námitky dovolatele k hodnocení důkazů odvolacím soudem a ke skutkovým zjištěním a skutkovým závěrům soudu, respektive námitky, jimiž je namítán rozpor mezi skutkovými zjištěními a právním posouzením věci, nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. Skutkové závěry odvolacího soudu nepodléhají dovolacímu přezkumu a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 /§ 211/ o.
s.
ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, nebo usnesení ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4171/2017, ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1913/2018, ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3484/2018, a ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1002/2020). Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak bylo výše odůvodněno, přípustnost dovolání nemůže založit ani dovolatelem položená právní otázka postavená na zpochybnění právního posouzení věci, resp. na vlastním právním posouzení, vycházejícím z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.
7. 2021, sp. zn. 23 Cdo 1758/2021). Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože žalobce nepředložil žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala jeho přípustnost (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobce dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 21. 5. 2024
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu