6 Ads 49/2026

6 Ads 49/2026- 24 - text  6 Ads 49/2026 - 25

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Štěpána Výborného v právní věci žalobkyně: I. N., zastoupená Mgr. Petrem Miketou, advokátem, sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2025, č. j. MPSV2025/20866923, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 12. 2025 č. j. 19 Ad 4/202551, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek. Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalovaný (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo zrušeno jím vydané rozhodnutí ze dne 23. 1. 2025, č. j. MPSV2025/20866923, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím stěžovatel k odvolání žalobkyně změnil prvostupňové rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 25. 6. 2015, č. j. 516587/15/OT, kterým byla původně zamítnuta žádost žalobkyně o průkaz osoby se zdravotním postižením tak, že žalobkyni přiznal průkaz osoby se zdravotním postižením TP (ode dne 1. 4. 2015). [2] Krajský soud rozhodnutí stěžovatele zrušil, neboť dle jeho názoru stěžovatel nerespektoval závazný právní názor vyjádřený v předchozím zrušujícím rozsudku ze dne 20. 11. 2023, č. j. 19 Ad 20/2022107. V předchozím soudním řízení byla znaleckým posudkem prokázána celková schopnost orientace žalobkyně na úrovni těžké funkční poruchy orientace, která jí zakládá nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP, nikoli pouze TP. [3] Stěžovatel s kasační stížností spojil návrh na přiznání odkladného účinku. V podaném návrhu uvedl, že v případě, že kasační stížnosti nebude odkladný účinek přiznán, není mu „znám žádný právní názor ani judikatura, jak by měl v dalším řízení pokračovat, aby dostál platné a účinné legislativě a současně názoru krajského soudu“. [4] Žalobkyně k návrhu uvedla, že pro přiznání odkladného účinku neexistují žádné důvody. Skutečnost, že stěžovatel tvrdí, že neví, jak má v dalším řízení postupovat, není a nemůže být důvodem pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatel je povinen rozhodnout v souladu se závazným právním názorem krajského soudu. [5] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. [6] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.

[6] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného toliko pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku je prolamována vykonatelnost rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným způsobem zrušeno (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/201538). [8] Institut odkladného účinku má primárně poskytovat ochranu žalobci před výkonem či jinými právními následky žalobou napadeného rozhodnutí správního orgánu. Ve vztahu k návrhům na přiznání odkladného účinku podaným žalovaným správním orgánem (jako tomu je v nyní posuzované věci) judikatura Nejvyššího správního soudu (např. již usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/200649, č. 1255/2007 Sb. NSS, a usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/201458, č. 3270/2015 Sb. NSS) vychází z toho, že zatímco žalobce bude zpravidla spojovat újmu se svými subjektivními právy, která mohou okamžitý výkon či jiné právní následky rozhodnutí správního orgánu (resp. krajského soudu) skutečně závažně ohrozit, žalovaný správní orgán subjektivní práva nemá. Nemá tedy práva, jež by mohla být výkonem nebo jinými právními následky kasační stížností napadeného rozsudku krajského soudu ohrožena. Jeho úkolem je hájit v soudním řízení zákonnost jím vydaného správního rozhodnutí. Otázka zákonnosti rozsudku krajského soudu, resp. skutečnost, že jej žalovaný správní orgán napadl kasační stížností, však nemůže být sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku. [9] V zájmu zachování zásady rovnosti v řízení před soudem nicméně nelze ani žalovanému správnímu orgánu (jako stěžovateli) odepřít právo domáhat se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Půjde však o případy výjimečné, „kdy odložení účinků rozhodnutí krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude v konkrétním případě představovat právě onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jež nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem“ (výše citované usnesení rozšířeného senátu č. j. 10 Ads 99/201458, bod 27). Judikatura Nejvyššího správního soudu k těmto ojedinělým případům řadí např. vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku, ad. (usnesení ze dne 19. 11. 2015, č. j. 6 Ads 228/201536, ve spojení s výše citovaným usnesením rozšířeného senátu č. j. 2 Ans 3/200649). [10] V posuzované věci stěžovatel nesouhlasí se závěry krajského soudu a z tohoto důvodu žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvádí, že jinak nedokáže rozhodnout v souladu s platnou a účinnou právní úpravou (pozn. soudu: tak, jak ji vykládá sám stěžovatel) a současně se závazným právním názorem soudu.

zločinnému podniku, ad. (usnesení ze dne 19. 11. 2015, č. j. 6 Ads 228/201536, ve spojení s výše citovaným usnesením rozšířeného senátu č. j. 2 Ans 3/200649). [10] V posuzované věci stěžovatel nesouhlasí se závěry krajského soudu a z tohoto důvodu žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvádí, že jinak nedokáže rozhodnout v souladu s platnou a účinnou právní úpravou (pozn. soudu: tak, jak ji vykládá sám stěžovatel) a současně se závazným právním názorem soudu. Stěžovatel nicméně netvrdí a neprokazuje existenci důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení by mělo představovat onu nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku vznikla žalobkyni, která se od roku 2015 domáhá přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ZTP. Jak již bylo uvedeno výše, případná nezákonnost napadeného rozsudku nemůže být sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku. Ani přiznání průkazu ZTP v dalším řízení stěžovatelem v souladu s rozsudkem krajského soudu, který by se posléze v řízení před Nejvyšším správním soudem ukázal jako nezákonný, nepředstavuje újmu takové intenzity, která by odůvodňovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel přitom neuvádí žádné další, svou povahou výjimečné a závažné, okolnosti případu, které by odůvodňovaly závěr, že zde existuje potenciální ohrožení veřejného zájmu v míře opodstatňující přiznání odkladného účinku (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2019, č. j. 7 Ads 397/201917, bod 12). [11] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že výkon kasační stížností napadeného rozsudku krajského soudu v daném případě nepředstavuje pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, neboť se nejedná o situaci výjimečnou, na které by byl dán důležitý veřejný zájem. Nejvyšší správní soud proto stěžovateli nevyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal. [12] Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/200576, č. 1072/2007 Sb. NSS). Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. března 2026

Mgr. Ing.

ladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal. [12] Závěrem Nejvyšší správní soud doplňuje, že z usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/200576, č. 1072/2007 Sb. NSS). Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. března 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková předsedkyně senátu

Veronika Juřičková předsedkyně senátu