6 Tdo 860/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. února 2014 o dovolání, které podali obvinění V. K.a Ing. B. V., CSc., stíháni jako uprchlí podle § 302 a násl. tr. ř., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 6 To 52/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 T 17/2006, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se obě dovolání odmítají.

I.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2010, sp. zn. 46 T 17/2006, byli uznáni vinnými

obviněný V. K. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) trestným činem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), kterého se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil jednáním popsaným na str. 2-29 rozsudku,

obviněný Ing. B. V., CSc. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) trestným činem podvodu podle § 209 odst. odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil jednáním popsaným na str. 29-34 rozsudku.

Za uvedený trestný čin byli odsouzeni podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání deseti roků a podle § 56 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku byli pro jeho výkon zařazeni do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. jim byla uložena povinnost k náhradě škody poškozenému Harvardskému průmyslovému holdingu, a.s. – v likvidaci, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, a to :

obviněnému V. K. ve výši 8.289.933.074,05 Kč a úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 163/2005 Sb., od 13. 2. 2008 do 9. 5. 2010 ve výši 1.750.595.387,70 Kč a dále do zaplacení, a

obviněnému Ing. B. V., CSc., ve výši 7.892.526.144,74 Kč a úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 163/2005 Sb., od 13. 2. 2008 do 9. 5. 2010 ve výši 1.666.674.476,34 Kč a dále do zaplacení.

O odvoláních podaných proti tomuto rozsudku obviněnými rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 6 To 52/2011, který podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), f) tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a znovu rozhodl tak, že oba obviněné uznal vinnými zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění odvolací soudu dopustili tím, že:

I. V. K.

v letech 1995 až 1996 jednak v P., jednak v N., S. B., jako osoba disponující plnými mocemi, které jej bez dalších omezujících podmínek opravňovaly k úplnému rozhodování o nákupech a prodejích cenných papírů z portfolií investičních fondů, a to Harvardského dividendového investičního fondu a.s., IČ 44269595, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, Harvardského contrariánského investičního fondu, a.s., IČ 45312117, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, Harvardského růstového investičního fondu, a.s., IČ 44268777, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, Harvardského diamantového investičního fondu, a.s., IČ 45312125, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, Harvardského investičního fondu menších společností, a.s.

IČ 45312109, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, Harvardského arbitrážního investičního fondu a.s. IČ 45312095, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, spravovaných společností Harvard Capital and Consulting, a.s. - nyní v likvidaci, jako obhospodařovatelem podle zákona číslo 248/1992 Sb., v úmyslu převést bez vědomí a souhlasu akcionářů investičních fondů a jejich souhlasu likvidní veřejně obchodovatelné akcie z portfolia uvedených harvardských investičních fondů (dále jen HIF) na jiné osoby se ztrátou a bez odpovídající protihodnoty a dosáhnout splnění takto vzniklých pohledávek jejich splynutím v důsledku sloučení HIF a společnosti SKLO UNION, a.s., Teplice, jako držitele odpovídajících závazků do Harvardského průmyslového holdingu a.s., - nyní v likvidaci, IČ 44269595, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, (dále jen HPH) a přijetím akcií společnosti Daventree Limited se sídlem na Kypru a splynutím tak „likvidovat“ závazky nabyvatelů akcií z portfolia harvardských investičních fondů, uděloval pokyny k provádění účelově ztrátových převodů likvidních a veřejně obchodovatelných cenných papírů z portfolia uvedených investičních fondů tak, že uskutečňoval tyto převody výhradně ve prospěch majetkově nebo personálně propojených „off shore“ společností se sídlem na Kypru, jejichž jménem jednal rovněž, úmyslně a záměrně bez toho, aby za převáděné cenné papíry byla poskytnuta jakákoli přiměřená a likvidní protihodnota, na místo toho přijímal mimo jiné účelově vydávané směnky tzv. PROMISSORY NOTE společnosti Stratton Investments Company Limited se sídlem na Kypru nebo veřejně neobchodovatelné cenné papíry Daventree Limited, se sídlem na Kypru, a tímto způsobem odčerpal z portfolií harvardských investičních fondů následující majetek, přičemž se na jednotlivých převodech účastnil takto:

1. dne 8. 8. 1995 uzavřel za společnost Harvardský contrariánský investiční fond a.s., (dále jen HCIF) smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton Investmens Company Limited, se sídlem na Kypru, (dále jen Stratton) zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 1.081 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 379.431,- Kč, část ceny ve výši 19.017,10 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 360.413,90 Kč přijal V. K. od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato část ceny ve výši 360.413,90 Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HCIF nikdy uhrazena,

2. dne 4. 8. 1995 uzavřel za HCIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 3.184 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.385.040,- Kč, přičemž část ceny ve výši 69.418,27 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 1.315.621,73 Kč přijal V. K. od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato část ceny ve výši 1.315.621,73 Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HCIF nikdy uhrazena,

3. dne 2. 8. 1995 uzavřel za HCIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 3.300 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 2.303.400,- Kč, přičemž část ceny ve výši 115.446,52 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 2.187.953,48 Kč přijal V. K. od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající část ceny ve výši 2.187.953,48 Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HCIF nikdy uhrazena,

4. dne 14. 8. 1995 uzavřel za HCIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 250 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 142.500,- Kč, přičemž část ceny ve výši 7.155,19 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 135.344,81 Kč přijal V. K. od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající část ceny ve výši 135.344,81 Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HCIF nikdy uhrazena,

5. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HCIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 2.630 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 3.734.600,- Kč, přičemž část ceny ve výši 186.730,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 3.547.870,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv.

PROMISSORY

NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající část ceny ve výši 3.547.870,- Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HCIF nikdy uhrazena, 6. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HCIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 2.550 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 2.295.000,- Kč, přičemž část ceny ve výši 114.750,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 2.180.250,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající část ceny ve výši 2.180.250,- Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HCIF nikdy uhrazena, 7.

dne 10. 1. 1996 uzavřel za HCIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 2.286 ks akcií společnosti SEPAP a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 3.669.030,- Kč, přičemž tato částka měla být společností Stratton uhrazena v hotovosti, k úhradě kupní ceny ani zčásti nikdy nedošlo, 8. dne 10. 1. 1996 uzavřel za HCIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 2.100 ks akcií společnosti Česká námořní plavba a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 4.200.000,- Kč, tato částka měla být společností Stratton uhrazena v hotovosti, k úhradě kupní ceny ani zčásti nikdy nedošlo,

9. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HCIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HCIF 2.500 ks akcií společnosti Moravské naftové doly, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 2.750.000,- Kč, přičemž část ceny ve výši 137.500,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 2.612.500,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající část ceny ve výši 2.612.500,- Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HCIF nikdy uhrazena, 10.

nezjištěného dne v roce 1996 vystavil V. K. za Harvardskou contrariánskou společnost, a.s., (dále jen HCS) tzv. Multiple Order Ticket to Sell jako příkaz k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HCS, kromě jiných i 1.144 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za prodejní cenu ve výši 406.120,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 14.6.1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi HCS, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr.

J. S. a společností HUSKY Trading Co., Ltd., se sídlem na Kypru, dále jen HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí akcií z portfolia HCS, včetně výše uvedených 1.144 ks akcií SKLO UNION a.s., Teplice, za cenu ve výši 406.120,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi akcií ani prodejní ceny za ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

11.

nezjištěného dne v roce 1996 vystavil V. K. za HCS tzv. Multiple Order Ticket to Sell jako příkaz k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HCS, kromě jiných i 2.193 ks akcií společnosti SEPAP a.s., a to za prodejní cenu ve výši 2.949.585,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 14. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi HCS, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. J. S. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji celkem 8 emisí z portfolia HCS, včetně výše uvedených 2.193 ks akcií SEPAP za cenu ve výši 2.949.585,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani prodejní ceny za ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

12. nezjištěného dne v roce 1996 vystavil V. K. za HCS tzv. Multiple Order Ticket to Sell jako příkaz k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HCS, kromě jiných i 2.600 akcií společnosti FATRA a.s., a to za prodejní cenu ve výši 2.886.000,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 14. 6. 1996 uzavřena smlouva o prodeji cenných papírů mezi HCS, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. J. S. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí z portfolia HCS, včetně výše uvedených 2.600 ks akcií FATRA, za cenu ve výši 2.886.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani prodejní ceny za ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

13. nezjištěného dne v roce 1996 vystavil V. K. za společnost HCS tzv. Multiple Order Ticket to Sell jako příkaz k prodeji 8 emisí cenných papírů z portfolia HCS, kromě jiných i 136 ks akcií společnosti CRYSTALEX a.s., a to za prodejní cenu ve výši 90.440,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 14. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HCS zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. J. S. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí z portfolia HCS, včetně výše uvedených 136 ks akcií CRYSTALEX a.s., za cenu ve výši 90.440,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani prodejní cena za ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

14. nezjištěného dne v roce 1996 vystavil V. K. za společnost HCS tzv. Multiple Order Ticket to Sell jako příkaz k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HCS, kromě jiných i 332 ks akcií společnosti ISC MUZO a.s., a to za prodejní cenu ve výši 304.112,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HCIF, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. J. S. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K.

S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 ks emisí z portfolia HCS, včetně výše uvedených 332 ks akcií ISC MUZO a.s., za cenu ve výši 304.112,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani prodejní cena za ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

15. dne 4. 8. 1995 uzavřel V. K. za společnost Harvardský investiční fond menších společností a.s., (dále jen HIFMS) smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 2.316 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.007.460,- Kč, část ceny ve výši 50.493,94 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 956.966,06 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena, 16.

dne 17. 10. 1995 uzavřel V. K. za HIFMS smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 1.472 ks akcií společnosti SEPAP a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 2.362.560,- Kč, přičemž na celou tuto částku přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena,

17. dne 14. 8. 1995 uzavřel za HIFMS smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 250 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 142.500,- Kč, přičemž část ceny ve výši 7.155,19 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 135.344,81 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena, 18.

dne 8. 8. 1995 uzavřel za HIFMS smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 1.317 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 462.267,- Kč, přičemž část ceny ve výši 23.168,84 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 439.098,16 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena, 19.

dne 2. 8. 1995 uzavřel za HIFMS smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 2.400 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.675.200,- Kč, přičemž část ceny ve výši 83.961,10 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 1.591.238,90 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv.

PROMISSORY

NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena, 20. dne 4. 1. 1996 za HIFMS smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 1.890 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 2.683.800,- Kč, přičemž část ceny ve výši 134.190,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 2.549.610,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena,

21. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HIFMS smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 1.500 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.650.000,- Kč, část ceny ve výši 82.500,- Kč měla být společností Stratton uhrazena v hotovosti a na část ceny ve výši 1.567.500,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena, 22.

dne 6. 10. 1995 uzavřel za HIFMS smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 816 ks akcií společnosti Česká námořní plavba a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 2.448.000,- Kč, přičemž na tuto částku přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE vydanou podle bahamského práva, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena,

23. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HIFMS smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HIFMS 1.640 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.476.000,- Kč, část ceny ve výši 73.800,- Kč měla být společností Stratton uhrazena v hotovosti a na část ceny ve výši 1.402.200,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HIFMS nikdy uhrazena,

24. nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za Harvardský spolek menších společností, a.s., (dále jen HSMS) hromadný příkaz, označený jako Multiple Order Ticket to Sell, k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HSMS, kromě jiných i 1.730 ks akcií společnosti FATRA a.s., a to za prodejní cenu ve výši 1.920.300,- Kč a na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 14. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HSMS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr. P. P. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K.

S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí z portfolia HSMS, včetně výše uvedených 1.730 ks akcií FATRA a.s., za prodejní cenu ve výši 1.920.300,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 25. nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za HSMS hromadný příkaz, označený jako Multiple Order Ticket to Sell, k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HSMS, kromě jiných i 280 ks akcií společnosti ISC MUZO a.s., za prodejní cenu ve výši 256.480,- Kč a na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi HSMS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr.

P. P. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 ks emisí z portfolia HIFMS, včetně výše uvedených 280 ks akcií ISC MUZO a.s., za cenu ve výši 256.480,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 26. nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za HSMS hromadný příkaz, označený jako Multiple Ordes Ticket to Sell, k prodeji 8 emisí cenných papírů z portfolia HSMS, kromě jiných i 1.420 ks akcií společnosti SEPAP a.s., a to za prodejní cenu ve výši 1.909.900,- Kč, na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 14.6.1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi HSMS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr.

P. P. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 ks emisí z portfolia HSMS, včetně výše uvedených 1.420 ks akcií SEPAP a.s., za cenu ve výši 1.909.900,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 27. nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za HSMS hromadný příkaz, označený jako Multiple Order Ticket to Sell, k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HSMS, kromě jiných i 725 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za prodejní cenu ve výši 257.375,- Kč a na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 14.6.1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi HSMS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr.

P. P. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí z portfolia HSMS, včetně výše uvedených 725 ks akcií SKLO UNION, akciová společnost Teplice, za cenu ve výši 257.375,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 28. dne 2. 8. 1995 uzavřel za společnost Harvardský arbitrážní investiční fond a.s., (dále jen HAIF) smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HAIF 780 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 544.440,- Kč, přičemž část ceny ve výši 27.287,36 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 517.152,64 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HAIF nikdy uhrazena,

29. dne 4. 8. 1995 uzavřel za HAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HAIF 752 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za sjednanou převodní cenu ve výši 327.120,- Kč, přičemž část ceny ve výši 16.395,27 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 310.724,73 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HAIF nikdy uhrazena, 30.

dne 8. 8. 1995 uzavřel za HAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HAIF 629 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 220.779,- Kč, přičemž část ceny ve výši 11.065,45 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající částku ve výši 209.713,55 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HAIF nikdy uhrazena, 31.

dne 4. 1. 1996 uzavřel za HAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HAIF 920 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.306.400,- Kč, přičemž část ceny ve výši 65.320,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající částku ve výši 1.241.080,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HAIF nikdy uhrazena, 32.

dne 4. 1. 1996 uzavřel za HAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HAIF 870 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 783.000,- Kč, přičemž část ceny ve výši 39.150,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající částku ve výši 743.850,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HAIF nikdy uhrazena, 33.

dne 10. 1. 1996 uzavřel za HAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HAIF 829 ks akcií společnosti SEPAP, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.330.545,- Kč, přičemž tato částka nebyla společností Stratton nikdy ani částečně uhrazena, 34.

dne 4. 1. 1996 uzavřel za HAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HAIF 910 ks akcií společnosti Moravské naftové doly, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.001.000,- Kč, přičemž část ceny ve výši 50.050,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající částku ve výši 950.950,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HAIF nikdy uhrazena, 35.

nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za Harvardskou arbitrážní společnost, a.s., (dále jen HAS) hromadný příkaz k prodeji, označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 11. 6. 1996 k prodeji celkem 7 emisí cenných papírů z portfolia HAS, kromě jiných i 1.174 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za prodejní cenu ve výši 1.232.700,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi HAS a společností HUSKY, kdy na základě této smlouvy došlo k prodeji 7 emisí z portfolia HAS, včetně uvedených 1.174 ks akcií SKLO UNION, akciová společnost Teplice, za cenu ve výši 1.232.700,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 36.

nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za společnost HAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 5. 6. 1996 k prodeji celkem 7 emisí cenných papírů z portfolia HAS, kromě jiných i 420 ks akcií společnosti SEPAP, a.s., a to za prodejní cenu ve výši 1.050.000,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HAS a společností HUSKY, kdy na základě této smlouvy došlo k prodeji stejných 7 emisí z portfolia HAS, včetně uvedených 420 ks akcií SEPAP a.s., za cenu ve výši 1.050.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 37.

nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za společnost HAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 7. 6. 1996 k prodeji celkem 7 emisí cenných papírů z portfolia HAS, kromě jiných i 770 ks akcií společnosti FATRA a.s., a to za prodejní cenu ve výši 1.386.000,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HAS a společností HUSKY, na jejímž základě došlo k prodeji stejných 7 emisí z portfolia HAIF, včetně uvedených 770 ks akcií FATRA a.s., za cenu ve výši 1.386.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 38.

nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za společnost HAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket Sell, na jehož základě došlo dne 7. 6.

1996 k prodeji celkem 7 emisí cenných papírů z portfolia HAS, kromě jiných i 660 ks akcií společnosti Pražská Teplárenská a.s., a to za prodejní cenu ve výši 891.000,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HAS a společností HUSKY, na jejímž základě došlo k prodeji stejných 7 emisí z portfolia HAS, včetně uvedených 660 ks akcií Pražská teplárenská a.s., za cenu ve výši 891.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 39.

nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za společnost HAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 7. 6. 1996 k prodeji celkem 7 emisí cenných papírů z portfolia HAS, kromě jiných i 120 ks akcií společnosti CRYSTALEX a.s., a to za prodejní cenu ve výši 96.000,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HAS a společností HUSKY, na jejímž základě došlo k prodeji stejných 7 emisí z portfolia HAS, včetně výše uvedených 120 ks akcií CRYSTALEX a.s., za cenu ve výši 96.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

40. nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za společnost HAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 7. 6. 1996 k prodeji celkem 7 emisí cenných papírů z portfolia HAS, kromě jiných i 160 ks akcií společnosti ISC MUZO a.s., a to za prodejní cenu ve výši 146.560,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HAS a společností HUSKY, na jejímž základě došlo k prodeji stejných 7 emisí z portfolia HAS, včetně uvedených 160 ks akcií ISC MUZO a.s., za cenu ve výši 146.560,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

41. dne 2. 8. 1995 uzavřel za společnost Harvardský diamantový investiční fond a.s., dále jen HDIAIF, smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, se sídlem na Kypru, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 4.350 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 3.036.300,- Kč, přičemž část ceny ve výši 152.179,50 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 2.884.120,50 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIAIF nikdy uhrazena, 42. dne 14. 8. 1995 uzavřel za HDIAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton se sídlem na Kypru, zastoupenou M.

D., na základě této

smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 332 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 189.240,- Kč, přičemž část ceny ve výši 9.502,09 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 179.737,91 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIAIF nikdy uhrazena, 43. dne 8. 8. 1995 uzavřel za HDIAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 2.333 ks akcií společnosti Spolana a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 818.883,- Kč, přičemž část ceny ve výši 41.042,46 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 777.840,54 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIAIF nikdy uhrazena, 44. dne 4. 8. 1995 uzavřel za HDIAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 4.198 ks akcií společnosti SKLO UNION akciová společnost Teplice, a to za sjednanou převodní cenu ve výši 1.826.130,- Kč, přičemž část ceny ve výši 91.525,72 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 1.734.604,28 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIAIF nikdy uhrazena, 45.

dne 10. 1. 1996 uzavřel za HDIAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 2.100 ks akcií společnosti Česká námořní plavba a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 4.200.000,- Kč, přičemž tato částka nebyla společností Stratton nikdy ani částečně uhrazena, 46. dne 17. 10. 1995 uzavřel za HDIAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 3.071 ks akcií společnosti SEPAP a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 4.928.955,- Kč, kdy na tuto částku přijal od společnosti Stratton „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE vydanou podle bahamského práva, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIAIF nikdy uhrazena, 47.

dne 4. 1. 1996 uzavřel za HDIAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 3.440 ks akcií společnosti Spolana a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 3.096.000,- Kč, přičemž část ceny ve výši 154.800,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 2.941.200,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIAIF nikdy uhrazena, 48.

dne 4. 1.

1996 uzavřel za HDIAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 4.060 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 5.765.200,- Kč, přičemž část ceny ve výši 288.260,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 5.476.940,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIAIF nikdy uhrazena, 49.

dne 4. 1. 1996 uzavřel za HDIAIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIAIF 2.600 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 2.860.000,- Kč, přičemž část ceny ve výši 143.000,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 2.717.000,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIAIF nikdy uhrazena, 50.

nezjištěného dne v roce 1996 vystavil za Harvardskou diamantovou společnost, a.s., dále jen HDIAS, hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 5. 6. 1996 k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HDIAS, kromě jiných i 3.000 ks akcií společnosti SEPAP a.s., a to za prodejní cenu ve výši 4.035.000,- Kč., na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HDIAS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr.

L. D. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí z portfolia HDIAS, včetně výše uvedených 3.000 ks akcií SEPAP a.s., za cenu ve výši 4.035.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

51. nezjištěný den roku 1996 vystavil za HDIAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 7. 6. 1996 k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HDIAS, kromě jiných i 3.800 ks akcií společnosti FATRA a.s., a to za prodejní cenu ve výši 4.218.000,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla nejpozději dne 14. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HDIAS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr. L. D. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí z portfolia HDIAS, včetně výše uvedených 3.800 ks akcií FATRA a.s., za cenu ve výši 4.218.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 52. nezjištěný den roku 1996 vystavil za HDIAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 7. 6.

1996 k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HDIAS, kromě jiných i 228 ks akcií společnosti CRYSTALEX a.s., a to za prodejní cenu ve výši 151.620,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HDIAS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr. L. D. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., kdy na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí z portfolia HDIAS, včetně výše uvedených 228 ks akcií CRYSTALEX a.s., za cenu ve výši 151.620,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 53.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za HDIAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 7. 6. 1996 k prodeji celkem 8 emisí cenných papírů z portfolia HDIAS, kromě jiných i 572 ks akcií společnosti ISC MUZO a.s., a to za prodejní cenu ve výši 523.952,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HDIAS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr. L. D. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P.

K. S., kdy na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 emisí z portfolia HDIAS, včetně výše uvedených 572 ks akcií ISC MUZO a.s., za cenu ve výši 523.952,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 54. neuvedeného dne vystavil za společnost HDIAS hromadný příkaz k prodeji označený jako Multiple Order Ticket to Sell, na jehož základě došlo dne 11. 6. 1996 k prodeji 8 emisí cenných papírů z portfolia HDIAS, kromě jiných i 1.602 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za prodejní cenu ve výši 568.710,- Kč, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HDIAS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva JUDr.

L. D. a společností HUSKY, zastoupenou ředitelem P. K. S., kdy na základě této smlouvy došlo k prodeji 8 ks emisí z portfolia HDIAS, včetně výše uvedených 1.602 ks akcií SKLO UNION, akciová společnost Teplice, za cenu ve výši 568.710,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

55. dne 6. 10. 1995 uzavřel za společnosti Harvardský růstový investiční fond a.s., dále jen HRIF, smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 110.382 ks akcií společnosti Česká námořní plavba a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 231.802.200,- Kč, na tuto částku přijal od společnosti Stratton „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena, 56. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 187.918 ks akcií společnosti Spolana a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 169.126.200,- Kč, přičemž část ceny ve výši 8.456.310,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 160.669.890,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena, 57. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., kdy na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 35.500 ks akcií společnosti Spolana a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 31.950.000,- Kč, přičemž část ceny ve výši 1.597.500,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 30.352.500,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena, 58. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 191.907 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 249.479.100,- Kč, přičemž část ceny ve výši 12.473.955,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 237.005.145,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena, 59. dne 14. 8. 1995 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 60.148 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 34.284.360,- Kč, přičemž část ceny ve výši 1.721.481,20 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny nejméně 32.562.878,80 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena, 60. dne 1. 8. 1995 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 93.737 ks akcií společnosti Moravské Chemické Závody a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 53.898.775,- Kč, přičemž ze sjednané ceny uhradila společnost Stratton pouze část ve výši 29.482.338,- Kč, přičemž zbývající částka ve výši 24.416.437 Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena,

61. dne 8. 8. 1995 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 307.806 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 108.039.906,- Kč, přičemž část ceny ve výši 5.414.965,28 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 102.624.940,72 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena,

62. dne 4. 8. 1995 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 267.333 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za sjednanou převodní cenu ve výši 116.289.855,- Kč, přičemž částku ve výši 5.828.453,12 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 110.461.401,88 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena, 63.

dne 2. 8. 1995 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 284.245 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 198.403.010,- Kč, přičemž částku ve výši 9.943.968,40 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši nejméně 188.459.041,60 přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena, 64.

dne 10. 1. 1996 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 305.906 ks akcií společnosti SEPAP a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 490.979.130,- Kč, přičemž tato částka nebyla společností Stratton nikdy ani částečně uhrazena, 65. dne 10. 1. 1996 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 102.820 ks akcií společnosti Česká námořní plavba a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 205.640.000,- Kč, přičemž tato částka nebyla společností Stratton nikdy ani částečně uhrazena, 66.

dne 4. 1. 1996 uzavřel za HRIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HRIF 28.596 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 31.455.600,- Kč, přičemž částku ve výši 1.572.780,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 29.882.820,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HRIF nikdy uhrazena, 67.

dne 14. 6.

1996 vystavil za Harvardskou finanční společnost, a.s., dále jen HFS, příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo k prodeji 358.672 ks akcií společnosti SKLO UNI0N, akciová společnost Teplice, a to bez uvedení prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 14. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HFS, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva Ing. J. B. a společností HUSKY, zastoupenou

V. K., přičemž na základě této smlouvy došlo k prodeji 4 emisí z portfolia HFS, tedy i výše uvedených 358.672 ks akcií SKLO UNION, akciová společnost Teplice, za cenu ve výši 358.672.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

68. nezjištěný den roku 1996 vystavil za HFS příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo k prodeji 5.000 ks akcií společnosti Komerční banka a.s., a to bez uvedení prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HRIF, zastoupenou tehdejším předsedou představenstva Ing. J. B. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 4 ks emisí z portfolia HRIF, tedy i výše uvedených 5.000 ks akcií Komerční banky a.s., za cenu ve výši 11.075.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 69.

dne 2. 8. 1995 uzavřel z titulu výše uvedené plné moci za společnost Harvardský dividendový investiční fond a.s., dále jen HDIF, smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., kdy na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 326.959 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 228.217.382,- Kč, přičemž část ceny ve výši 11.438.266,15 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 216.779.115,85 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 70.

dne 14. 8. 1995 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 86.344 ks akcií společnosti Moravské Naftové doly, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 49.216.080,- Kč, přičemž část ceny ve výši 2.471.230,51 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 46.744.849,49 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 71.

dne 1. 8. 1995 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 126.999 ks akcií společnosti Moravské Chemické Závody a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 73.024.425,- Kč, přičemž ze sjednané ceny uhradila společnost Stratton pouze část ve výši 30.855.750,- Kč, přičemž zbývající částka ve výši 42.168.675,- Kč nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena,

72. dne 8. 8. 1995 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 490.625 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 172.209.375,- Kč, přičemž část ceny ve výši 8.631.142,15 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 163.578.232,85 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 73.

dne 4. 8. 1995 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 572.832 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to za sjednanou převodní cenu ve výši 249.181.920,- Kč, přičemž část ceny ve výši 12.489.009,80 Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 236.692.910,20 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 74.

dne 10. 1. 1996 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 134.100 ks akcií společnosti Česká námořní plavba a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 268.200.000,- Kč, tato částka měla být uhrazena do 6 měsíců od převodu cenných papírů ve Středisku pro cenné papíry, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy ani částečně uhrazena,

75. dne 17. 10. 1995 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 405.174 ks akcií společnosti SEPAP a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 650.304.270,- Kč, na tuto částku přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE vydanou podle bahamského práva, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 76. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M.

D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 34.165 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 30.748.500,- Kč, přičemž část ceny ve výši 1.537.425,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 29.211.075,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 77. dne 4. 1.

1996 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 281.877 ks akcií společnosti Spolana, a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 253.689.300,- Kč, přičemž část ceny ve výši 12.684.465,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 241.004.835,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 78.

dne 6. 10. 1995 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 165.994 ks akcií společnosti Česká námořní plavba a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 348.587.400,- Kč, kdy na tuto částku přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena,

79. dne 4. 1. 1996 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 245.098 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 318.627.400,- Kč, přičemž část ceny ve výši 15.931.370,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši 302.696.030,- Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 80.

dne 4. 1. 1996 uzavřel za HDIF smlouvu o převodu cenných papírů se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě této smlouvy bylo převedeno z portfolia HDIF 9.273 ks akcií společnosti Moravské naftové doly a.s., a to za sjednanou převodní cenu ve výši 10.200.300,- Kč, přičemž část ceny ve výši 510.015,- Kč uhradila společnost Stratton v hotovosti a na zbývající část ceny ve výši nejméně 9.690.285 Kč přijal od této společnosti „směnku“, tzv. PROMISSORY NOTE, vydanou podle bahamského práva, přičemž tato zbývající částka nebyla společností Stratton ve prospěch HDIF nikdy uhrazena, 81.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost Harvardský průmyslový holding, a.s., dále jen HPH, příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 4.385 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., a to s uvedením limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6.6.1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HPH, včetně výše uvedených 4.385 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., za cenu ve výši 5.262.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

82.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 3.313 ks akcií společnosti Poštovní tiskárna cenin a.s., a to s uvedením limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., kdy na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 ks emisí z portfolia HPH, včetně výše uvedených 3.313 ks akcií společnosti Poštovní tiskárna cenin a.s., za cenu ve výši 3.313.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 83.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 4.501 ks akcií společnosti ISC MUZO a.s., a to s uvedením limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HPH, včetně uvedených 4.501 ks akcií společnosti ISC MUZO a.s., za cenu ve výši 4.501.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 84.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 5.000 ks akcií společnosti Komerční banka a.s., a to bez uvedení limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6.6.1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HPH, včetně uvedených 5.000 ks akcií společnosti Komerční banka a.s., za cenu ve výši 11.075.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 85.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 14.642 ks akcií společnosti ČEZ 2 a.s., a to s uvedením limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 ks emisí z portfolia HPH, včetně 14.642 ks akcií společnosti ČEZ 2 a.s., za cenu ve výši 16.325.830,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

86. nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6.

1996 k prodeji 65.389 ks akcií

společnosti CRYSTALEX a.s., a to s uvedením limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HDIF, včetně výše uvedených 65.389 ks akcií společnosti CRYSTALEX a.s., za cenu ve výši 52.311.200,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY, nikdy ani částečně uhrazena, 87.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě dne 6. 6. 1996 došlo k prodeji 100.640 ks akcií společnosti OSPAP a.s., a to bez uvedení limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HDIF, včetně výše uvedených 100.640 ks akcií společnosti OSPAP a.s., za cenu ve výši 40.256.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 88.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 52.873 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly a.s., a to s uvedením limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena dne 6. 6. 1996 smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HPH, včetně výše uvedených 52.873 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly a.s., za cenu ve výši 79.309.500,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 89.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 110.786 ks akcií společnosti FATRA a.s., a to s uvedením limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., kdy na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HPH, včetně výše uvedených 110.786 ks akcií společnosti FATRA a.s., za cenu ve výši 199.414.800,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 90.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 5. 6.

1996 k prodeji 660.960 ks

akcií společnosti SEPAP a.s., a to s uvedení limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., kdy na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HPH, včetně výše uvedených 660.960 ks akcií společnosti SEPAP a.s., za cenu ve výši 1.388.016.000,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, 91.

nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě dne 6. 6. 1996 došlo k prodeji 518.543 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, a to s uvedením prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla dne 6. 6. 1996 uzavřena smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HDIF, včetně výše uvedených 518.543 ks akcií společnosti SKLO UNION, akciová společnost Teplice, za cenu ve výši 259.271.500,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena,

92. nezjištěný den roku 1996 vystavil za společnost HPH příkaz k prodeji cenných papírů, na jehož základě došlo dne 6. 6. 1996 k prodeji 827.864 ks akcií společnosti Pražská Teplárenská a.s., a to s uvedením limitní prodejní ceny, přičemž na základě tohoto příkazu k prodeji byla uzavřena dne 6. 6. 1996 smlouva o převodu cenných papírů mezi společností HPH, zastoupenou tehdejší předsedkyní představenstva JUDr. M. K. a společností HUSKY, zastoupenou V. K., na základě této smlouvy došlo k prodeji 14 emisí z portfolia HDIF, včetně výše uvedených 827.864 ks akcií společnosti Pražská Teplárenská a.s., za cenu ve výši 1.117.616.400,- Kč, přičemž prodejní cena za tuto emisi ani ostatní emise převedené touto smlouvou nebyla společností HUSKY nikdy ani částečně uhrazena, a takto převedl z portfolií šesti harvardských investičních fondů cenné papíry nejvýznamnějších českých společností v hodnotě nejméně 8.211.559.152,- Kč, avšak za skutečně placenou protihodnotu ve výši nejvýše 175.246.763,- Kč, čímž harvardským investičním fondům a jejich nástupci společnosti Harvardský průmyslový holding a.s.

se sídlem v Praze způsobil škodu ve výši nejméně 8.036.312.389,- Kč,

II.V. K. dále v letech 1995 až 1996 jednak v P., jednak v N., S. B., jako osoba disponující plnou mocí, jako obecný zmocněnec společnosti Harvard Capital and Consulting a.s. – nyní v likvidaci (dále jen HCC), rozhodl o nákupech a prodejích cenných papírů z portfolií Harvardského dividendového investičního fondu a.s., IČ 44269595, Harvardského růstového investičního fondu, a.s., IČ 44268777, Harvardského contrariánského investičního fondu, a.s., IČ 45312117, Harvardského diamantového investičního fondu, a.s., IČ 45312125, Harvardského investičního fondu menších společností, a.s., IČ 45312109, Harvardského arbitrážního investičního fondu a.s., IČ 45312095, všechny se sídlem v Praze 4, Ohradní 65, spravovaných společností HCC jako obhospodařovatelem podle zákona číslo 248/1992 Sb. tak, že

93. dne 16. 3. 1995 jako „fond manager“ za Harvardský růstový investiční fond a.s. (dále jen HRIF) vystavil a podepsal příkaz k nákupu 319.815 ks akcií SPT TELECOM, a.s., do portfolia HRIF, a to za limitní cenu 2.710,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 16. 3. 1995 uzavřena kupní smlouva mezi HRIF jako kupujícím a společností Zenko Trading Co., Ltd., (dále jen ZENKO) jako prodávajícím, kterou za HRIF podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HRIF koupilo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s.

za kupní cenu ve výši 866.698.650,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal dne 23. 3. 1995 jako „fond manager“ za HRIF příkaz k prodeji 319.815 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HRIF, a to za limitní cenu 2.215,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 23. 3. 1995, uzavřena kupní smlouva mezi HRIF jako prodávajícím a společností ZENKO jako kupujícím, kterou za HRIF podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HRIF prodalo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s.

za prodejní cenu ve výši 708.390.225,- Kč a takto způsobil škodu HRIF ve výši 158.308.425,- Kč

94. dne 16. 3. 1995 jako „fond manager“ vystavil a podepsal za Harvardský dividendový investiční fond a.s. (dále jen HDIF) příkaz k nákupu 183.302 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HDIF, a to za limitní cenu 2.710,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 16. 3. 1995 uzavřena kupní smlouva mezi HDIF jako kupujícím a společností ZENKO jako prodávajícím, kterou za HDIF podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HDIF koupilo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s.

za kupní cenu ve výši 496.748.420,- Kč, následně vystavil a podepsal dne 23. 3. 1995 jako „fond manager“ za HDIF příkaz k prodeji 183.302 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HDIF, a to za limitní cenu 2.215,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 23. 3. 1995, uzavřena kupní smlouva mezi HDIF jako prodávajícím a společností ZENKO jako kupujícím, kterou za HDIF podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HDIF prodalo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM za prodejní cenu ve výši 406.013.930,- Kč a takto způsobil škodu HDIF ve výši 90.734.490,- Kč, 95.

dne 16. 3.

1995 jako „fond manager“ za Harvardský diamantový investiční fond a.s. (dále jen HDIAIF) vystavil a podepsal příkaz k nákupu 3.150 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HDIAIF, a to za limitní cenu 2.710,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 16. 3. 1995 uzavřena kupní smlouva mezi HDIAIF jako kupujícím a společností ZENKO jako prodávajícím, kterou za HDIAIF podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HDIAIF koupilo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s.

za kupní cenu ve výši 8.536.500,- Kč, následně vystavil a podepsal dne 23. 3. 1995 jako „fond manager“ za HDIAIF příkaz k prodeji 3.150 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HDIAIF, a to za limitní cenu 2.215,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 23. 3. 1995 uzavřena kupní smlouva mezi HDIAIF jako prodávajícím a společností ZENKO jako kupujícím, kterou za HDIAIF podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HDIAIF prodalo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s.

za prodejní cenu ve výši 6.977.250,- Kč a takto způsobil škodu HDIAIF ve výši 1.559.250,- Kč, 96. dne 16. 3. 1995 jako „fond manager“ za Harvardský contrariánský investiční fond a.s. (dále jen HCIF) vystavil a podepsal příkaz k nákupu 1.890 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HCIF, a to za limitní cenu 2.710,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 16. 3. 1995 uzavřena kupní smlouva mezi HCIF jako kupujícím a společností ZENKO jako prodávajícím, kterou za HCIF podepsal V. K. a za ZENKO K.

spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HCIF koupilo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s. za kupní cenu ve výši 5.121.900,- Kč, následně vystavil a podepsal dne 23. 3. 1995 jako „fond manager“ za HCIF příkaz k prodeji 1.890 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HCIF, a to za limitní cenu 2.215,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 23. 3. 1995 uzavřena kupní smlouva mezi HCIF jako prodávajícím a společností ZENKO jako kupujícím, kterou za HCIF podepsal V. K. a za ZENKO K.

spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HCIF prodalo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s. za prodejní cenu ve výši 4.186.350,- Kč a takto způsobil škodu HCIF ve výši 935.550,- Kč, 97. dne 16. 3. 1995 jako „fond manager“ za Harvardský arbitrážní investiční fond a.s. (dále jen HAIF) vystavil a podepsal příkaz k nákupu 1.805 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HAIF, a to za limitní cenu 2.710,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 16. 3. 1995, uzavřena kupní smlouva mezi HAIF jako kupujícím a společností ZENKO jako prodávajícím, kterou za HAIF podepsal V.

K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HAIF koupilo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s. za kupní cenu ve výši 4.891.550,- Kč, následně vystavil a podepsal dne 23. 3. 1995 jako „fond manager“ za HAIF příkaz k prodeji 1.805 ks akcií SPT TELECOM, a.s. do portfolia HAIF, a to za limitní cenu 2.215,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 23. 3.

1995 uzavřena kupní smlouva mezi HAIF jako prodávajícím a společností ZENKO jako kupujícím, kterou za HAIF podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HAIF prodalo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s. za prodejní cenu ve výši 3.998.075,- Kč a takto způsobil škodu HDIF ve výši 893.475,- Kč, 98. dne 16. 3. 1995 jako „fond manager“ za Harvardský investiční fond menších společností a.s. (dále jen HIFMS) vystavil a podepsal příkaz k nákupu 499 ks akcií SPT TELECOM, a.s.

do portfolia HIFMS, a to za limitní cenu 2.710,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 16. 3. 1995 uzavřena kupní smlouva mezi HIFMS jako kupujícím a společností ZENKO jako prodávajícím, kterou za HIFMS podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HIFMS koupilo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s. za kupní cenu ve výši 1.352.290,- Kč, následně vystavil a podepsal dne 23. 3. 1995 jako „fond manager“ za HIFMS příkaz k prodeji 499 ks akcií SPT TELECOM, a.s.

do portfolia HIFMS, a to za limitní cenu 2.215,- Kč za akcii, na jehož základě byla téhož dne, tj. 23. 3. 1995 uzavřena kupní smlouva mezi HIFMS jako prodávajícím a společností ZENKO jako kupujícím, kterou za HIFMS podepsal V. K. a za ZENKO K. spolupracovník J. Š., na základě této smlouvy HIFMS prodalo výše uvedené množství akcií SPT TELECOM, a.s. za prodejní cenu ve výši 1.105.285,- Kč a takto způsobil škodu HDIF ve výši 247.005,- Kč, a výše (pod čísly 93-98) uvedenými převody cenných papírů způsobil harvardským investičním fondům a jejich nástupci společnosti Harvardský průmyslový holding a.s.

se sídlem v Praze škodu ve výši celkem 252.678.195,- Kč, a způsobil tak celkově škodu ve výši nejméně 8.288.990.584,- Kč,

99. společně s obžalovaným V. K., jako předseda představenstva společnosti SKLO UNION, akciová společnost TEPLICE, IČ: 00012726, se sídlem v Teplicích, Sklářská 450, (dále jen SU Teplice), v úmyslu převést likvidní veřejně obchodovatelné akcie portfolia SU Teplice na jiné osoby se ztrátou a bez odpovídající protihodnoty a současně převzít a následným splynutím v důsledku začlenění SU Teplice do společnosti Harvardský průmyslový holding a.s. a přijetím veřejně neobchodovatelných akcií Daventree Ltd.

se sídlem na Kypru „likvidovat“ závazky nabyvatelů akcií z portfolia harvardských investičních fondů vzniklé z obchodů provedených V. K. na účet HIF a označených pod čísly 1 až 92, nejprve nakupoval cenné papíry a bezprostředně poté stejné akcie z portfolia za nižší cenu prodával vždy stejné osobě v úmyslu dosáhnout takto záměrně ztráty a umělé vytvoření závazků společnosti SU Teplice tak, aby později po sloučení společností HPH a.s., v likvidaci a SU Teplice mohly být tyto závazky použity k vyrovnání kupní ceny při prodeji akcií z portfolia SUT a jejího právního nástupce HPH a.s., v likvidaci, společnosti Daventree Limited a tak odčerpat z portfolia společnosti SU Teplice jak likvidní cenné papíry, tak i finanční prostředky, bez přijetí odpovídající protihodnoty a v jednotlivých obchodních případech si nejprve počínal tak, že a) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5. 1996 za SU Teplice příkaz k nákupu 60.853 ks akcií CRYSTALEX do portfolia SU Teplice, a to za limitní cenu 800,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU Teplice koupilo výše uvedené množství akcií za kupní cenu ve výši 48.682.400,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5. 1996 za SU Teplice příkaz k prodeji 60.853 ks akcií CRYSTALEX, a to za cenu 665,- Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu téhož dne, tj. 31. 5. 1995 bylo bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 40.467.245,- Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 8.215.155,- Kč, b) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5. 1996 za SU Teplice příkaz k nákupu 10.000 ks akcií ČEZ 2 do portfolia SU Teplice, a to za limitní cenu 1.115,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU Teplice koupilo výše uvedené množství akcií ČEZ 2 za kupní cenu ve výši 11.150.000,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5. 1996 za SU Teplice příkaz k prodeji 10.000 ks akcií ČEZ 2, a to za cenu 1.000,- Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu téhož dne, tj. 31. 5. 1995 bylo bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 10.000.000,- Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 1.150.000,- Kč, c) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5.

1996 za SU Teplice příkaz k nákupu

52.028 ks akcií FATRA do portfolia SU Teplice, a to za limitní cenu 1.800,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU Teplice koupilo výše uvedené množství akcií za kupní cenu ve výši 93.650.400,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5. 1996 za SU TEPLICE příkaz k prodeji 52.028 ks akcií FATRA, a to za cenu 1.140,- Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu téhož dne, tj. 31. 5. 1995 bylo bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 59.311.920,- Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 34.338.480,- Kč, d) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5. 1996 za SU Teplice příkaz k nákupu 1.844 ks akcií ISC MUZO do portfolia SU Teplice, a to za limitní cenu 1.000,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU Teplice koupilo výše uvedené množství akcií za kupní cenu ve výši 1.844.000,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5.1996 za SU Teplice příkaz k prodeji 1.844 ks akcií ISC MUZO, a to za cenu 916,- Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu téhož dne, tj. 31. 5. 1996 bylo bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 1.689.104, Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 154.896,- Kč, e) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5. 1996 za SU Teplice příkaz k nákupu 41.184 ks akcií OSPAP a.s. do portfolia SU Teplice, a to za limitní cenu 1.000,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU Teplice koupilo výše uvedené množství akcií za kupní cenu ve výši 41.184.000,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5. 1996 za SU Teplice příkaz k prodeji 41.184 ks akcií OSPAP a.s., a to za cenu 42,30 Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu téhož dne, tj. 31. 5. 1996 bylo bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 1.742.083,20 Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 39.441.916,80 Kč, f) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5. 1996 za SU Teplice příkaz k nákupu 1.650 ks akcií POŠTOVNÍ TISKÁRNA CENIN do portfolia SU TEPLICE, a to za limitní cenu 1.000,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU Teplice koupilo výše uvedené množství akcií za kupní cenu ve výši 1.650.000,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5. 1996 za SU Teplice příkaz k prodeji 1.650 ks akcií, a to za cenu 312,- Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu téhož dne, tj. 31. 5. 1996 bylo bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 514.800,- Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 1.135.200,- Kč, g) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5.

1996 za SU Teplice příkaz k nákupu

351.654 ks akcií PRAŽSKÁ TEPLÁRENSKÁ do portfolia SU Teplice, a to za limitní cenu 1.350,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU TEPLICE koupilo výše uvedené množství akcií za kupní cenu ve výši 474.732.900,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5. 1996 za SU Teplice příkaz k prodeji 351.654 ks akcií PRAŽSKÁ TEPLÁRENSKÁ, a to za cenu 836,- Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu téhož dne, tj. 31. 5. 1996 bylo bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 293.982.744,- Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 180.750.156,- Kč, h) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5. 1996 za SU Teplice příkaz k nákupu 286.860 ks akcií SEPAP do portfolia SU Teplice, a to za limitní cenu 2.100,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU Teplice koupilo výše uvedené množství akcií za kupní cenu ve výši 602.406.000,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5. 1996 za SU TEPLICE příkaz k prodeji 286.860 ks akcií SEPAP, a to za cenu 1.385,- Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu bylo téhož dne, tj. 31. 5. 1996 bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 397.301.100,- Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 205.104.900,- Kč, i) vystavil a podepsal nejpozději dne 30.

5. 1996 za SU Teplice příkaz k nákupu 2.000 ks akcií KAUČUK do portfolia SU Teplice, a to za limitní cenu 1.500,- Kč za akcii, přičemž obchod byl realizován bez uzavření kupní smlouvy a takto SU Teplice koupilo výše uvedené množství akcií za kupní cenu ve výši 3.000.000,- Kč, přičemž následně vystavil a podepsal nejpozději dne 31. 5. 1996 za SU TEPLICE příkaz k prodeji 2.000 ks akcií KAUČUK, a to za cenu 1.240,- Kč za akcii, přičemž na základě tohoto příkazu téhož dne, tj. 31. 5. 1996 bylo bez uzavření kupní smlouvy prodáno výše uvedené množství akcií za prodejní cenu ve výši 2.480.000,- Kč a takto způsobil škodu SU Teplice, resp. jejímu právnímu nástupci HPH a.s., v likvidaci, ve výši 520.000,- Kč, přičemž byl srozuměn s tím, že výsledkem těchto převodů bude ztráta společnosti SU Teplice ve výši 470.810.703,80 Kč a následně jako předseda představenstva společnosti SU Teplice udělil jménem společnosti SU Teplice pokyny obchodníkovi s cennými papíry – společnosti Harvardská burzovní společnost a.s.

(dále jen HBS), se sídlem v ulici Ohradní 65, Michle, Praha 4, k prodeji akcií z portfolia SU Teplice, v hodnotě cca 5,6 mld. Kč tak, že dne 25. 1. 1996 podepsal za společnost Sklo Union Teplice, (dále jen SU Teplice), smlouvu se společností Stratton, zastoupenou M. D., na základě které společnost Stratton převedla na společnost SU TEPLICE 193.055 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly a.s., 1.387.552 ks akcií společnosti Spolana a.s. a 1.241.710 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s.

a jako

protihodnotu společnost SU Teplice nabyla od společnosti Stratton závazky vyplývající ze směnek tzv. PROMISSORY NOTES vystavených společností STRATTON původně ve prospěch harvardských investičních fondů v obchodech uvedených výše pod čísly HCIF 1-7,9, HIFMS 15-23, HAIF 28-32,34, HDIAIF 41-44,46-49, HRIF 55-59,61-63,66, HDIF 69,70,72,73,75-80, včetně závazku odškodnit společnost STRATTON, v případě jakýchkoli požadavků souvisejících s výše uvedenými PROMISSORY NOTES, přičemž následně dne 2. 2. 1996 podepsal smlouvu o převodu akcií mezi společností SU Teplice a kyperskou společností Harms Holdings Co.

Ltd., dále jen HARMS, na základě této smlouvy společnost SU TEPLICE převedla do společnosti HARMS 193.055 ks akcií společnosti Moravské Naftové Doly a.s., 1.387.552 ks akcií společnosti Spolana a.s. a 1.241.710 ks akcií společnosti Biocel Paskov a.s., v celkové tržní hodnotě 5.635.721.720,- Kč, a jako protihodnotu přijala celkem 54.999.999 ks veřejně neobchodovatelných akcií společnosti HARMS, čímž v důsledku těchto dvou obchodů se společnost SU Teplice stala držitelem směnečných závazků vůči stejnými osobami ovládaným harvardským investičním fondům a zahraničních veřejně neobchodovatelných akcií, které tak zhoršily její ekonomickou situaci a hodnotu jejích akcií, a se stejným záměrem dne 30.

6. 1996 Ing. B. V. podepsal za společnost SU Teplice smlouvu se společností Daventree Limited, zastoupenou V. K., na základě které SU Teplice převedla na společnost Daventree Limited, se sídlem na Kypru, akcie společnosti Union Lesní Brána a.s. v počtu 9.995 ks v ceně 10.000,- Kč za akcii, celkem za cenu 99.950.000,- Kč, akcie VÚSU a.s. v počtu 7.707 ks, v ceně 10.000,- Kč za akcii, celkem za cenu 77.070.000,- Kč, akcie Union Heřmanova Huť a.s. v počtu 11.722 ks, v ceně 10.000,- Kč za akcii, celkem za cenu 117.220.000,- Kč, akcie INTESUNION a.s.

v počtu 9.151 ks, v ceně 10.000,- Kč za akcii, celkem za cenu 91.510.000,- Kč, akcie AVIRUNION a.s. v počtu 32.517 ks, v ceně 10.000,- Kč za akcii, celkem za cenu 325.170.000,- Kč, akcie GLAVUNION a.s. v počtu 101.372 ks, v ceně 9.300,- Kč za akcii, celkem za cenu 942.759.600,- Kč, akcie SKLOEXPORT a.s. v počtu 8.909 ks, v ceně 10.000,- Kč za akcii a v ceně celkem 89.090.000,- Kč, akcie HARMS v počtu 54.999.999 ks, v ceně 10.000,- Kč za akcii a v ceně celkem 5.635.722.000,- Kč a zároveň SU Teplice, a.s., převedla na společnost Daventree Limited své závazky v hodnotě cca 3,4 mld.

Kč, které převzala od společností Stratton, HUSKY a Ras Al Khaimah se sídlem na Kypru, čímž došlo k jejich účelovému splnění splynutím, ačkoli společnost Daventree Limited nebyla držitelem hodnot, z jejichž převodu pohledávky a závazky vznikly, přičemž po započtení hodnoty převáděných závazků v nominální hodnotě 3,4 mld. Kč bylo vyrovnání kupní ceny akcií v ceně celkem 7,3 mld.

Kč

realizováno tak, že společnost Daventree Limited převedla na společnost SU Teplice 91.299.598 ks vlastních akcií v uváděné nominální hodnotě 4.506.402.654,22 Kč při ceně 1 ks akcie 49,36 Kč a tímto způsobem v osobě společnosti Daventree Limited splynuly pohledávky harvardských investičních fondů s odpovídajícími závazky jejich dlužníků a právních nástupců těchto dlužníků a bylo dosaženo zamýšleného stavu, aby závazky nesplnily ty osoby, z jejichž jednání vznikly a společnosti SU Teplice, respektive jejímu právnímu nástupci, Harvardskému průmyslovému holdingu, a.s., v likvidaci, vyvedením akcií dceřiných společností navíc vznikla škoda ve výši 1.742.770.000,- Kč, celkově tak způsobil škodu ve výši nejméně 2.213.580.730,80 Kč.

Obviněný V. K. byl odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání deseti roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

Obviněný Ing. B. V., CSc. byl odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

Odvolací soud zároveň podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil oběma obviněným povinnost k náhradě škody poškozenému Harvardskému průmyslovému holdingu, a.s. – v likvidaci, se sídlem Praha 4, Ohradní 65, a to :

obviněnému V. K. ve výši 8.288.990.584,- Kč spolu s úrokem z prodlení z této jistiny podle nařízení vlády č. 163/2005 Sb. od 13. 2. 2008 do 9. 5. 2010 ve výši 1.750.396.360,90 Kč a dále s ročním úrokem z prodlení z této jistiny od 10. 5. 2010 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení dlužníka trvá, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a

obviněnému Ing. B. V., CSc., ve výši 2.213.580.730,80 Kč spolu s úrokem z prodlení z této jistiny podle nařízení vlády č. 163/2005 Sb., od 13. 2. 2008 do 9. 5. 2010 ve výši 467.444.572,- Kč a dále s ročním úrokem z prodlení z této jistiny od 10. 5. 2010 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení dlužníka trvá, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený Harvardský průmyslový holding, a.s. – v likvidaci, odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

II.

Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podali dovolání oba obvinění. Obviněný V. K. své dovolání podané prostřednictvím obhájce JUDr. Martina Korbaře opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), e) a g) tr. ř., obviněný Ing. B. V., CSc., v dovolání podaném prostřednictvím obhájce JUDr. Josefa Monsporta uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

1. Obviněný V. K.

spatřuje (str. 5-6 dovolání) naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. v tom, že „M. D., který podepsal většinu převzatých transakcí jako kupující a podle názoru soudu nezaplatil, vůbec nebyl k výslechu pozván a ani od něho nebylo vyžadováno písemné stanovisko k transakcím“, jak opakovaně obhajoba navrhovala. Zároveň zdůrazňuje, že proti němu je vedeno řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. ř., v němž musí mít obviněný vždy obhájce, který má stejná práva jako sám obviněný. Již v řízení před nalézacím soudem namítal, že obhájce nebyl řádně vyrozuměn o výslechu svědků před kyperským soudem (svědkové S. a L.) a nemohl se tedy tohoto výslechu, který byl navíc proveden bez podstatných otázek (zda tito zmiňovaní svědkové za stíhané transakce zaplatili a pokud ne, proč tak neučinili, což považuje za otázku zásadního významu pro posouzení své viny), zúčastnit. V reakci na argumentaci odvolacího soudu k obsahově shodné odvolací námitce poukazuje na to, že vyrozumění o úkonu má být jasné, přesné, s uvedením data, hodiny a místa konání úkonu. Tak tomu však nebylo, když oficiální informace o datu a místu konání úkonu na Kypru v rozporu s e-mailem předsedy senátu (jež uvedl, že jakmile obdrží oficiální informace, obratem je obhajobě zašle) nebyla obhajobě zaslána. Na tomto základě je přesvědčen, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obhájce v hlavním líčení, když výslech svědků na Kypru se konal v rámci hlavního líčení dožádaným soudem. Obhajoba tak neměla možnost vyslýchat podstatné a důležité svědky. Z výslechu těchto svědků proto dle obviněného nelze důkazně vycházet.

Tento dovolací důvod je podle obviněného dán i tím, že trestní řízení probíhající v jeho nepřítomnosti je v rozporu s čl. 14 odst. 3 písm. d) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech stanovícím, že každý, kdo je obviněn z trestného činu má právo být souzen v jeho přítomnosti. Je přesvědčen, že toto ustanovení v žádném případě nepřipouští vést soudní řízení v nepřítomnosti obviněného, a to z jakéhokoli důvodu.

Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. obviněný dovozuje ze skutečnosti, že trestní řízení proti němu vedené českými orgány činnými v trestním řízení není přípustné, neboť je občanem Irské republiky a údajná trestná činnost nebyla spáchána na území České republiky. Svým jednáním nemohl porušit ani ohrozit na území České republiky zájem chráněný trestněprávními předpisy a ani zčásti takový následek na území České republiky nemohl nastat (§ 4 odst. 1, 2 tr. zákoníku). Aplikaci § 17 tr. zák. považuje za mylnou, neboť byl uznán vinným skutkem posouzeným podle zákona pozdějšího, tedy trestního zákoníku, dle něhož mu byl rovněž uložen trest.

Lze usuzovat (byť to obviněný na str. 6 svého dovolání explicitně nevyjadřuje), že tento dovolací důvod shledává i v důsledku svého tvrzení o promlčení skutků, kterých se měl podle obžaloby dopustit, neboť podle jeho hodnocení před zahájením trestního stíhání uplynula promlčecí lhůta. Dovozuje, že „v demokratických státech je promlčecí lhůta definována jako lhůta, do které je nezbytné zahájit trestní stíhání podáním obžaloby.“ Je přesvědčen, že „promlčecí lhůta se zastavuje až úkony státního zástupce nebo soudu v rámci trestního stíhání, nikoli ve fázi pouhého podezření.“ Ustanovení § 67 odst. 4 tr. zák. stanovící, že přerušením počíná běžet promlčecí lhůta nová, pokládá za protiústavní, neboť umožňuje diskriminační a neomezeně dlouhé trestní stíhání mnohdy politicky nepohodlných osob.

Následně obviněný uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že rozhodnutí soudu druhého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

K jednotlivým útokům obsaženým ve skutkové části rozsudku soudu druhého stupně (byť dovolatel v podstatě při nezměněné argumentaci míří i na skutkovou část rozsudku soudu prvního stupně) v prvé řadě zmiňuje, že jeho trestní stíhání je politicky motivováno. Dále uvádí, že všechny transakce uvedené v bodech 1-92 se týkaly vždy prodeje veřejně obchodovatelných českých cenných papírů přes Burzu cenných papírů Praha, probíhaly před novelou obchodního zákoníku v období deseti měsíců od 2. 8. 1995 do 14. 6. 1996, žádný z výroků 1-92 se netýkal nákupu cenných papírů, žádný z těchto bodů se netýkal obchodu s neveřejně obchodovatelnými cennými papíry, žádná z předmětných transakcí se netýkala sloučení Harvardských společností nebo veřejné soutěže ke konci roku 1997, ve všech případech byla prodávajícím jedna, případně druhá Harvardská společnost, kupujícím byl vždy zahraniční subjekt, v rozhodné době vlastněný a kontrolovaný M. D., který přesvědčil statutární orgány prodávajících společností o prodeji cenných papírů s dvojím zajištěním, které se skládalo ze zástavy prodávajícího ve Středisku cenných papírů Praha, proti samotným prodaným cenným papírům tak, aby kupující (M. D. prostřednictvím obchodní společnosti Daventree Ltd. a Stratton Ltd.) musel zaplatit, nejpozději do šesti měsíců až čtyř roků ode dne realizace akciových obchodů, kupní cenu a ze směnek, za kupujícího (Stratton Ltd.) jím osobně podepsaných a znějící na celkovou výši kupní ceny cenných papírů, jako další dodatečné zajištění v případě propadu burzovního kurzu zastavených akcií.

K akciovým obchodům, které jsou obsaženy ve skutkové části rozsudku odvolacího soudu, zmiňuje, že část smluv, která jím měla být údajně podepsána se souhlasem a na přání statutárních orgánů, se týká bodů 1-9, 15-23, 28-34, 41-49, 55-66, 69-80, celkem tedy 58 údajných smluv. Všechny tyto smlouvy se týkaly prodeje akcií pouze sedmi obchodních společností, a to Spolana, a.s. (body 1, 6, 18, 23, 30, 32, 43, 47, 56, 57, 61, 72, 76, 77), Sklo Union, a.s. Teplice (body 2, 15, 29, 44, 62, 73), Biocel Paskov, a.s. (body 3, 5, 19, 20, 28, 31, 41, 48, 58, 63, 69, 70, 79), Moravské Naftové Doly, a.s. (body 4, 9, 17, 21, 34, 42, 49, 59, 66, 80), Sepap, a.s. (body 7, 16, 33, 46, 64, 75), Česká námořní plavba, a.s. (body 8, 22, 45, 55, 65, 74, 77), Moravské chemické závody, a.s. (body 60, 71) a kupujícím byla vždy společnost Stratton Ltd. zastoupená M. D.

Obchodním cílem těchto transakcí podle něho bylo vytvoření kontrolních balíků v těchto sedmi obchodních společnostech pomocí konsorcia a M. D., jelikož zákon v té době platný a účinný neumožňoval Harvardským fondům překročit 20% obchodní podíl v akciových společnostech, přičemž takovéto zákonné omezení se nevztahovalo na obchodní společnost Stratton Ltd. Proto jak z důvodu ochrany proti znehodnocení akcií minoritních podílů českých veřejně obchodovatelných společností, tak z důvodů dalších investic do těchto společností, bylo nejvýhodnějším řešením uskutečnit dané transakce z velké části na dluh kupujícího (Stratton Ltd., zastoupené M. D.), který byl jako jediný investor ochoten uskutečnit předmětné transakce. Smluvní zajištění však i přesto bylo vysoké (zajištění zástavním právem a směnkami – tzv. promissory notes).

Prodávajícím byly pokaždé Harvardské investiční fondy, pro které platilo 20% omezení pro výši obchodního podílu v akciových společnostech. Jednotlivé Harvardské investiční fondy provedly transakce s akciemi výše zmíněných obchodních společností následovně: Harvardský contrariánský investiční fond, a.s. (body 1-9), Harvardský investiční fond menších společností, a.s. (body 15-23), Harvardský arbitrážní investiční fond, a.s. (body 28-34), Harvardský diamantový investiční fond, a.s. (body 41-49), Harvardský růstový investiční fond, a.s. (body 55-66), Harvardský dividendový investiční fond, a.s. (body 69-80).

V obsahové návaznosti na rozbor podstaty podvodného jednání (str. 6 dovolání), jak je vymezováno ve vztahu k trestnému činu podvodu, vznáší výhradu vůči právnímu posouzení skutků jako zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Ve vztahu k jednáním pod body 1-98, jejichž obsahem byly obchody s cennými papíry, jimiž měla být způsobena škoda harvardským investičním fondům, uvádí, že se jich vždy účastnil některý z těchto tzv. fondů na straně jedné a jiné osoby na straně druhé. Některá z těchto osob by tedy musela být osobou jednající v omylu. Omyl zmiňovaný odvolacím soudem na str. 46 jeho rozsudku však podle něho prokázán nebyl. Zdůrazňuje, že presumují-li soudy obou stupňů, že měl podvodné úmysly již při svém vstupu do kupónové privatizace a že vylákal pod záminkou prospěchů investorů (tzv. DIKů) možnost získat akcie, které později pod deklarovanými obchody s nimi vyvedl bez jejich vědomí a proti jejich vůli mimo harvardské společnosti, pak pro takové jednání nebyl nikdy trestně stíhán ani odsouzen. Rovněž nebyl nikdy stíhán pro podvodné vylákání plných mocí od statutárních orgánů společností, které by jej opravňovaly k nakládání s majetkem těchto společností a které by vedlo k jejich majetkovému poškození. Rozsudek odvolacího soudu je podle něho založen na právní kvalifikaci a skutkových okolnostech, které nikdy nebyly obsaženy ani v usnesení o zahájení trestního stíhání, ani v obžalobě.

Rovněž nikdy nebylo dokázáno, že by jednal v podvodném úmyslu majetek z těchto obchodních společností vyvést, neboť všechny statutární orgány měly přístup k jednotlivým účtům a kdykoli si mohly učinit obraz o stavu majetku toho kterého fondu. V době údajného obchodování nedošlo k snížení stavu majetku jednotlivých společností, neboť jimi nabývané akcie byly hodnotné. Statutární orgány navíc mohly plné moci odvolat, čímž by byl zbaven možnosti s akciemi obchodovat. Z obsahu spisu plyne, že statutární orgány ničeho nenamítaly a v množství případů byly navíc stranou smluv. V některých případech smlouvy samy podepisovaly, čímž vyjádřily svůj souhlas podle § 30 tr. zákoníku. Role statutárních orgánů nebyla pouze formální, jak se někteří ze svědků snaží účelově naznačit, aby se zbavili osobní odpovědnosti. Statutární orgány zajišťovaly řádné fungování každé harvardské společnosti či fondu, včetně kompletní přípravy všech obchodních transakcí, od sjednávání smluv přes jejich vypracování, podpisování, kontroly a konečně jejich zaúčtování. On sám nejednal nezávisle, vždy plnil vůli statutárního orgánu. Osoby, které činí nezávislá rozhodnutí, jsou zapsány v obchodním rejstříku. To však není jeho případ, neboť jednal vždy na základě předchozího souhlasu statutárních orgánů. Proto byl naplněn § 30 tr. zákoníku, který je vyjádřením zásady volenti non fit inuiria.

Dále rozvedl, že žádný zákon účinný v době úkonů nevyžadoval jakýkoli předchozí souhlas akcionářů k uzavírání akciových obchodů, neexistovala ani povinnost jednotlivých fondů informovat akcionáře o uzavřených obchodech. Zákon naopak přikazoval o realizovaných obchodech zachovávat mlčenlivost. Soudy obou stupňů, které vůči němu „uměle vykonstruovaly rozsudek“ a které tvrdí, že od akcionářů předem neobdržel souhlas anebo je alespoň předem neinformoval o zamýšlených obchodech a tím je uvedl v omyl, uplatňují chybnou argumentaci, neboť zmíněné zanedbání informační povinnosti nereflektuje právní stav v dané době a odporuje v té době platným a účinným právním předpisům o povinnosti zachovávat mlčenlivost. Usuzuje, že je trestně stíhán za nesplnění informační povinnosti akcionářů, kterou však v té době platný a účinný zákon nejenom nepředepisoval, nýbrž výslovně zakazoval. Jedinou zákonnou informační povinností té doby upravenou zákonem č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech byla povinnost formou zveřejnění zprávy o hospodaření do tří měsíců po skončení pololetí a po uplynutí roku zveřejnit i svoji účetní závěrku a účetní závěrku podílových fondů, kterou ověřoval auditor. Z logiky věci vyplývá, že jakákoli informační povinnost stíhala samotnou společnost, její statutární orgány a nikoli jeho.

Stran podvodu, kterého se měl vůči akcionářům dopustit, namítá, že podle žádné právní úpravy akcionáři neměli právo zasahovat do jednotlivých obchodů akciových společností (a technicky to ani nebylo možné). Zároveň zpochybňuje závěry soudů obou stupňů o jeho údajném obohacení, neboť nebylo nikterak dokázáno.

S odkazem na novelu trestního zákona v roce 1997, která podle jeho názoru rozšířila působnost trestného činu podvodu, spatřuje pochybení soudu v tom, že údajné nedání souhlasu akcionářům shledal jako zamlčení podstatné skutečnosti, čímž byla naplněna skutková podstata trestného činu podvodu. Míní, že tímto postupem soud porušil § 2 tr. zákoníku, neboť své rozhodnutí opřel o v té době neexistující podmínku naplňující skutkovou podstatu trestného činu podvodu. Porušil tak zásadu nullum crimen sine lege, když „použil pozdější a méně výhodný zákon o podvodu pouze později rozšířený o zamlčení podstatné skutečnosti.“

Dovolatel soudům obou stupňů vytýká i nereflektování skutečnosti, že smlouvy, jejichž prostřednictvím byly obchody uzavírány, nepodepisoval. Tato skutečnost je klíčová, neboť právním důsledkem těchto smluv byla existence právního titulu. Soudy však svá skutková zjištění opakovaně stavěly na jakýchsi domněnkách a nikoli skutečnostech (formulace typu „je možné se domnívat“ apod.), čímž došlo k porušení zásady presumpce neviny a na ni navazující právo na spravedlivý proces.

Obviněný namítá, že byl uznán vinným i v případech, kdy nevystupoval ani na straně kupující, ani na straně prodávající a nebyl ani zjištěn příkaz k prodeji, který by jím byl podepsán. Jeho vina je pouze presumována. V dané souvislosti zmiňuje skutky 24-27, či skutky popsané na str. 99-100 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, kde se podává, že z „provedeného dokazování nevyplývá, že by takový příkaz k prodeji mohl vystavit někdo jiný než obžalovaný V. K.", byť v řadě případů není ani patrné, kdo smlouvu podepisoval (např. skutky 35-40). Na tomto základě předpokládá, že soudy na něho předem pohlížely jako na vinného, což je v rozporu jak s Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“), tak s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a v této souvislosti odkázal rovněž na rozsudek ESLP ze dne 25. 3. 1983 Minelli proti Švýcarsku, stížnost č. 8660/79.

Dovolatel dále zdůrazňuje, že trestný čin podvodu je definován jako úmyslný trestný čin, kterého se dopustí, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že jiného uvede v omyl, omylu některé osoby využije nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. S ohledem na v obžalobě uvedené obchody, které jsou předmětem trestního řízení, je podle něho klíčové posoudit otázku, jak mohl kohokoli uvést v omyl na základě smluv podepsaných členy představenstev společností. Takové posouzení je možné pouze na základě přezkoumání podepsaných smluv samotných a detailního seznámení se s jejich obsahem a podmínkami, za kterých byly obchody uzavřeny. To se podle jeho názoru nestalo, neboť soud nepochopil podstatu zajištění závazků pomocí směnek a zástavních práv k cenným papírům registrovaných v Středisku cenných papírů.

Zdůraznil, že sjednával pouze burzovní příkazy, které nemají právní relevanci. Jedná se o pouhý administrativní pokyn, který právní následky nevyvolává. Daný obchod je jím pouze fakticky realizován. Burzovní příkazy jsou pouze plněním podepsaných smluv, samy o sobě nejsou soudně vynutitelné již proto, že neobsahují informaci o tom, kdo je kupujícím, nýbrž pouze informace o tom, co se prodává a jaká je kupní cena. Nemůže být odsouzen za smlouvy, které nepodepsal. Jediné za co může být právně odpovědný, jsou tyto burzovní příkazy a jejich obsah, které fakticky plnily již právně perfektní smlouvy. Na tomto základě usuzuje, že pokud člen představenstva nebo představenstvo samo schválí, byť nevýhodný obchod, nese za něho občanskoprávní i trestněprávní odpovědnost právě toto představenstvo, nikoli navrhovatel obchodu. Burzovní příkazy byly navíc vždy připravovány pod dohledem statutárních orgánů a pod dohledem licencovaného obchodníka s cennými papíry. Jelikož byly veškeré transakce odsouhlaseny podle § 30 tr. zákoníku, není naplněna podmínka § 17 odst. 2 tr. zák. o ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, když svolení poškozeného tuto podmínku vylučuje. Jelikož žádné smlouvy neuzavíral ani nečinil žádné právní úkony, které by jakkoli zavazovaly obchodní společnosti, nemůže být pachatelem trestného činu podvodu.

I kdyby podepsal burzovní příkazy (což nebylo prokázáno), toto samo o sobě nemůže naplnit podmínku ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem. Jedná se o pouhou administrativní realizaci smluv uzavřených představenstvy jednotlivých obchodních společností. Jedinou otázkou zůstává cena, za kterou obchody probíhaly. Cena však byla závislá na výsledku nabídky na veřejném trhu, případnou kontrolu ceny měl provádět obchodník s cennými papíry. Souhlas ke všem provedeným obchodům byl rovněž opakovaně a průběžně dáván kontrolami z Ministerstva financí ČR, Burzy cenných papírů Praha, jakož i auditory všech obchodních společností.

Doplnil, že nikdy nebyl prokuristou Harvardských společností. I pokud by podepsal příkazy k obchodu s cennými papíry, což však není bez ověření jeho podpisu bez dalšího prokázáno, je přesvědčen, že takový příkaz k obchodu s cennými papíry splňuje podmínky § 17a odst. 3 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, jenž konstruuje vyvratitelnou domněnku, že jednání proběhlo s odbornou péčí při obhospodařování majetku v podílovém anebo investičním fondu. Jediným důvodem proč M. D., resp. společnost Stratton Ltd., zakoupila předmětné akcie, byla jeho cenotvorná nabídka. Nabídnutá cena byla určující pro uzavření předmětných obchodů. Takové jednání však nemůže být nezákonné, neboť naplňuje podmínku citovaného ustanovení.

Dále poukázal na to, že smlouvy, které měl podepsat, představenstvo později měnilo dodatky a následně provádělo smluvní zápočty, kterými se jak znalci, tak ani soudy nikterak nezabývaly. Tyto dodatky ke smlouvám nejsou ani nikdy nebyly předmětem jeho trestního stíhání, tudíž nebyly ani znalecky přezkoumávány. Veškeré obchody se uskutečnily tak, jak byly schváleny a podepsány. Žádná z těchto smluv nebyla podle něho schopna kohokoli uvést v omyl a již vůbec ne toho, kdo smlouvy připravoval, schvaloval a podepisoval. Proto nemůže být naplněn omyl a jednání v důsledku omylu a předmětné obchody jdou výslovně k tíži členů představenstev, kteří předmětné smlouvy připravili a podepsali. Usuzuje, že škoda se může týkat právě problémů spojených se slučováním společností na základě archaických pravidel, která v té době platila. Tato škoda vznikla v důsledku nedokonalé legislativy, nikoli omylu, jak je mu přičítáno k tíži.

Ve vztahu k jednáním uvedeným pod body 93-98 napadeného rozsudku, týkajících se majetkových dispozic s akciemi SPT Telecom, a. s., polemizuje se závěry soudu prvního stupně, který uvedl, že majetkovými dispozicemi ve dnech 16. 3. 1995 (nákup akcií) a 23. 3. 1995 (jejich prodej) vznikla škoda jeho jednáním. Je přesvědčen, že je v prvé řadě irelevantní doba držení akcií, kterou zákon ani nestanoví. Burzovní obchody jsou navíc vždy více či méně spekulativními. Odmítá závěr soudu, že investice do určitého titulu se záměrem dosažení zisku a následné „otočení trhu“ v jeho neprospěch mající za následek majetkovou ztrátu, nemůže být trestněprávně relevantním jednáním, neboť polovina účastníků burzovního systému vždy prodělá a druhá vydělá. Ti, kteří prodělají, nemohou být viněni ze spáchání trestného činu.

Opakovaně zmiňuje, že se soudy při svém rozhodování stavěly podjatě k cizím právním úpravám (např. směnky podle bahamského práva, které jsou podle názoru soudu „jakýmisi směnkami“ apod.), aniž by tato jednostrannost měla racionální základ.

Jeho trestní stíhání je postaveno pouze na domněnkách. Pokud vůbec nějak vystupoval v předmětných transakcích, vystupoval maximálně jako zástupce českých společností, pro které sjednával zajištění transakcí. Není to tedy prodávající, který má, nebyla-li zaplacena zbývající část kupní ceny, povinnost zbytek kupní ceny doplatit. S odkazem na obchodní zákoník usuzuje, že kupní cenu hradí kupující a logicky tedy nikoli prodávající. Soudy obou stupňů podle něho ani nezjišťovaly, zda M. D., resp. společnost Daventree Ltd. následně skutečně zaplatila zbývající části kupní ceny, či nikoli a pokud ano, zda je někdo neukradl a následně nezaúčtoval. Proto však nebyl trestně stíhán, neboť je trestně stíhán pouze za údajné podepsání smluv a obchodních příkazů. Jeho role ve stíhaných obchodech skončila uzavřením předmětných obchodů, jeho odpovědnost vůči statutárním orgánům českých společností tím, že jim předal podepsané smlouvy a směnky. Odpovědnost za řádné zaúčtování uzavřených smluv a směnek, zaregistrování zástavních práv a následné vymáhání těchto směnek spadalo do oblasti odpovědnosti statutárních orgánů.

Soud pochybil, pokud uvedl, že obviněný konal na území České republiky, byť zde prokazatelně konat nemohl. Nevzniká pochybnost o tom, že Českou republiku opustil z důvodu politického pronásledování počátkem roku 1994. V letech 1995 a 1996 proto nemohl jednat na jejím území. V dané době nebyl ani členem žádného ze statutárních orgánů některé z českých obchodních společností, neboť před svým odchodem, jak je patrné z výpisů z obchodního rejstříku, rezignoval na členství ve všech statutárních orgánech. Nebyla tudíž naplněna jurisdikce českých soudů. Český soud neměl jurisdikci podle § 20 odst. 2 tr. zák. i proto, že v předmětné době nebyl státním občanem České republiky a neměl v České republice trvalý pobyt. Celé trestní řízení je proto nezákonné od samého počátku.

Stran realizovaných akciových obchodů se společností Daventree Ltd. namítá, že prodej českých veřejně obchodovatelných či jiných akcií z privatizace zahraničním fyzickým ani právnickým osobám nevyžadoval žádného povolení. Tvrzení soudů, že mělo být jakkoli nezákonné prodávat a převádět cenné papíry zahraničním subjektům, je smyšlené a nemající oporu v zákoně. Obžaloba ani následně soudy nebyly schopny poukázat na jakékoli zákonné ustanovení, které mělo být jeho jednáním porušeno. V rozhodné době platný a účinný § 2 odst. 4 zákona o investičních společnostech a investičních fondech stanovil, že investiční fondy a investiční společnosti se řídí běžnými ustanoveními tehdejšího obchodního zákoníku, nestanovil-li tento zákon jinak. Obchodní zákoník nijak neomezoval jakékoli obchody. Obžaloba ani rozsudek soudu prvního i druhého stupně neuvádí jediné z ustanovení, které by bylo jednáním obviněného porušeno. Zákaz uzavírání obchodů mezi majetkově a personálně propojenými subjekty zavedl zákon o investičních společnostech a investičních fondech až dva roky po předmětných transakcích. Jeho ustanovení § 7 odst. 3 a § 7 odst. 9 nemohou být retroaktivně aplikována, soudy o ně nemohou opírat jeho povinnost jednat. Tím, že tak učinily, porušily zásadu nullum crimen sine lege.

Dovolatel v této souvislosti zpochybňuje základní tezi, na které podle něj staví obžaloba i rozsudky obou stupňů, a jíž je skutečnost, že zpětný obchod s téže protistranou je nezákonný a jediným důvodem, proč vznikla škoda na majetku společnosti. Důraz je tak kladen na identitu smluvního partnera, od kterého společnost koupila a po nějaké době opětovně prodala. To je následně skandalizováno jako tzv. „drancovací kolečko“. Identita protistrany není schopna způsobit jakoukoli ztrátu. Zisk a případně ztráta jsou zapříčiněny výkyvy na kapitálovém trhu, a to zcela nezávisle na tom, kdo je protistranou obchodu. Postup soudu zaměřující se na identitu protistrany jako důvodu vzniku účetního rozdílu, kterým je v každé transakci buď účetní zisk, nebo účetní ztráta, je účelový a nesprávný.

Stran nevýhodnosti transakcí uvedl, že soud pochybil, když považoval za platby a odpovídající protihodnotu výlučně platby v hotovosti a zcela pominul, že většina akciových obchodů probíhá ve splátkách. Proto byly vystavovány směnky (tzv. promissory notes), u kterých se jednalo pouze o jištění pohledávek do okamžiku úplného splacení kupní ceny. Sloužily tak jako nástroj pro zajištění dosud nesplacených pohledávek společností. Nesloužily jako platební nástroj, který musí být uplatněn, nýbrž jako forma zajištění. Soudy pochybily, když nerespektovaly zákon č. 191/1950 Sb., který výslovně připouští platbu a zaplacení cizí směnkou a chybně „považoval takovýto postup za nulovou hodnotu a nezaplacení což je samozřejmě po právní stránce zcela chybné.“ Zcela v rozporu s obchodním zákoníkem a v rozporu se zákonem směnečným a šekovým (§ 91-98, § 19) odmítl respektovat smluvní ujednání týkající se použití směnek jako platebního nástroje.

Soudy podle jeho přesvědčení zároveň ignorovaly vyrovnání vzájemných závazků formou započtení a pochybily, pokud hodnoty, které byly předmětem zápočtu pohledávek (akcie společnosti Daventree Ltd.) shledaly jako nulové. Samotné započtení vzájemných závazků bylo plně v souladu s tehdy platným a účinným § 364 obchodního zákoníku. Názor soudu stran jeho závěru, že pohledávky nejsou ani majetkem ani žádnou jinou hodnotou, nýbrž dělají společnosti „prázdné“, pokládá za zcela mylný. Soud rovněž pochybil, pokud se nezabýval otázkou zástavního práva ve smlouvách připravených statutárními orgány, ve kterých bylo sjednáno zástavní právo prodávajícího, registrované ve Středisku cenných papírů. Obě formy zajištění totiž plně zabezpečovaly, že Stratton Ltd. nemohl zakoupené akcie zpeněžit, dokud zcela nezaplatil kupní cenu, za kterou předmětné akcie obchodních společností nabyl.

Pro posouzení viny je podle něho rozhodné určení hodnoty společnosti Daventree Ltd., která byla jak kyperskými, tak českými auditory shodně zjištěna v hodnotě 39,2 miliard korun v roce 1995 – 1996. Odvolací soud tedy nesprávně vycházel z minimální, resp. nulové hodnoty akcií společnosti Daventree Ltd. Tento závěr soudu, ačkoli je zcela nepravdivý, tvoří základ k odůvodnění trestu odnětí svobody a náhrady škody, která mu byla napadeným rozsudkem uložena. Z auditu Daventree Ltd. (jejímž akcionářem byly Harvardské investiční společnosti) vyplývá, že tato společnost vlastnila majetek v hodnotě několika miliard USD, neboť ve svém portfoliu držela akcie ruské petrolejářské společnosti Sidanco, dále společností Segezha, Saratov, Renaissance a jiných. Soud pochybil, když nevycházel stran ocenění majetku společnosti Daventree Ltd. ze závěru auditorské společnosti Grant Thornton, který její majetek ocenil na 39 miliard Kč. Tato auditorská zpráva je podle jeho názoru nezpochybnitelná již z toho důvodu, že znalci opakovaně přiznali, že nejsou dnes již žádným způsobem schopni řádné ocenění této společnosti provést.

Napadený rozsudek staví v prvé řadě na tom, že hodnotu akcií Daventree Ltd. není možné ověřit. Není-li možno hodnotu těchto akcií ověřit, není možné zároveň tvrdit, že jejich nabytím kdokoli utrpěl újmu. Soudy postupovaly v rozporu s principem in dubio pro reo, když neznámé a nezjistitelné hodnoty společností interpretovaly v neprospěch obviněného. Na tomto základě spatřuje extrémní nesoulad mezi právním hodnocením a provedenými důkazy.

Brojí proti vypracovaným znaleckým posudkům, které jsou zcela nesprávné, neboť vycházejí z chybného předpokladu, že účetní hodnota společností odráží její reálnou hodnotu. Rozdíl mezi tržní a účetní hodnotou je prezentován jako jakási ztráta, případně škoda společnosti, běžný účetní goodwill (dobrou pověst) znalci považují za projev trestné činnosti či škody. Závěr, že rozdíl mezi obchodní cenou a účetními hodnotami znamená škodu, je zcela neodborným posouzením. Dovolatel znaleckým posudkům vyčítá, že podle jejich závěrů je vždy ekonomická hodnota aktiv rovna jejich účetní hodnotě a každý rozdíl má za následek vznik škody.

Soudy následně nedostály své povinnosti řádného zjištění skutkového stavu, když pro účely výroku o náhradě škody braly za rozhodující běžné změny tržních hodnot v rámci uzavřených smluv bez ohledu na skutečnost, že žádný z účastníků kapitálového trhu není schopen dopředu znát hodnotu akcií a jejich následný tržní vývoj.

V této souvislosti připomněl, že jakkoli je mu kladeno za vinu pod bodem 99 výroku rozsudku společné jednání s B. V., sám nikdy nebyl v jakémkoli vztahu k společnosti Sklo Union, a.s. Teplice (nikdy nebyl členem statutárního orgánu této společnosti, neměl jakoukoli plnou moc). Uvedená společnost měla své statutární orgány, které jednaly podle svého uvážení a přímo s M. D., případně prostřednictvím D. J. A., který ho v České republice zastupoval.

Porušení práva na spravedlivý proces shledává dále v tom, že obhájcům nebyly podle § 213 odst. 1 tr. ř. předloženy listinné důkazy k nahlédnutím, ale tyto byly pouze čteny. Právo na spravedlivý proces bylo porušeno tím, že obhajoba neměla možnost vyslovit všechny výhrady proti předkládaným důkazům (zejména u smluv). S odkazem na čl. 6 odst. 3 ve spojení s čl. 6 odst. 1 Úmluvy a s odkazem na rozsudek ESLP Krasniki proti České republice dovozuje, že veškeré listinné důkazy musí být obhajobě předloženy v přítomnosti obviněného během hlavního líčení a za přítomnosti všech svědků.

V další části svého dovolání soudům vytýká jednostrannost provedeného dokazování a to, že jimi byl kladen důraz na svědeckou výpověď likvidátora HPH Z. Č., případně svědka S. Tyto výpovědi měly být vyloučeny, neboť svědkové nemají osobní znalost skutkových okolností z doby, kdy transakce probíhaly, přičemž namítl i jejich neodbornost.

Zbývá dodat, že v rámci svého mimořádného opravného prostředku vznáší obviněný i další námitky, kdy ve vztahu k osobě předsedy senátu prvostupňového soudu poukazuje na jeho dřívější členství v KSČ, které pokládá za materiální překážku bránící dotyčnému soudci, aby mohl v dané věci rozhodovat, tvrdí, že všechny důkazy, na kterých je obžaloba postavena, byly získány nezákonně, shromážděny bez povolení soudu, a proto je není možné použít, soudům vytýká, že jejich rozhodnutí byla založena na důkazech, které byly získány nezákonným způsobem, rozporuje stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 31/10, když tvrdí, že není možné, aby pro někoho v individuálním případě došlo k zrušení neústavního zákroku orgánu státní moci a pro jiného nikoli, nesouhlasí s razií Policie ČR v sídlech společností, neboť podle jeho přesvědčení si policie byla vědoma o zaplacení směnkami, které M. D. podepsal, a proto je přesvědčen, že bylo její povinností zjistit, co se stalo s těmito směnkami a proč nikdy nebyly uplatněny.

Vzhledem k tomu, že dovolání obviněného je vyhotoveno v rozsahu 217 stran, přičemž je strukturováno tak, že mimo námitek obsažených na str. 1-10 (kde dovolatel explicitně vyjadřuje dovolací důvody, o které svůj mimořádný opravný prostředek opírá) své další výhrady (mnohdy opakovaně) uplatňuje pod body 1-732 (při vynechání číslování 481-488 a 490-491), jeví se vhodné (pro konkretizaci, v které části dovolání tu či onu námitku uplatňuje) opětovně poukázat ve stručnosti na obsahové zaměření jednotlivých námitek, a to v podstatě ve shodě s jejich sumarizací státním zástupcem obsaženou v jeho vyjádření k dovolání obviněného. Lze poukázat na to, že obviněný:

V bodech 1.–17. rozvádí nezákonnost uskutečněných prohlídek jiných prostor, přičemž se neztotožňuje se stanoviskem pléna Ústavního soudu Pl. ÚS 31/10. Ve vztahu k předsedovi senátu nalézacího soudu uplatňuje námitku jeho dřívějšího členství v Komunistické straně Československa, přičemž se domnívá, že předseda senátu byl za odměnu za jeho odsouzení „povýšen“. Soud vycházel z nedostatečných odborných podkladů, staví se „podjatě“ k cizím právním úpravám a nezabýval se konkrétními obchody detailně. V době svého jednání neporušil žádný konkrétní předpis.

V bodech 18.–21. nesouhlasí s postupem soudu prvního stupně, který při zpracování odůvodnění rozhodnutí poukázal na vlastní pochybení, k nimž došlo při vyhlášení odsuzujícího rozsudku. V bodech 22.–46. namítá, že soudy nedůvodně považovaly za úhradu pouze platbu v hotovosti, přičemž nerespektovaly, že k úhradě závazku může dojít i jinou formou. Zdůrazňuje, že v dané věci existovalo zástavní právo prodávajícího oproti kupujícímu registrované ve Středisku cenných papírů. Namítá, že k věci měli být jako svědci vyslechnuti pan A.

a D., případně další osoby ze společnosti Stratton. Zpochybňuje závěr soudů, že si počínal nedovoleně v případě prodeje akcií do zahraničí, respektive v případě nabytí akcií společností z oblasti východní Evropy, stejně jako nesprávnost přeměny fondu na běžnou akciovou společnost. Pokud jde o úhradu kupní ceny za převáděné akcie, má za to, že soud nepřípustně přesouval odpovědnost za splacení kupní ceny kupujícím na prodávajícího, což následně účelově kriminalizuje. V této souvislosti argumentuje tím, že vydával pouze burzovní příkazy, neuzavíral konkrétní kupní smlouvy.

V bodech 47.–53. zpochybňuje závěr soudu o tom, které osoby jsou osobami jednajícími v omylu, což dle jeho názoru zpochybňuje základní předpoklad

trestní odpovědnosti pro zločin podvodu. V návaznosti na to pod body 54. – 65. obdobnou vadu vytýká rovněž i ve vztahu k omylu členů představenstva. V bodech 66.–73. se zabývá správností znaleckých posudků zpracovaných ve věci, přičemž má za to, že znalci nezohlednili tržní hodnotu společností, jejichž cenné papíry harvardské společnosti nabývaly jako protihodnotu. V bodech 74.–81. zpochybňuje dílčí závěry soudů, že údajnou nulovou hodnotu společností, jejichž cenné papíry byly nabírány inkriminovanými obchody, odvozovaly od skutečnosti, že se jednalo o akcie neobchodovatelné.

V bodech 82.–91. soudu vytýká použití některých pojmů, jež dle jeho názoru soud dezinterpretoval. V bodech 92.–103. se zabývá povahou konkrétních smluv o převodu cenných papírů, přičemž dovozuje, že tyto byly učiněny po právu a nebyly založeny na jakémkoliv omylu. V bodech 104.–140. opakuje v souhrnu své dosavadní námitky, přičemž odkazuje jednak na některá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a dále též na mezinárodní dokumenty, jež mu zaručují práva, která byla dle jeho názoru postupem soudů porušena.

Opakuje svou argumentaci, že příslušné smlouvy byly uzavírány statutárními orgány zainteresovaných společností, což nemohl nijak ovlivnit.

Opakovaně namítá nezohlednění hodnoty inkriminovaných společností, přičemž dovozuje, že z hlediska jejich hodnoty nebyl zohledněn tzv. Goodwill. V bodech 141.–156. poukazuje na ustanovení § 17a zákona č. 242/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, z něhož vyplývá, že obchody uskutečněné přes regulovaný trh jsou považovány za obchody uzavřené s odbornou péčí. V bodě 157. namítá nedostatek jurisdikce orgánů České republiky, přičemž se zabývá i hlediskem místní působnosti trestněprávních norem.

V této souvislosti namítá, že § 17 odst. 2 trestního zákona je protiústavní. V bodech 158.–160. zpochybňuje nezávislost soudce, jehož právní závěry byly chybné a podjaté. V bodech 161.–165. namítá promlčení trestných činů, pro něž je stíhán, přičemž sám vykládá principy běhu promlčecích lhůt. V bodech 166.–207. opakuje své námitky porušení zásady presumpce neviny, porušení práva na rovnost zbraní a zdůrazňuje nezákonnost důkazního řízení. V bodech 208.–236. nesouhlasí s přístupem soudu k hodnocení výpovědí svědka Č., namítá, že výpověď tohoto svědka je pouze prostředečná, a v této souvislosti odkazuje na anglosaskou doktrínu nepřípustnosti tzv. „hearsay evidence“.

Ve vztahu ke znaleckým posudkům namítá, že tyto byly zpracovány osobami zapojenými na bývalou státní bezpečnost či určité náboženské kruhy, či dokonce na „zahraniční informační služby“. Znaleckým posudkům dále vytýká, že se zabývaly okolnostmi, které nebyly předmětem obžaloby. Procesní pochybení spatřuje v postupu soudu při provádění listinných důkazů, když namítá, že jejich čtení je „anachronickou pozůstalostí totalitního režimu“. Rozebírá dále konkrétní výpovědi jednotlivých svědků, z nichž dovozuje vlastní skutkové závěry.

V bodech 237.–245. opětovně poukazuje na nedostatky při zjišťování skutkového stavu, když nebyla ověřována autenticita smluv, některé z nich ani nebyly podepsané a zároveň tvrdí, že o transakcích nerozhodoval on sám, nýbrž burzovní makléři ze společnosti HBS. Ani po samotné realizaci transakcí nic neřídil, neboť jasné a zjevné příkazy dával M. D. V bodech 246.- 250. kritizuje vyvozování jeho viny soudem na základě spekulativních závěrů. V bodech 251.-293. popisuje své působení v harvardských společnostech, které ukončil již v roce 1993 a dále se zdržoval v zahraničí.

Domáhá se rovněž beztrestnosti svého jednání s ohledem na přivolení poškozeného. V bodech 294.–300. zpochybňuje závěry soudu o protiprávnosti přeměny Harvardských investičních fondů na akciové společnosti, když žádný právní předpis v době jejich přeměny účinný nikterak nezakazoval přeměny investiční společnosti na jiný podnikatelský subjekt (§ 35i zákona č. 248/1992 Sb.) a jejich přeměna byla schválena rovněž Ministerstvem financí. V bodech 301.–320. dovozuje, že byl stíhán za to, že neinformoval akcionáře, třebaže takovou povinnost nikdy neměl a argumentuje též povinností mlčenlivosti orgánů investičních společností, resp. fondů.

Ve vztahu k přisouzené skutkové

podstatě namítá, že tato byla rozšířena novelou z roku 1997 o znak „zamlčení podstatné skutečnosti“, avšak v rozhodné době tento znak v trestním zákoně obsažen nebyl. V bodech 321.-355. rozebírá povahu jednotlivých obchodů, přičemž zdůrazňuje, že se jednalo o standardní obchody se společností Stratton, přičemž platby za tyto obchody byly zajištěny směnkami. Cílem transakcí bylo vytvoření kontrolních balíků v konkrétních společnostech ve spolupráci se společností Stratton. Zdůrazňuje, že část obchodů proběhla v době, kdy příslušné fondy již byly přeměněny na běžné akciové společnosti.

Z toho dovozuje, že jemu dříve vystavené plné moci již zanikly. Ve vztahu k mechanismu jednotlivých obchodů namítá, že samotným vydáním příkazu k prodeji nemohlo dojít ke škodě, neboť takto vydaný příkaz k prodeji nemá přímý vztah k zaplacení příslušné kupní ceny. V bodech 356.–372. se obšírně zabývá povahou zajištění převodu cenných papírů z harvardských společností. Předkládá přitom vlastní překlad příslušných zajišťovacích smluvních institutů a dovozuje, že překlad provedený soudním tlumočníkem je v tomto směru nepřesný, a to k jeho tíži.

Zároveň opětovně zdůrazňuje existenci zástavního práva k převáděným akciím u Střediska cenných papírů. V bodech 373.–387. zpochybňuje svou odpovědnost za podvod s tím, že ze strany M. D. nedošlo k uhrazení kupní ceny. Upozorňuje, že nikdy nepřevzal povinnost ručit za splacení takto vzniklého dluhu, což bylo odpovědností příslušných představenstev. Zároveň namítá, že práva vyplývající z příslušných směnek neuplatnil svědek Č. z pozice likvidátora harvardského průmyslového holdingu, v čemž spatřuje porušení povinností tohoto svědka.

V bodech 388.–389. zpochybňuje závěr soudu o tom, že „vyvedl“ akcie předmětných podniků do zahraničí a argumentuje tím, že převody cenných papírů do zahraničí byly a jsou legální. V bodech 390.–391. obrací pozornost k opětovně zmíněnému mnohonásobnému zajištění obchodů. V bodech 392.–409. popisuje působení M. D. a dále opakuje své argumenty, že za přisouzené jednání nemůže být trestně odpovědný. V bodech 410.–443. pak argumentuje tím, že rovněž akcie veřejně neobchodovatelných společností mohou být významnou hodnotou a v této souvislosti poskytuje přehled aktiv vlastněných společností Daventree.

Z toho dovozuje, že uskutečněné inkriminované obchody byly zcela ekvivalentní. V bodech 444.– 480. zpochybňuje svou vinu ve vztahu k jednáním uvedeným pod

body 93 – 98 rozsudku. Námitky lze shrnout tak, že se jednalo o běžné obchody, jejichž ztrátovost vyplývala z běžných výkyvů kurzů v rámci příslušného trhu. V bodech 492.-612. rozsáhle rozvádí své již dříve vyjádřené námitky proti znaleckým posudkům. V tomto směru, kromě již dříve uplatněných námitek, obviněný namítá, že znalci použili oceňovací metody ve smyslu právní úpravy, jež v době jeho jednání nebyla účinná, v čemž shledává nepřípustnou retroaktivitu. Ve vztahu ke zvolené metodice obviněný rozsáhle demonstruje na případech konkrétních zahraničních společností jím prosazovaný rozdíl mezi účetní a tržní hodnotou společnosti a v této souvislosti zdůrazňuje hodnotu nemateriálních složek společnosti. Své závěry pak podporuje i citací tezí některých ekonomických teorií. Dále uplatňuje rovněž četné námitky přímo proti osobám samotných znalců, když zpochybňuje jejich náležitou odbornost. V bodech 613.–732. odkazuje na právní úpravu směnečného a šekového práva a zpochybňuje hodnocení soudů ve vztahu k zajišťovacím směnkám podle cizího práva. Soudům rovněž vytýká, že se nezabývaly provedenými zápočty, které považuje za zcela legitimní prostředek splnění závazků.

S ohledem na shora vymezené skutečnosti obviněný závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze i rozsudek Městského soudu v Praze a věc vrátil Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí, případně aby ve věci sám rozhodl a obžaloby jej zprostil. Zároveň uvedl, že pouze pro účely navrhovaného rozhodnutí souhlasí s tím, aby Nejvyšší soud takto rozhodl v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a), b) tr. ř.

2. Obviněný Ing. B. V., CSc.

podal prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Podaným dovoláním se rovněž dovolává ochrany svého práva na spravedlivý proces a z toho plynoucího práva na spravedlivé rozhodnutí podle čl. 36 odst. 4 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 4 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), a ochrany svého práva být stíhán jen zákonným způsobem podle čl. 8 odst. 2 Listiny.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku (bod III.) poukazuje v prvé řadě na to, že z právní úpravy trestného činu podvodu a konstantní judikatury jednoznačně plyne, že objektivní stránka trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku spočívá v tom, že pachatel jiného uvede v omyl, jeho omylu využije, nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, v důsledku čehož tato osoba provede majetkovou dispozici, jíž vznikne škoda nikoli nepatrná na cizím majetku a dojde k obohacení pachatele nebo jiné osoby. Protože z popisu objektivní stránky skutku obsaženého ve výroku napadeného rozsudku pod bodem III./99 plyne, že majetkové dispozice stran akciových obchodů ve dnech 30. až 31. 5. 1996 a při uzavření smlouvy dne 30. 6. 1996 za společnost Sklo union, a.s. Teplice prováděl osobně, popsané jednání nemůže naplňovat zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu. Nebyla totiž naplněna podmínka, že někoho oklamal a ten učinil majetkovou dispozici, neboť sám měl k transakcím potřebné pravomoci.

S odkazem na rozhodnutí NS 26/2004 – T 634 a stanovisko PR, č. 10 dovozuje, že se z jeho strany nemohlo jednat o trestný čin podvodu, když napadený rozsudek je se zmíněnými ve zřetelném a zcela evidentním rozporu. Nesouhlasí s kvalifikačními úvahami napadeného rozsudku hodnotící v návaznosti na dovození podvodného jednání V. K. (str. 35-36) jeho jednání jako následné kroky spolupachatele trestného činu podvodu, u něhož dostačuje, že se svým jednáním stal pouze jedním z článků řetězu všech jednání, které jsou ve svém celku podvodem, za který je rovněž trestně odpovědný. Vůči této argumentaci namítá, že V. K. nebyl nikdy obviněn, obžalován, ani odsouzen pro jednání spočívající v podvodném nalákání DIKů na investování do harvardských fondů či v podvodném vylákání plných mocí, které ho opravňovaly k nakládání s jejich majetkem. Napadený rozsudek tak staví právní kvalifikaci (potažmo i u něj) na skutkových okolnostech, které nikdy nebyly předmětem trestního stíhání žádného z nich a tedy ani předmětem relevantního dokazování. S odkazem na ustanovení § 220 odst. 1 tr. ř. namítá porušení svého základního práva být stíhán jen zákonným způsobem.

Závěry napadeného rozsudku o jeho spolupachatelství pokládá za rozporné s jeho výrokovou částí. Ve výroku pod body I. až II. je popsán skutek V. K. a pod bodem III. skutek jeho s tím, že každý měl údajně způsobit škodu pouze ve své části výroku uvedenou, čemuž odpovídá rovněž výrok o náhradě škody, v níž byl zavázán k náhradě pouze v rozsahu tvrzeném pod bodem III. a V. K. pouze v části zbývající. Takový popis skutku, resp. učiněná skutková zjištění vylučují právní posouzení jeho jednání jako spolupachatelství. Z ustanovení § 23 tr. zákoníku plyne, že v případě spolupachatelství odpovídá každá z jednajících osob, jako by trestný čin spáchala sama, tedy každému se přičítá stejný rozsah spáchaného trestného činu včetně jeho následku (celá škoda apod.). Na tom podle přesvědčení dovolatele nemůže nic změnit ani úprava skutku, kterou provedl napadený rozsudek, pokud vložil do návětí bodu III./99 na začátek nově slova „společně s obžalovaným V. K.“. Odvolací soud deklarující, že důsledně dbal zásady zákazu reformace in peius (např. str. 31), doplnil popis skutku po dokazování (opakovaným provedením 4 ks listinných důkazů o založení společnosti Harms Holdings Co. Ltd.) nemajícím žádnou vypovídací hodnotu ve vztahu k této změně.

K rozhodování ve společnosti Sklo Union, a.s. Teplice, hodnocenému napadeným rozsudkem jako součást celkového podvodu V. K., zdůrazňuje, že ze svědeckých výpovědí tehdejších členů představenstva Ing. D., Ing. B. a Ing. P. plyne, že v rozhodnou dobu byla majoritním akcionářem společnosti Sklo Union, a.s., Teplice (dále „SUT“), společnost Stratton Investment Company Ltd., za níž se jednání představenstva účastnil D. J. A. Strategická rozhodnutí o nakládání s majetkem byla v kompetenci akcionářů a valné hromady, která byla ovládána právě uvedeným majoritním akcionářem, jenž vydával příkazy, které se musely plnit. Opakované návrhy na výslech D. J. A. a M. D. jako vrcholového představitele majoritního akcionáře byly soudy obou stupňů odmítnuty bez bližšího zdůvodnění pro jejich nepotřebnost. Na okraj této části dovolání doplňuje, že právní věta ve výrokové části napadeného rozsudku zní mimo jiné tak, že sebe nebo jiného ke škodě cizího majetku obohatil, ač odsouzený skutek žádné skutkové zjištění o jeho osobním obohacení neobsahuje.

Obviněný má za to (bod IV.), že není-li omylu u osoby, která činila majetkovou dispozici, ale byla jí přesto úmyslně způsobena škoda na cizím majetku, nemůže jít o trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku. Takové jednání je možné posoudit pouze jako trestný čin zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku, případně trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 tr. zákoníku.