Řízení před soudem: přihlížení k vadám řízení z úřední povinnosti Mezinárodní ochrana: zjevně nedůvodná žádost; neodůvodnění neudělení doplňkové ochrany.... 471 Mezinárodní ochrana: zjevně nedůvodná žádost; humanitární AZYL... 476 Mezinárodní ochrana: pronásledování na kumulativním základě; nucený sňatek; polygamní manželství .................... 482 Správní trestání: výše sankce za přestupek; zahlazení odsouzení .. 494 Správní trestání: omezení plateb v hotovosti Omezení plateb v hotovosti: pojem „závazek“; smlouva o půjčce Autorský zákon: forma vyjádření počítačového programu; kolektivní správa majetkových práv autorských ................. 501 Veřejné zakázky: zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy Hospodářská soutěž: přechod deliktní odpovědnosti na nástupce zaniklého subjektu; zneužití práva Právo Evropské unie: výkladové vodítko; užití na období před vstupem do Evropské unie.. Právo Evropské unie: povinnost stanovená nařízením Odpady: přeshraniční přeprava odpadu ............ Důchodové pojištění: přepočet v zahraničí získaných dob pojištění ...................... 520 2298. 2299. 2300. 2301. 2302. 2303. 2304. 2305. 2306. 2307. 2308. 2309. 2310. Důchodové pojištění: lhůta pro zahájení srážek na úhradu přeplatku na starobním důchodu 550 Kompetenční spory: půjčka sjednaná ve smlouvě o vzniku závazku : Kompetenční spory: peněžité plnění ze smlouvy o užívání mobilní telekomunikační služby.......... Kompetenční spory: úhrada za poskytnutí informace............ IL PRÁVNÍ VĚTY Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví............. Daňové řízení: ručení společníka veřejné obchodní společnosti; daňový nedoplatek .............. Daňové řízení: předběžná otázka Řízení před soudem: žalobní legitimace Kompetenční spory: pojem Veřejné zdravotní pojištění: rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona........... Provoz na pozemních komunikacích: povinnost řidiče podrobit se lékařskému vyšetření k zjištění ovlivnění alkoholem............. 564 Rozpočty: porušení rozpočtové kázně. ........... 564 Evidence obyvatel: zrušení údaje o místu trvalého pobytu ......... 564 2288 j JUDIKÁTY. Řízení před soudem: přihlížení k vadám řízení z úřední povinnosti Mezinárodní ochrana: zjevně nedůvodná žádost; neodůvodnění neudělení doplňkové ochrany k$75odst.2a$76 soudního řádu správního Krajský soud je oprávněn zrušit rozhodnutí správního o orgánu pro vady řízení, byť by nebyly žalobcem výslovně namítány, pokud tyto vady brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů ($ 75 odst. 2 s. ř..s.). xP%
Řízení před soudem: přihlížení k vadám řízení z úřední povinnosti Mezinárodní ochrana: zjevně nedůvodná žádost; neodůvodnění neudělení doplňkové ochrany.... 471 Mezinárodní ochrana: zjevně nedůvodná žádost; humanitární AZYL... 476 Mezinárodní ochrana: pronásledování na kumulativním základě; nucený sňatek; polygamní manželství .................... 482 Správní trestání: výše sankce za přestupek; zahlazení odsouzení .. 494 Správní trestání: omezení plateb v hotovosti Omezení plateb v hotovosti: pojem „závazek“; smlouva o půjčce Autorský zákon: forma vyjádření počítačového programu; kolektivní správa majetkových práv autorských ................. 501 Veřejné zakázky: zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy Hospodářská soutěž: přechod deliktní odpovědnosti na nástupce zaniklého subjektu; zneužití práva Právo Evropské unie: výkladové vodítko; užití na období před vstupem do Evropské unie.. Právo Evropské unie: povinnost stanovená nařízením Odpady: přeshraniční přeprava odpadu ............ Důchodové pojištění: přepočet v zahraničí získaných dob pojištění ...................... 520 2298. 2299. 2300. 2301. 2302. 2303. 2304. 2305. 2306. 2307. 2308. 2309. 2310. Důchodové pojištění: lhůta pro zahájení srážek na úhradu přeplatku na starobním důchodu 550 Kompetenční spory: půjčka sjednaná ve smlouvě o vzniku závazku : Kompetenční spory: peněžité plnění ze smlouvy o užívání mobilní telekomunikační služby.......... Kompetenční spory: úhrada za poskytnutí informace............ IL PRÁVNÍ VĚTY Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví............. Daňové řízení: ručení společníka veřejné obchodní společnosti; daňový nedoplatek .............. Daňové řízení: předběžná otázka Řízení před soudem: žalobní legitimace Kompetenční spory: pojem Veřejné zdravotní pojištění: rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona........... Provoz na pozemních komunikacích: povinnost řidiče podrobit se lékařskému vyšetření k zjištění ovlivnění alkoholem............. 564 Rozpočty: porušení rozpočtové kázně. ........... 564 Evidence obyvatel: zrušení údaje o místu trvalého pobytu ......... 564 2288 j JUDIKÁTY. Řízení před soudem: přihlížení k vadám řízení z úřední povinnosti Mezinárodní ochrana: zjevně nedůvodná žádost; neodůvodnění neudělení doplňkové ochrany k$75odst.2a$76 soudního řádu správního Krajský soud je oprávněn zrušit rozhodnutí správního o orgánu pro vady řízení, byť by nebyly žalobcem výslovně namítány, pokud tyto vady brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů ($ 75 odst. 2 s. ř..s.). xP%
III. Předložená právní otázka [7] Předmětem posuzování rozšířeného senátu v této věci je obecná otázka, zda je krajský soud povinen vyslovit nepřezkouma- telnost správního rozhodnutí, která spočívá v nedostatku důvodů, vždy ex offo, nebo je- nom v případě, kdy tato nepřezkoumatelnost brání věcnému přezkumu správního rozhod- nutí v rozsahu žalobních důvodů, a konkrétní otázka, zda tak musí krajský soud učinit v pří- padě, že se ministerstvo při rozhodnutí podle $ 16 odst. 1 a 2 zákona o azylu [s výjimkou od- stavce 1 písm. e) a f)] nezabývalo splněním podmínek podle $ 144 zákona o azylu. (...) IV. Právní posouzení věci rozšířeným senátem IV.1 Žaloba jako základ soudního přezkumu [9] Správní soudnictví poskytuje ochranu subjektivním právům fyzických a právnic- kých osob způsobem a za podmínek stanove- ných zejména soudním řádem správním. V případě ochrany před nezákonným roz- hodnutím je na žalobci, aby v zákonné lhůtě soustředil důvody, v jejichž mezích má být rozhodnutí soudem zkoumáno. Soudní pře- zkum není a nemůže být všeobecnou kontro- lou zákonnosti postupu a rozhodování správ- ních orgánů. Je vždy na osobě rozhodnutím dotčené, zda toto rozhodnutí akceptuje, či zda se proti němu bude bránit u soudu; je rovněž na její vůli, jaká pochybení označí za podstatná. Dispoziční zásada je vyjádřena v $ 75 odst. 2 s. ř. s., přičemž žalobní body jsou podle $ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. náleži- tostí žaloby a musí z nich být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje ža- lobce napadené výroky za nezákonné nebo nicotné. K požadavku na kvalitu žalobních bodů se vyslovil rozšířený senát v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS: „Uvedení žalobních bo- dů je jednoznačně ustavení rámce požado- vaného soudního přezkumu ve lhůtě záko- nem stanovené k podání žaloby. Zákonný požadavek je proto naplněn i jen zcela obec- ným a stručným — nicméně srozumitelným a jednoznačným —- vymezením skutkových i právních důvodů tvrzené nezákonností ne- bo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zřejmé, v jaké části a z jakých hledisek se má soud věcí zabývat.“ [10] Určující pro rozsah soudního pře- zkumu je tedy, až na výjimky, řádná žaloba. V jejích mezích soud zkoumá napadené roz- hodnutí, a pokud namítanou nezákonnost či vady řízení zjistí, zruší napadené rozhodnutí podle $ 78 odst. 1 s. ř. s. a podle odstavce 4 té- hož ustanovení věc vrátí k dalšímu řízení ža- lovanému. TV.2 Možnosti výjimky z dispoziční zásady [11] Pro posouzení dané věci je rozhodu- jící, zda a kdy je soud oprávněn meze vytýče- né žalobou překročit. Výslovnou výjimku ob- sahuje soudní řád správní pouze v $ 76 odst. 2, podle něhož soud vysloví i bez návrhu nicot- nost rozhodnutí. [12] V dané věci je otázkou, zda takovou výjimku z dispoziční zásady zakládá i $ 76 odst. I s. ř. s. Podle tohoto ustanovení „[sloudď zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem: a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvo- dů rozhodnutí, b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného roz- hodnutí, je v rozboru se spisy nebo v nich ne- má oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zá- sadní doplnění, c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o vě- sa ci samé“. [13] Podle své rubriky pojednává $ 76 s. ř. s. o rozhodování bez nařízení jednání. Ostatně také v jeho odstavci 3 větě první je stanove- no, že „[nlejsou-lí zde dány důvody pro po- stup podle ustanovení odstavců 1 a 2 nebo podle f 51 s. ř s, nařídí předseda senátu jednání“. [14] Projednání žaloby soudem je zása- dou vycházející z čl. 38 odst. 2 Listiny základ- ních práv a svobod, podle níž má každý prá- vo, aby jeho věc byla projednána veřejně v jeho přítomnosti. Bez nařízení jednání je soud oprávněn rozhodovat, jeli dán souhlas účastníků ve smyslu $ 51 s. ř. s. Účastníci tedy mohou projevit vůli, že na dodržení zásady přímosti a ústnosti netrvají. Není-li takového souhlasu, soud může rozhodovat bez jednání, pokud tak zákon stanoví, a soudní řád správ- ní tak výslovně činí právě v $ 76. Srovnáním rubriky a znění odstavce prvého a druhého tohoto ustanovení je zřejmé, že v odstavci prvém je výslovně upravena pouze výjimka 473 2288 z povinnosti nařídit jednání, kdežto v odstav- ci druhém jsou upraveny výjimky dvě: jednak z povinnosti nařídit jednání, jednak z váza- nosti žalobním návrhem. [15] Ustanovení $ 76 odst. 1 s. ř. s. stanoví podmínky, za nichž soud není povinen naří- dit jednání, a to proto, že by to bylo nadby- tečné a neekonomické, neboť soudu je ze spi- su či z rozhodnutí dostatečně, zřejmé, že procesní postup či rozhodnutí jsou natolik vadné, že rozhodnutí musí být zrušeno. Ne- znamená to ovšem, že soud je k této úvaze oprávněn bez ohledu na žalobní námitky. Ustanovení $ 76 odst. 1 s. ř. s. totiž není vý- jimkou z dispoziční zásady. Rozšířený senát k tomu již uvedl v usnesení ze dne 15. 1. 2008, čj. 2 As 34/2006-73, č. 1546/2008 Sb. NSS, část VI „Ustanovení f 76 odst. 1 s. ř. s. upra- vuje postup soudu v případech, kdy soud může rozhodnutí zrušit i bez nařízení jed- nání - z toho lze dovodit jen to, že případy tam uvedené jsou důvodem ke zrušení správního rozhodnutí. Výslovně předpoklá- dá postup z moci úřední - tj. bez návrhu — pouze v případě nicotnosti rozhodnutí, kte- rou lze vyslovit podle odst. 2 cítovaného usta- novení. Z povahy vady pak postup z moci úřední přichází v úvahu i u vad spočívají- cích v nepřezkoumatelnosti podle f 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a to proto, že nepřezkouma- telnost brání zpravidla věcnému přezkumu a posouzení důvodnosti žalobních námi- tek.“ Výklad v tomto usnesení provedený ne- ní oporou názoru, že k vadám podle $ 76 odst. 1 s. ř. s. přihlíží soud vždy z moci úřední, jak dovodil první senát. Soud tak sice může učinit, ale jen za určitých podmínek. Těmi jsou právě případy, kdy rozhodnutí vůbec ne- ní schopno přezkumu z hlediska žalobních námitek. Tato vadnost a nemožnost podrobit rozhodnutí zkoumání musí být zjevná buď ze spisu (či z jeho absence), nebo z rozhodnutí samého, pokud bude postrádat srozumitel- nost či důvody v takové míře, že vylučuje zkoumání důvodnosti žaloby, anebo ji soud sezná na základě jiných rozhodných skuteč- ností, jež se dostanou do jeho sféry. [16] Směřují-li tedy žalobní námitky proti vadám podřaditelným pod $ 76 odst. 1 s. ř. s., 474 soud podle tohoto ustanovení rozhodnutí zruší bez jednání. V takovém případě není projednání třeba a je nadbytečné zjišťovat souhlas účastníků s rozhodnutím bez jedná- ní. Nesměřujíli však žalobní námitky proti ta- kovým objektivně existujícím vadám, může tak soud učinit, pouze pokud vady brání pře- zkumu v mezích žalobních bodů, jinak by dis- poziční zásada ztrácela smysl. Pokud soud na- řídí jednání, v zásadě se zabývá důvodností žaloby a tomu odpovídají i možnosti rozhod- nutí stanovené v $ 78 odst. 1 a 7 s. ř. s. Ustano- vení $ 76 odst. 3 věty druhé s. ř. s. umožňující zrušení rozhodnutí (případně vyslovení nicot- nosti) z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 v případě, že tyto vady vyjdou najevo až při jednání, umožňuje soudu využití postupu po- dle $ 76 i tam, kde vady nebyly zjevné v rám- ci přípravy jednání, ale vyšly najevo až při něm; vady ovšem musí být rovněž natolik zá- važné, že znemožňují, aby soud posoudil věc v mezích žalobních námitek. Zrušení rozhod- nutí bez ohledu na žalobní námitky je ve všech těchto případech pouhým důsledkem toho, že vady jsou takového charakteru, že vy- lučují jiný postup a rozhodnutí soudu. [17] Ustanovení $ 76 odst. 1 i 2 s. ř. s. za- jišťuje jednodušší postup tam, kde nelze zkoumat věcnou správnost rozhodnutí. Ob- dobně je třeba postupovat i v případech, kde, z důvodů v soudním řádu správním neobsa- žených, soud musí při zjištění určitých sku- tečností rozhodnutí zrušit, aniž by taková skutečnost musela být namítána, tj. ex offo. Judikatura za takový případ uznala např. pre- kluzi odpovědnosti za přestupek (srov. rozsu- dek NSS ze dne 15. 12. 2005, čj. 3 As 57/2004-39, č. 845/2006 Sb. NSS). Soudy dále např. akcep- tovaly konstantní judikaturu Ústavního sou- du o nutnosti zkoumat daňovou prekluzi z moci úřední (k tomu srov. např. nález Ústav- ního soudu ze dne 1. 7. 2008, sp. zn. III. ÚS 1420/07, č. 117/2008 Sb. ÚS). TY. 3 Dispoziční zásada v žalobách tý- kajících se mezinárodní ochrany IV.3.a) Specifika řízení o mezinárodní ochraně [18] Řízení o mezinárodní ochraně se vů- či obecnému správnímu řízení vyznačuje ur- čitými specifiky. Je proto třeba posoudit, zda mají vliv na předloženou otázku. Zákon o azy- lu v $ 1 písm. b) upravuje řízení o udělení me- zinárodní ochrany formou azylu nebo doplň- kové ochrany. Doplňková ochrana podle $ 14a a $ 14b přichází v úvahu, jen pokud ci- zinec nesplňuje podmínky pro udělení azylu podle $ 12, $ 13 a $ 14 zákona o azylu. Žadatel o mezinárodní ochranu podává žádost o její udělení, aniž by byl povinen konkretizovat, kterou z jejích forem požaduje; je povinen uvést důvody, které pak v úplnosti ve vztahu k jednotlivým ustanovením posuzuje správní orgán. Ten je také povinen podle $ 19 odst. 1 zákona o azylu zjišťovat veškeré údaje pro vy- dání rozhodnutí ve věci mezinárodní ochra- ny, tj. všech jejích forem. [19] Rozšířený senát již v usnesení ze dne 25. 1.2011, čj. 5 Azs 6/2010-107, vyslovil, že za- mítnout žádost podle $ 16 zákona o azylu mů- že správní orgán jen tehdy, nepřicházíli v úva- hu žádná z forem mezinárodní ochrany a že tento závěr musí v rozhodnutí odůvodnit. [20] To znamená, že se otázkou podmí- nek pro udělení doplňkové ochrany musí správní orgán zabývat v důvodech zamítavé- ho rozhodnutí i v případě zamítnutí žádosti podle jiných ustanovení než podle $ 16 odst. 1 písm. e) a ©) zákona o azylu, která to výslovně předpokládají. Vypořádání s neexistencí dů- vodů pro udělení doplňkové ochrany je proto třeba považovat za součást odůvodnění roz- hodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedů- vodné; odůvodnění svým obsahem musí odpo- vídat požadavkům vyplývajícím z $ 68 odst. 2 správního řádu. V daném případě to znamená, že v odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí žádos- ti o mezinárodní ochranu musí být uvedeny důvody, pro které je žádost zamítána, a dále, a toiv jiných případech než předpokládaných v $ 16 odst. 1 písm. e) a © zákona o azylu, musí být uvedena i úvaha o tom, proč nebyly shledá- ny naplněnými podmínky pro udělení doplň- kové ochrany (totéž ostatně platí i pro hůmani- tární azyl podle $ 14 zákona o azylu). IV.3.b) Žaloba ve věcech mezinárodní ochrany [21] Žaloba ve věcech mezinárodní ochrany podléhá stejným pravidlům jako ža- loby jiné. Judikatura zde ovšem akceptovala určitý nižší standard požadavků na přesnost vyjádření žalobního bodu. To plyne z usnese- ní rozšířeného senátu ze dne 23. 2. 2010, čj. 2 Azs 10/2009-61, přihlížejícího i k tomu, že žalobci jsou cizinci handicapovaní jazyko- vou bariérou. I v těchto případech ovšem žaloba musí alespoň v hrubých rysech obsa- hovat vyjádření, co žalobce rozhodnutí či po- stupu žalovaného vytýká. [22] Rozšířený senát se dále zabýval otáz- kou, zda v případě žalob ve věcech meziná- rodní ochrany nejsou dány specifické důvo- dy k překročení žalobních bodů přesahující vymezení v soudním řádu správním. Ve vě- cech mezinárodní ochrany totiž existují me- zinárodní závazky, které je třeba respektovat; ostatně mezinárodní smlouvou je soud. rov- něž vázán a je oprávněn také posuzovat sou- lad jiného předpisu s takovou smlouvou (čl. 10, čl. 95 Ústavy ČR). Soud tedy musí nad rámec žalobních bodů respektovat princip non-refoulement vyplývající z Úmluvy o práv- ním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.) * a rovněž z čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.). Podobně se vyslovil Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 21. 3. 2006, čj. 2 Azs 75/2005-75: „Soud je i při aplikaci kogent- ních norem procesního práva vázán člán- kem 10 Ústavy ČR. Nesmí proto použít vnit- rostátní procesní normu (zde ustanovení S 71 odst. 2 věty třetí s. ř. s. obsahující zákaz rozšiřovat žalobu o další žalobní body po lhůtě pro její podání), pokud by její aplikace nutně a nevyhnutelně vedla k porušení zá- sady non-refoulement obsažené v čl. 33 odst. I Úmluvy o právním postavení uprchlí- ků či k porušení zákazu vyhostit cizince do země, kde by byl vystaven hrozbě mučení či nelidského a ponižujícího zacházení čí tres- tu, jenž vyplývá z čl. 3 Úmluvy o ochraně lid- ských práv a základních svobod a z judika- tury Evropského soudu pro lidská práva tento článek vykládající.“ [23] Pro daný případ to znamená, že by soud nemohl přehlédnout (bez ohledu na ob- sah žaloby), pokud by byly dány důvody k ochraně žalobce před hrozící vážnou 475 2289 újmou v zemi původu, které žalovaný nezo- hlednil za situace, kdy již nepřichází v úvahu žádné další řízení, v němž by mohla být ochrana poskytnuta. Poznatky -k tomu zpravi- dla vyplývají z vyjádření žadatele v žádosti ne- bo při pohovoru a ze skutečností zjištěných o zemi původu v řízení či známých z jiných ří- zení či známých obecně. Pokud tedy soud má k dispozici poznatky o tom, že žadateli o me- zinárodní ochranu je nezbytné poskytnout doplňkovou ochranu podle $ 1l4a zákona o azylu, neboť její neposkytnutí by bylo naru- šením zásady non-refoulement a ochranu již nelze poskytnout v jiném řízení, rozhodnutí žalovaného zruší, aniž by taková skutečnost musela být žalobou výslovně namítána. Ochra- nou, jíž lze poskytnout mimo řízení o udělení mezinárodní ochrany, se rozšířený senát za- býval v usnesení ze dne 7.9. 2010, čj. 4 Azs 60/2007-119, č. 2174/2011 Sb. NSS. Tam vyslo- vil, že v případě nesplnění podmínek pro udělení mezinárodní ochrany je dostačující zárukou ochrany cizince před vážnou újmou hrozící mu v zemi původu řízení podle záko- na o pobytu cizinců zaručující plné respekto- vání zásady non-refoulement (srov. zejména odst. .22 citovaného usnesení). Ve vztahu ke stěžovatelem, namítanému. posuzování pod- mínek vyhoštění předcházejícímu -řízení o mezinárodní ochraně lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2010, čj. 6 Azs 15/2010-82, č. 2175/2011 Sb. NSS. Po- kud tedy soud nemá poznatky podporující závěr, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo nezbytné poskytnout cizinci doplňkovou ochranu, neboť k tomu byly dů- vody plynoucí ze zásady non-refoulement, která již nemůže být zajištěna v jiném řízení, pak možnost překročení žalobních bodů je vázána jen na výjimky upravené soudním řá- dem správním (tedy musela by být zjištěna buď nicotnost rozhodnutí, nebo jeho nepře- zkoumatelnost znemožňující přezkoumání v mezích žalobních bodů). : : 2289 Mezinárodní ochrana: zjevně nedůvodná žádost; humanitární azyl k $ 16 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České re- x: publiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) Žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany posuzuje správní orgán na základě skutečností, které žadatel uvede či které ve správním řízení jinak vyjdou najevo, a to z hlediska všech zákonných forem této ochrany, které se k těmto skutečnostem vzta- hují. Zamítnout žádost podle $ 16 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, může správní or- gán jen tehdy, nepřicházíli v úvahu žádná z takovýchto forem mezinárodní ochra- ny; tento závěr musí v rozhodnutí odůvodnit. xm vx
Khalat A. (Sýrie) proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stíž- nosti žalovaného.
alobu o další žalobní body po lhůtě pro její podání), pokud by její aplikace nutně a nevyhnutelně vedla k porušení zásady non-refoulement obsažené v čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků či k porušení zákazu vyhostit cizince do země, kde by byl vystaven hrozbě mučení či nelidského a ponižujícího zacházení či trestu, jenž vyplývá z čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a z judikatury Evropského soudu pro lidská práva tento článek vykládající. “
Pro daný případ to podle názoru rozšířeného senátu znamená, že by soud nemohl přehlédnout (bez ohledu na obsah žaloby), pokud by byly dány důvody k ochraně žalobce před hrozící vážnou újmou v zemi původu, které žalovaný nezohlednil za situace, kdy již nepřichází v úvahu žádné další řízení, v němž by mohla být ochrana poskytnuta. Poznatky k tomu zpravidla vyplývají z vyjádření žadatele v žádosti nebo při pohovoru a ze skutečností zjištěných o zemi původu v řízení či známých z jiných řízení, či známých obecně. Pokud tedy má soud k dispozici poznatky o tom, že žadateli o azyl je nezbytné poskytnout doplňkovou ochranu podle § 14a zákona o azylu, neboť její neposkytnutí by bylo narušením zásady non-refoulement a ochranu již nelze poskytnout v jiném řízení, rozhodnutí žalovaného zruší, aniž by taková skutečnost musela být žalobou výslovně namítána. Ochranou, jíž lze poskytnout mimo řízení o udělení mezinárodní ochrany, se rozšířený senát zabýval v usnesení ze dne 7. 9. 2010, č. j. 4 Azs 60/2007 - 119 (publikováno pod č. 2174/2011 Sb. NSS). V tomto usnesení vyslovil, že v případě nesplnění podmínek pro udělení mezinárodní ochrany, je dostačující zárukou ochrany cizince před vážnou újmou, hrozící mu v zemi původu, řízení podle zákona č. 326/199 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů, zaručujícího plné respektování zásady non
refoulement (srovnej zejména odst. 22 cit. usnesení). Ve vztahu ke stěžovatelem namítanému posuzování podmínek vyhoštění předcházejícímu řízení o mezinárodní ochraně lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2010, č. j. 6 Azs 15/2010 - 82 (publikován pod č. 2175/2011 Sb. NSS). Pokud tedy soud nemá poznatky podporující závěr, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo nezbytné poskytnout cizinci doplňkovou ochranu, neboť k tomu byly důvody plynoucí ze zásady non-refoulement, která již nemůže být zajištěna v jiném řízení, pak možnost překročení žalobních bodů je vázána jen na výjimky upravené s. ř. s. Musela by tedy být zjištěna buď nicotnost rozhodnutí, nebo jeho nepřezkoumatelnost znemožňující přezkoumání v mezích žalobních bodů.
V dané věci, jak vyplývá z odůvodnění napadeného správního rozhodnutí, se stěžovatel zabýval důvody, které uvedl účastník řízení a dospěl k závěru, že jeho výpověď je nevěrohodná a nelze jej tedy považovat za osobu ve vlasti pronásledovanou či jakýmkoliv způsobem ohrožovanou. Na základě uvedených skutečností byla žádost účastníka řízení zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu. V žalobě pak účastník řízení pouze obecně namítal, že stěžovatel nevyhodnotil řádně jeho výpověď, že nepostupoval tak, aby byl zjištěn stav věci v nezbytném rozsahu a že podklady, které si opatřil pro rozhodnutí, nebyly úplné ve smyslu ust. § 3 a § 50 správního řádu. Podle jeho názoru uvedl skutečnosti svědčící o tom, že byl vystaven pronásledování z důvodů uvedených v ust. § 12 zákona o azylu, přičemž toto pronásledování bylo tolerováno státem.
Nejvyšší správní soud vázán právním názorem rozšířeného senátu dospěl k závěru, že za situace, kdy žaloba neobsahovala žádné námitky týkající se doplňkové ochrany a krajský soud neměl poznatky podporující závěr, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo nezbytné poskytnout účastníkovi řízení doplňkovou ochranu z důvodu plynoucího ze zásady non-refoulement, měl přezkoumat napadené správní rozhodnutí pouze v mezích žalobních bodů. Jeho závěr, že stěžovatel má povinnost samostatným výrokem rozhodnout, že účastník řízení nesplňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany, nemá oporu v zákoně o azylu ani v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Odkázal-li krajský soud v této souvislosti na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2009, č. j. 1 Azs 96/2006 - 80 (publikované pod č. 1839/2009 Sb. NSS), v němž byl vysloven právní názor, že „Ustanovení § 28 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 31. 8. 2006, je nutno vyložit tak, že pojem "rozhodnutí o neudělení nebo odnětí azylu" zahrnuje také rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné (§ 16 zákona). V tomto případě byl správní orgán povinen rozhodnout též o překážce vycestování“, je třeba uvést, že tento judikát interpretoval ustanovení § 28 zákona o azylu ve znění účinném do 31. 8. 2006, přičemž zákonem č. 165/2006 Sb. byl s účinností od 1. 9. 2006 institut překážek vycestování nahrazen institutem doplňkové ochrany. V této souvislosti je třeba poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2009, č. j. 1 Azs 107/2008 – 78), v němž byl vysloven právní názor, že „I. Ačkoliv dřívější právní úprava překážek vycestování a dnešní doplňkové ochrany je shodná, a tudíž není důvodu paušálně odmítat aplikaci závěrů judikatury a doktríny k překážkám vycestování, je třeba při výkladu doplňkové ochrany věnovat pozornost všem nuancím a změnám, k nimž oproti úpravě překážek vycestování došlo (vypuštění některých překážek vycestování, rozdílné vymezení státu, ve vztahu k němuž se nebezpečí vážné újmy posuzuje, rozdílná definice skutečností naplňujících vážnou újmu, absence vylučující klauzule). Správní orgán a správní soud jsou navíc povinni vykládat institut doplňkové ochrany nejenom v souladu se zněním § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ale i v souladu s textem a účelem směrnice Rady 2004/83/ES, a přihlížet k výkladu směrnice provedenému Soudním dvorem Evropských společenství, jakož i k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. II. V případě zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je správní orgán povinen se v odůvodnění vypořádat s otázkou možného udělení doplňkové ochrany.“
Kasační stížnost je tedy důvodná, a proto Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu podle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve věci rozhodl v souladu s § 109 odst. 1 s. ř. s., podle něhož rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání, když neshledal důvody pro jeho nařízení.
V dalším řízení je krajský soud vázán právním názorem, který je vysloven v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
hodl v souladu s § 109 odst. 1 s. ř. s., podle něhož rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání, když neshledal důvody pro jeho nařízení.
V dalším řízení je krajský soud vázán právním názorem, který je vysloven v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. března 2011
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu