7 Tdo 481/2009-I.
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 13. května 2009 v Brně v neveřejném
zasedání o dovolání obviněného J. R., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze
dne 10. 12. 2008, sp. zn. 5 To 651/2008, který rozhodoval jako soud odvolací v
trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 129/2008, t a k t
o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j e usnesení Krajského soudu v
Brně ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 5 To 651/2008.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené
usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením,
pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně p ř i k a z u j e ,
aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2008, sp. zn. 9 T 129/2008, byl
obviněný J. R. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst.
1, odst. 2 tr. zák. a byl odsouzen podle § 224 odst. 2 tr. zák. k trestu
odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. a) tr. zák. byl
pro výkon trestu zařazen do věznice s dohledem. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst.
1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení
motorových vozidel všeho druhu v trvání 5 roků. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. a §
229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích poškozených na
náhradu škody.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně
usnesením ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 5 To 651/2008, podle § 253 odst. 3 tr.
ř. odmítl, neboť nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání.
Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce
řádně a včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm.
l) tr. ř. Namítl, že v dané věci podal prostřednictvím svého obhájce proti
rozsudku soudu prvního stupně v zákonné lhůtě odvolání, které nebylo blíže
rozvedeno. Soud proto obhájce obviněného vyzval přípisem ze dne 27. 10. 2008,
doručeným do kanceláře obhájce dne 31. 10. 2008, aby podané odvolání odůvodnil
ve lhůtě 5 dnů od doručení. Údajně nedopatřením v evidenci advokátní kanceláře
byla výzva soudu splněna až dne 11. 11. 2008. Odůvodnění odvolání sice bylo
prvostupňovému soudu doručeno 6 dní po stanovené lhůtě, ale soud prvního stupně
jej předložil spolu se spisem odvolacímu soudu. Krajský soud rozhodl dne 10.
12. 2008 v neveřejném zasedání o jeho odmítnutí podle § 253 odst. 3 tr. ř.
Obviněný upozornil, že v odůvodnění napadeného usnesení není zmíněna
skutečnost, že v době rozhodování krajského soudu spis obsahoval odůvodnění
odvolání. V této souvislosti upozornil na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne
11. 10. 2006, sp. zn. 7 Tdo 1240/2006 a na související nález Ústavního soudu
sp. zn. IV. ÚS 276/04, s tím, že je nutné zabývat se otázkou, zda postupem
krajského soudu při interpretaci ustanovení trestního řádu nebyla
neproporcionálně upřednostněna rychlost trestního řízení před účelem odvolání.
Obviněný znovu poukázal na to, že v době předkládání spisu soudu druhého stupně
a v době jeho rozhodování bylo již odůvodněné odvolání obsaženo ve spise.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené
rozhodnutí a přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu
projednal a rozhodl.
Stání zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání
obviněného uvedla, že uplatněné námitky lze podřadit pod deklarovaný dovolací
důvod, a rovněž je považuje za opodstatněné. Obviněný uplatnil dovolací důvod §
265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě, když namítl, že odvolací
soud rozhodl o odmítnutí jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně,
aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí,
neboť jeho odvolání bylo doplněno o zákonem požadované obsahové náležitosti a
zdůvodnění odvolání bylo v době rozhodování odvolacího soudu již součástí
spisu. Státní zástupkyně je přesvědčena, že podle aktuální judikatury
neexistoval jediný rozumný důvod pro odmítnutí odvolání, které by jako
nezdůvodněné ztěžovalo, prodlužovalo či znemožňovalo věcné rozhodnutí o
odvolání, protože odvolací soud mohl přezkoumat, zda skutek obviněného byl
soudem první instance posouzen řádně, a to jak z hlediska dokazování skutkových
okolností, tak z hlediska právního posouzení. Obdobně podle ní judikoval také
Nejvyšší soud (srov. usnesení ze dne 20. října 2005, sp. zn. 8 Tdo 1277/2005,
usnesení ze dne 11. dubna 2007, sp. zn. 5 Tdo 246/2007, nebo např. usnesení ze
dne 15. listopadu 2007, sp. zn. 5 Tdo 1261/2007) a v posuzovaném případě se
jedná o obdobnou situaci, měl-li skutečně v době svého rozhodování krajský soud
odůvodnění odvolání obviněného k dispozici. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud
České republiky usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 5
To 651/2008, zrušil. Současně souhlasila s projednáním věci v neveřejném
zasedání.
Obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho
první alternativě, neboť odvolací soud rozhodl o odmítnutí jeho odvolání proti
rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené
zákonem pro takové rozhodnutí a jeho námitky směřovaly především proti
nepřipuštění doplnění jeho odvolání po stanovené pětidenní lhůtě. Z podnětu
uvedených námitek dovolací soud napadené rozhodnutí přezkoumal podle § 265i
odst. 3 tr. ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za nutné připomenout, že odvolání se
podává do osmi dnů od doručení rozsudku soudu prvního stupně (§ 248 odst. 1 tr.
ř.) a v případě, že odvolání (státního zástupce, odvolání, které podal za
obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za
zúčastněnou osobu jejich zmocněnec) nesplňuje náležitosti obsahu odvolání podle
§ 249 odst. 1 tr. ř., vyzve předseda senátu soudu prvního stupně odvolatele,
aby vady odstranil ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní
jej, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. (viz § 251
odst. 1 tr. ř.). Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný,
který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.
V dané věci podal obhájce obviněného tzv. blanketní odvolání dne 21. 10. 2008
(č. l. 355 trestního spisu), které tudíž neobsahovalo odůvodnění jako obsahovou
náležitost podle § 249 tr. ř. Sám obhájce v tomto podání uvedl, že je doplní ve
lhůtě 10 dnů. Jelikož tak neučinil, vyzval předseda senátu soudu prvního stupně
obhájce obviněného k doplnění odvolání ve lhůtě pěti dnů od doručení této výzvy
(č. l. 357), a současně ho upozornil, že jinak bude odvolání odmítnuto podle §
253 odst. 3 tr. ř. Tato výzva byla JUDr. J. L. doručena dne 31. 10. 2008.
Obhájce však stanovenou lhůtu nedodržel a odůvodnění odvolání soudu prvního
stupně osobně doručil až dne 11. 11. 2008 (č. l. 360). Dne 9. 12. 2008 soud
prvního stupně předložil trestní spis obviněného Krajskému soudu v Brně (viz
předkládací zpráva na č. l. 369), jehož součástí již bylo doplněné odvolání
obviněného. Odvolací soud konal ve věci neveřejné zasedání dne 10. 12. 2008 a
rozhodl tak, že odvolání obviněného odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř., neboť
nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání.
Z výše popsaného sledu událostí bez nejmenších pochybností vyplývá, že v době
rozhodování odvolacího soudu již tento soud měl k dispozici odůvodnění řádného
opravného prostředku obviněného, které bylo součástí trestního spisu (č. l.
360). Za takové situace považuje soudní praxe za povinnost soudu druhé
instance podání obviněného meritorně projednat (srovnej např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. 8 Tdo 1277/2005, usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 5 Tdo 246/2007, usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 1240/2006).
S ohledem na interpretaci ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. vyjádřenou v nálezu
Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 276/2004, nelze v citovaném
ustanovení uvedenou lhůtu pro odstranění vad odvolání považovat za lhůtu, jejíž
marné uplynutí by mělo stejné důsledky jako lhůta propadná. Účelem nové úpravy
ustanovení § 251 odst. 1, § 253 odst. 3 a § 254 odst. 1, 2, 3 tr. ř. provedené
zákonem č. 265/2001 Sb., bylo odstranit přílišnou složitost trestního řízení a
zjednodušit a zrychlit řízení ve všech jeho stadiích tak, aby trestní řízení
mohlo být skončeno co nejdříve po spáchání trestného činu. Kromě toho, zamýšlel-
li by zákonodárce ustanovit lhůtu propadnou, pak by to explicitně projevil,
jako je tomu např. u lhůty pro podání dovolání, kde v § 265e odst. 4 tr. ř.
výslovně vyloučil možnost navrácení lhůty. Propadný charakter lhůty u odvolání
by vedl k příliš restriktivnímu formálnímu omezení účelu odvolání (posílení či
zvýšení právní jistoty o tom, že skutek obviněného byl soudem prvního stupně
posouzen řádně, a to jak z hlediska dokazování skutkových okolností, tak z
hlediska právního posouzení), jehož význam Ústavní soud v citovaném nálezu
vyzdvihl a dále také upozornil na povinnost soudu zjišťovat podmínky pro
odmítnutí odvolání ke dni svého rozhodnutí.
Pokud za situace, kdy zdůvodnění odvolání obviněného bylo v době rozhodování
odvolacího soudu již součástí spisu, rozhodl Krajský soud v Brně tak, že
odvolání obviněného podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl bez meritorního
přezkoumání rozsudku Městského soudu v Brně, odňal tím obviněnému právo na
přístup k druhé instanci, zbavil řízení charakteru řízení dvojinstančního a
zasáhl tak do práva obviněného na spravedlivý proces. Za stavu, kdy věc byla
Krajskému soudu v Brně předložena s doplněným odvoláním obviněného a obviněný
tak mohl očekávat, že o jeho odvolání bude meritorně rozhodnuto, byl postup
Krajského soudu v Brně projevem čistého formalismu, který s otázkou rychlosti
řízení ve skutečnosti neměl nic společného, znamenal jen snadnější způsob
vyřízení věci a dostal se do rozporu s jiným, a to velmi významným, kritériem
spravedlivého procesu.
Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že pro odmítnutí odvolání obviněného podle §
253 odst. 3 tr. ř. nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro
takové rozhodnutí ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr.
ř. Proto z podnětu dovolání obviněného zrušil napadené usnesení, zrušil také
další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal
Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
V novém řízení bude Krajský soud v Brně postupovat v souladu se shora
vysloveným právním názorem Nejvyššího soudu (srov. § 265s odst. 1 tr. ř.) a na
základě přezkoumání napadeného rozsudku a řízení mu předcházejícího ve smyslu §
254 tr. ř. věcně projedná odvolání obviněného.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. května 2009
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš
Soud: Nejvyšší soud
Spisová značka: 7 Tdo 481/2009
Datum rozhodnutí: 13.05.2009
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
7 Tdo 481/2009-II.
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13.
května 2009 v Brně ve věci dovolání obviněného J. R., které podal proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 5 To 651/2008,
který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v
Brně pod sp. zn. 9 T 129/2008, o vazbě obviněného t a k t o :
Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný J. R. n e b e r e do vazby.
O d ů v o d n ě n í :
V neveřejném zasedání konaném dne 13. 5. 2009 rozhodl Nejvyšší soud z podnětu
dovolání obviněného tak, že podle § 265k odst. 1, odst. 2 a § 265l odst. 1 tr.
ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2008, sp.
zn. 5 To 651/2008, včetně navazujících rozhodnutí a přikázal tomuto soudu, aby
věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle § 265l odst. 4 tr. ř., vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody
uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu
zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
V dané věci podle sdělení Centrální evidence vězňů ČR ze dne 5. 5. 2009
obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody uložený rozsudkem
Městského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2008, sp. zn. 9 T 129/2008, v trvání 30
měsíců (počátek trestu 17. 2. 2009, konec trestu 17. 8. 2011). Uvedený rozsudek
však vzhledem k zrušení usnesení odvolacího soudu Nejvyšším soudem není v
právní moci, věc se vrátila do stadia řízení o odvolání, a výkon trestu tak
pozbyl zákonný podklad.
Podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl proto dovolací soud zároveň o vazbě tak,
jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, neboť shledal, že v nynějším stadiu
řízení nejsou dány žádné konkrétní skutečnosti, jimiž by bylo možno zdůvodnit
obavu naznačenou v ustanoveních § 67 odst. 1 písm. a) až c) tr. ř.
Pokud by však obviněný případně svým chováním zavdal důvod k tomu, aby byl vzat
do vazby, může v dalším řízení dojít k tomu, že bude do vazby vzat.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 13. května 2009
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš