9 Afs 252/2020- 56 - text
9 Afs 252/2020 - 57 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Společenství vlastníků jednotek domu Moravská 4774
4775 ve Zlíně, se sídlem Moravská 4774, Zlín, zast. Mgr. Peterem Amrichem, advokátem se sídlem Palackého 723/6, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2017, č. j. MMR 29352/2017
26, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2020, č. j. 5 A 159/2017 46,
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2020, č. j. 5 A 159/2017 46, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] Předmětem projednávané věci je porušení zákazu střetu zájmů při zadání výběrového řízení.
[2] Opatřením Centra pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“) ze dne 22. 5. 2017 byla žalobci zkrácena dotace poskytnutá na projekt Revitalizace bytového domu Moravská 4774 4775 ve Zlíně, a to ve výši 6 284 554,28 Kč představující 100 % způsobilých výdajů. Důvodem zkrácení bylo porušení postupu u výběrového řízení, konkrétně střet zájmů, uzavření smlouvy s uchazečem, se kterým neměla být smlouva uzavřena, a diskriminační požadavky na kvalifikaci uchazečů. Střetu zájmů se žalobce dle Centra dopustil tím, že stejná fyzická osoba zastávala ve stejný okamžik 3 navzájem neslučitelné funkce, a to 1) projektanta a 2) autorského a technického dozoru investora a 3) autorizované osoby na straně dodavatele, se kterým byla uzavřena smlouva na plnění zakázky.
[3] Proti opatření Centra podal žalobce námitky, o kterých rozhodla ministryně pro místní rozvoj výše nadepsaným rozhodnutím. Dospěla k závěru, že opatření Centra je částečně oprávněné, především v otázce porušení zákazu střetu zájmů, a krácení dotace ve výši 100 % potvrdila.
[4] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou k Městskému soudu v Praze, který ji nyní napadeným rozsudkem zamítl. Ačkoliv městský soud přisvědčil některým žalobním námitkám, ztotožnil se s rozhodujícím závěrem o porušení zákazu střetu zájmů, když v době uzavření smlouvy o dílo byl Ing. Jaroslav Skovajsa současně členem realizačního týmu zadavatele (žalobce) a subdodavatelem vybraného uchazeče. Skutečnost, že Ing. Skovajsa vypracoval projektovou dokumentaci, která byla použita pro účely stavebního povolení a je součástí zadávacích podmínek, dle městského soudu znaky porušení zákazu střetu zájmů dle bodu 8.4.2 Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014 2020 (dále jen „Pokyn“) nenaplnila. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[5] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označený rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „s. ř. s.“). Domáhá se též zrušení rozhodnutí žalovaného.
[6] Stěžovatel předně namítá nesprávné právní posouzení skutečnosti, že Ing. Skovajsa byl v době uzavření smlouvy s vybraným uchazečem jeho subdodavatelem. Uvádí, že Ing. Skovajsa byl pouze původně zamýšleným subdodavatelem, ale před realizací projektu svou smlouvu vypověděl. V době uzavření smlouvy o dílo tedy již subdodavatelem vybraného uchazeče nebyl.
[7] V této souvislosti městský soud nesprávně posoudil, že jím zjištěná vada nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného v otázce střetu zájmů při vypracování projektové dokumentace nemá vliv na zákonnost rozhodnutí žalovaného, když stěžovatel se porušení zákazu střetu zájmů přesto dopustil. Toto porušení ale bylo posouzeno nesprávně. Stěžovatel má za to, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného, dovozená i městským soudem, představuje vadu správního řízení, pro kterou měl městský soud rozhodnutí žalovaného zrušit. Nezrušil li je, založil vadu řízení, jejímž následkem je nezákonnost napadeného rozsudku.
[8] Městský soud dále nesprávně aplikoval rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“) ze dne 25. 4. 2013, č. j. 6 Ads 17/2013 25, když uvedl, že zrušení rozhodnutí ministryně by jen oddálilo konečné vyřešení sporu, což není ani v zájmu účastníků majících právo na rozhodnutí bez zbytečných průtahů, ani ve veřejném zájmu na hospodárnosti řízení. Právo na spravedlivé rozhodnutí a spravedlivý proces dle stěžovatele nelze zastřít právem na rozhodnutí bez zbytečných průtahů. Městský soud se tímto dopustil dalšího nesprávného posouzení a založil také nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku.
[9] Městský soud nakonec nebyl oprávněn doplňovat, resp. nahrazovat nesprávné důvody rozhodnutí žalovaného, neboť se tím dopustil neoprávněného nahrazování činnosti správních orgánů. Stěžovatel k tomu odkázal na rozsudky zdejšího soudu ze dne 30. 8. 2011, č. j. 9 As 50/2011 74, ze dne 29. 6. 2012, č. j. 2 Azs 20/2012 40, a ze dne 28. 3. 2007, č. j. 1 As 32/2006 99.
[10] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel opakuje argumenty obsažené v žalobě a námitkách. Žalovaný s napadeným rozsudkem souhlasí, ačkoliv nadále zastává názor, že se stěžovatel dopustil střetu zájmů i tím, že Ing. Skovajsa zpracoval projektovou dokumentaci. V této souvislosti žalovaný znovu reagoval na některé žalobní námitky a vymezil se proti předloženým stavebním deníkům a dalším dokumentům. Dále uvedl, že není rozhodný jen okamžik podpisu smlouvy, nýbrž i okamžik výběru dodavatele. K judikátu č. j. 6 Ads 17/2013 25 konstatoval, že byl použit přiléhavě a stěžovatel jednoznačně porušil dotační pravidla jedním z nejzávažnějších způsobů. Uzavřel, že rozhodnutí ministryně i napadený rozsudek považuje za přezkoumatelné. Navrhl kasační stížnost zamítnout jako nedůvodnou. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[11] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 102 a násl. s. ř. s.). Poté přistoupil k přezkumu rozsudku městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[12] Kasační stížnost je důvodná.
[13] Nejvyšší správní soud předně souhlasí se stěžovatelem, že městský soud nesprávně posoudil, že Ing. Skovajsa byl v době uzavření smlouvy o dílo subdodavatelem vybraného dodavatele. Z opatření Centra vyplývá, že smlouva o dílo byla uzavřena dne 18. 9. 2016. O tři dny dříve, dne 15. 9. 2016, ovšem Ing. Skovajsa uzavřel s dodavatelem Dohodu o ukončení Smlouvy příkazní. V době uzavření smlouvy o dílo tedy Ing. Skovajsa již subdodavatelem nebyl, a tato kasační námitka je proto důvodná. Jelikož městský soud na této otázce postavil svůj závěr o nedůvodnosti žaloby, Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil. V novém řízení městský soud znovu posoudí otázku porušení zákazu střetu zájmů, resp. zadání zakázky v rozporu s bodem 8.4.2. Pokynu, a znovu o žalobě rozhodne.
[14] V této souvislosti se Nejvyšší správní soud nezabýval kasačními námitkami týkajícími se rozhodnutí žalovaného, jak jsou vymezeny výše v odst. [7] tohoto rozsudku. Městskému soudu přísluší na základě nového posouzení porušení zákazu střetu zájmů znovu vyhodnotit, zda je s ohledem na vypořádání ostatních žalobních námitek na místě rozhodnutí žalovaného zrušit.
[15] Kasační námitka nesprávné aplikace rozsudku zdejšího soudu č. j. 6 Ads 17/2013
25 oproti tomu důvodná není. Nelze souhlasit se stěžovatelem, že městský soud zastřel právo na spravedlivý proces právem na rozhodnutí bez zbytečných průtahů. Městský soud v bodě 95. napadeného rozsudku pouze uvedl, že zjištěná vada rozhodnutí žalovaného týkající se vymezení osoby, která se na základě smluvního vztahu podílela na zadání výběrového řízení, nemá za následek jeho nesprávnost, neboť stěžovatel se porušení bodu 8.4.2. Pokynu přesto dopustil. Zrušení rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost v jedné části by proto dle městského soudu jen oddálilo konečné vyřešení sporu, načež odkázal na uvedený rozsudek. Nejvyšší správní soud uvádí, že tento závěr nelze bez dalšího považovat za nesprávný. Nejvyšší správní soud judikuje, že ke zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je třeba přistupovat zdrženlivě (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016
123, č. 3668/2018 Sb. NSS, odst. [29]). Nicméně, jak bylo uvedeno výše, s ohledem na důvodnost předchozí kasační námitky a zrušení napadeného rozsudku městský soud znovu posoudí, zda je dán důvod rozhodnutí žalovaného zrušit či nikoliv.
[16] Namítl li stěžovatel v této souvislosti nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, Nejvyšší správní soud stručně uvádí, že napadený rozsudek nepřezkoumatelný není. Městský soud srozumitelně vyložil důvody svého rozhodnutí a z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, jakými úvahami se při rozhodování řídil (obecně k pojmu nepřezkoumatelnost srov. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 75, č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005 44, č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008 136, č. 1795/2009 Sb. NSS, nebo novější ze dne 7. 10. 2021, č. j. 7 As 164/2021 43, odst.
[20]). Této kasační námitce proto Nejvyšší správní soud nepřisvědčil.
[17] Nakonec nelze souhlasit ani s tím, že by městský soud nahradil rozhodovací činnost žalovaného. Stěžovatel tuto námitku blíže nekonkretizuje, Nejvyšší správní soud ovšem neshledal ve vztahu k žádnému z důvodů napadeného rozsudku, že by šlo o důvody nové, neuvedené žalovaným. Městský soud v souladu s obsahem podané žaloby přezkoumal především závěr žalovaného o porušení zákazu střetu zájmů, přičemž zčásti žalobním námitkám vyhověl (zpracování projektové dokumentace), zčásti přisvědčil žalovanému (že Ing. Skovajsa byl subdodavatelem dodavatele a zároveň členem realizačního týmu zadavatele). I tato kasační námitka je tedy nedůvodná.
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto rozsudek městského soudu zrušil (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je městský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu zde uvedeným (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).
[19] O náhradě nákladů řízení rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3, věta první, s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. října 2022
JUDr. Radan Malík předseda senátu