Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně Dity Řepkové a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti Oleksandra Pavliuka, zastoupeného JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., advokátem, sídlem Blanická 1008/28, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 215/2025-59 ze dne 16. 7. 2025, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a zahraniční právnické osoby Státní podnik "Dokument", sídlem Dovnar-Zapolskoho 8, Kyjev, Ukrajina, jednající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu Státní podnik "Dokument", odštěpný závod, sídlem Michelská 1552/58, Praha 4, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel před obecnými soudy žaloval Státní podnik "Dokument" o vydání cestovního pasu státu Ukrajina znějící na jeho jméno. Následně vzal žalobu zpět, neboť mu státní podnik cestovní pas vydal. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením č. j. 19 C 351/2024-50 proto řízení zastavil a rozhodl, že státní podnik má stěžovateli zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 10 861,50 Kč, jelikož soud řízení zastavil z důvodu na straně státního podniku - stěžovatel podal žalobu důvodně a povinnost státní podnik splnil až po podání žaloby.
2. Proti nákladovému výroku podal státní podnik odvolání. Krajský soud rozsudek obvodního soudu změnil tak, že uložil stěžovateli povinnost zaplatit náklady řízení ve výši 900 Kč a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že obvodní soud vůbec neměl pravomoc o věci rozhodnout, a řízení měl proto zastavit už podle § 104 odst. 1 občanského soudního řízení. Vydání cestovního pasu je výkon vrchnostenské pravomoci státu, nikoliv soukromoprávní služba. V nynějším případě jde o výsostnou pravomoc Ukrajinské republiky, kterou zčásti vykonává odštěpný závod zahraniční právnické osoby - státního podniku - se sídlem v České republice. Z procesního hlediska zastavení řízení podle městského soudu zavinil stěžovatel, protože podal žalobu, k jejímuž projednání české soudy v občanskoprávním řízení nemají pravomoc. Náklady státního podniku na zastoupení advokátem však s ohledem na veřejnoprávní povahu tohoto subjektu neshledal jako účelně vynaložené.
3. Ústavní stížnost stěžovatele tedy směřuje proti rozhodnutí městského soudu, který stěžovateli uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč. Tímto rozhodnutím podle stěžovatele městský soud porušil jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
4. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, Ústavní soud ho mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne. Usnesení o odmítnutí návrhu musí být stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá (§ 43 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu).
5. Ústavní stížnosti proti rozhodnutím o nákladech řízení v bagatelní výši jsou zjevně neopodstatněné, neexistují-li ve věci mimořádné okolnosti, typicky přesah vlastního zájmu stěžovatele (stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 60/24, bod 34; nález
sp. zn. I. ÚS 2552/24
, bod 37 a např. usnesení
sp. zn. IV. ÚS 2929/25
, bod 6; I. ÚS 3227/24, bod 6; I. ÚS 689/25, body 2 až 5; či
IV. ÚS 2528/21
, bod 11).
6. Ústavní soud žádné mimořádné okolnosti ve stěžovatelově případě neshledal. Rozhodl tak obdobně jako o ústavních stížnostech s obdobnou argumentací, které jménem stěžovatelů podal tentýž advokát (usnesení
sp. zn. IV. ÚS 2929/25
,
II. ÚS 2935/25
,
II. ÚS 2993/25
,
I. ÚS 3307/25
). Na odůvodnění těchto rozhodnutí lze stěžovatele dále odkázat.
7. Ústavní soud tak stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2025
Tomáš Langášek, v. r.
předseda senátu