2 As 243/2024- 20 - text
2 As 243/2024 - 21 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Tomáše Kocourka a Evy Šonkové v právní věci žalobce: RNDr. J. H., CSc., zast. JUDr. Vladimírem Škrétou, advokátem se sídlem U Soudu 363/10, Liberec, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2024, č. j. KULK 28570/2024 OŽPZ 416/2024, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. 10. 2024, č. j. 73 A 4/2024 57,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Magistrát města Jablonec nad Nisou uznal žalobce vinným z přestupku podle § 87 odst. 3 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Žalobce totiž v období od listopadu 2020 do ledna 2021 neodborně ořezal a ostříhal sekundární výhony u tří vzrostlých lip srdčitých rostoucích na pozemku p. č. X v katastrálním území J. n. N. Magistrát žalobci uložil pokutu ve výši 50 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 3 500 Kč. Žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí magistrátu.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, který žalobu zamítl.
[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) v kasační stížnosti tvrdí, že přestupek nespáchal. Závěr o spáchání přestupku neplyne ani z provedených důkazů. Stěžovatel opakovaně namítal a dokládal nedůvěryhodnost svědecké výpovědi. Na fotografiích, které doložila svědkyně, není vyfocen stěžovatel. Touto námitkou se krajský soud nezabýval. Z podkladů vyplývá, že na stromech pracovalo více osob než stěžovatel (jeho kamarádi, dcera, přítelkyně a expřítelkyně). Poškozování stromů proto nelze klást za vinu pouze jemu. Stěžovatel nesouhlasí ani se závěrem o rozsahu poškození stromů. Tvrdí také, že mu jsou nesprávně přičítány k tíži skutky, za něž již byl v minulosti v přestupkovém řízení pravomocně potrestán. Tím se krajský soud také nezabýval. Z toho, že městská policie viděla stěžovatele kráčet po jeho zahradě s žebříkem, nevyplývá, že to byl on, kdo poškodil stromy. Jeho vina tedy nebyla prokázána.
[4] Stěžovatel se neztotožnil ani se závěrem krajského soudu, který neshledal důvod k moderaci sankce s ohledem na majetek a ekonomické aktivity stěžovatele. Uložená pokuta je vzhledem k výši stěžovatelova starobního důchodu nepřiměřeně přísná.
[5] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[6] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná. Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce [§ 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], se Nejvyšší správní soud (NSS) zabývá též otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11 a 12).
[7] Stěžovatel namítá, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný. Krajský soud se podle něj nezabýval tím, že na fotografii, kterou předložila svědkyně, není on, ani tím, že stěžovateli bylo nesprávně přičítáno k tíži, že byl již v minulosti za poškozování stromů trestán.
[8] Podle NSS reagoval krajský soud v napadeném rozsudku na stěžovatelovy žalobní námitky způsobem odpovídajícím ustálené judikatuře (rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 75, č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 73, č. 787/2006 Sb. NSS, či ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005
44, č. 689/2005 Sb. NSS). Krajský soud hodnotil skutkové okolnosti věci jednotlivě i v souvislostech. Zjištěním městské policie se zabýval v bodě 18 napadeného rozsudku. Ohledně doložených fotografií stěžovatel navíc v žalobě tvrdil, že na nich není zachycen na stromě, nikoli, že na fotografiích není on. Výpovědí svědkyně se krajský soud zabýval v bodech 17 a 19 napadeného rozsudku; v bodě 17 navíc krajský soud odkázal na znalecký posudek opatřený k otázce poškození stromů. K hodnocení okolnosti, že stěžovatel byl za přestupek stíhán opakovaně, se krajský soud vyjádřil v souvislosti s posouzením přiměřenosti výše uložené pokuty (bod 21 napadeného rozsudku), a to v souladu s judikaturou NSS (rozsudek ze dne 11. 4. 2023, č. j. 3 As 411/2020
57, bod 30). Lze dodat, že soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (rozsudek NSS ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 As 221/2014 43).
[9] Přijatelnost kasační stížnosti nezakládá ani námitka nedostatečného zjištění skutkového stavu. Judikatura NSS se touto otázkou ve vztahu k řízením o přestupcích opakovaně zabývala. Správní orgán zjistí stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (usnesení rozšířeného senátu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011
68, č. 3014/2014 Sb. NSS). Krajský soud pak zkoumá, zda správní orgány uvedené povinnosti dostály, a to bez ohledu na způsob obhajoby obviněného. Eventuální pochybnosti o skutkovém stavu na základě žalobních tvrzení a navrhovaných důkazů krajský soud sám odstraní. Pokud by s ohledem na rozsah zjištěných nedostatků znamenalo jejich odstraňování nahrazování činnosti správních orgánů soudem, krajský soud uloží povinnost odstranit tyto nedostatky správnímu orgánu (usnesení rozšířeného senátu ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015 71, č. 3577/2017 Sb. NSS).
[10] Případný zásah NSS, jde li o skutková zjištění krajského soudu, přichází v úvahu jen výjimečně a omezuje se zpravidla na vady řízení a dokazování ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (rozsudky NSS ze dne 1. 3. 2017, č. j. 6 As 256/2016 79, bod 21, nebo ze dne 13. 5. 2020, č. j. 6 Afs 7/2020
52, bod 23). V posuzované věci přijatelnost kasační stížnosti neodůvodňuje žádná právní otázka týkající se provedeného dokazování, kterou by krajský soud posoudil v rozporu s dosavadní judikaturou, či kterou by kasační soud doposud neřešil; nenastala ani situace, kdy by se NSS hodlal od dosavadní judikatury odchýlit (obdobně usnesení NSS ze dne 26. 11. 2024, č. j. 4 As 183/2024 36, bod 14).
[11] Stěžovatel také nesouhlasí se závěrem krajského soudu, který neshledal důvod k moderaci pokuty. Kasační soud může v takovém případě pouze hodnotit, zda krajský soud nepřekročil zákonem stanovené meze tohoto uvážení, nevybočil z nich nebo volné uvážení nezneužil, či zda je jeho úvaha přezkoumatelná a logicky nerozporná (rozsudky NSS ze dne 19. 12. 2013, č. j. 2 As 130/2012 20, č. 2992/2014 Sb. NSS, nebo ze dne 12. 3. 2020, č. j. 6 As 266/2019 27). NSS shledal, že krajský soud své závěry odůvodnil v bodě 22 napadeného rozsudku způsobem odpovídajícím judikatuře kasačního soudu.
[12] Pokud jde o námitku, podle níž nelze poškození stromů klást za vinu pouze stěžovateli, neboť na stromech „pracovalo“ více osob než on sám, jde o námitku nepřípustnou. Stěžovatel ji totiž neuplatnil v řízení před krajským soudem, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s. ř. s.).
[13] NSS uzavírá, že z odůvodnění napadeného rozsudku je patrné, že krajský soud vycházel z přiléhavé judikatury a jeho závěry jsou s ní v souladu. Kasační soud neshledal, že by se krajský soud dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do stěžovatelova hmotněprávního postavení. Proto odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou (§ 104a odst. 1 s. ř. s.).
[14] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Neúspěšný stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. dubna 2025
Sylva Šiškeová předsedkyně senátu