USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného AAAAA (pseudonym), narozeného XY, bytem ve XY, zastoupeného kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 15, se sídlem v Praze 10, Boloňská 478/1, právně zastoupeného Mgr. Davidem Oplatkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Buzulucká 678/6, proti povinnému T. D., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Simonou Raškovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Krkonošská 1512/11, pro dlužné a běžné výživné, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 14 EXE 1073/2019, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. února 2022, č. j. 20 Co 284/2021-465, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1) Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále „odvolací soud“) ze dne 23. 2. 2022, č. j. 20 Co 284/2021-465, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 6. 9. 2021, č. j. 14 EXE 1073/2019-419, v napadených výrocích II. a III., o zamítnutí návrhu povinného na úplné zastavení exekuce a na odklad provedení exekuce, odmítá podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o.
s. ř.“, ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „z. ř. s.“), neboť dovolání v posuzované věci není přípustné. 2) V rozsahu dovolání směřujícího proti části výroku napadeného usnesení, v níž odvolací soud rozhodoval o exekuci pro vymožení výživného nezletilého dítěte, není dovolání projednatelné se zřetelem k ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s., zapovídajícího přípustnost dovolání proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé z. ř. s. se totiž s účinností od 1. 1. 2014 přesunula z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do výše zmíněného ustanovení § 30 z.
ř. s. (k tomu srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). Jelikož v posuzované věci se jedná právě o exekuci ve věci výživného pro nezletilé dítě upravenou v hlavě páté části druhé z. ř. s. (§ 511 a násl. z. ř. s.) a současně se neuplatní žádná z výjimek taxativně vymezených v § 30 z. ř. s., nelze v dovolacím řízení pro chybějící obligatorní předpoklad přípustnosti pokračovat (z mnoha rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. usnesení ze dne 10. června 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015, usnesení ze dne 7.
listopadu 2017, sp. zn. 20 Cdo 4947/2017, nebo usnesení ze dne 20. června 2021, sp. zn. 20 Cdo 1862/2021). Na přípustnost dovolání nelze usuzovat ani z poučení obsaženého v závěru písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu, neboť nesprávné poučení samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. února 2016, sp. zn. 20 Cdo 5488/2015).
3) V rozsahu dovolání napadajícího část usnesení odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok usnesení soudu prvního stupně, o zamítnutí odkladu provedení exekuce, není dovolání přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.
4) O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.