20 Cdo 2303/2024-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Zezulou v exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd., se sídlem v Dublinu, 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irská republika, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě na obnovu řízení podané povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. srpna 2021, č. j. 4 Cmo 192/2021-457, a o žalobě pro zmatečnost podané povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. června 2015, č. j. 4 Co 65/2014-68, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 58/2021, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2024, č. j. 3 Co 4/2024-21, takto:
Řízení o dovolání povinných 1) a 2) se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1/ Vrchní soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 18. 4. 2024, č. j. 3 Co 4/2024-21, potvrdil k odvolání povinných usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 8. 12. 2023, č. j. 16 C 58/2021-12, kterým soud prvního stupně odmítl pro vady jednak žalobu pro zmatečnost podanou povinnými proti usnesení odvolacího soudu ze dne 29. 6. 2015, č. j. 4 Co 65/2014-68, jednak žalobu na obnovu řízení podanou povinnými proti usnesení odvolacího soudu ze dne 11.
8. 2021, č. j. 4 Cmo 192/2021-457. 2/ Usnesení odvolacího soudu napadli povinní dovoláním. Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil bez toho, že by povinné vyzval k zaplacení soudního poplatku a k zajištění právního zastoupení. 3/ Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále „o.
s. ř.“. 4/ Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. 5/ Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. 6/ Soud prvního stupně předložil spis dovolacímu soudu, aniž dovolatele vyzval, aby si pro podání dovolání zvolili zástupcem advokáta či notáře a aby podali řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Tento postup odpovídá závěrům Nejvyššího soudu, jemuž je z vlastní činnosti známo (a plyne to i z obsahu spisu), že dovolatelé dlouhodobě zneužívají práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení činí velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných.
Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu přímo k povinnému ad 1) např. v usnesení ze dne 23. července 2024, sp. zn. 20 Cdo 2047/2024, či v usnesení ze dne 10. května 2024, sp. zn. 24 Cdo 1323/2024, sp. zn. 24 Cdo 1324/2024, sp. zn. 24 Cdo 1325/2024, sp. zn.
24 Cdo 1326/2024, sp. zn. 24 Cdo 1327/2024, či sp. zn. 24 Cdo 1328/2024, a ve vztahu k povinnému ad 2) např. v usnesení ze dne 25. ledna 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, v usnesení ze dne 22. září 2023, sp. zn. 25 Cdo 2703/2023, či v usnesení ze dne 1. února 2024, sp. zn. 20 Cdo 230/2024. Je tedy zřejmé, že dovolatelé jsou obeznámeni s povinností být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení. 7/ Povinní rovněž nezaplatili soudní poplatek z dovolání.
Ačkoli si dovolací soud je vědom, že zastavení dovolacího řízení pro nedostatek podmínek řízení zásadně předchází výzva k zaplacení soudního poplatku, případně zastavení řízení pro nezaplacení poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2012, sen. zn. 29 NSCR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sb. rozh. obč.), v intencích projednávané věci k zaplacení soudního poplatku dovolatele znovu nevyzýval. Z postoje dovolatelů v tomto i v dalších řízeních je totiž zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Povinní tak dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívají všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků. Jednání dovolatelů lze tudíž považovat za obstrukční, a nikoli za vedené snahou účinně bránit svá práva, do nichž bylo podle jejich názoru neoprávněně zasaženo. 8/ Návrhy, které mimo jiné spočívají v tom, že zbytečně zatěžují soudní soustavu a užívají ji k cílům, které neodpovídají jejímu pravému poslání, jímž je poskytování ochrany právům v souladu s čl.
90 Ústavy, představují zneužití práva, jež nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. prosince 2017, sp. zn. III. ÚS 2834/17, ze dne 14. listopadu 2018, sp. zn. I. ÚS 2751/18, ze dne 14. července 2018, sp. zn. I. ÚS 2792/18, či ze dne 26. června 2019, sp. zn. I. ÚS 3084/18). 9/ Dovolatelé neodstranili nedostatek povinného zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měli dostatečný prostor. Dovolací soud tedy dovozuje, že i když povinní nebyli vyzváni, aby splnili podmínku povinného zastoupení podle ustanovení § 241 o.
s. ř., nemohla být tímto postupem ohrožena jejich procesní práva. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem (srov. usnesení ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13). 10/ Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů. 11/ O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.