20 Cdo 2395/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v
exekuční věci oprávněné Credit Union s.r.o., v likvidaci, se sídlem v Praze 3,
Vinohradech, Písecká 2342, identifikační číslo osoby 274 27 617, zastoupené
JUDr. Luďkem Lisse, Ph.D., LL.M., MPA, advokátem se sídlem v Praze 1,
Konviktská 24, proti povinnému L. M., pro 1.012,- Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 73 Nc 7340/2008, o dovolání oprávněné
proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. března 2011, č. j. 10 Co
60/2011 - 32, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2011,
č. j. 10 Co 60/2011 - 32, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Plzeň-
město ze dne 1. 12. 2010, č. j. 73 Nc 7340/2008 - 7 [jímž podle § 268 odst. 1
písm. h) o. s. ř. zastavil exekuci na majetek povinného, nařízenou usnesením
téhož soudu ze dne 8. 8. 2008, č. j. 73 Nc 7340/2008 - 7, podle rozhodčího
nálezu Dr. et Bc. Josefa Kožíška ze dne 10. 3. 2008, č. j. Rm 201/III/2007-04,
k vymožení částky 1.012,- Kč (dlužného jízdného ve výši 12,- Kč a přirážky ve
výši 1.000,- Kč), nákladů předcházejícího řízení ve výši 7.000,- Kč a 7.854,-
Kč, nákladů exekuce a nákladů oprávněné, které budou určeny v příkazu exekutora
a jímž dále rozhodl o náhradě nákladů exekučního řízení ve vztahu mezi
účastníky a o nákladech soudního exekutora] a bylo rozhodnuto o nákladech
odvolacího řízení, není přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s.
ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve znění účinném od 1. 7.
2009, a nebylo shledáno přípustným ani podle § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2
o. s. ř. ve spojení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadené usnesení
odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 3
o. s. ř.
Odvolací soud totiž rozhodl zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2008, sp. zn. 20 Cdo
2857/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2005, sp. zn. 20 Cdo
168/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2010, sp. zn. 20 Cdo
3284/2008, uveřejněné pod číslem 83/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2007, sp. zn. 20 Cdo
3203/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sp. zn. 20 Cdo
480/2011, a v obsahově identické věci dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 30. června 2011, sp. zn. 20 Cdo 1923/2011, a sp. zn. 20 Cdo 1828/2011).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání oprávněné podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesením
vydaným ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) z povahy věci vyloučeno (srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2006, sp. zn. 20 Cdo 1084/2006, a
přiměřeně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 20
Cdo 873/2005).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst.
1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť oprávněná s ohledem na výsledek dovolacího
řízení na jejich náhradu nemá právo a povinnému v tomto řízení žádné náklady
nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. srpna 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu