Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra
Mikuška v exekuční věci oprávněného Ing. L. S., zastoupeného JUDr. Liborem
Janků, advokátem se sídlem v Chebu, Májová 265/13, proti povinné K. C.,
zastoupené JUDr. Věrou Krčmovou, advokátkou se sídlem v Třebíči, kpt. Jaroše 2,
za účasti soudního exekutora JUDr. Milana Makariuse, Exekutorský úřad Praha –
západ, a vydražitele J. K., zastoupeného JUDr. Karlem Holubem, advokátem se
sídlem v Třebíči, Nerudova 1190/3, pro 200 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 1 Nc 44/2003, o dovolání povinné proti
usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 19. 7. 2011, č. j.
54 Co 547/2011-94, takto:
Dovolání se odmítá.
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 28. 6. 2010, č. j.
100 EX 25/03-278, jímž soudní exekutor udělil příklep na vydražené nemovitosti
(byt včetně podílu na společných částech domu a pozemku) J. K., za nejvyšší
podání 810 000,- Kč, na něž započítal složenou jistotu 300 000,- Kč, a stanovil
lhůtu k zaplacení do 60 dní od právní moci usnesení o příklepu. Soud uzavřel,
že v protokolu o dražebním jednání nebyly povinnou vzneseny žádné námitky proti
udělení příklepu, povinná se ani dražebního jednání nezúčastnila. Exekutor mohl
provést dražbu nemovitosti navzdory návrhu na odklad exekuce, o němž nebylo
dosud rozhodnuto, neboť v návrhu na odklad exekuce byly povinnou uvedeny stejné
důvody jako v návrhu z roku 2007, zamítnutém usnesením ze dne 24. 4. 2007, č.
j. 1 Nc 44/2003-40 (že splácí dluh Finančnímu úřadu v Třebíči, že exekucí je
postižen její starobní a vdovský důchod a že provedením exekuce přijde o
střechu nad hlavou). Současně uvedl, že i když rozhodování ve věci prodeje
nemovitosti a případné bytové náhrady nebylo ještě judikatorně řešeno, v
případě podání návrhu na vyklizení nemovitosti vydražitelem, tento bude mít
pravděpodobně povinnost zajistit povinné minimálně přístřeší. Námitku týkající
se ocenění bytu měla povinná uplatnit v řízení o ceně nemovitostí. Nesprávnost
v označení oprávněného je pouze chybou v psaní v jeho příjmení.
Povinná v dovolání, aniž by se zabývala jeho přípustností, tvrdí, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2
písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, dále též jen „o. s. ř.“). Namítá, že dne 10. 6. 2010 podala návrh na
odklad exekuce, o němž nebylo dosud (tedy ani do příklepu) rozhodnuto, čímž
exekutor porušil § 54 zákona č. 120/2001 Sb., protože nepostoupil návrh
exekučnímu soudu k rozhodnutí. Považuje dražbu za nepřiměřený způsob exekuce a
za rozpornou s dobrými mravy, neboť ve svém věku 68 let a při jejím zdravotním
stavu je pro ni situace, kdy se má ocitnout bez přístřeší, neřešitelná, znamená
pro ni živoření a ztrátu lidské důstojnosti. Do pozice dlužníka ji postavila
neznalost právních předpisů, přitom oprávněný je podnikatelem s mnohamilionovým
jměním, takže by nebyl postupným splácením pohledávky vážně poškozen. Dále
namítá, že cenu vydraženého bytu stanovil znalecký posudek z roku 2005, v čemž
spatřuje porušení § 66 zákona č. 120/2001 Sb. a ustanovení § 336 o. s. ř.
Aktualizovaný posudek by musel zohlednit, že k bytu existuje nájemní smlouva ze
dne 1. 7. 1998, uzavřená mezi povinnou jako vlastnicí bytu a nájemcem (dcerou).
Tato okolnost není ani uvedena jako závada, která dražbou nezanikne. Tím došlo
při nařízení dražebního jednání a při udělení příklepu k porušení zákona.
Rovněž namítá, že usnesení odvolacího soudu není přesvědčivé, racionální, bez
vnitřních rozporů a podstatných logických vad, a je tedy v rozporu s § 157
odst. 2 o. s. ř. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a
věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu, ve znění
účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná
ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II, Přechodná ustanovení, bod 7
zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení
odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud (soudní exekutor)
rozhodl o příklepu, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. d) o. s. ř.
přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř.
(srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm.
b) o. s. ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější,
odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání
vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (jež bylo k 31.
12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012,
Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro
posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné),
podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam
zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu
dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem
uplatňovaným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3
se nepřihlíží.
Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu
právních otázek – je Nejvyšší soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho
obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Hodnocením všech námitek obsažených v dovolání nelze dospět k závěru, že
napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle § 336k odst. 3 o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že
se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel
nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při
nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona.
Povinná předně namítá, že exekutor v projednávané věci porušil § 54 zákona č.
120/2001 Sb., protože nepostoupil návrh exekučnímu soudu k rozhodnutí, a že
dražba proběhla dříve, než bylo rozhodnuto o návrhu na odklad exekuce, tedy že
při provádění dražby došlo k porušení zákona. Z § 54 odst. 2 zákona č. 120/2001
Sb. však současně vyplývá, že exekutor může činit kroky k provedení exekuce v
případě, že v návrhu na odklad uplatnil účastník stejné okolnosti, o nichž již
bylo rozhodnuto. Tak je tomu v souzené věci, kdy povinná zdůrazňovala svoji
nepříznivou finanční situaci, její snahu nejdříve zaplatit dluh vůči Finančnímu
úřadu ve Třebíči a OSSZ, neadekvátnost způsobu exekuce, který ji i její dceru
připraví „o střechu nad hlavou“, i skutečnost, že oprávněný odkladem exekuce
neutrpí žádnou újmu. Jestliže za této situace exekutor provedl dražbu, aniž by
nejdříve předložil návrh na odklad exekuce soudu k rozhodnutí, nevybočil z
dikce citovaného ustanovení.
Námitku, že cena vydraženého bytu vycházela z neaktualizovaného znaleckého
posudku, jenž ani nezohlednil jako závadu existenci nájemní smlouvy k bytu,
uzavřené mezi povinnou a její dcerou, mohla povinná uplatnit jedině v opravném
prostředku proti usnesení o ceně nemovitosti.
Napadenému rozhodnutí nelze přiznat zásadní právní význam ani pro řešení otázky
přiměřenosti způsobu provedení exekuce či jeho rozporu s dobrými mravy, neboť
těmi se dovolací soud ve své judikatorní činnosti opakovaně zabýval, přičemž
rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci (jež rozhodně nenese znaky
„nelogičnosti, iracionality ani vnitřní rozpornosti“, jak namítá dovolatelka)
je s ní v souladu. Proto ani tyto námitky nelze pojit s porušením zákona při
nařízení dražby nebo při jejím provádění.
Nejvyšší soud již dříve konstatoval, že případný nepoměr výše pohledávky a ceny
dražené věci, je pouze jedním (v zákoně výslovně uvedeným) kritériem vhodnosti
navrženého způsobu výkonu (exekuce), je totiž třeba také uvážit, zda je vůbec
možné nařídit výkon jiným způsobem, který v přiměřené době povede k naplnění
účelu soudní exekuce, jímž je uskutečnění subjektivního práva oprávněné osoby
(uspokojení vymáhané pohledávky). V případě, že jiným způsobem nelze pohledávku
oprávněného vůbec nebo v přiměřené době uspokojit, není navrhovaný způsob
zřejmě nevhodný ani tehdy, jestliže cena předmětu, z něhož má být uspokojení
pohledávky dosaženo, značně přesahuje výši pohledávky (k tomu srov. též
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 20 Cdo 1919/2001,
usnesení z 1. 12. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1827/2006, usnesení z 28. 3. 2012, sp.
zn. 20 Cdo 334/2012).
Pokud se týká námitky, že dražba byla v rozporu s dobrými mravy, Nejvyšší soud
již opakovaně zdůraznil, že argumentace výkonem práva (oprávněného) v rozporu s
dobrými mravy nemá v souvislosti s nařízením exekuce místo. Vysvětlil, že
podání návrhu na nařízení exekuce (výkonu rozhodnutí) není výkonem práva ve
smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. (jež je svou podstatou institutem hmotněprávním),
nýbrž využitím možnosti poskytnuté oprávněnému procesním předpisem pro případ,
že povinný povinnost uloženou exekučním titulem vydaným v nalézacím řízení
nesplní dobrovolně (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11.
2002, sp. zn. 20 Cdo 535/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit
4, ročník 2003, poč. č. 67, usnesení ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. 20 Cdo
2445/2005, případně usnesení ze dne 5. 3. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3756/2008). Ze
stejného důvodu se nelze dovolávat téže námitky ani v průběhu exekuce (k tomu
srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2121/2012).
Účelem exekuce je vynucení splnění povinnosti, která již byla pravomocně
stanovena soudním rozhodnutím.
Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího
ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.)
podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl.
zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. března 2013
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á ,
Ph. D., v. r.
předsedkyně senátu