6 5
20 Cdo 599/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné a vydražitelky LAVAPO, s. r. o., se sídlem v Troubsku, Školní 18/36, identifikační číslo osoby 25560158, zastoupené Mgr. Martinem Charvátem, advokátem se sídlem v Brně, Jana Babáka 2733/11, proti povinným 1) DoubleR s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Osadní 869/32, identifikační číslo osoby 24663891, 2) F. D., a 3) Panské lesy a statky s. r. o., se sídlem v Přední Výtoni, Svatý Tomáš 128, identifikační číslo osoby 06296823, za účasti manželky povinného 2) R. D., zastoupené Mgr. Ing. Janem Kabešem, advokátem se sídlem v Praze, Rubešova 162/8, pro 7 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Jany Kalistové, Exekutorský úřad Praha 8, pod sp. zn. 182 EX 304/19, o dovolání manželky povinného 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2024, č. j. 16 Co 250/2024-840, t a k t o:
Dovolání se odmítá.
1. Ve shora specifikované věci Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. 9. 2024, č. j. 16 Co 250/2024-840, k odvolání manželky povinného 2) potvrdil výrokem I usnesení soudní exekutorky Mgr. Jany Kalistové, Exekutorský úřad Praha 8 (dále „soudní exekutorka“), ze dne 7. 5. 2024, č. j. 182 EX 304/19-792, jímž soudní exekutorka udělila vydražitelce (a současně oprávněné) příklep na blíže specifikovaných nemovitých věcech, a to pozemku parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba XY č. p.
12, rodinný dům, stavba stojící na pozemku parcelní číslo st. XY, a dále pozemkům parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, zapsaným na listu vlastnictví 30, obec XY, okres XY, katastrální území XY (dále „nemovité věci“), za nejvyšší podání 4 700 000 Kč (výrok I), vydražitelce uložila povinnost doplatit nejvyšší podání (výrok II), povinné zavázala, aby vyklidili vydraženou nemovitou věc (výrok III), rozhodla o vrácení zaplacené jistoty dražitelům, kterým nebyl udělen příklep (výrok IV), a vyzvala případné předražitele k podání návrhů (výrok V).
Odvolací soud současně
výrokem II rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
2. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že soudní exekutorka nařídila usnesením ze dne 22. 10. 2020, č. j. 182 EX 304/19-291, první dražební jednání na den 17. 12. 2020, a to poté, co Obvodní soud pro Prahu 7 (dále též „exekuční soud“) usnesením ze dne 24. 6. 2020, č. j. 148 EXE 1308/2019-83, zamítl návrh manželky povinného 2) na zastavení exekuce prodejem nemovitých věcí. Vzhledem k účinkům zákona č. 460/2020 Sb., a potřebě zmírnění dopadů epidemie koronaviru na osoby účastnící se soudního řízení, soudní exekutorka rozhodla o odročení dražby na den 18.
2. 2021, přičemž dražby se hodlalo účastnit 94 dražitelů. Dražba se nekonala (byla opětovně odročena na neurčito), neboť manželka povinného 2) podala návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči své osobě (vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 44 INS 1796/2021). Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 2. 2024, č. j. KSCB 44 INS 1796/2021-B-99, vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení manželky povinného 2/, bylo-li zjištěno, že v oddlužení plnila třetí osoba (dar/mimořádnou splátku), a pohledávky věřitelů tak byly zcela uspokojeny.
Následný nový termín elektronické dražby byl stanoven soudní exekutorkou usnesením ze dne 2. 4. 2024 č. j. 182 EX 304/19-720, na den 7. 5. 2024. Manželka povinného 2) posléze podala opětovný návrh na zastavení exekuce, obsahově totožný, jaký uplatnila dříve. Exekuční soud usnesením ze dne 21. 4. 2023 č. j. 148 EXE 1308/2019-119, návrh zamítl a odvolací soud usnesením ze dne 24. 8. 2023, č. j. 16 Co 186/2023-143, napadené usnesení změnil jen tak, že exekuci částečně zastavil podle exekučního příkazu soudní exekutorky, jímž byla postihována jiná peněžitá pohledávka (nikoli tedy v rozsahu exekuce prodejem nemovité věci).
Další návrh manželky povinného 2) ze dne 3. 5. 2024 na zastavení exekuce exekuční soud zamítl usnesením ze dne 5. 6. 2024, č. j. 148 EXE 1308/2019-181, přičemž současně rozhodl, že soudní exekutorka není vyloučena z projednávání věci.
3. V důvodech usnesení odvolací soud shledal opakovaný návrh na zastavení exekuce účelovým a obstrukčním, navíc dříve dostatečně argumentačně vypořádaným. O námitkách týkajících se nesprávného postupu soudní exekutorky při nařízení a během dražby, jakož i o okolnostech uzavření smlouvy o zúžení SJM s povinným 2) již bylo pravomocně rozhodnuto předchozím usnesením exekučního soudu a dalšímu řízení v této části brání podle § 159a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), překážka věci rozhodnuté. Upozorňovala-li manželka povinného 2) na zahájené řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 134/2024, o vyloučení nemovitých věcí z exekuce ve smyslu § 267a o. s. ř., nejde o námitku jakkoli relevantní, podala-li vylučovací žalobu právě sama manželka povinného 2), ačkoliv jí svědčí toliko obrana podle § 262b o. s. ř., tj. prostřednictvím návrhu na zastavení exekuce.
Porušení zákona při provádění dražby nelze dovozovat z toho, že znalecký posudek byl starší šesti měsíců, vychází-li z pravomocného usnesení o ceně. Skutečnost, že dražená nemovitost má vyšší cenu, se odrazila v průběhu samotné dražby, jíž se účastnilo 33 dražitelů, nejnižší podání bylo stanoveno ve výši 1 300 000 Kč a příklep byl udělen ve výši 4 700 000 Kč.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala manželka povinného 2) dovolání, v němž dovolacímu soudu předložila otázku, při jejímž řešení se podle jejího názoru odvolací soud odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2009, sp. zn. 21 Cdo 1263/2008, a sice otázku a/ „posouzení platnosti a zákonnosti usnesení o příklepu vydaného na základě ocenění dražených nemovitostí, které je ke dni konání dražby starší než šest měsíců“, a dále čtyři otázky dosud neřešené, konkrétně otázky b/ „zda je usnesení soudního exekutora o příklepu platné a vydané v souladu se zákonem i za situace, kdy bylo v souvislosti s ním nezákonným způsobem zasaženo do práv třetích osob“, c/ „zda lze usnesení soudního exekutora o příklepu potvrdit i tehdy, pokud mu předcházel vysoce nestandardní postup soudního exekutora, odůvodněný argumenty, které nemají oporu v zákoně, který prokazatelně vedl k omezení procesních možností povinných (resp. v posuzovaném případě dovolatelky jako manželky jednoho z povinných, která byla vlastníkem dražených nemovitostí)“, d/ „zda lze usnesení soudního exekutora o příklepu potvrdit i tehdy, pokud byly v souvislosti s ním v rámci odvolacího řízení tvrzeny a prokazovány skutečnosti nasvědčující tomu, že pověřená soudní exekutorka nebyla ve svém jednání zcela nezávislá a objektivní“, a e/ „zda lze rozhodnutí odvolacího soudu potvrdit správnost usnesení o příklepu za situace, kdy v době před nabytím jeho právní moci byla podána vylučovací žaloba k předmětu dražby“.
5. V podrobnostech dovolatelka uvedla, že soudní exekutorka při ocenění nerespektovala pravidlo, že dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklém, přičemž odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Nové ocenění dražených nemovitostí tudíž bylo „zajištěno“ pouhým poukazem na dřívější ocenění z roku 2020. Soudní exekutorka nadto provedla dražbu a udělila příklep na nemovité věci, přestože věděla, že k nemovitostem uplatňuje práva třetí osoba. Dovolatelka o svém výlučném vlastnickém právu k nemovitostem exekutorku několikrát informovala, mimo jiné i v rámci svého návrhu na částečné zastavení exekuce. Současně podala rovněž vylučovací žalobu, pročež bylo povinností soudní exekutorky podle § 336i odst. 1 o. s. ř., odročit dražební jednání, a to do doby, než bude o žalobě rozhodnuto. Soudní exekutorka rovněž nedůvodně v průběhu exekuce žádala předložení nové plné moci dovolatelky, což lze hodnotit jako nezákonný a zcela účelový obstrukční postup, jehož jediným smyslem mohlo být znemožnění procesní obrany dovolatelky proti nařízené dražbě.
6. Oprávněná se k dovolání vyjádřila podáním ze dne 24. 9. 2025, v němž zdůraznila, že ocenění nemovitých věcí bylo provedeno zcela v souladu se zákonem, tj. ke dni vydání usnesení o zahájení dražebního jednání. Podle jejího názoru není dovolání přípustné.
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání manželky povinného 2) podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz § 36 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. (při zachování dobré víry dovolatelky v poučení odvolacího soudu, že dovolání má býti podáváno u soudu prvního stupně), dospěl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že dovolání není § 237 o. s. ř. přípustné, přičemž dovolatelka nevystihla ani řádný důvod dovolání (§ 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.).
8. Je namístě především uvést, že na ohlášených otázkách b) až e) napadené rozhodnutí založeno být nemůže (ve smyslu základního požadavku přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.), uzavřel-li odvolací soud, že dovolatelkou vyjádřené námitky již byly dostatečně vypořádány v předchozích exekučních fázích (zejména samostatných řízeních o návrhu na zastavení exekuce), a není proto prostor pro jejich nové přezkoumání s ohledem na § 159a v návaznosti na ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu ohledně závaznosti předešlých pravomocných exekučních rozhodnutí pro exekuční fáze následné přitom jednak zcela respektuje ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (srov. usnesení ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. 20 Cdo 4790/2007, usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 20 Cdo 1535/2013, usnesení ze dne 21. března 2018, sp. zn. 20 Cdo 606/2018, usnesení ze dne 13. listopadu 2019, sp. zn. 20 Cdo 3529/2019, či usnesení ze dne 18. listopadu 2022, sp. zn. 20 Cdo 2457/2022), jednak není samostatně ani nijak rozporován, čímž jej dovolatelka pro účely dovolacího přezkumu neotevírá. Odvolací soud rovněž správně uzavřel, že žaloba o vyloučení věci z exekuce podaná k tomu nelegitimovanou manželkou povinného po 30. 6. 2015 nemůže uspět (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2018, sp. zn. 20 Cdo 5160/2017, uveřejněné pod číslem 27/2019 Sb. rozh. obč.).
9. Jestliže dovolatelka v dovolání rovněž namítala (ve znění otázky a/), že ocenění dražených nemovitých věcí starší šesti měsíců nezaloží platnost a zákonnost usnesení o příklepu, pak ze shora uvedené konstantní judikatury dovolacího soudu rovněž plyne, že pravomocné usnesení o určení ceny (nemovité věci) lze změnit zcela výjimečně, jestliže by došlo k natolik významné modifikaci poměrů, z nichž vycházel věc oceňující znalecký posudek, že by určená výsledná cena nemohla pro účely další fáze exekučního řízení (dražby) nadále obstát, např. z důvodu výrazného (podstatného) znehodnocení stavby živelní pohromou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2013, sp. zn. 20 Cdo 275/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2017, sp. zn. 20 Cdo 2522/2017). Stále je totiž třeba mít na paměti, že smyslem této relativně samostatné fáze exekučního řízení je stanovení podkladu pro nejnižší podání v dražbě, nikoli určení ceny, za kterou bude věc skutečně prodána; případná vyšší tržní cena nemovité věci se v závislosti na zájmu dražitelů projeví až při dražbě samotné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 4631/2014), byť to na straně druhé neznamená, že určená cena ve smyslu § 336a odst. 1 o. s. ř. nemusí mít reálný (především skutkový) základ.
10. Takto vyjádřené závěry se prosadí i v poměrech posuzované věci, jelikož změnu usnesení o příklepu podle § 336k odst. 4 o. s. ř. nelze odůvodnit pouze tím, že zmíněné usnesení bylo vydáno na podkladě pravomocného rozhodnutí o ceně dražených nemovitých věcí staršího šesti měsíců, netvrdí-li současně dovolatelka jakoukoli výraznou změnu okolností rozhodnou pro jejich ocenění (viz § 336a odst. 4 o. s. ř.); v dané souvislosti nelze přehlédnout, že nemovité věci již byly vydraženy za téměř čtyřnásobek vyvolávací ceny, čímž je podstata předmětné námitky - řešené odvolacím soudem v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu - z hlediska jejího významu konzumována.
11. Nejvyšší soud proto dovolání manželky povinného 2) v souladu s ustanovením § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na § 87 a násl. ex. řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 10. 2025
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu